Ochrana proti erozi zemědělské půdy: Porovnání verzí
(→NÁSTROJE OCHRANY – STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES) |
(→Ověřování půdoochranných technologií) |
||
Řádek 77: | Řádek 77: | ||
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]=== | ===[[Ověřování půdoochranných technologií]]=== | ||
+ | Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br> | ||
+ | Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br> | ||
+ | Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m2 a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br> | ||
+ | Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování. | ||
=='''TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI'''== | =='''TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI'''== |
Verze z 20. 11. 2017, 12:44
Obsah
- 1 ÚVOD
- 2 NÁSTROJE OCHRANY – STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES
- 2.1 Implementace DZES
- 2.2 DZES 4
- 2.3 DZES 5
- 2.4 Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5
- 2.5 Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5
- 2.6 Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5
- 2.7 Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí
- 2.8 Erozní ohroženost v LPIS
- 2.9 Zjištění erozní ohroženosti na PB/DPB v LPIS
- 2.10 Protierozní opatření v LPIS
- 2.11 Obecné půdoochranné technologie na erozně ohrožených plochách
- 2.12 Specifické půdoochranné technologie na MEO plochách
- 2.13 Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách
- 2.14 Ověřování půdoochranných technologií
- 3 TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI
- 4 OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI
- 4.1 Opatření organizačního charakteru
- 4.2 Opatření agrotechnického charakteru
- 4.3 Technická protierozní opatření
- 4.4 Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)
- 4.5 Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)
- 4.6 Protierozní opatření ve speciálních kulturách
- 5 TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI
- 6 OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI
- 7 PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI
- 8 LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY
- 9 POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA
- 10 SEZNAM ZKRATEK
ÚVOD
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu vodní eroze.
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství a změna preferencí pěstování některých plodin.
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně řešit.
Co je cílem příručky?
Komu je příručka určena?
Struktura příručky
NÁSTROJE OCHRANY – STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES
Implementace DZES
DZES 4
DZES 5
Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5
Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5
Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5
- Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT
- Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS
- Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)
- Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu
- Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R
- Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu
- Aktualizace na základě monitoringu eroze
Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí
Erozní ohroženost v LPIS
Zjištění erozní ohroženosti na PB/DPB v LPIS
Protierozní opatření v LPIS
Obecné půdoochranné technologie na erozně ohrožených plochách
Specifické půdoochranné technologie na MEO plochách
- Přerušovací pásy
- Zasakovací pásy
- Osetí souvratí
- Setí/sázení po vrstevnici
- Odkameňování
- Podrývání u cukrové řepy
- Pěstování luskoobilných směsí (LOS)
- Pásové zpracování půdy (strip-till – ST)
- Pěstování kukuřice s šířkou řádku do 45 cm bezorebným způsobem (PK)
Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách
Ověřování půdoochranných technologií
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m2 a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.
TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI
Vodní eroze obecně
Příčiny eroze obecně
Důsledky vodní eroze
- Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy
- Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů
- Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů
- Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze
Hodnocení erozního ohrožení půdy
Formy vodní eroze
Hodnocení míry degradace půdy erozí
OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI
Opatření organizačního charakteru
- Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely
- Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění
- Pásové pěstování plodin
Opatření agrotechnického charakteru
- Setí nebo sázení po vrstevnici
- Ochranné obdělávání
- Setí kukuřice do úzkého řádku
- Pásové zpracování půdy
- Hrázkování, důlkování
- Plečkování, dlátování, podrývání
Technická protierozní opatření
- Protierozní příkopy
- Průlehy
- Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku
- Polní cesty s protierozní funkcí
- Ochranné hrázky
- Protierozní nádrže
- Terénní urovnávky
- Terasy
- Protierozní meze
Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)
Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)
Protierozní opatření ve speciálních kulturách
TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI
Příčiny větrné eroze
Důsledky větrné eroze
- Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy.
- Transport a sedimentace půdních částic
- Transport chemických látek
Projevy větrné eroze
OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI
Organizační opatření.
Agrotechnická opatření.
Technická opatření a větrolamy
Hodnocení erozního ohrožení půdy větrnou erozí
- Teoretická východiska
- Mapování oblastí ohrožených větrnou erozí v ČR
- Stanovení účinnosti vegetačních bariér
PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI
Informační podpora a specializované webové portály
LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY
Legislativa ČR
Legislativa EU
POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA