Ochrana proti erozi zemědělské půdy: Porovnání verzí
(→• Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT) |
|||
| (Není zobrazeno 167 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | __NOTOC__ | |
| + | [[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]] | ||
| + | <br /> | ||
| − | + | Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu | |
| − | + | a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku | |
| − | + | životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním | |
| − | + | prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována | |
| − | + | celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti | |
| − | + | půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. | |
| − | + | V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní | |
| + | a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky | ||
| + | organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu | ||
| + | vodní eroze. | ||
| − | + | Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních | |
| − | + | částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných | |
| − | + | místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním | |
| − | + | a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, | |
| − | + | které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin | |
| − | + | (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do | |
| − | + | vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je | |
| − | + | mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací | |
| − | + | a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy | |
| − | + | ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména | |
| − | v | + | za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně |
| − | + | zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství | |
| − | + | a změna preferencí pěstování některých plodin. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně | |
| − | + | řešit. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | ==[[ | + | Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy". |
| + | |||
| + | |||
| + | =='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''== | ||
| + | |||
| + | =='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''== | ||
Aktuální verze z 11. 2. 2019, 11:43
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu vodní eroze.
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství a změna preferencí pěstování některých plodin.
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně řešit.
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".
