Osevní postupy

Pro ekologické zemědělství je osevní postup stěžejním systémovým opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udržet a zlepšit přirozenou úrodnost půdy, stabilizovat procesy humifikace a mineralizace, zvýšit využitelnost vody a živin, mikrobiální aktivitu půdy, příjem dusíku, potlačit napadení kulturních rostlin chorobami a škůdci, omezit konkurenci plevelných rostlin, regulovat účinek růstových látek z posklizňových zbytků, zvýšit biodiverzitu, stabilitu agroekosystému a zefektivnit produkci, ale zejména z hlediska ochrany půdy vhodným osevním postupem výrazně omezit erozi.

Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Jeho vhodné využití přispívá ke zvýšení produktivity o 5–20 % při redukci materiálových vstupů. Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší než v konvenčním zemědělství. Má též vliv na kvalitu, např. na pekařskou jakost pšenice.


Vymezení významu osevního postupu dle platné legislativy o EZ1:
• Do osevního postupu se zařazují přednostně jeteloviny, luskoviny nebo směsky obsahující jeteloviny nebo luskoviny.
• Osevní postup musí umožnit využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin, udržování nebo zvyšování půdní úrodnosti (obsahu humusu v půdě), co nejdéle trvající vegetační kryt pokud možno i přes zimu, a působit protierozně.
• Střídání plodin se provádí tak, že:
a) obilniny mohou po sobě následovat nejvýše dva roky,
b) plodiny s malou konkurenční schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s vyšší konkurenční schopností vůči plevelům,
c) mělce kořenící plodiny se střídají s plodinami hlubokokořenícími,
d) plodiny trpící stejnými škodlivými činiteli se zařazují v dostatečném časovém odstupu podle druhu škodlivého činitele.

V zemědělském podniku s vyváženým zastoupením rostlinné a živočišné produkce, zvláště při převaze chovu polygastrických zvířat, je při určení struktury plodin méně obtížné dodržet výše uvedené zásady. Pro určení struktury plodin je rozhodující potřeba vlastních krmiv a následně zajištění tržní rostlinné produkce vázané smlouvami.

Kulturní plodiny lze seskupit podle typických vlastností ve vztahu k půdní úrodnosti, resp. k dalším plodinám v osevním postupu, do dvou základních skupin, a to na zlepšující a zhoršující. Další neméně významné hledisko je vztah osevního postupu k případné vodní a větrné erozi.


Zásady sestavování osevních postupů v EZ Podle potřeby pícnin (krmných plodin) a možností odbytu ostatních plodin určíme zastoupení (%) jednotlivých plodin. Podle toho se rozhodneme pro délku rotace, resp. počet honů. Z pozemků, které máme k dispozici, sestavíme jednotlivé hony (nemusí být v jednom celku, ale mají mít podobné vlastnosti podle polohy, zamokření, půdního druhu apod.).

Řadíme plodiny (skupiny podobných plodin) do sledů při respektování těchto zásad:
• zvýšit podíl leguminóz v osevním postupu na 25 %, lépe na 33 % (včetně jetelotrav),
• jetelovinami zahajovat konverzi kvůli omezení plevelů,
• využít všechny možnosti zařazení meziplodin (stále zelené pole),
• využít okopaniny pro urychlení rozkladu organické hmoty a potlačení plevelů,
• rostliny s pomalým počátečním vývinem řadit po „odplevelujících“,
• střídat hluboce a mělce kořenící, ozimé a jarní, širokolisté a úzkolisté.


Příklady osevních postupů (přispívající k omezení eroze půdy) (Šarapatka a kol., 2006)

• Osevní postup – podnik zaměřený na produkci mléka
1. Jetelotravní směska
2. Jetelotravní směska
3. Ozimá pšenice (podsev; jetel plazivý)
4. Oves nebo luskoviny na zrno (meziplodina; směska)
5. Brambory nebo krmná řepa
6. Žito (podsev; jetelotravní směska)

• Osevní postup – podnik s chovem prasat
1. Jetelotravní směska nebo zelený úhor
2. Ozimá pšenice (podsev; jetel plazivý)
3. Směska oves a hrách
4. Luskoviny na zrno (podsev; jílek)
5. Ozimý ječmen nebo triticale

• Osevní postup – podnik s chovem prasat a skotu
1. Jetelotravní směska
2. Jetelotravní směska
3. Ozimá pšenice nebo žito
4. Okopanina
5. Luskoviny na zrno
6. Pšenice špalda
7. Oves (podsev; jetelotravní směska)

• Osevní postup – podnik bez chovu hospodářských zvířat
1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor
2. Brambory nebo řepka (ozimá či jarní)
3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka)
4. Jarní ječmen nebo oves (meziplodina; svazenka, hořčice)
5. Hrách
6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska – rotující úhor)



1 Zákon 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a o změně Zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 80/2012 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství
Prováděcí nařízení komise (EU) č. 505/2012, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu
Nařízení komise (EU) č. 471/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, pokud jde o seznam třetích zemí, z nichž musí určité zemědělské produkty získané ekologickou metodou produkce pocházet, aby mohly být uvedeny na trh v Unii