DZES

Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.

Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.

Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:

Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.


Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:


1. ochranných pásů podél vodních toků

2. zavlažovacích soustav

3. ochrany podzemních vod před znečištěním

4. minimálního pokryvu půdy

5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze

6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť

7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.

DZES 5

Standard vstoupil v platnost 1. ledna 2010 a jeho cílem je především ochrana půdy před vodní erozí a snaha omezit negativní působení důsledků eroze, jako jsou např. škody na obecním a soukromém majetku způsobené zaplavením nebo zanesením splavenou půdou. Tento standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně erozně ohrožených půdách. Od 1. 7. 2011 se standard rozšířil i na mírně erozně ohrožené půdy.

Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda:

   1. silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím 
      půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
   2. mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.

Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.

Vysvětlení výjimky:


• výjimka 0,40 ha se vztahuje na žadatele;

• souvislé plochy erozně nebezpečné plodiny se mohou sčítat libovolně na jednom DPB nebo více DPB žadatele, ale součet nesmí přesáhnout 0,40 ha;

• pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy = bezprostředně pod ní (pouze s tolerancí danou zákresy v LPIS) a pás se může vyskytovat i na sousedním/sousedních DPB, pokud též patří žadateli a ten na nich pěstuje travní porost, víceletou pícninu nebo jinou než erozně nebezpečnou plodinu;

• všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou = pás musí přerušit všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně nebezpečné ploše.


Za „ostatní obilniny“ jsou považovány všechny ostatní druhy obilnin kromě vyjmenovaných ve znění standardu tj. kromě kukuřice a čiroku. Je třeba připomenout, že do rodu „slunečnice“ patří vedle slunečnice roční i topinambur, která je tedy rovněž erozně nebezpečnou plodinou.

Omezení DZES 5 se netýkají pěstování erozně nebezpečných plodin jako meziplodin ve směsi s jinou než erozně nebezpečnou plodinou.

Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5

Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).

Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5

Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 7. 2018. V roce 2017 budou probíhat diskuse nad samotnou implementací redesignu a může tak dojít ke změnám, které budou dále nadefinovány buďto v příslušném nařízení vlády nebo v metodice k Cross Compliance (CC).

Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na erozní parcely.

Erozní parcela je část DPB, definována jednou skupinou plodin a jednou skupinou protierozních technologií z hlediska erozní nebezpečnosti. K erozní parcele je přiřazena jedna kategorie erozní ohroženosti na základě níže popsaného algoritmu z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti v systému LPIS. Pro plnění požadavku DZES 5 je rozhodující kategorie erozní ohroženosti erozních parcel na základě jejich hranic zjištěných v terénu.


Od redesignu se očekávají následující výhody:

• pro žadatele při využití erozních parcel:

- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,

- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,

- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,

- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.



Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám

Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.


1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB

Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „Protierozní opatření DPB“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.

Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.

Výhodou tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat. Nevýhodou je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.


2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel

Do LPIS bude doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provede VÚMOP a poloautomaticky navrhne zmíněné parcely. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.

Výhodou tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.

Nevýhodou je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.


3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel

Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.

Výhodou je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.

Nevýhodou může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.


4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS

Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.

Výhodou tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.

Nevýhodou je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.


Kontrola SZIF

SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování erozně nebezpečných plodin na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.

Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).


Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka

Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).


Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5

Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:

• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT, • dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED), • pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor), • pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu, • pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R, • zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu, • aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.


Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT

Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti využitý Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G), který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např. při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů, modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování.

Od konce roku 2016 je také k dispozici Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G), který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR 5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době předmětem ověřování.


Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS

Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.

• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních pozemkových úprav KoPÚ: V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše 21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce 2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017. • Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci programů MŽP: V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném podprogramu). • Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS: Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky (KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů, je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její vymezení v rámci DZES 5.


Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)

Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.


Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu

Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.

Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)


Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R

Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.


Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu

Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.

Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp:

• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)

• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) • od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 • od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1


Aktualizace na základě monitoringu eroze

Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.