Legislativa EU

Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (6AP, rozhodnutí č. 1600/2002/ES) byl přijat Evropským parlamentem a Radou dne 22. července 2002 a jeho působnost skončila v roce 2012. Na základě 6AP Evropská komise připravila sedm tematických strategií, které pokrývají sedm environmentálních oblastí a jejich legislativní rámec. Jsou to:

• Tematická strategie o znečišťování ovzduší;
• Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci;
• Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů;
• Tematická strategie ochrany a zachování mořského prostředí;
• Tematická strategie pro městské životní prostředí;
• Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů;
• Tematická strategie pro ochranu půdy.

Tyto strategie jsou v souladu s iniciativou tzv. „Better Regulation“, která představuje dlouhodobou snahu v rámci Evropské unie zlepšovat tvorbu legislativy s důrazem na vytváření analýz dopadů zejména na environmentální, ekonomické a sociální podmínky a provádění rozsáhlých konzultací se zájmovými skupinami.


Tematickou strategii pro ochranu půdy předloženou Evropskou komisí dne 22. září 2006 tvoří čtyři klíčové pilíře:
1. rámcové právní předpisy, jejichž hlavním cílem je ochrana a udržitelné využívání půdy,
2. integrace ochrany půdy do tvorby a realizace politik členských států a Společenství,
3. zaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy Společenství a členských států,
4. zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu.


Dne 22. září 2006 Komise zároveň předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (Dokument KOM/2006/232/FINAL). Dokument byl v květnu 2014 stažen jako bezpředmětný.

Strategie Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu, který je inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný (díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby).


Za tímto účelem bylo stanoveno pět hlavních cílů, které musí Unie do konce tohoto desetiletí dosáhnout:
Zaměstnanost – zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let.
Výzkum a vývoj – investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské unie.
Změna klimatu a energetika – snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990; zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %; zvýšit energetickou účinnost o 20 %.
Vzdělávání – snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.
Chudoba a sociální vyloučení – snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení.


Strategie také zahrnuje sedm stěžejních iniciativ, díky nimž mohou orgány EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech, které napomáhají při dosahování priorit strategie: využívání zdrojů.

Inteligentní růst
• Digitální agenda pro Evropu
• Unie inovací
• Mládež v pohybu

Udržitelný růst
• Evropa méně náročná na zdroje
• Průmyslová politika pro éru globalizace

Růst podporující začlenění
• Program pro nové dovednosti a pracovní místa
• Evropská platforma pro boj proti chudobě


Podle Strategie Evropa 2020 udržitelný růst znamená:
• Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje.
• Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti.
• Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů.
• Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie.
• Využívat celoevropské sítě, a dodat tak podnikům v EU (především pak malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu.
• Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků.
• Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout.


Dne 13. února 2012 vydala Evropská komise tiskovou zprávu „Životní prostředí: Komise vyzývá k důraznějšímu řešení problému degradace půd“. V této tiskové zprávě zdůrazňuje nutnost podniknout opatření, která zamezí pokračujícímu zhoršování stavu evropských půd a uvádí, že přestože již před pěti lety byla přijata tématická strategie pro ochranu půdy, podle zprávy o politických aspektech v Evropě stále nefunguje systematické sledování kvality půdy a její ochrana. Znamená to, že stávající opatření nejsou pro zajištění odpovídající úrovně ochrany veškeré evropské půdy dostatečná. Při přípravě opatření na úrovni EU se Komise věnovala podpoře iniciativ na zvýšení informovanosti o půdě a výzkumných a monitorovacích projektů jako je LUCAS, průzkum Eurostatu o pokryvu půdy, jejím využívání a agroenvironmentálních ukazatelích. Komise rovněž pokračovala v začleňování ochrany půd mezi ostatní politiky EU (např. zemědělství a rozvoj venkova). V rámci politiky soudržnosti bylo pro období let 2007–2013 přiděleno přibližně 3,1 miliardy EUR na obnovu průmyslových oblastí a kontaminované půdy. Nejvíce prostředků bylo přiděleno Maďarsku (475 milionů EUR), České republice (371 milion EUR) a Německu (332 miliony EUR). Kromě probíhajících opatření zaměřených na problém degradace půd hodlá Komise podporovat výzkum a sledování půd, dokončit pokyny pro zakrývání půd a výrazněji začlenit půdní aspekty do nadcházející aktualizované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. Komise rovněž navrhne začlenění emisí způsobených využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (LULUCF) do závazku EU v oblasti změny klimatu pro rok 2020 a dále bude na mezinárodní úrovni podporovat iniciativy zaměřené na ochranu půdy. Vědecká zpráva „Stav půdy v Evropě“ zveřejněná Společným výzkumným střediskem Evropské komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí nabízí komplexní přehled současných znalostí týkajících se půdních zdrojů a degradačních procesů. Zpráva dochází k závěru, že další výzkum a lepší shromažďování údajů jsou nutné, aby se naše znalosti prohloubily a zvýšilo se obecné povědomí o důležitosti půdy.

Jako další krok uvádí tisková zpráva fakt, že byl požádán Evropský parlament a Rada, aby předložily svá stanoviska ke zprávě o politických aspektech.


Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) Evropské unie ze dne 23. října 2000 představuje nejvýznamnější a prozatím nejucelenější právní úpravu pro oblast vody. Přijetím této směrnice se Česká republika zavázala k dosažení „dobrého stavu“ všech vod do roku 2015. To je Rámcovou směrnicí vodní politiky přesně stanoveno. Tento cíl je předmětem několika přesně definovaných výjimek vztahujících se na určité okolnosti umožňující odklad dosažení dobrého stavu po dvě plánovací období tj. až do 22. 12. 2027. Vzhledem k významnému vlivu zemědělské činnosti včetně péče o zemědělské pozemky se naplnění požadavků směrnice odvíjí i od činností zemědělských subjektů.