http://encyklopedie.vumop.cz/api.php?action=feedcontributions&user=Jirkakapicka&feedformat=atomWebová encyklopedie - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-28T11:46:09ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.30.0http://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=TEORETICK%C3%89_MINIMUM_K_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1625TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI2019-05-13T08:01:54Z<p>Jirkakapicka: /* Hodnocení míry degradace půdy erozí */</p>
<hr />
<div>===Vodní eroze obecně===<br />
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním, který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou.<br />
<br />
Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.<br />
<br />
Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze, které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní, dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.<br />
<br />
Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá. Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno erodována.<br />
<br />
V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována, není v předkládaném materiálu zahrnuta.<br />
<br />
Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.<br />
<br />
===Příčiny eroze obecně===<br />
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních<br />
bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby<br />
v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky<br />
(rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené<br />
zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale<br />
nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se<br />
zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů<br />
hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice<br />
do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,<br />
ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.<br />
<br />
Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci<br />
s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy<br />
a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední<br />
řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto<br />
faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu<br />
smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,<br />
ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin.<br />
<br />
Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje<br />
12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium<br />
vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být<br />
erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních<br />
podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje<br />
v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním<br />
pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale<br />
může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu<br />
je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé<br />
půdě.<br />
<br />
Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek<br />
organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější<br />
příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,<br />
díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat<br />
i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických<br />
látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,<br />
mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující<br />
význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.<br />
Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost<br />
půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní<br />
a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na<br />
odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe<br />
odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.<br />
<br />
Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální<br />
komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo<br />
jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh<br />
živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.<br />
Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě<br />
plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce<br />
půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze<br />
závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.<br />
<br />
K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její<br />
pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského<br />
hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.<br />
<br />
Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního<br />
množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.<br />
Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha<br />
v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd<br />
(erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou<br />
dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní<br />
kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro<br />
plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně<br />
používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic<br />
a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují<br />
nižší objem sušiny.<br />
<br />
Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné<br />
době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do<br />
půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci<br />
organických látek na humus v takové míře jako při využití<br />
organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů<br />
je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž<br />
rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.<br />
<br />
Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání<br />
organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však<br />
mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň<br />
některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním<br />
organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova<br />
je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné<br />
předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních<br />
podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na<br />
humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat<br />
stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat<br />
poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními<br />
činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).<br />
<br />
===Důsledky vodní eroze===<br />
Zrychlená vodní eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější<br />
část – ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje<br />
mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu,<br />
snižuje propustnost půdy, poškozuje plodiny, znesnadňuje pohyb<br />
strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv, sadby, hnojiv a přípravků<br />
na ochranu rostlin a tím samozřejmě snižuje i hektarové výnosy.<br />
<br />
Navíc transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují<br />
vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou<br />
kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí<br />
pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin.<br />
<br />
Hlavní důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících skupin:<br><br />
• hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy,<br><br />
• ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů (kapacita koryt vodních toků a disponibilní objem vodních nádrží),<br><br />
• ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů,<br><br />
• ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze.<br />
<br />
====Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy====<br />
Dlouhodobým působením eroze se mění kvantitativní a kvalitativní<br />
vlastnosti půd. Kvantitativní změny spočívají především ve zmenšování<br />
hloubky půdního profilu a plochy půd v případě velmi intenzivní eroze,<br />
kvalitativní ve změně jejich vlastností a snížení úrodnosti půd.<br />
<br />
Působením vodní eroze přicházíme o nejúrodnější a živinově nejbohatší<br />
část zemědělské půdy – ornici, pěstované plodiny nenajdou v erodované<br />
půdě dostatečné množství živin a celková úroda dosahuje nižších<br />
objemů (nižší klíčivost, vymílání sadby a kořenů, zatopení níže ležících<br />
plodin smytými částicemi, poškození plodin atd.). Na slabě erodovaných<br />
půdách se snižují hektarové výnosy o 15–20 %, na středně erodovaných<br />
půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %.<br />
<br />
Každoročně jsou při probíhajících aktualizacích bonitovaných půdně<br />
ekologických jednotek (BPEJ) mapovány vážné projevy degradace půdy<br />
erozí, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.<br />
Jedná se například o snížení výměr půd na sprašových pokryvech a jejich<br />
zařazení do méně hodnotných BPEJ. To se v konečném důsledku<br />
může projevit i snížením ceny až o 10 Kč/m2 na některých pozemcích.<br />
Pokud počítáme průměr na katastrální území, může se jednat až o 50%<br />
snížení průměrné ceny půdy v katastrálním území. Zejména v některých<br />
moravských okresech dochází k výraznému snižování ceny zemědělské<br />
půdy degradací černozemí, kdy jsou často nalezeny se smytým<br />
orničním horizontem (často více než o 60 cm). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy<br />
potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Podle posledních analýz by mohlo při nejhorším možném scénáři být erodováno až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun (nejsou však započteny další škody na obecním a soukromém majetku).<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-1: Poškození kukuřice vodní erozí – prostřední řádek téměř <br> chybí''<br />
''(Čejkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-2: Erodovaná půda z výše ležících části dílu půdního bloku poškozuje<br>''<br />
''plodiny na úpatí svahu a v údolnici (Dolní Stropnice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-3: Nánosy poškozující nižší partie dílu půdního bloku''<br />
<br />
====Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů====<br />
=====Zanášení koryt vodních toků=====<br />
Erozní produkty transportované ze zemědělských pozemků do vodních<br />
toků se zde ukládají v závislosti na charakteru proudění a obecně snižují<br />
jeho kapacitu. To má za následek postupný vzestup nivelety dna a tím<br />
navazující zvyšování hladiny podzemní vody v okolí koryta a četnější vybřežování.<br />
Proces pak vyvolává nutnost údržby koryt, především jejich<br />
čištění, což s sebou nese jednak finanční nároky a jednak snižuje přírodní<br />
hodnoty koryta (je odstraněno dno spolu s jeho oživením), nezbytný je<br />
radikální zásah do břehových porostů a akce je často spojena s úpravou<br />
koryta, či její sanací a stabilizací. Proces pracuje proti směru tzv. samovolné<br />
revitalizace koryt vodních toků, což je směr, který je, především<br />
u malých vodních toků, v současné době velmi často využíván.<br />
<br />
Častým předmětem diskuze je otázka, do jaké míry se na celkovém<br />
transportu splavenin podílí eroze na zemědělských pozemcích a kolik<br />
činí eroze v korytech. Celkové odhady založené na spolehlivých výpočtech<br />
dosud neexistují. Lze proto vycházet pouze z empirických<br />
zkušeností. Ty říkají, že rozhodující část z drobných vodních toků v zemědělské<br />
krajině je upravená a technicky stabilizovaná, vymílání proto<br />
nepřichází v úvahu. Pramenní úseky koryt drobných vodotečí, které<br />
velmi často procházejí lesními plochami, jsou většinou dlouhodobě stabilní,<br />
pokud tomu tak není, je to zpravidla důvod k provedení úprav<br />
nebo hrazenářských prací.<br />
<br />
Koryta větších vodních toků jsou na území ČR v drtivé převaze upravena<br />
a jejich problémem je spíše zanášení než vymílání.<br />
<br />
To potvrzuje hypotézu, že rozhodující většina sedimentu, transportovaného<br />
vodními toky je původem ze zemědělských ploch. U menších<br />
vodních toků záleží situace na místních podmínkách, u větších toků pak<br />
dochází dlouhodobě k jejich zanášení.<br />
<br />
Bilančně je možno orientačně uvažovat, že veškeré splaveniny, které<br />
se v zemědělské krajině dostanou do drobných vodních toků, jsou<br />
jimi transportovány dále po toku. Sedimentují pak v korytech větších<br />
vodních toků, především pak v jezových zdržích a zejména ve vodních<br />
nádržích.<br />
<br />
=====Zanášení vodních nádrží=====<br />
S poklesem rychlosti a unášecí síly vodního toku na vstupu do vodní<br />
nádrže dochází k vypadávání nesených splavenin. Ty jsou pak zrnitostně<br />
selektovány od nejhrubších, které sedimentují jako první, po<br />
nejjemnější, které vydrží ve vznosu nejdéle. Zrnitostní separace není<br />
konstantní, ale je vázaná na velikost erozní epizody a průtoku, který<br />
materiál do nádrže přinesl. Při extrémních událostech tak jsou hrubší<br />
částice vneseny podstatně dále do zdrže, zatímco při epizodách méně<br />
významných, kdy došlo jen k malému nárůstu průtoku, hrubší částice<br />
v zrnitostním spektru splavenin zcela chybí a u vtoku sedimentují částice<br />
jemnozrnné. Uvedená zákonitost tak má za následek prostorovou<br />
zrnitostní nehomogenitu sedimentu a jeho často i výrazné zrnitostní<br />
zvrstvení.<br />
<br />
Materiál se ukládá nejvíce na vtoku do nádrže, kde snižuje hloubku vody,<br />
tím se prostor stává dostupnější pro zarůstání vynořenou (emerzní)<br />
vegetací, což zvyšuje drsnost a přispívá k dalšímu zpomalení průtoku<br />
vody. Tím je ještě více akcelerováno zanášení prostoru a vodní nádrž se<br />
tak od vtoku stále rychleji zazemňuje.<br />
<br />
Pokud je zanášení nádrží výraznější a vodní nádrž plní zásobní účel a její<br />
bilancování bylo napjaté, může množství deponovaného sedimentu negativně<br />
ovlivnit i zabezpečení dodávek vody, protože nezanedbatelná<br />
část zásobního objemu je zabrána sedimentem. U ochranné předzdrže<br />
VD Želivka – vodní nádrže Němčice bylo v 90. letech nutno provést<br />
odbahnění, protože sediment zde dosáhl cca ¼ z celkového zásobního<br />
objemu nádrže a nebyla dodržena doba zdržení, požadovaná z důvodu<br />
přirozených procesů odbourávání živin ve vodě. Ve VN Brno, jejíž sanace<br />
byla dokončena v roce 2011, dosahoval objem deponovaného sedimentu<br />
rovněž téměř ¼ celkového zásobního prostoru.<br />
<br />
U nádrží se zásobní funkcí, u nichž lze v souvislosti s jejich posláním očekávat<br />
výraznější kolísání hladiny v delším časovém horizontu, dojde při<br />
poklesu hladiny k obnažení dna s vrstvou splavenin. Vzhledem k tomu,<br />
že se jedná o sediment, pocházející z větší části ze zemědělské půdy, je<br />
materiál vysoce úživný a poskytuje ideální podmínky pro velmi rychlé<br />
oživení agresivní vegetací. V prostoru zátopy se tak velmi rychle vyvine<br />
porost s velkou biomasou. Při opětovném vzestupu hladiny dojde<br />
k jeho zaplavení a následný rozklad může způsobit kyslíkovou havárii.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Zanesený rybník v obci Jemniště<br />
Na erozně ohroženém dílu půdního bloku byla pěstovaná kukuřice bez aplikace jakýchkoliv protierozních technologií. V důsledku erozně účinného deště (nikoliv extrémního) došlo k eroznímu smyvu a transportu sedimentů do rybníka. Množství sedimentů bylo odhadnuto na 4 256 m3, cena za odbahnění je vyčíslena na 1 350 737 Kč bez DPH.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-4: Zdrojová oblast erozních sedimentů, které se posléze dostaly do''<br />
''rybníka <br> v obci Jemniště (foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-5.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-5: Zanesený rybník v obci Jemniště jako důsledek vodní eroze <br>(foto''<br />
''VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů====<br />
Je nepochybné, že existuje významná závislost mezi erozními a transportními<br />
procesy a znečištěním povrchových vodních zdrojů. Znečištění<br />
se odehrává ve dvou rovinách. První z nich je znečištění '''fyzikální (mechanické)''', kdy se jedná o zákal vody. Ten má jednoznačně negativní<br />
důsledky na vodní faunu i floru, jedná se ale většinou o jev spíše<br />
krátkodobý a eliminovatelný dostatečně kapacitním usazovacím prostorem.<br />
Druhým je znečištění '''chemické (biochemické)''', zahrnující<br />
transport chemických látek z povodí do hydrografické sítě. Půda se<br />
dostává do styku s velkým množstvím chemických látek různého druhu<br />
a různého stupně toxicity (průmyslová hnojiva, pesticidy, různé druhy<br />
zemědělských odpadů i odpady průmyslové, ukládané na půdu nebo<br />
do půdy). Z uvedených látek je nejdiskutovanější fosfor, který je označován<br />
za limitující prvek rozvoje eutrofizačních procesů. Fosfor je na<br />
jedné straně významnou živinou, potřebnou pro rozvoj všech zelených<br />
rostlin, na druhé straně je jeho výskyt v přírodním prostředí v našich<br />
podmínkách silně limitován. Proto je hnojení zemědělských ploch fosforečnými<br />
hnojivy důležitou podmínkou vysokých výnosů. Fosfor se<br />
v půdě váže většinou na povrch půdních částic a vazby jsou ve vodě jen<br />
málo rozpustné. Fosfor a jeho sloučeniny jsou proto dále transportovány<br />
v rozhodující míře současně s půdními částicemi.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že fosfor je vázán na povrch půdních částic, může<br />
být jeho obsah relativně vyšší (g/kg) u půd jemnozrnných. Vazba závisí<br />
i na řadě dalších faktorů, jako je například pH, přítomnost dalších iontů<br />
například Fe nebo Al atd.<br />
<br />
Dojde-li na zemědělském pozemku k povrchovému odtoku spojenému<br />
s erozními a transportními procesy, je spolu s půdními částicemi transportován<br />
i vázaný fosfor. Změna zrnitostního složení sedimentu vůči<br />
původnímu materiálu na pozemku odpovídá jednak charakteru eroze<br />
(eroze selektivní – plošná nebo eroze rýhová – stržová) a je možno ji<br />
charakterizovat hodnotou poměru obohacení. Poměr obohacení jemnozrnnými<br />
částicemi je vyšší u selektivních forem eroze, u vyšších forem<br />
je naopak hodnota nižší.<br />
<br />
Stejně tak lze pomocí poměru obohacení (enrichment ratio) charakterizovat<br />
sediment vůči původní půdě na pozemku i z hlediska obsahu<br />
fosforu. Poměr obohacení se v běžných případech orné půdy pohybuje<br />
obvykle mezi 3 až 10.<br />
<br />
Nebezpečí erozního fosforu pro vodní nádrže spočívá především<br />
v tom, že fosfor se z povrchu části za příznivých podmínek (především<br />
při přechodu k anaerobním podmínkám) může uvolnit zpět do vody<br />
ve formách dostupných pro zelené řasy a sinice a tak přispět k rozvoji<br />
eutrofizace a jejích následků.<br />
<br />
Orientační výpočty limitů dotace erozního fosforu do vodních nádrží<br />
vzhledem k jejich ohrožení eutrofizací naznačují, že hodnota přípustné<br />
ztráty půdy nastavená podle ochrany vodních zdrojů před eutrofizací by<br />
se měla pohybovat mezi 0,5 a 3,5 t/ha/rok podle typu vodního útvaru<br />
a obsahu fosforu v půdách, charakterizovaného pomocí geologického<br />
substrátu v povodí (Rosendorf, In. Dostál a kol., 2007).<br />
<br />
To, že erozní a transportní procesy mají negativní dopad na vodní zdroje<br />
a kvalitu vody, je nesporným faktem. Jednoznačná kvantifikace tohoto<br />
vlivu ale zatím přesahuje aktuální úroveň poznání, proto je v současné<br />
době doporučeno ochranu vodních zdrojů neřešit úpravou limitů přípustné<br />
ztráty půdy, ale v odůvodněných specifických případech využít<br />
pro návrh ochranných opatření fyzikálně založené modely pro střední<br />
nebo detailní měřítka.<br />
<br />
====Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze====<br />
Dalším významným dopadem erozních procesů na zemědělské půdě<br />
je ohrožení infrastruktury v krajině a škody na ní. Jedná se především<br />
o škody působené jednak povrchovým odtokem vody ze zemědělských<br />
pozemků a jednak transportem splavenin ze zemědělských ploch.<br />
<br />
Mezi oběma typy rizik a škod je třeba rozlišovat. Zatímco transport splavenin<br />
může být zásadním způsoben eliminován různými typy opatření na<br />
pozemku, jejichž realizace je plně v moci uživatele (např. opatření organizačního<br />
a agrotechnického charakteru), proces povrchového odtoku<br />
je závislý na charakteru příčinné srážky. V případě výskytu srážky extrémního<br />
charakteru pak k odtoku dojde bez ohledu na stav a způsob<br />
využití pozemku a situaci lze řešit výhradně aplikací opatření technického<br />
charakteru, která přesahují rozsah povinností uživatele pozemku.<br />
<br />
Současná legislativní praxe navíc opakovaně řešila a řeší případy soudních<br />
sporů mezi zemědělskými podnikateli a obcemi nebo jinými subjekty,<br />
které byly povrchovým odtokem a transportem splavenin ze zemědělských<br />
pozemků opakovaně poškozeny. Velkou roli zde hraje velikost a periodicita<br />
příčinné srážky, protože vzniku odtoku, jak bylo řečeno výše,<br />
nelze nikdy zcela zabránit. Tuto část rizik je doporučeno řešit v rámci<br />
nástrojů občansko-právních vztahů, pojištění a odpovědnosti za škody.<br />
<br />
===Hodnocení erozního ohrožení půdy===<br />
====Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy====<br />
Vodní eroze je kvantifikována pomocí dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) v t/ha/rok, který je počítán podle Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) (Wischmeier a Smith, 1978):<br><br />
'''G = R . K . L . S . C . P''', kde:<br><br />
<br />
G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>),<br><br />
R – faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na kinetické<br />
energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (MJ∙ha<sup>-1</sup>∙cm∙h<sup>-1</sup>∙rok<sup>-1</sup>),<br><br />
K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře<br />
a struktuře ornice,<br>obsahu organické hmoty a propustnosti půdního<br />
profilu (t∙h∙MJ<sup>-1</sup>∙cm<sup>-1</sup>),<br><br />
L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost<br />
ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na<br />
jednotkovém pozemku délky 22,13 m),<br><br />
S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty<br />
půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém<br />
pozemku sklonu 9 %),<br><br />
C – faktor ochranného vlivu vegetace, vyjádřený v závislosti na vývoji<br />
vegetace a použité agrotechnice (bezrozměrný – poměr smyvu ke<br />
smyvu na jednotkovém pozemku s trvalým úhorem),<br><br />
P – faktor účinnosti protierozních opatření (bezrozměrný – poměr<br />
smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku obdělávaném ve směru<br />
sklonu pozemku).<br />
<br />
Pokud hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy nepřekročí<br />
hodnotu přípustné ztráty půdy (G<sub>p</sub>), nedochází na dané lokalitě ke<br />
zrychlené erozi, lokalita není ohrožena vodní erozí a jsou zachovány<br />
funkce půdy a její úrodnost.<br />
<br />
tedy '''G<sub>p</sub> ≥ G''' kde:<br><br />
G<sub>p</sub> – přípustná ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
<br />
Pokud však hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy překročí<br />
hodnoty přípustné ztráty půdy (tedy G<sub>p</sub> < G), dochází vlivem vodní<br />
eroze k nadlimitní ztrátě půdy a tím i k ztrátě funkcí půdy a snižování její<br />
úrodnosti. Rozdíl mezi dlouhodobým průměrným smyvem a přípustnou<br />
ztrátou půdy současně vyjadřuje i míru erozní ohroženosti dané lokality.<br />
<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy erozí jsou stanoveny především z hlediska<br />
dlouhodobého zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hloubka<br />
půdy je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje<br />
skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost a to na základě bonitace<br />
půdy, vyjádřené kódem BPEJ.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-1: Přípustná ztráta půdy Gp erozí podle hloubky půdy (metodika Janeček a kol., 2012)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hloubka půdy<br />
! Kód kombinace skeletovitosti <br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Přípustná ztráta půdy erozí (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| mělká (< 30 cm)<br />
| 5, 6<br />
|doporučeno převést do TTP<br />
|-<br />
|rowspan="1"| středně hluboká (30–60 cm) a hluboká (> 60 cm)<br />
| 0, 1, 2, 3, 4, 7<br />
|4, 0<br />
|}<br />
<br />
Hloubka půdy je v systému BPEJ vyjádřena 5. číslicí sdruženého kódu BPEJ<br />
pro skeletovitost a hloubku půdy. Kódy 7, 8, a 9 jsou určeny pro BPEJ pozemků<br />
se sklonem > 12° a pro BPEJ nevyvinutých půd (litozem, ranker).<br />
Pro půdy s kódem 8 a 9 je hloubku půdy nutné zjistit terénním průzkumem<br />
v místech nejsvažitější části pozemku.<br />
<br />
V případě pozemků s mělkými půdami s hloubkou do 30 cm se doporučuje<br />
jejich převedení do kategorie trvalých travních porostů.<br />
<br />
Přípustnou ztrátu půdy erozí je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že z hlediska hospodaření na orné půdě je ve vztahu<br />
k erozní ohroženosti ovlivnitelný pouze ochranný účinek vegetace a účinnost<br />
protierozních opatření, byl z rovnice USLE odvozen model pro hodnocení<br />
erozní ohroženosti na základě maximálních přípustných hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření. Vytvořený<br />
model je nejen nástrojem na hodnocení erozní ohroženosti, ale i návodem<br />
jak hospodařit na dané lokalitě tak, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě<br />
půdy vodní erozí. Touto úpravou tvaru rovnice USLE je možné dosáhnout<br />
jednoduššího postupu výpočtu, při kterém není nezbytné zadat osevní<br />
postup pro každý díl půdního bloku před získáním použitelných informací<br />
a kdy zároveň výstup dává okamžitě návod na řešení protierozní ochrany.<br />
Zároveň je díky tomuto vyjádření možné zpracovat velké území bez detailní<br />
znalosti osevních postupů s dosažením velké přesnosti výsledku<br />
a jeho interpretovatelnosti.<br />
<br />
<br />
[[Image:3-6-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-6: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí''<br />
<br />
<br />
Rovnice USLE je vyjádřená ve tvaru:<br />
'''C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> = G<sub>p</sub> / (R . K . L . S)''', kde:<br><br />
C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních o patření<br />
vzhledem k přípustné ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné<br />
hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních<br />
opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné ztráty<br />
půdy). Tento součin je možné spočítat pro každý díl půdního bloku,<br />
zemědělskou parcelu, nebo i parcelu KN s vysokou mírou podrobnosti<br />
a v rozsahu celé ČR. K jednotlivým C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> lze v Protierozní kalkulačce<br />
ověřit vhodnost konkrétních osevních postupů a protierozních opatření.<br />
Velmi rámcová kategorizace hodnot C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je uvedena v Tab. 3-2.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-2: Vhodná rámcová organizační a agrotechnická opatření''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br />
! Vhodná rámcová organizační nebo agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| do 0,005<br />
| ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,006–0,020<br />
| víceleté pícniny nebo ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,021–0,100<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a vyšší zastoupení víceletých pícnin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,101–0,200<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a použití protierozních technologií<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,201–0,240<br />
| pásové střídání plodin nebo vyloučení erozně nebezpečných plodin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,241–0,400<br />
| erozně nebezpečné plodiny pěstovány s protierozními technologiemi<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,401 a více<br />
| bez omezení<br />
|}<br />
<br />
V upraveném tvaru USLE je přípustná míra eroze překročena tehdy, když:<br><br />
C . P > C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br><br />
Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou<br />
povrchu půdy před destruktivním<br />
působením dopadajících<br />
dešťových kapek a zpomalováním<br />
rychlosti povrchového odtoku a nepřímo<br />
působením vegetace na půdní<br />
vlastnosti, zejména na pórovitost<br />
a propustnost a především mechanickým<br />
zpevněním půdy kořenovým<br />
systémem. Ochranný vliv vegetace<br />
je přímo úměrný pokryvnosti<br />
a hustotě porostu v době výskytu<br />
přívalových dešťů (měsíce duben–<br />
září). Proto dokonalou protierozní<br />
ochranu představují porosty trav<br />
a jetelovin, zatímco běžným způsobem<br />
pěstované širokořádkové plodiny<br />
chrání půdu nedostatečně.<br />
<br />
Při popisu erozních jevů je třeba<br />
respektovat jejich výrazně epizodní<br />
charakter. Ke ztrátě rozhodující<br />
části půdy nedochází<br />
rovnoměrně během roku a let,<br />
ale během jednotlivých výrazných<br />
srážkových epizod. Uvedený popis<br />
erozního procesu vztažený<br />
k dlouhodobé ztrátě půdy proto<br />
lze efektivně využít pro klasifikaci<br />
erozní ohroženosti, nikoliv však<br />
pro návrh ochranných opatření<br />
technického charakteru.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-7: Mapa Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Jaké faktory univerzální rovnice mohu ovlivnit a snížit riziko vodní eroze? <br><br />
Změnou způsobu hospodaření na pozemku např. aplikací protierozních<br />
osevních postupů, zatravněním orné půdy apod.<br />
snížíme hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace C; uplatňováním<br />
protierozních opatření jako je pásové střídání plodin,<br />
vrstevnicové obdělávání, hrázkování či důlkování snížíme<br />
hodnotu faktoru protierozních opatření P; přerušením délky<br />
odtoku po pozemku např. příkopem, průlehem, cestou s příkopem<br />
nebo vrstevnicovou mezí snížíme hodnotu faktoru délky<br />
svahu L.<br />
|}<br />
<br />
====Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí====<br />
Za '''ohrožení půdy vodní erozí''' se považuje stav, kdy způsob hospodaření<br />
na dílu půdního bloku nebo erozní parcele a přijatá protierozní<br />
opatření nesplňují požadavky na ochranu vypočtenou pro daný<br />
díl půdního bloku nebo erozní parcelu. Požadavky vycházejí z morfologie<br />
terénu, půdních charakteristik, z výskytu erozně účinných srážek<br />
a potřeby ochrany půdy. Zjištěná hodnota součinu faktoru ochranného<br />
vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření na daném<br />
DPB nebo erozní parcele nesmí překročit vypočtenou hodnotu součinu<br />
maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a maximální<br />
přípustné hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření pro<br />
daný DPB nebo erozní parcelu; neboli zjištěné C . P musí být menší než<br />
vypočtené C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>.<br />
<br />
Maximálně přípustnou hodnotu součinu hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření vypočtenou pro daný pozemek je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
[[Image:3-8.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-8: Potenciální ohroženost dílu půdního bloku vodní erozí''<br />
<br />
Maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace<br />
a faktoru účinnosti protierozních opatření není identický s požadavky<br />
v rámci DZES 5, které jsou pro potřeby dotací zaváděny do praxe postupně. Jeho dodržování však pro zemědělce znamená vyhnutí se problémům<br />
s projevy eroze.<br><br />
Za '''poškození půdy erozí''' se považuje stav, kdy v důsledku nesplnění<br />
požadavků na ochranu půdy vypočtenou pro daný díl půdního bloku<br />
nebo erozní parcelu (překročení maximálně přípustného součinu hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních<br />
opatření), došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení<br />
sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu,<br />
změny jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží nebo<br />
dalších projevů eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením nebo<br />
jinou objektivní metodou.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Výpočet dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí <br><br />
Modelový díl půdního bloku má rozlohu 57,4 ha a průměrná<br />
sklonitost dílu půdního bloku je 5,5 stupňů. Na dílu půdního<br />
bloku se opakovaně pěstuje kukuřice. Délka pozemku po spádnici<br />
je 680 m. Na vybraném dílu půdního bloku, se nacházejí<br />
půdy hluboké (dle BPEJ) s hodnotou přípustné ztráty do 4<br />
t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>. Vyhodnocením a vynásobením všech faktorů univerzální<br />
rovnice byla zjištěna průměrná dlouhodobá ztráta<br />
půdy 25 t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup> (Obr. 3-8). Vyhodnocená průměrná dlouhodobá<br />
ztráta půdy výrazně převyšuje přípustnou dlouhodobou<br />
ztrátu, což poukazuje na špatný způsob využívání pozemku nezabezpečující<br />
dostatečnou ochranu půdy před vodní erozí. Na<br />
ohroženost půdy vodní erozí poukazuje i mapa maximálních<br />
přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních<br />
opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Obr. 3 -9). Měla by být aplikována<br />
protierozní opatření (organizačního, agrotechnického, technického<br />
charakteru). Dle mapy max. C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> by mělo být vyloučeno<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na téměř polovině dílu<br />
půdního bloku a úzkořádkové plodiny pěstovány pouze s protierozními<br />
technologiemi. Na poškození dílu půdního bloku vodní<br />
erozí poukazuje i ortofotosnímek na Obr. 3-10, kde vybělená<br />
místa představují již výrazně degradované půdy.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-9.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-9: Ohroženost půdy vodní erozí podle C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Pro podporu ochrany půdy před erozí byla spuštěna internetová aplikace Protierozní kalkulačka, která poskytuje<br />
uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost, vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy. Protierozní kalkulačka je bezplatně dostupná na adrese https://kalkulacka.vumop.cz.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-10: Ortofotosnímek dílu půdního bloku, který poukazuje na poškození<br />
půdy vodní erozí (vybělená místa)''<br />
<br />
===Formy vodní eroze===<br />
Aby bylo možno posoudit, zda vodní eroze na lokalitě probíhá, případně<br />
vyhodnotit její závažnost, je nutné vědět, jaké formy může nabývat.<br />
V zásadě je možné vodní erozi na zemědělské půdě dělit na erozi<br />
plošnou a erozi výmolnou, přechod mezi nimi je pozvolný a souvisí<br />
s přechodem plošného odtoku vody v odtok soustředěný. Dalším projevem,<br />
dokumentujícím vznik a průběh erozních procesů na pozemku<br />
jsou procesy ukládání erodovaných a transportovaných půdních částic.<br />
I tyto procesy mohou nabývat různých měřítek.<br />
<br />
'''Plošná eroze''' (Obr. 3-11) se projevuje rozrušováním a rovnoměrným<br />
smyvem půdních částic po celé ploše, tím dochází k plošnému<br />
odtoku a postupnému snižování mocnosti půdy. Tato forma eroze má<br />
silné selektivní působení, kdy vyplavuje především jemnozrnné frakce<br />
půdy, což se projevuje změnou textury půdy a obsahu živin v půdě,<br />
zhoršují se chemické a fyzikální vlastnosti půdy, což přímo souvisí např.<br />
i s retenční schopností a pufrační kapacitou půd, stejně jako s jejími<br />
fyzikálními vlastnostmi, snížení úrodnosti a v konečné fázi, snížením<br />
obsahu humusu jako složky podílející se významně na tvorbě půdní<br />
struktury, i snížením rezistence vůči vodní a větrné erozi. Jemnozrnné<br />
frakce půdy se pak usazují v dolní části svahu, lehčí, zpravidla organické<br />
částice jsou většinou neseny až do vodoteče. Plošná eroze na povrchu<br />
půdy nezanechává viditelné stopy, lze ji však zjistit z jemného materiálu<br />
akumulovaného v dolních částech svahu např. půdním vpichem nebo<br />
kopanou sondou, dále pak nestejnoměrným vývojem vegetace projevujícím<br />
se rozdílným růstem, rozdílnou barvou a kvalitou v částech svahu,<br />
v nichž došlo ke smyvu jemných půdních částic a živin a v dolní části<br />
svahu, v níž došlo k akumulaci smytého materiálu. Dobře jsou následky<br />
plošné eroze patrné i na leteckých snímcích s holým povrchem půdy<br />
(Obr. 3-10). Plošná eroze v době po zasetí může v případě konvenčního<br />
zpracování půdy způsobit i přímé ztráty osiva z některých částí dílu<br />
půdního bloku.<br />
<br />
Pro hodnocení intenzity plošné eroze v dlouhodobém horizontu je pak<br />
možné využít Tab. 3-3.<br />
<br />
Přechod k '''výmolné erozi''' spočívá v postupném soustřeďování plošného<br />
odtoku a následném vytváření mělkých, postupně se prohlubujících<br />
zářezů. Vzniká v členitém terénu a na dlouhých svazích, podle intenzity se<br />
dále dělí na erozi rýžkovou a brázdovou, rýhovou, výmolnou a stržovou.<br />
<br />
Eroze rýžková (Obr. 3-12) a brázdová vzniká plynulým přechodem<br />
z plošné eroze soustřeďováním odtoku do úzkých zářezů. Vznikající<br />
hustá síť drobných úzkých rýžek se označuje jako eroze rýžková (rýžky<br />
jsou široké a hluboké cca 2–10 cm). Pokud se odtok soustřeďuje do<br />
mělkých širších zářezů s menší hustotou výskytu, pak hovoříme o erozi<br />
brázdové, která postihuje velké plochy a je někdy označována za nejvyšší<br />
stupeň eroze plošné (Holý, 1978).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-3: Klasifikace plošné eroze podle intenzity (Zachar, 1970 in Janeček, 2002)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Intenzita odnosu půdy erozí (mm/rok) a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 0,05<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,05–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,5<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,5–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–20,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 20,0<br />
|katastrofální<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-11.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-11: Ukázka plošné eroze (Dívčí Kopy, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-12: Detail rýžkové eroze v kukuřici zaseté po kukuřici <br> (Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-13.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-13: Detail rýhové eroze v kukuřici <br> (Polanka nad Odrou, foto Lubomír Smrček)''<br />
<br />
<br />
Eroze rýhová (Obr. 3-13), pokračuje v soustřeďování povrchově stékající<br />
vody do hlubších a širších rýh (rýhy se spojují a prohlubují, jsou<br />
široké a hluboké 10–30 cm). Pro vyhodnocení intenzity rýhové eroze<br />
je doporučováno hodnotit hustotu erozních rýh v km/km2 (Tab. 3-4),<br />
ukazatelem současné aktivity erozních rýh je např. rychlost růstu rýh<br />
(Tab. 3-5).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-4: Třídění intenzity rýhové eroze podle délky erozních rýh (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Délka erozních rýh (km/km2)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,1<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,1–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,0–2,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 2,0–3,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 3,0<br />
|výjimečná<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-5: Třídění rýhové eroze podle rychlosti růstu erozní rýhy (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Růst erozní rýhy (m/rok)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,5<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,5–1,05<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 1,0–3,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 3,0–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–10,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 10,0<br />
|výjimečně silná<br />
|}<br />
<br />
Výmolová eroze je vyšším stupněm rýhové (výmolné) eroze, vznikají<br />
výmoly (často s kaskádovitými stupni), které jsou hluboké a široké více<br />
jak 30 cm. Eroze výmolná (Obr. 3-14) vzniká v místech koncentrace<br />
a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
a je podmíněna nejen typem terénu, ale i dostatečnou plochou sběrného<br />
území a zejména pak půdními vlastnostmi.<br />
<br />
[[Image:3-14.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-14: Výmolná eroze v údolnici dílu půdního bloku <br>(Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
Stržová eroze (Obr. 3-15 a 3-16) je nejpokročilejším a nejnebezpečnějším<br />
stádiem výmolové eroze, jejichž sanace vyžaduje speciální postupy<br />
včetně prací hrazenářských. Zpravidla nelze vystačit s běžným agrotechnickými postupy, jako je prosté zaorání. Strže jsou proto jevem<br />
dlouhodobým a v případě nestability a neprovedení sanačních opatření<br />
mohou devastovat rozsáhlá území. Příkladem může být rozvoj stržové<br />
eroze na Rakovnicku, kde se důsledky těchto procesů promítají do rázu<br />
celého území. Šířka a hloubka strží je v řádu větším než jeden metr<br />
a strže pak mohou dosahovat délky větší než 1 km.<br />
<br />
[[Image:3-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-15: Dopady mohutné historické stržové eroze jsou dobře patrné i na <br> mapových podkladech – povodí Černockého potoka (www.mapy.cz)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-16: Příklad stržové eroze (Zátor, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
'''Sedimentační kužele a lavice''' jsou dalším jednoznačným projevem<br />
erozních a transportních procesů na zemědělském pozemku. Depozice<br />
sedimentu mohou vznikat jednak přímo na pozemku a to zpravidla<br />
v jeho dolní části, kde je nižší sklon svahu a vyšší drsnost, na souvrati<br />
nebo přímo na hranici pozemku, případně i přímo v rámci pozemku<br />
v místě lokálního snížení sklonu svahu anebo mimo pozemek na sousední<br />
parcele, v cestním příkopu atd. Menší měřítka sedimentačních<br />
těles jsou spojena s jednotlivými epizodami a na pozemku jsou znatelná<br />
v rámci jedné vegetační sezóny. Fyzikální analýzou půdy jsou nicméně<br />
následky opakované sedimentace prokazatelné především díky změněné<br />
zrnitostní křivce materiálu. Zrnitostní složení sedimentačního<br />
kužele nebo lavice, stejně jako její rozměry závisí na intenzitě příčinné<br />
epizody a na míře sedimentace v dané lokalitě. V případě, že se jedná<br />
o velmi intenzivní epizodu, bude sedimentační těleso tvořeno materiálem<br />
hrubozrnnějším než na vlastním pozemku, protože jemnozrnný<br />
materiál byl odnesen odtokem dále mimo pozemek. V případě epizody<br />
méně významné bude naopak sediment jemnozrnnější, protože hrubší<br />
frakce buď nebyly vůbec erodovány, nebo se usadily již na pozemku<br />
výše. Sedimentace mimo zájmový pozemek závisí výhradně na charakteru<br />
příčinné epizody a charakteru lokality. Je nicméně možno je považovat<br />
za jednoznačný důkaz erozních procesů na daném pozemku.<br />
V případě eroze plošné pak často za důkaz jediný.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-6: Specifikace jednotlivých forem projevů eroze''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Forma eroze<br />
! Subforma eroze<br />
! Specifikace formy<br />
! Vhodná skupina nápravných opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| plošná<br />
| -<br />
|rovnoměrný smyv půdních částic po celé ploše,vyplavovány jsou především jemnozrnné frakce půdy nebo ztráta celé orniční vrstvy na celém povrchu nebo v pruzích<br />
|organizační a agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="5"| výmolná<br />
|rýžková<br />
|hustá síť drobných úzkých rýžek širokých a hlubokých 2–10 cm<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| brázdová<br />
|mělké širší zářezy s menší hustotou výskytu<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| rýhová<br />
|rýhy široké a hluboké 10–30 cm<br />
|technická opatření v kombinaci s organizačními a agrotechnickými<br />
|-<br />
|rowspan="1"| výmolná<br />
| výmoly (často s kaskádovitými stupni) hluboké<br />
a široké 30–100 cm v místech koncentrace a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
|asanace výmolu; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|-<br />
|rowspan="1"| stržová<br />
| strže hluboké a široké více než 1 m, s délkou často větší než 1 km<br />
|asanace strže; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|}<br />
<br />
V případě dlouhodobé intenzivní eroze a sedimentace na silně ohrožených<br />
půdách může sedimentace dosahovat mocnosti i jednotek metrů<br />
a následkem může být zásadní ovlivnění půdních vlastností, případně<br />
i vznik nových půdních útvarů.<br />
<br />
===Hodnocení míry degradace půdy erozí===<br />
Pro '''hodnocení míry degradace půdy erozí''' je nutné porovnávat<br />
erodované půdy s původním půdním profilem, jehož vlastnosti jsou<br />
ovšem ovlivňované i dalšími faktory, zejména obhospodařováním<br />
půdy. K dispozici jsou výsledky Komplexního průzkumu půd (KPP),<br />
který proběhl v letech 1961–1970 na území celé tehdejší Československé<br />
republiky a představuje tak první podrobný a celostátně jednotný<br />
základní materiál o vlastnostech zemědělského půdního fondu<br />
(https://wakpp.vumop.cz). Na KPP navázala Bonitace zemědělského<br />
půdního fondu ČSR, jejímž výstupem jsou pro celé území ČR mapy<br />
a digitální vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).<br />
<br />
Za hlavní kritérium míry erodovanosti půd se považuje podíl odneseného<br />
humusového horizontu, viz Tab. 3-7 a Tab. 3-8.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-7: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Odnesená část původní vrstvy půdního profilu (%)<br />
! Půda erodovaná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 20<br />
|slabě<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 20-40<br />
|středně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 40-60<br />
|silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 60-80<br />
|velmi silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| nad 80<br />
|úplně<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-8: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Podíl odnesené půdy (%)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| ornice<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
|do 25<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
|25-75<br />
|středně silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 75-100<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| podorničí<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| do 75<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
|75-100<br />
|mimořádně silná<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 1: Působení vodní eroze na vývoj půdních profilů (Jižní Morava, Ždánický les – sledované období cca 40 let) <br><br />
Vzorové území bylo při půdním průzkumu v 70 letech 20. století charakteristické homogenním půdním pokryvem naší nejúrodnější<br />
půdy – černozemí modální. Vlivem intenzivního hospodaření bez jakýchkoliv protierozních opatření došlo k intenzivnímu rozvoji<br />
a urychlení procesu vodní eroze. Toto působení lze rozdělit v podstatě na dva jevy. V prvním případě se jedná o změny v horních<br />
částech svahů, kdy dochází ke smyvu a odnosu půdních částic. Nejdříve dochází k postupnému odnosu orničního horizontu (horizont<br />
Ap – mocnost cca 30 cm, dále k odnosu humusového (horizont A – mocnost cca 40 cm) a přechodového horizontu (horizont<br />
AC – mocnost cca 30 cm). V této situaci se již půda stává minimálně úrodnou, z černozemě se stává regozem a hospodaří se již na<br />
půdotvorném substrátu – spraši (horizont Ck – mocnost cca 50 cm). Ale proces trvá a pokračuje, nakonec mizí i relativně kvalitní<br />
spraš a již je obnažen v podstatě geologický (podpůdní) horizont - flyšový pískovec (horizont D). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br><br />
Opakem odnosu půdních částic a jeho transportu je proces akumulace tj. ukládání této smyté půdy v depresních polohách, v úpatí<br />
svahů. Zde dochází k hromadění smytých půdních částic a vytváření nových půdních horizontů a i půdních typů. V našem případě<br />
se z původní černozemě stává černozem akumulovaná, která se následně mění v nový půdní typ – koluvizem modální. Koluvizemě<br />
jsou v půdní klasifikaci nově vytvořené půdy, které přímo vznikají akumulací půdních částic v důsledku eroze. Intenzita akumulace<br />
je mnohdy obrovská a i v tomto vzorovém příkladu se mocnost akumulované (naplavené) vrstvy pohybuje kolem 4 metrů, s tím, že<br />
bylo naměřeno, že jen za tři měsíce vegetačního období v porostu kukuřice byla akumulace 7 cm.<br><br />
Výsledkem jsou nevratné změny půdního pokryvu spočívající v degradaci daného půdního pokryvu, a to jednak jeho kvantity a jednak<br />
jeho kvality. Takto postižená půda již neplní své produkční a mimoprodukční funkce. Jsou sníženy výnosy, půda je náchylná<br />
k utužení, obsahuje minimální množství organické hmoty, má sníženou infiltraci a retenci vody, což ještě dále prohlubuje a podporuje<br />
samotný erozní proces. Proto je nutné včas rozpoznat nebezpečí a změnit způsob hospodaření, neboť jeden degradační proces<br />
vyvolá další a většinou lze jen těžko sjednat nápravu.<br />
<br />
[[Image:3-17.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-17: Erodování původního půdního pokryvu a následný transport smytých půdních částic''<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-18.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-18: Akumulace (ukládaní) smyté půdy v depresních polohách (úpatí svahu)''<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 2: Nevratné změny v půdním pokryvu našich černozemních půd (Jižní Morava, Čejkovice)<br><br />
Na vybraném dílu půdního bloku (svažitý pozemek osetý kukuřicí) byla provedena podrobná rekognoskace lokality výkopem půdních<br />
sond a půdními vpichy (sondy nebo vpichy jsou prováděny na úpatí pozemku, uprostřed svahu a v horní části pozemku). Zhodnocením<br />
mocnosti orničního horizontu a níže ležících horizontů můžeme prokázat, zda k degradaci půdy erozí dochází či nikoliv.<br />
<br />
[[Image:x1.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 1: '''Regozem modální''' (svrchní poloha) - půdní sonda vykopána v horní části pozemku. Dříve se zde nacházela černozem s orničním a humusovým horizontem vysokým min. 80 cm. Dnes tyto horizonty téměř zmizely. <br>Z nejúrodnějších černozemí se stala regozem tj. půdy s nízkou přirozenou úrodností. Na obrázku je patrné barevné střídaní ve spodní části profilu, to znamená, že se již hospodaří na podloží tj. v tomto případě zbytky spraše a neogenního pískovce.<br />
<br />
<br />
[[Image:x2.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 2: '''Regozem modální'''<br />
(střední poloha svahu) - původní<br />
orniční horizont byl<br />
z části smyt erozní činností<br />
a z části byl na povrch půdy<br />
uložen materiál erodovaný ze<br />
svrchních poloh; také v tomto<br />
případě je k ornici přioráván<br />
půdotvorný substrát (spraš),<br />
ale dosud nebyly obnaženy<br />
níže ležící neogenní písky jako<br />
v předešlém případě.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 3: '''Koluvizem modální'''<br />
(úpatí svahu) – původní horizont<br />
nahrazen akumulovaným<br />
erozním smyvem (v tomto<br />
případě výška akumulovaného<br />
materiálu přes 2 m) z výše ležících<br />
částí pozemku. Nově<br />
vzniká půdní typ koluvizem,<br />
profil sondy nese známky vrstevnatosti<br />
a v profilu není patrný<br />
původní povrch půdy díky<br />
mocným vrstvám usazeného<br />
erodovaného materiálu.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 4: '''Černozem modální'''<br />
– jedna z našich nejúrodnějších<br />
půd, s výrazným humózním<br />
horizontem (původní horizont),<br />
tak takto by měla půda<br />
na daném pozemku správně<br />
vypadat!<br />
|}<br />
<br />
Ochranu proti vodní erozi je možné zajistit aplikací protierozních opatření,<br />
které spočívají v ochraně půdy před účinky dopadajících kapek<br />
erozně nebezpečného deště, podpoře vsaku vody do půdy, omezení<br />
unášecí síly vody a soustředěného povrchového odtoku, zpomalení, zachycení<br />
a bezpečném odvedení povrchového odtoku na zájmovém dílu<br />
půdního bloku či jeho dílu. Soustředěný povrchový odtok je potřeba<br />
bezpečně odvést do vodoteče nebo jiného místa, kde již nemůže způsobit<br />
přímou škodu a je třeba zachytit smytou zeminu. Z hlediska finančního<br />
je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně<br />
i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického<br />
charakteru k opatřením technického charakteru.<br />
<br />
<br />
'''Opatření organizačního charakteru zahrnují:'''<br><br />
• optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely,<br><br />
• vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění,<br><br />
• pásové střídání plodin.<br />
<br />
<br />
'''Agrotechnická opatření zahrnují:'''<br><br />
• setí/sázení po vrstevnici,<br><br />
• ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou),<br><br />
• hrázkování, důlkování,<br><br />
• plečkování, dlátování, podrývání,<br><br />
• setí kukuřice do úzkého řádku,<br><br />
• pásové zpracování půdy.<br />
<br />
<br />
'''Technická opatření zahrnují:'''<br><br />
• příkopy,<br><br />
• průlehy,<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku,<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí,<br><br />
• ochranné hrázky,<br><br />
• ochranné nádrže,<br><br />
• terénní urovnávky,<br><br />
• terasy,<br><br />
• protierozní meze,<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=TEORETICK%C3%89_MINIMUM_K_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1624TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI2019-05-13T08:00:14Z<p>Jirkakapicka: /* Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy */</p>
<hr />
<div>===Vodní eroze obecně===<br />
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním, který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou.<br />
<br />
Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.<br />
<br />
Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze, které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní, dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.<br />
<br />
Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá. Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno erodována.<br />
<br />
V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována, není v předkládaném materiálu zahrnuta.<br />
<br />
Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.<br />
<br />
===Příčiny eroze obecně===<br />
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních<br />
bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby<br />
v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky<br />
(rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené<br />
zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale<br />
nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se<br />
zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů<br />
hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice<br />
do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,<br />
ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.<br />
<br />
Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci<br />
s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy<br />
a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední<br />
řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto<br />
faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu<br />
smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,<br />
ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin.<br />
<br />
Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje<br />
12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium<br />
vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být<br />
erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních<br />
podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje<br />
v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním<br />
pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale<br />
může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu<br />
je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé<br />
půdě.<br />
<br />
Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek<br />
organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější<br />
příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,<br />
díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat<br />
i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických<br />
látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,<br />
mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující<br />
význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.<br />
Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost<br />
půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní<br />
a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na<br />
odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe<br />
odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.<br />
<br />
Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální<br />
komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo<br />
jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh<br />
živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.<br />
Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě<br />
plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce<br />
půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze<br />
závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.<br />
<br />
K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její<br />
pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského<br />
hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.<br />
<br />
Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního<br />
množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.<br />
Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha<br />
v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd<br />
(erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou<br />
dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní<br />
kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro<br />
plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně<br />
používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic<br />
a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují<br />
nižší objem sušiny.<br />
<br />
Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné<br />
době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do<br />
půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci<br />
organických látek na humus v takové míře jako při využití<br />
organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů<br />
je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž<br />
rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.<br />
<br />
Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání<br />
organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však<br />
mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň<br />
některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním<br />
organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova<br />
je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné<br />
předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních<br />
podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na<br />
humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat<br />
stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat<br />
poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními<br />
činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).<br />
<br />
===Důsledky vodní eroze===<br />
Zrychlená vodní eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější<br />
část – ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje<br />
mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu,<br />
snižuje propustnost půdy, poškozuje plodiny, znesnadňuje pohyb<br />
strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv, sadby, hnojiv a přípravků<br />
na ochranu rostlin a tím samozřejmě snižuje i hektarové výnosy.<br />
<br />
Navíc transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují<br />
vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou<br />
kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí<br />
pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin.<br />
<br />
Hlavní důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících skupin:<br><br />
• hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy,<br><br />
• ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů (kapacita koryt vodních toků a disponibilní objem vodních nádrží),<br><br />
• ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů,<br><br />
• ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze.<br />
<br />
====Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy====<br />
Dlouhodobým působením eroze se mění kvantitativní a kvalitativní<br />
vlastnosti půd. Kvantitativní změny spočívají především ve zmenšování<br />
hloubky půdního profilu a plochy půd v případě velmi intenzivní eroze,<br />
kvalitativní ve změně jejich vlastností a snížení úrodnosti půd.<br />
<br />
Působením vodní eroze přicházíme o nejúrodnější a živinově nejbohatší<br />
část zemědělské půdy – ornici, pěstované plodiny nenajdou v erodované<br />
půdě dostatečné množství živin a celková úroda dosahuje nižších<br />
objemů (nižší klíčivost, vymílání sadby a kořenů, zatopení níže ležících<br />
plodin smytými částicemi, poškození plodin atd.). Na slabě erodovaných<br />
půdách se snižují hektarové výnosy o 15–20 %, na středně erodovaných<br />
půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %.<br />
<br />
Každoročně jsou při probíhajících aktualizacích bonitovaných půdně<br />
ekologických jednotek (BPEJ) mapovány vážné projevy degradace půdy<br />
erozí, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.<br />
Jedná se například o snížení výměr půd na sprašových pokryvech a jejich<br />
zařazení do méně hodnotných BPEJ. To se v konečném důsledku<br />
může projevit i snížením ceny až o 10 Kč/m2 na některých pozemcích.<br />
Pokud počítáme průměr na katastrální území, může se jednat až o 50%<br />
snížení průměrné ceny půdy v katastrálním území. Zejména v některých<br />
moravských okresech dochází k výraznému snižování ceny zemědělské<br />
půdy degradací černozemí, kdy jsou často nalezeny se smytým<br />
orničním horizontem (často více než o 60 cm). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy<br />
potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Podle posledních analýz by mohlo při nejhorším možném scénáři být erodováno až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun (nejsou však započteny další škody na obecním a soukromém majetku).<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-1: Poškození kukuřice vodní erozí – prostřední řádek téměř <br> chybí''<br />
''(Čejkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-2: Erodovaná půda z výše ležících části dílu půdního bloku poškozuje<br>''<br />
''plodiny na úpatí svahu a v údolnici (Dolní Stropnice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-3: Nánosy poškozující nižší partie dílu půdního bloku''<br />
<br />
====Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů====<br />
=====Zanášení koryt vodních toků=====<br />
Erozní produkty transportované ze zemědělských pozemků do vodních<br />
toků se zde ukládají v závislosti na charakteru proudění a obecně snižují<br />
jeho kapacitu. To má za následek postupný vzestup nivelety dna a tím<br />
navazující zvyšování hladiny podzemní vody v okolí koryta a četnější vybřežování.<br />
Proces pak vyvolává nutnost údržby koryt, především jejich<br />
čištění, což s sebou nese jednak finanční nároky a jednak snižuje přírodní<br />
hodnoty koryta (je odstraněno dno spolu s jeho oživením), nezbytný je<br />
radikální zásah do břehových porostů a akce je často spojena s úpravou<br />
koryta, či její sanací a stabilizací. Proces pracuje proti směru tzv. samovolné<br />
revitalizace koryt vodních toků, což je směr, který je, především<br />
u malých vodních toků, v současné době velmi často využíván.<br />
<br />
Častým předmětem diskuze je otázka, do jaké míry se na celkovém<br />
transportu splavenin podílí eroze na zemědělských pozemcích a kolik<br />
činí eroze v korytech. Celkové odhady založené na spolehlivých výpočtech<br />
dosud neexistují. Lze proto vycházet pouze z empirických<br />
zkušeností. Ty říkají, že rozhodující část z drobných vodních toků v zemědělské<br />
krajině je upravená a technicky stabilizovaná, vymílání proto<br />
nepřichází v úvahu. Pramenní úseky koryt drobných vodotečí, které<br />
velmi často procházejí lesními plochami, jsou většinou dlouhodobě stabilní,<br />
pokud tomu tak není, je to zpravidla důvod k provedení úprav<br />
nebo hrazenářských prací.<br />
<br />
Koryta větších vodních toků jsou na území ČR v drtivé převaze upravena<br />
a jejich problémem je spíše zanášení než vymílání.<br />
<br />
To potvrzuje hypotézu, že rozhodující většina sedimentu, transportovaného<br />
vodními toky je původem ze zemědělských ploch. U menších<br />
vodních toků záleží situace na místních podmínkách, u větších toků pak<br />
dochází dlouhodobě k jejich zanášení.<br />
<br />
Bilančně je možno orientačně uvažovat, že veškeré splaveniny, které<br />
se v zemědělské krajině dostanou do drobných vodních toků, jsou<br />
jimi transportovány dále po toku. Sedimentují pak v korytech větších<br />
vodních toků, především pak v jezových zdržích a zejména ve vodních<br />
nádržích.<br />
<br />
=====Zanášení vodních nádrží=====<br />
S poklesem rychlosti a unášecí síly vodního toku na vstupu do vodní<br />
nádrže dochází k vypadávání nesených splavenin. Ty jsou pak zrnitostně<br />
selektovány od nejhrubších, které sedimentují jako první, po<br />
nejjemnější, které vydrží ve vznosu nejdéle. Zrnitostní separace není<br />
konstantní, ale je vázaná na velikost erozní epizody a průtoku, který<br />
materiál do nádrže přinesl. Při extrémních událostech tak jsou hrubší<br />
částice vneseny podstatně dále do zdrže, zatímco při epizodách méně<br />
významných, kdy došlo jen k malému nárůstu průtoku, hrubší částice<br />
v zrnitostním spektru splavenin zcela chybí a u vtoku sedimentují částice<br />
jemnozrnné. Uvedená zákonitost tak má za následek prostorovou<br />
zrnitostní nehomogenitu sedimentu a jeho často i výrazné zrnitostní<br />
zvrstvení.<br />
<br />
Materiál se ukládá nejvíce na vtoku do nádrže, kde snižuje hloubku vody,<br />
tím se prostor stává dostupnější pro zarůstání vynořenou (emerzní)<br />
vegetací, což zvyšuje drsnost a přispívá k dalšímu zpomalení průtoku<br />
vody. Tím je ještě více akcelerováno zanášení prostoru a vodní nádrž se<br />
tak od vtoku stále rychleji zazemňuje.<br />
<br />
Pokud je zanášení nádrží výraznější a vodní nádrž plní zásobní účel a její<br />
bilancování bylo napjaté, může množství deponovaného sedimentu negativně<br />
ovlivnit i zabezpečení dodávek vody, protože nezanedbatelná<br />
část zásobního objemu je zabrána sedimentem. U ochranné předzdrže<br />
VD Želivka – vodní nádrže Němčice bylo v 90. letech nutno provést<br />
odbahnění, protože sediment zde dosáhl cca ¼ z celkového zásobního<br />
objemu nádrže a nebyla dodržena doba zdržení, požadovaná z důvodu<br />
přirozených procesů odbourávání živin ve vodě. Ve VN Brno, jejíž sanace<br />
byla dokončena v roce 2011, dosahoval objem deponovaného sedimentu<br />
rovněž téměř ¼ celkového zásobního prostoru.<br />
<br />
U nádrží se zásobní funkcí, u nichž lze v souvislosti s jejich posláním očekávat<br />
výraznější kolísání hladiny v delším časovém horizontu, dojde při<br />
poklesu hladiny k obnažení dna s vrstvou splavenin. Vzhledem k tomu,<br />
že se jedná o sediment, pocházející z větší části ze zemědělské půdy, je<br />
materiál vysoce úživný a poskytuje ideální podmínky pro velmi rychlé<br />
oživení agresivní vegetací. V prostoru zátopy se tak velmi rychle vyvine<br />
porost s velkou biomasou. Při opětovném vzestupu hladiny dojde<br />
k jeho zaplavení a následný rozklad může způsobit kyslíkovou havárii.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Zanesený rybník v obci Jemniště<br />
Na erozně ohroženém dílu půdního bloku byla pěstovaná kukuřice bez aplikace jakýchkoliv protierozních technologií. V důsledku erozně účinného deště (nikoliv extrémního) došlo k eroznímu smyvu a transportu sedimentů do rybníka. Množství sedimentů bylo odhadnuto na 4 256 m3, cena za odbahnění je vyčíslena na 1 350 737 Kč bez DPH.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-4: Zdrojová oblast erozních sedimentů, které se posléze dostaly do''<br />
''rybníka <br> v obci Jemniště (foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-5.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-5: Zanesený rybník v obci Jemniště jako důsledek vodní eroze <br>(foto''<br />
''VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů====<br />
Je nepochybné, že existuje významná závislost mezi erozními a transportními<br />
procesy a znečištěním povrchových vodních zdrojů. Znečištění<br />
se odehrává ve dvou rovinách. První z nich je znečištění '''fyzikální (mechanické)''', kdy se jedná o zákal vody. Ten má jednoznačně negativní<br />
důsledky na vodní faunu i floru, jedná se ale většinou o jev spíše<br />
krátkodobý a eliminovatelný dostatečně kapacitním usazovacím prostorem.<br />
Druhým je znečištění '''chemické (biochemické)''', zahrnující<br />
transport chemických látek z povodí do hydrografické sítě. Půda se<br />
dostává do styku s velkým množstvím chemických látek různého druhu<br />
a různého stupně toxicity (průmyslová hnojiva, pesticidy, různé druhy<br />
zemědělských odpadů i odpady průmyslové, ukládané na půdu nebo<br />
do půdy). Z uvedených látek je nejdiskutovanější fosfor, který je označován<br />
za limitující prvek rozvoje eutrofizačních procesů. Fosfor je na<br />
jedné straně významnou živinou, potřebnou pro rozvoj všech zelených<br />
rostlin, na druhé straně je jeho výskyt v přírodním prostředí v našich<br />
podmínkách silně limitován. Proto je hnojení zemědělských ploch fosforečnými<br />
hnojivy důležitou podmínkou vysokých výnosů. Fosfor se<br />
v půdě váže většinou na povrch půdních částic a vazby jsou ve vodě jen<br />
málo rozpustné. Fosfor a jeho sloučeniny jsou proto dále transportovány<br />
v rozhodující míře současně s půdními částicemi.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že fosfor je vázán na povrch půdních částic, může<br />
být jeho obsah relativně vyšší (g/kg) u půd jemnozrnných. Vazba závisí<br />
i na řadě dalších faktorů, jako je například pH, přítomnost dalších iontů<br />
například Fe nebo Al atd.<br />
<br />
Dojde-li na zemědělském pozemku k povrchovému odtoku spojenému<br />
s erozními a transportními procesy, je spolu s půdními částicemi transportován<br />
i vázaný fosfor. Změna zrnitostního složení sedimentu vůči<br />
původnímu materiálu na pozemku odpovídá jednak charakteru eroze<br />
(eroze selektivní – plošná nebo eroze rýhová – stržová) a je možno ji<br />
charakterizovat hodnotou poměru obohacení. Poměr obohacení jemnozrnnými<br />
částicemi je vyšší u selektivních forem eroze, u vyšších forem<br />
je naopak hodnota nižší.<br />
<br />
Stejně tak lze pomocí poměru obohacení (enrichment ratio) charakterizovat<br />
sediment vůči původní půdě na pozemku i z hlediska obsahu<br />
fosforu. Poměr obohacení se v běžných případech orné půdy pohybuje<br />
obvykle mezi 3 až 10.<br />
<br />
Nebezpečí erozního fosforu pro vodní nádrže spočívá především<br />
v tom, že fosfor se z povrchu části za příznivých podmínek (především<br />
při přechodu k anaerobním podmínkám) může uvolnit zpět do vody<br />
ve formách dostupných pro zelené řasy a sinice a tak přispět k rozvoji<br />
eutrofizace a jejích následků.<br />
<br />
Orientační výpočty limitů dotace erozního fosforu do vodních nádrží<br />
vzhledem k jejich ohrožení eutrofizací naznačují, že hodnota přípustné<br />
ztráty půdy nastavená podle ochrany vodních zdrojů před eutrofizací by<br />
se měla pohybovat mezi 0,5 a 3,5 t/ha/rok podle typu vodního útvaru<br />
a obsahu fosforu v půdách, charakterizovaného pomocí geologického<br />
substrátu v povodí (Rosendorf, In. Dostál a kol., 2007).<br />
<br />
To, že erozní a transportní procesy mají negativní dopad na vodní zdroje<br />
a kvalitu vody, je nesporným faktem. Jednoznačná kvantifikace tohoto<br />
vlivu ale zatím přesahuje aktuální úroveň poznání, proto je v současné<br />
době doporučeno ochranu vodních zdrojů neřešit úpravou limitů přípustné<br />
ztráty půdy, ale v odůvodněných specifických případech využít<br />
pro návrh ochranných opatření fyzikálně založené modely pro střední<br />
nebo detailní měřítka.<br />
<br />
====Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze====<br />
Dalším významným dopadem erozních procesů na zemědělské půdě<br />
je ohrožení infrastruktury v krajině a škody na ní. Jedná se především<br />
o škody působené jednak povrchovým odtokem vody ze zemědělských<br />
pozemků a jednak transportem splavenin ze zemědělských ploch.<br />
<br />
Mezi oběma typy rizik a škod je třeba rozlišovat. Zatímco transport splavenin<br />
může být zásadním způsoben eliminován různými typy opatření na<br />
pozemku, jejichž realizace je plně v moci uživatele (např. opatření organizačního<br />
a agrotechnického charakteru), proces povrchového odtoku<br />
je závislý na charakteru příčinné srážky. V případě výskytu srážky extrémního<br />
charakteru pak k odtoku dojde bez ohledu na stav a způsob<br />
využití pozemku a situaci lze řešit výhradně aplikací opatření technického<br />
charakteru, která přesahují rozsah povinností uživatele pozemku.<br />
<br />
Současná legislativní praxe navíc opakovaně řešila a řeší případy soudních<br />
sporů mezi zemědělskými podnikateli a obcemi nebo jinými subjekty,<br />
které byly povrchovým odtokem a transportem splavenin ze zemědělských<br />
pozemků opakovaně poškozeny. Velkou roli zde hraje velikost a periodicita<br />
příčinné srážky, protože vzniku odtoku, jak bylo řečeno výše,<br />
nelze nikdy zcela zabránit. Tuto část rizik je doporučeno řešit v rámci<br />
nástrojů občansko-právních vztahů, pojištění a odpovědnosti za škody.<br />
<br />
===Hodnocení erozního ohrožení půdy===<br />
====Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy====<br />
Vodní eroze je kvantifikována pomocí dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) v t/ha/rok, který je počítán podle Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) (Wischmeier a Smith, 1978):<br><br />
'''G = R . K . L . S . C . P''', kde:<br><br />
<br />
G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>),<br><br />
R – faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na kinetické<br />
energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (MJ∙ha<sup>-1</sup>∙cm∙h<sup>-1</sup>∙rok<sup>-1</sup>),<br><br />
K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře<br />
a struktuře ornice,<br>obsahu organické hmoty a propustnosti půdního<br />
profilu (t∙h∙MJ<sup>-1</sup>∙cm<sup>-1</sup>),<br><br />
L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost<br />
ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na<br />
jednotkovém pozemku délky 22,13 m),<br><br />
S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty<br />
půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém<br />
pozemku sklonu 9 %),<br><br />
C – faktor ochranného vlivu vegetace, vyjádřený v závislosti na vývoji<br />
vegetace a použité agrotechnice (bezrozměrný – poměr smyvu ke<br />
smyvu na jednotkovém pozemku s trvalým úhorem),<br><br />
P – faktor účinnosti protierozních opatření (bezrozměrný – poměr<br />
smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku obdělávaném ve směru<br />
sklonu pozemku).<br />
<br />
Pokud hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy nepřekročí<br />
hodnotu přípustné ztráty půdy (G<sub>p</sub>), nedochází na dané lokalitě ke<br />
zrychlené erozi, lokalita není ohrožena vodní erozí a jsou zachovány<br />
funkce půdy a její úrodnost.<br />
<br />
tedy '''G<sub>p</sub> ≥ G''' kde:<br><br />
G<sub>p</sub> – přípustná ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
<br />
Pokud však hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy překročí<br />
hodnoty přípustné ztráty půdy (tedy G<sub>p</sub> < G), dochází vlivem vodní<br />
eroze k nadlimitní ztrátě půdy a tím i k ztrátě funkcí půdy a snižování její<br />
úrodnosti. Rozdíl mezi dlouhodobým průměrným smyvem a přípustnou<br />
ztrátou půdy současně vyjadřuje i míru erozní ohroženosti dané lokality.<br />
<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy erozí jsou stanoveny především z hlediska<br />
dlouhodobého zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hloubka<br />
půdy je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje<br />
skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost a to na základě bonitace<br />
půdy, vyjádřené kódem BPEJ.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-1: Přípustná ztráta půdy Gp erozí podle hloubky půdy (metodika Janeček a kol., 2012)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hloubka půdy<br />
! Kód kombinace skeletovitosti <br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Přípustná ztráta půdy erozí (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| mělká (< 30 cm)<br />
| 5, 6<br />
|doporučeno převést do TTP<br />
|-<br />
|rowspan="1"| středně hluboká (30–60 cm) a hluboká (> 60 cm)<br />
| 0, 1, 2, 3, 4, 7<br />
|4, 0<br />
|}<br />
<br />
Hloubka půdy je v systému BPEJ vyjádřena 5. číslicí sdruženého kódu BPEJ<br />
pro skeletovitost a hloubku půdy. Kódy 7, 8, a 9 jsou určeny pro BPEJ pozemků<br />
se sklonem > 12° a pro BPEJ nevyvinutých půd (litozem, ranker).<br />
Pro půdy s kódem 8 a 9 je hloubku půdy nutné zjistit terénním průzkumem<br />
v místech nejsvažitější části pozemku.<br />
<br />
V případě pozemků s mělkými půdami s hloubkou do 30 cm se doporučuje<br />
jejich převedení do kategorie trvalých travních porostů.<br />
<br />
Přípustnou ztrátu půdy erozí je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že z hlediska hospodaření na orné půdě je ve vztahu<br />
k erozní ohroženosti ovlivnitelný pouze ochranný účinek vegetace a účinnost<br />
protierozních opatření, byl z rovnice USLE odvozen model pro hodnocení<br />
erozní ohroženosti na základě maximálních přípustných hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření. Vytvořený<br />
model je nejen nástrojem na hodnocení erozní ohroženosti, ale i návodem<br />
jak hospodařit na dané lokalitě tak, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě<br />
půdy vodní erozí. Touto úpravou tvaru rovnice USLE je možné dosáhnout<br />
jednoduššího postupu výpočtu, při kterém není nezbytné zadat osevní<br />
postup pro každý díl půdního bloku před získáním použitelných informací<br />
a kdy zároveň výstup dává okamžitě návod na řešení protierozní ochrany.<br />
Zároveň je díky tomuto vyjádření možné zpracovat velké území bez detailní<br />
znalosti osevních postupů s dosažením velké přesnosti výsledku<br />
a jeho interpretovatelnosti.<br />
<br />
<br />
[[Image:3-6-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-6: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí''<br />
<br />
<br />
Rovnice USLE je vyjádřená ve tvaru:<br />
'''C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> = G<sub>p</sub> / (R . K . L . S)''', kde:<br><br />
C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních o patření<br />
vzhledem k přípustné ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné<br />
hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních<br />
opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné ztráty<br />
půdy). Tento součin je možné spočítat pro každý díl půdního bloku,<br />
zemědělskou parcelu, nebo i parcelu KN s vysokou mírou podrobnosti<br />
a v rozsahu celé ČR. K jednotlivým C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> lze v Protierozní kalkulačce<br />
ověřit vhodnost konkrétních osevních postupů a protierozních opatření.<br />
Velmi rámcová kategorizace hodnot C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je uvedena v Tab. 3-2.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-2: Vhodná rámcová organizační a agrotechnická opatření''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br />
! Vhodná rámcová organizační nebo agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| do 0,005<br />
| ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,006–0,020<br />
| víceleté pícniny nebo ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,021–0,100<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a vyšší zastoupení víceletých pícnin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,101–0,200<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a použití protierozních technologií<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,201–0,240<br />
| pásové střídání plodin nebo vyloučení erozně nebezpečných plodin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,241–0,400<br />
| erozně nebezpečné plodiny pěstovány s protierozními technologiemi<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,401 a více<br />
| bez omezení<br />
|}<br />
<br />
V upraveném tvaru USLE je přípustná míra eroze překročena tehdy, když:<br><br />
C . P > C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br><br />
Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou<br />
povrchu půdy před destruktivním<br />
působením dopadajících<br />
dešťových kapek a zpomalováním<br />
rychlosti povrchového odtoku a nepřímo<br />
působením vegetace na půdní<br />
vlastnosti, zejména na pórovitost<br />
a propustnost a především mechanickým<br />
zpevněním půdy kořenovým<br />
systémem. Ochranný vliv vegetace<br />
je přímo úměrný pokryvnosti<br />
a hustotě porostu v době výskytu<br />
přívalových dešťů (měsíce duben–<br />
září). Proto dokonalou protierozní<br />
ochranu představují porosty trav<br />
a jetelovin, zatímco běžným způsobem<br />
pěstované širokořádkové plodiny<br />
chrání půdu nedostatečně.<br />
<br />
Při popisu erozních jevů je třeba<br />
respektovat jejich výrazně epizodní<br />
charakter. Ke ztrátě rozhodující<br />
části půdy nedochází<br />
rovnoměrně během roku a let,<br />
ale během jednotlivých výrazných<br />
srážkových epizod. Uvedený popis<br />
erozního procesu vztažený<br />
k dlouhodobé ztrátě půdy proto<br />
lze efektivně využít pro klasifikaci<br />
erozní ohroženosti, nikoliv však<br />
pro návrh ochranných opatření<br />
technického charakteru.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-7: Mapa Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Jaké faktory univerzální rovnice mohu ovlivnit a snížit riziko vodní eroze? <br><br />
Změnou způsobu hospodaření na pozemku např. aplikací protierozních<br />
osevních postupů, zatravněním orné půdy apod.<br />
snížíme hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace C; uplatňováním<br />
protierozních opatření jako je pásové střídání plodin,<br />
vrstevnicové obdělávání, hrázkování či důlkování snížíme<br />
hodnotu faktoru protierozních opatření P; přerušením délky<br />
odtoku po pozemku např. příkopem, průlehem, cestou s příkopem<br />
nebo vrstevnicovou mezí snížíme hodnotu faktoru délky<br />
svahu L.<br />
|}<br />
<br />
====Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí====<br />
Za '''ohrožení půdy vodní erozí''' se považuje stav, kdy způsob hospodaření<br />
na dílu půdního bloku nebo erozní parcele a přijatá protierozní<br />
opatření nesplňují požadavky na ochranu vypočtenou pro daný<br />
díl půdního bloku nebo erozní parcelu. Požadavky vycházejí z morfologie<br />
terénu, půdních charakteristik, z výskytu erozně účinných srážek<br />
a potřeby ochrany půdy. Zjištěná hodnota součinu faktoru ochranného<br />
vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření na daném<br />
DPB nebo erozní parcele nesmí překročit vypočtenou hodnotu součinu<br />
maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a maximální<br />
přípustné hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření pro<br />
daný DPB nebo erozní parcelu; neboli zjištěné C . P musí být menší než<br />
vypočtené C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>.<br />
<br />
Maximálně přípustnou hodnotu součinu hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření vypočtenou pro daný pozemek je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
[[Image:3-8.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-8: Potenciální ohroženost dílu půdního bloku vodní erozí''<br />
<br />
Maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace<br />
a faktoru účinnosti protierozních opatření není identický s požadavky<br />
v rámci DZES 5, které jsou pro potřeby dotací zaváděny do praxe postupně. Jeho dodržování však pro zemědělce znamená vyhnutí se problémům<br />
s projevy eroze.<br><br />
Za '''poškození půdy erozí''' se považuje stav, kdy v důsledku nesplnění<br />
požadavků na ochranu půdy vypočtenou pro daný díl půdního bloku<br />
nebo erozní parcelu (překročení maximálně přípustného součinu hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních<br />
opatření), došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení<br />
sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu,<br />
změny jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží nebo<br />
dalších projevů eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením nebo<br />
jinou objektivní metodou.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Výpočet dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí <br><br />
Modelový díl půdního bloku má rozlohu 57,4 ha a průměrná<br />
sklonitost dílu půdního bloku je 5,5 stupňů. Na dílu půdního<br />
bloku se opakovaně pěstuje kukuřice. Délka pozemku po spádnici<br />
je 680 m. Na vybraném dílu půdního bloku, se nacházejí<br />
půdy hluboké (dle BPEJ) s hodnotou přípustné ztráty do 4<br />
t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>. Vyhodnocením a vynásobením všech faktorů univerzální<br />
rovnice byla zjištěna průměrná dlouhodobá ztráta<br />
půdy 25 t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup> (Obr. 3-8). Vyhodnocená průměrná dlouhodobá<br />
ztráta půdy výrazně převyšuje přípustnou dlouhodobou<br />
ztrátu, což poukazuje na špatný způsob využívání pozemku nezabezpečující<br />
dostatečnou ochranu půdy před vodní erozí. Na<br />
ohroženost půdy vodní erozí poukazuje i mapa maximálních<br />
přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních<br />
opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Obr. 3 -9). Měla by být aplikována<br />
protierozní opatření (organizačního, agrotechnického, technického<br />
charakteru). Dle mapy max. C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> by mělo být vyloučeno<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na téměř polovině dílu<br />
půdního bloku a úzkořádkové plodiny pěstovány pouze s protierozními<br />
technologiemi. Na poškození dílu půdního bloku vodní<br />
erozí poukazuje i ortofotosnímek na Obr. 3-10, kde vybělená<br />
místa představují již výrazně degradované půdy.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-9.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-9: Ohroženost půdy vodní erozí podle C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Pro podporu ochrany půdy před erozí byla spuštěna internetová aplikace Protierozní kalkulačka, která poskytuje<br />
uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost, vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy. Protierozní kalkulačka je bezplatně dostupná na adrese https://kalkulacka.vumop.cz.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-10: Ortofotosnímek dílu půdního bloku, který poukazuje na poškození<br />
půdy vodní erozí (vybělená místa)''<br />
<br />
===Formy vodní eroze===<br />
Aby bylo možno posoudit, zda vodní eroze na lokalitě probíhá, případně<br />
vyhodnotit její závažnost, je nutné vědět, jaké formy může nabývat.<br />
V zásadě je možné vodní erozi na zemědělské půdě dělit na erozi<br />
plošnou a erozi výmolnou, přechod mezi nimi je pozvolný a souvisí<br />
s přechodem plošného odtoku vody v odtok soustředěný. Dalším projevem,<br />
dokumentujícím vznik a průběh erozních procesů na pozemku<br />
jsou procesy ukládání erodovaných a transportovaných půdních částic.<br />
I tyto procesy mohou nabývat různých měřítek.<br />
<br />
'''Plošná eroze''' (Obr. 3-11) se projevuje rozrušováním a rovnoměrným<br />
smyvem půdních částic po celé ploše, tím dochází k plošnému<br />
odtoku a postupnému snižování mocnosti půdy. Tato forma eroze má<br />
silné selektivní působení, kdy vyplavuje především jemnozrnné frakce<br />
půdy, což se projevuje změnou textury půdy a obsahu živin v půdě,<br />
zhoršují se chemické a fyzikální vlastnosti půdy, což přímo souvisí např.<br />
i s retenční schopností a pufrační kapacitou půd, stejně jako s jejími<br />
fyzikálními vlastnostmi, snížení úrodnosti a v konečné fázi, snížením<br />
obsahu humusu jako složky podílející se významně na tvorbě půdní<br />
struktury, i snížením rezistence vůči vodní a větrné erozi. Jemnozrnné<br />
frakce půdy se pak usazují v dolní části svahu, lehčí, zpravidla organické<br />
částice jsou většinou neseny až do vodoteče. Plošná eroze na povrchu<br />
půdy nezanechává viditelné stopy, lze ji však zjistit z jemného materiálu<br />
akumulovaného v dolních částech svahu např. půdním vpichem nebo<br />
kopanou sondou, dále pak nestejnoměrným vývojem vegetace projevujícím<br />
se rozdílným růstem, rozdílnou barvou a kvalitou v částech svahu,<br />
v nichž došlo ke smyvu jemných půdních částic a živin a v dolní části<br />
svahu, v níž došlo k akumulaci smytého materiálu. Dobře jsou následky<br />
plošné eroze patrné i na leteckých snímcích s holým povrchem půdy<br />
(Obr. 3-10). Plošná eroze v době po zasetí může v případě konvenčního<br />
zpracování půdy způsobit i přímé ztráty osiva z některých částí dílu<br />
půdního bloku.<br />
<br />
Pro hodnocení intenzity plošné eroze v dlouhodobém horizontu je pak<br />
možné využít Tab. 3-3.<br />
<br />
Přechod k '''výmolné erozi''' spočívá v postupném soustřeďování plošného<br />
odtoku a následném vytváření mělkých, postupně se prohlubujících<br />
zářezů. Vzniká v členitém terénu a na dlouhých svazích, podle intenzity se<br />
dále dělí na erozi rýžkovou a brázdovou, rýhovou, výmolnou a stržovou.<br />
<br />
Eroze rýžková (Obr. 3-12) a brázdová vzniká plynulým přechodem<br />
z plošné eroze soustřeďováním odtoku do úzkých zářezů. Vznikající<br />
hustá síť drobných úzkých rýžek se označuje jako eroze rýžková (rýžky<br />
jsou široké a hluboké cca 2–10 cm). Pokud se odtok soustřeďuje do<br />
mělkých širších zářezů s menší hustotou výskytu, pak hovoříme o erozi<br />
brázdové, která postihuje velké plochy a je někdy označována za nejvyšší<br />
stupeň eroze plošné (Holý, 1978).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-3: Klasifikace plošné eroze podle intenzity (Zachar, 1970 in Janeček, 2002)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Intenzita odnosu půdy erozí (mm/rok) a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 0,05<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,05–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,5<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,5–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–20,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 20,0<br />
|katastrofální<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-11.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-11: Ukázka plošné eroze (Dívčí Kopy, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-12: Detail rýžkové eroze v kukuřici zaseté po kukuřici <br> (Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-13.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-13: Detail rýhové eroze v kukuřici <br> (Polanka nad Odrou, foto Lubomír Smrček)''<br />
<br />
<br />
Eroze rýhová (Obr. 3-13), pokračuje v soustřeďování povrchově stékající<br />
vody do hlubších a širších rýh (rýhy se spojují a prohlubují, jsou<br />
široké a hluboké 10–30 cm). Pro vyhodnocení intenzity rýhové eroze<br />
je doporučováno hodnotit hustotu erozních rýh v km/km2 (Tab. 3-4),<br />
ukazatelem současné aktivity erozních rýh je např. rychlost růstu rýh<br />
(Tab. 3-5).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-4: Třídění intenzity rýhové eroze podle délky erozních rýh (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Délka erozních rýh (km/km2)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,1<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,1–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,0–2,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 2,0–3,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 3,0<br />
|výjimečná<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-5: Třídění rýhové eroze podle rychlosti růstu erozní rýhy (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Růst erozní rýhy (m/rok)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,5<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,5–1,05<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 1,0–3,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 3,0–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–10,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 10,0<br />
|výjimečně silná<br />
|}<br />
<br />
Výmolová eroze je vyšším stupněm rýhové (výmolné) eroze, vznikají<br />
výmoly (často s kaskádovitými stupni), které jsou hluboké a široké více<br />
jak 30 cm. Eroze výmolná (Obr. 3-14) vzniká v místech koncentrace<br />
a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
a je podmíněna nejen typem terénu, ale i dostatečnou plochou sběrného<br />
území a zejména pak půdními vlastnostmi.<br />
<br />
[[Image:3-14.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-14: Výmolná eroze v údolnici dílu půdního bloku <br>(Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
Stržová eroze (Obr. 3-15 a 3-16) je nejpokročilejším a nejnebezpečnějším<br />
stádiem výmolové eroze, jejichž sanace vyžaduje speciální postupy<br />
včetně prací hrazenářských. Zpravidla nelze vystačit s běžným agrotechnickými postupy, jako je prosté zaorání. Strže jsou proto jevem<br />
dlouhodobým a v případě nestability a neprovedení sanačních opatření<br />
mohou devastovat rozsáhlá území. Příkladem může být rozvoj stržové<br />
eroze na Rakovnicku, kde se důsledky těchto procesů promítají do rázu<br />
celého území. Šířka a hloubka strží je v řádu větším než jeden metr<br />
a strže pak mohou dosahovat délky větší než 1 km.<br />
<br />
[[Image:3-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-15: Dopady mohutné historické stržové eroze jsou dobře patrné i na <br> mapových podkladech – povodí Černockého potoka (www.mapy.cz)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-16: Příklad stržové eroze (Zátor, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
'''Sedimentační kužele a lavice''' jsou dalším jednoznačným projevem<br />
erozních a transportních procesů na zemědělském pozemku. Depozice<br />
sedimentu mohou vznikat jednak přímo na pozemku a to zpravidla<br />
v jeho dolní části, kde je nižší sklon svahu a vyšší drsnost, na souvrati<br />
nebo přímo na hranici pozemku, případně i přímo v rámci pozemku<br />
v místě lokálního snížení sklonu svahu anebo mimo pozemek na sousední<br />
parcele, v cestním příkopu atd. Menší měřítka sedimentačních<br />
těles jsou spojena s jednotlivými epizodami a na pozemku jsou znatelná<br />
v rámci jedné vegetační sezóny. Fyzikální analýzou půdy jsou nicméně<br />
následky opakované sedimentace prokazatelné především díky změněné<br />
zrnitostní křivce materiálu. Zrnitostní složení sedimentačního<br />
kužele nebo lavice, stejně jako její rozměry závisí na intenzitě příčinné<br />
epizody a na míře sedimentace v dané lokalitě. V případě, že se jedná<br />
o velmi intenzivní epizodu, bude sedimentační těleso tvořeno materiálem<br />
hrubozrnnějším než na vlastním pozemku, protože jemnozrnný<br />
materiál byl odnesen odtokem dále mimo pozemek. V případě epizody<br />
méně významné bude naopak sediment jemnozrnnější, protože hrubší<br />
frakce buď nebyly vůbec erodovány, nebo se usadily již na pozemku<br />
výše. Sedimentace mimo zájmový pozemek závisí výhradně na charakteru<br />
příčinné epizody a charakteru lokality. Je nicméně možno je považovat<br />
za jednoznačný důkaz erozních procesů na daném pozemku.<br />
V případě eroze plošné pak často za důkaz jediný.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-6: Specifikace jednotlivých forem projevů eroze''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Forma eroze<br />
! Subforma eroze<br />
! Specifikace formy<br />
! Vhodná skupina nápravných opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| plošná<br />
| -<br />
|rovnoměrný smyv půdních částic po celé ploše,vyplavovány jsou především jemnozrnné frakce půdy nebo ztráta celé orniční vrstvy na celém povrchu nebo v pruzích<br />
|organizační a agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="5"| výmolná<br />
|rýžková<br />
|hustá síť drobných úzkých rýžek širokých a hlubokých 2–10 cm<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| brázdová<br />
|mělké širší zářezy s menší hustotou výskytu<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| rýhová<br />
|rýhy široké a hluboké 10–30 cm<br />
|technická opatření v kombinaci s organizačními a agrotechnickými<br />
|-<br />
|rowspan="1"| výmolná<br />
| výmoly (často s kaskádovitými stupni) hluboké<br />
a široké 30–100 cm v místech koncentrace a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
|asanace výmolu; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|-<br />
|rowspan="1"| stržová<br />
| strže hluboké a široké více než 1 m, s délkou často větší než 1 km<br />
|asanace strže; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|}<br />
<br />
V případě dlouhodobé intenzivní eroze a sedimentace na silně ohrožených<br />
půdách může sedimentace dosahovat mocnosti i jednotek metrů<br />
a následkem může být zásadní ovlivnění půdních vlastností, případně<br />
i vznik nových půdních útvarů.<br />
<br />
===Hodnocení míry degradace půdy erozí===<br />
Pro '''hodnocení míry degradace půdy erozí''' je nutné porovnávat<br />
erodované půdy s původním půdním profilem, jehož vlastnosti jsou<br />
ovšem ovlivňované i dalšími faktory, zejména obhospodařováním<br />
půdy. K dispozici jsou výsledky Komplexního průzkumu půd (KPP),<br />
který proběhl v letech 1961–1970 na území celé tehdejší Československé<br />
republiky a představuje tak první podrobný a celostátně jednotný<br />
základní materiál o vlastnostech zemědělského půdního fondu<br />
(http://wakpp.vumop.cz). Na KPP navázala Bonitace zemědělského<br />
půdního fondu ČSR, jejímž výstupem jsou pro celé území ČR mapy<br />
a digitální vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).<br />
<br />
Za hlavní kritérium míry erodovanosti půd se považuje podíl odneseného<br />
humusového horizontu, viz Tab. 3-7 a Tab. 3-8.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-7: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Odnesená část původní vrstvy půdního profilu (%)<br />
! Půda erodovaná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 20<br />
|slabě<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 20-40<br />
|středně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 40-60<br />
|silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 60-80<br />
|velmi silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| nad 80<br />
|úplně<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-8: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Podíl odnesené půdy (%)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| ornice<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
|do 25<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
|25-75<br />
|středně silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 75-100<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| podorničí<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| do 75<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
|75-100<br />
|mimořádně silná<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 1: Působení vodní eroze na vývoj půdních profilů (Jižní Morava, Ždánický les – sledované období cca 40 let) <br><br />
Vzorové území bylo při půdním průzkumu v 70 letech 20. století charakteristické homogenním půdním pokryvem naší nejúrodnější<br />
půdy – černozemí modální. Vlivem intenzivního hospodaření bez jakýchkoliv protierozních opatření došlo k intenzivnímu rozvoji<br />
a urychlení procesu vodní eroze. Toto působení lze rozdělit v podstatě na dva jevy. V prvním případě se jedná o změny v horních<br />
částech svahů, kdy dochází ke smyvu a odnosu půdních částic. Nejdříve dochází k postupnému odnosu orničního horizontu (horizont<br />
Ap – mocnost cca 30 cm, dále k odnosu humusového (horizont A – mocnost cca 40 cm) a přechodového horizontu (horizont<br />
AC – mocnost cca 30 cm). V této situaci se již půda stává minimálně úrodnou, z černozemě se stává regozem a hospodaří se již na<br />
půdotvorném substrátu – spraši (horizont Ck – mocnost cca 50 cm). Ale proces trvá a pokračuje, nakonec mizí i relativně kvalitní<br />
spraš a již je obnažen v podstatě geologický (podpůdní) horizont - flyšový pískovec (horizont D). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br><br />
Opakem odnosu půdních částic a jeho transportu je proces akumulace tj. ukládání této smyté půdy v depresních polohách, v úpatí<br />
svahů. Zde dochází k hromadění smytých půdních částic a vytváření nových půdních horizontů a i půdních typů. V našem případě<br />
se z původní černozemě stává černozem akumulovaná, která se následně mění v nový půdní typ – koluvizem modální. Koluvizemě<br />
jsou v půdní klasifikaci nově vytvořené půdy, které přímo vznikají akumulací půdních částic v důsledku eroze. Intenzita akumulace<br />
je mnohdy obrovská a i v tomto vzorovém příkladu se mocnost akumulované (naplavené) vrstvy pohybuje kolem 4 metrů, s tím, že<br />
bylo naměřeno, že jen za tři měsíce vegetačního období v porostu kukuřice byla akumulace 7 cm.<br><br />
Výsledkem jsou nevratné změny půdního pokryvu spočívající v degradaci daného půdního pokryvu, a to jednak jeho kvantity a jednak<br />
jeho kvality. Takto postižená půda již neplní své produkční a mimoprodukční funkce. Jsou sníženy výnosy, půda je náchylná<br />
k utužení, obsahuje minimální množství organické hmoty, má sníženou infiltraci a retenci vody, což ještě dále prohlubuje a podporuje<br />
samotný erozní proces. Proto je nutné včas rozpoznat nebezpečí a změnit způsob hospodaření, neboť jeden degradační proces<br />
vyvolá další a většinou lze jen těžko sjednat nápravu.<br />
<br />
[[Image:3-17.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-17: Erodování původního půdního pokryvu a následný transport smytých půdních částic''<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-18.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-18: Akumulace (ukládaní) smyté půdy v depresních polohách (úpatí svahu)''<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 2: Nevratné změny v půdním pokryvu našich černozemních půd (Jižní Morava, Čejkovice)<br><br />
Na vybraném dílu půdního bloku (svažitý pozemek osetý kukuřicí) byla provedena podrobná rekognoskace lokality výkopem půdních<br />
sond a půdními vpichy (sondy nebo vpichy jsou prováděny na úpatí pozemku, uprostřed svahu a v horní části pozemku). Zhodnocením<br />
mocnosti orničního horizontu a níže ležících horizontů můžeme prokázat, zda k degradaci půdy erozí dochází či nikoliv.<br />
<br />
[[Image:x1.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 1: '''Regozem modální''' (svrchní poloha) - půdní sonda vykopána v horní části pozemku. Dříve se zde nacházela černozem s orničním a humusovým horizontem vysokým min. 80 cm. Dnes tyto horizonty téměř zmizely. <br>Z nejúrodnějších černozemí se stala regozem tj. půdy s nízkou přirozenou úrodností. Na obrázku je patrné barevné střídaní ve spodní části profilu, to znamená, že se již hospodaří na podloží tj. v tomto případě zbytky spraše a neogenního pískovce.<br />
<br />
<br />
[[Image:x2.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 2: '''Regozem modální'''<br />
(střední poloha svahu) - původní<br />
orniční horizont byl<br />
z části smyt erozní činností<br />
a z části byl na povrch půdy<br />
uložen materiál erodovaný ze<br />
svrchních poloh; také v tomto<br />
případě je k ornici přioráván<br />
půdotvorný substrát (spraš),<br />
ale dosud nebyly obnaženy<br />
níže ležící neogenní písky jako<br />
v předešlém případě.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 3: '''Koluvizem modální'''<br />
(úpatí svahu) – původní horizont<br />
nahrazen akumulovaným<br />
erozním smyvem (v tomto<br />
případě výška akumulovaného<br />
materiálu přes 2 m) z výše ležících<br />
částí pozemku. Nově<br />
vzniká půdní typ koluvizem,<br />
profil sondy nese známky vrstevnatosti<br />
a v profilu není patrný<br />
původní povrch půdy díky<br />
mocným vrstvám usazeného<br />
erodovaného materiálu.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 4: '''Černozem modální'''<br />
– jedna z našich nejúrodnějších<br />
půd, s výrazným humózním<br />
horizontem (původní horizont),<br />
tak takto by měla půda<br />
na daném pozemku správně<br />
vypadat!<br />
|}<br />
<br />
Ochranu proti vodní erozi je možné zajistit aplikací protierozních opatření,<br />
které spočívají v ochraně půdy před účinky dopadajících kapek<br />
erozně nebezpečného deště, podpoře vsaku vody do půdy, omezení<br />
unášecí síly vody a soustředěného povrchového odtoku, zpomalení, zachycení<br />
a bezpečném odvedení povrchového odtoku na zájmovém dílu<br />
půdního bloku či jeho dílu. Soustředěný povrchový odtok je potřeba<br />
bezpečně odvést do vodoteče nebo jiného místa, kde již nemůže způsobit<br />
přímou škodu a je třeba zachytit smytou zeminu. Z hlediska finančního<br />
je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně<br />
i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického<br />
charakteru k opatřením technického charakteru.<br />
<br />
<br />
'''Opatření organizačního charakteru zahrnují:'''<br><br />
• optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely,<br><br />
• vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění,<br><br />
• pásové střídání plodin.<br />
<br />
<br />
'''Agrotechnická opatření zahrnují:'''<br><br />
• setí/sázení po vrstevnici,<br><br />
• ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou),<br><br />
• hrázkování, důlkování,<br><br />
• plečkování, dlátování, podrývání,<br><br />
• setí kukuřice do úzkého řádku,<br><br />
• pásové zpracování půdy.<br />
<br />
<br />
'''Technická opatření zahrnují:'''<br><br />
• příkopy,<br><br />
• průlehy,<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku,<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí,<br><br />
• ochranné hrázky,<br><br />
• ochranné nádrže,<br><br />
• terénní urovnávky,<br><br />
• terasy,<br><br />
• protierozní meze,<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=TEORETICK%C3%89_MINIMUM_K_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1623TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI2019-05-13T07:58:50Z<p>Jirkakapicka: /* Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy */</p>
<hr />
<div>===Vodní eroze obecně===<br />
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním, který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou.<br />
<br />
Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.<br />
<br />
Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze, které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní, dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.<br />
<br />
Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá. Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno erodována.<br />
<br />
V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována, není v předkládaném materiálu zahrnuta.<br />
<br />
Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.<br />
<br />
===Příčiny eroze obecně===<br />
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních<br />
bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby<br />
v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky<br />
(rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené<br />
zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale<br />
nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se<br />
zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů<br />
hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice<br />
do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,<br />
ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.<br />
<br />
Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci<br />
s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy<br />
a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední<br />
řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto<br />
faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu<br />
smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,<br />
ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin.<br />
<br />
Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje<br />
12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium<br />
vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být<br />
erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních<br />
podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje<br />
v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním<br />
pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale<br />
může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu<br />
je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé<br />
půdě.<br />
<br />
Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek<br />
organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější<br />
příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,<br />
díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat<br />
i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických<br />
látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,<br />
mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující<br />
význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.<br />
Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost<br />
půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní<br />
a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na<br />
odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe<br />
odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.<br />
<br />
Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální<br />
komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo<br />
jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh<br />
živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.<br />
Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě<br />
plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce<br />
půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze<br />
závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.<br />
<br />
K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její<br />
pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského<br />
hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.<br />
<br />
Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního<br />
množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.<br />
Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha<br />
v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd<br />
(erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou<br />
dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní<br />
kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro<br />
plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně<br />
používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic<br />
a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují<br />
nižší objem sušiny.<br />
<br />
Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné<br />
době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do<br />
půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci<br />
organických látek na humus v takové míře jako při využití<br />
organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů<br />
je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž<br />
rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.<br />
<br />
Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání<br />
organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však<br />
mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň<br />
některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním<br />
organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova<br />
je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné<br />
předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních<br />
podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na<br />
humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat<br />
stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat<br />
poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními<br />
činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).<br />
<br />
===Důsledky vodní eroze===<br />
Zrychlená vodní eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější<br />
část – ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje<br />
mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu,<br />
snižuje propustnost půdy, poškozuje plodiny, znesnadňuje pohyb<br />
strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv, sadby, hnojiv a přípravků<br />
na ochranu rostlin a tím samozřejmě snižuje i hektarové výnosy.<br />
<br />
Navíc transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují<br />
vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou<br />
kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí<br />
pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin.<br />
<br />
Hlavní důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících skupin:<br><br />
• hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy,<br><br />
• ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů (kapacita koryt vodních toků a disponibilní objem vodních nádrží),<br><br />
• ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů,<br><br />
• ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze.<br />
<br />
====Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy====<br />
Dlouhodobým působením eroze se mění kvantitativní a kvalitativní<br />
vlastnosti půd. Kvantitativní změny spočívají především ve zmenšování<br />
hloubky půdního profilu a plochy půd v případě velmi intenzivní eroze,<br />
kvalitativní ve změně jejich vlastností a snížení úrodnosti půd.<br />
<br />
Působením vodní eroze přicházíme o nejúrodnější a živinově nejbohatší<br />
část zemědělské půdy – ornici, pěstované plodiny nenajdou v erodované<br />
půdě dostatečné množství živin a celková úroda dosahuje nižších<br />
objemů (nižší klíčivost, vymílání sadby a kořenů, zatopení níže ležících<br />
plodin smytými částicemi, poškození plodin atd.). Na slabě erodovaných<br />
půdách se snižují hektarové výnosy o 15–20 %, na středně erodovaných<br />
půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %.<br />
<br />
Každoročně jsou při probíhajících aktualizacích bonitovaných půdně<br />
ekologických jednotek (BPEJ) mapovány vážné projevy degradace půdy<br />
erozí, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.<br />
Jedná se například o snížení výměr půd na sprašových pokryvech a jejich<br />
zařazení do méně hodnotných BPEJ. To se v konečném důsledku<br />
může projevit i snížením ceny až o 10 Kč/m2 na některých pozemcích.<br />
Pokud počítáme průměr na katastrální území, může se jednat až o 50%<br />
snížení průměrné ceny půdy v katastrálním území. Zejména v některých<br />
moravských okresech dochází k výraznému snižování ceny zemědělské<br />
půdy degradací černozemí, kdy jsou často nalezeny se smytým<br />
orničním horizontem (často více než o 60 cm). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy<br />
potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Podle posledních analýz by mohlo při nejhorším možném scénáři být erodováno až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun (nejsou však započteny další škody na obecním a soukromém majetku).<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-1: Poškození kukuřice vodní erozí – prostřední řádek téměř <br> chybí''<br />
''(Čejkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-2: Erodovaná půda z výše ležících části dílu půdního bloku poškozuje<br>''<br />
''plodiny na úpatí svahu a v údolnici (Dolní Stropnice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-3: Nánosy poškozující nižší partie dílu půdního bloku''<br />
<br />
====Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů====<br />
=====Zanášení koryt vodních toků=====<br />
Erozní produkty transportované ze zemědělských pozemků do vodních<br />
toků se zde ukládají v závislosti na charakteru proudění a obecně snižují<br />
jeho kapacitu. To má za následek postupný vzestup nivelety dna a tím<br />
navazující zvyšování hladiny podzemní vody v okolí koryta a četnější vybřežování.<br />
Proces pak vyvolává nutnost údržby koryt, především jejich<br />
čištění, což s sebou nese jednak finanční nároky a jednak snižuje přírodní<br />
hodnoty koryta (je odstraněno dno spolu s jeho oživením), nezbytný je<br />
radikální zásah do břehových porostů a akce je často spojena s úpravou<br />
koryta, či její sanací a stabilizací. Proces pracuje proti směru tzv. samovolné<br />
revitalizace koryt vodních toků, což je směr, který je, především<br />
u malých vodních toků, v současné době velmi často využíván.<br />
<br />
Častým předmětem diskuze je otázka, do jaké míry se na celkovém<br />
transportu splavenin podílí eroze na zemědělských pozemcích a kolik<br />
činí eroze v korytech. Celkové odhady založené na spolehlivých výpočtech<br />
dosud neexistují. Lze proto vycházet pouze z empirických<br />
zkušeností. Ty říkají, že rozhodující část z drobných vodních toků v zemědělské<br />
krajině je upravená a technicky stabilizovaná, vymílání proto<br />
nepřichází v úvahu. Pramenní úseky koryt drobných vodotečí, které<br />
velmi často procházejí lesními plochami, jsou většinou dlouhodobě stabilní,<br />
pokud tomu tak není, je to zpravidla důvod k provedení úprav<br />
nebo hrazenářských prací.<br />
<br />
Koryta větších vodních toků jsou na území ČR v drtivé převaze upravena<br />
a jejich problémem je spíše zanášení než vymílání.<br />
<br />
To potvrzuje hypotézu, že rozhodující většina sedimentu, transportovaného<br />
vodními toky je původem ze zemědělských ploch. U menších<br />
vodních toků záleží situace na místních podmínkách, u větších toků pak<br />
dochází dlouhodobě k jejich zanášení.<br />
<br />
Bilančně je možno orientačně uvažovat, že veškeré splaveniny, které<br />
se v zemědělské krajině dostanou do drobných vodních toků, jsou<br />
jimi transportovány dále po toku. Sedimentují pak v korytech větších<br />
vodních toků, především pak v jezových zdržích a zejména ve vodních<br />
nádržích.<br />
<br />
=====Zanášení vodních nádrží=====<br />
S poklesem rychlosti a unášecí síly vodního toku na vstupu do vodní<br />
nádrže dochází k vypadávání nesených splavenin. Ty jsou pak zrnitostně<br />
selektovány od nejhrubších, které sedimentují jako první, po<br />
nejjemnější, které vydrží ve vznosu nejdéle. Zrnitostní separace není<br />
konstantní, ale je vázaná na velikost erozní epizody a průtoku, který<br />
materiál do nádrže přinesl. Při extrémních událostech tak jsou hrubší<br />
částice vneseny podstatně dále do zdrže, zatímco při epizodách méně<br />
významných, kdy došlo jen k malému nárůstu průtoku, hrubší částice<br />
v zrnitostním spektru splavenin zcela chybí a u vtoku sedimentují částice<br />
jemnozrnné. Uvedená zákonitost tak má za následek prostorovou<br />
zrnitostní nehomogenitu sedimentu a jeho často i výrazné zrnitostní<br />
zvrstvení.<br />
<br />
Materiál se ukládá nejvíce na vtoku do nádrže, kde snižuje hloubku vody,<br />
tím se prostor stává dostupnější pro zarůstání vynořenou (emerzní)<br />
vegetací, což zvyšuje drsnost a přispívá k dalšímu zpomalení průtoku<br />
vody. Tím je ještě více akcelerováno zanášení prostoru a vodní nádrž se<br />
tak od vtoku stále rychleji zazemňuje.<br />
<br />
Pokud je zanášení nádrží výraznější a vodní nádrž plní zásobní účel a její<br />
bilancování bylo napjaté, může množství deponovaného sedimentu negativně<br />
ovlivnit i zabezpečení dodávek vody, protože nezanedbatelná<br />
část zásobního objemu je zabrána sedimentem. U ochranné předzdrže<br />
VD Želivka – vodní nádrže Němčice bylo v 90. letech nutno provést<br />
odbahnění, protože sediment zde dosáhl cca ¼ z celkového zásobního<br />
objemu nádrže a nebyla dodržena doba zdržení, požadovaná z důvodu<br />
přirozených procesů odbourávání živin ve vodě. Ve VN Brno, jejíž sanace<br />
byla dokončena v roce 2011, dosahoval objem deponovaného sedimentu<br />
rovněž téměř ¼ celkového zásobního prostoru.<br />
<br />
U nádrží se zásobní funkcí, u nichž lze v souvislosti s jejich posláním očekávat<br />
výraznější kolísání hladiny v delším časovém horizontu, dojde při<br />
poklesu hladiny k obnažení dna s vrstvou splavenin. Vzhledem k tomu,<br />
že se jedná o sediment, pocházející z větší části ze zemědělské půdy, je<br />
materiál vysoce úživný a poskytuje ideální podmínky pro velmi rychlé<br />
oživení agresivní vegetací. V prostoru zátopy se tak velmi rychle vyvine<br />
porost s velkou biomasou. Při opětovném vzestupu hladiny dojde<br />
k jeho zaplavení a následný rozklad může způsobit kyslíkovou havárii.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Zanesený rybník v obci Jemniště<br />
Na erozně ohroženém dílu půdního bloku byla pěstovaná kukuřice bez aplikace jakýchkoliv protierozních technologií. V důsledku erozně účinného deště (nikoliv extrémního) došlo k eroznímu smyvu a transportu sedimentů do rybníka. Množství sedimentů bylo odhadnuto na 4 256 m3, cena za odbahnění je vyčíslena na 1 350 737 Kč bez DPH.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-4: Zdrojová oblast erozních sedimentů, které se posléze dostaly do''<br />
''rybníka <br> v obci Jemniště (foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-5.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-5: Zanesený rybník v obci Jemniště jako důsledek vodní eroze <br>(foto''<br />
''VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů====<br />
Je nepochybné, že existuje významná závislost mezi erozními a transportními<br />
procesy a znečištěním povrchových vodních zdrojů. Znečištění<br />
se odehrává ve dvou rovinách. První z nich je znečištění '''fyzikální (mechanické)''', kdy se jedná o zákal vody. Ten má jednoznačně negativní<br />
důsledky na vodní faunu i floru, jedná se ale většinou o jev spíše<br />
krátkodobý a eliminovatelný dostatečně kapacitním usazovacím prostorem.<br />
Druhým je znečištění '''chemické (biochemické)''', zahrnující<br />
transport chemických látek z povodí do hydrografické sítě. Půda se<br />
dostává do styku s velkým množstvím chemických látek různého druhu<br />
a různého stupně toxicity (průmyslová hnojiva, pesticidy, různé druhy<br />
zemědělských odpadů i odpady průmyslové, ukládané na půdu nebo<br />
do půdy). Z uvedených látek je nejdiskutovanější fosfor, který je označován<br />
za limitující prvek rozvoje eutrofizačních procesů. Fosfor je na<br />
jedné straně významnou živinou, potřebnou pro rozvoj všech zelených<br />
rostlin, na druhé straně je jeho výskyt v přírodním prostředí v našich<br />
podmínkách silně limitován. Proto je hnojení zemědělských ploch fosforečnými<br />
hnojivy důležitou podmínkou vysokých výnosů. Fosfor se<br />
v půdě váže většinou na povrch půdních částic a vazby jsou ve vodě jen<br />
málo rozpustné. Fosfor a jeho sloučeniny jsou proto dále transportovány<br />
v rozhodující míře současně s půdními částicemi.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že fosfor je vázán na povrch půdních částic, může<br />
být jeho obsah relativně vyšší (g/kg) u půd jemnozrnných. Vazba závisí<br />
i na řadě dalších faktorů, jako je například pH, přítomnost dalších iontů<br />
například Fe nebo Al atd.<br />
<br />
Dojde-li na zemědělském pozemku k povrchovému odtoku spojenému<br />
s erozními a transportními procesy, je spolu s půdními částicemi transportován<br />
i vázaný fosfor. Změna zrnitostního složení sedimentu vůči<br />
původnímu materiálu na pozemku odpovídá jednak charakteru eroze<br />
(eroze selektivní – plošná nebo eroze rýhová – stržová) a je možno ji<br />
charakterizovat hodnotou poměru obohacení. Poměr obohacení jemnozrnnými<br />
částicemi je vyšší u selektivních forem eroze, u vyšších forem<br />
je naopak hodnota nižší.<br />
<br />
Stejně tak lze pomocí poměru obohacení (enrichment ratio) charakterizovat<br />
sediment vůči původní půdě na pozemku i z hlediska obsahu<br />
fosforu. Poměr obohacení se v běžných případech orné půdy pohybuje<br />
obvykle mezi 3 až 10.<br />
<br />
Nebezpečí erozního fosforu pro vodní nádrže spočívá především<br />
v tom, že fosfor se z povrchu části za příznivých podmínek (především<br />
při přechodu k anaerobním podmínkám) může uvolnit zpět do vody<br />
ve formách dostupných pro zelené řasy a sinice a tak přispět k rozvoji<br />
eutrofizace a jejích následků.<br />
<br />
Orientační výpočty limitů dotace erozního fosforu do vodních nádrží<br />
vzhledem k jejich ohrožení eutrofizací naznačují, že hodnota přípustné<br />
ztráty půdy nastavená podle ochrany vodních zdrojů před eutrofizací by<br />
se měla pohybovat mezi 0,5 a 3,5 t/ha/rok podle typu vodního útvaru<br />
a obsahu fosforu v půdách, charakterizovaného pomocí geologického<br />
substrátu v povodí (Rosendorf, In. Dostál a kol., 2007).<br />
<br />
To, že erozní a transportní procesy mají negativní dopad na vodní zdroje<br />
a kvalitu vody, je nesporným faktem. Jednoznačná kvantifikace tohoto<br />
vlivu ale zatím přesahuje aktuální úroveň poznání, proto je v současné<br />
době doporučeno ochranu vodních zdrojů neřešit úpravou limitů přípustné<br />
ztráty půdy, ale v odůvodněných specifických případech využít<br />
pro návrh ochranných opatření fyzikálně založené modely pro střední<br />
nebo detailní měřítka.<br />
<br />
====Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze====<br />
Dalším významným dopadem erozních procesů na zemědělské půdě<br />
je ohrožení infrastruktury v krajině a škody na ní. Jedná se především<br />
o škody působené jednak povrchovým odtokem vody ze zemědělských<br />
pozemků a jednak transportem splavenin ze zemědělských ploch.<br />
<br />
Mezi oběma typy rizik a škod je třeba rozlišovat. Zatímco transport splavenin<br />
může být zásadním způsoben eliminován různými typy opatření na<br />
pozemku, jejichž realizace je plně v moci uživatele (např. opatření organizačního<br />
a agrotechnického charakteru), proces povrchového odtoku<br />
je závislý na charakteru příčinné srážky. V případě výskytu srážky extrémního<br />
charakteru pak k odtoku dojde bez ohledu na stav a způsob<br />
využití pozemku a situaci lze řešit výhradně aplikací opatření technického<br />
charakteru, která přesahují rozsah povinností uživatele pozemku.<br />
<br />
Současná legislativní praxe navíc opakovaně řešila a řeší případy soudních<br />
sporů mezi zemědělskými podnikateli a obcemi nebo jinými subjekty,<br />
které byly povrchovým odtokem a transportem splavenin ze zemědělských<br />
pozemků opakovaně poškozeny. Velkou roli zde hraje velikost a periodicita<br />
příčinné srážky, protože vzniku odtoku, jak bylo řečeno výše,<br />
nelze nikdy zcela zabránit. Tuto část rizik je doporučeno řešit v rámci<br />
nástrojů občansko-právních vztahů, pojištění a odpovědnosti za škody.<br />
<br />
===Hodnocení erozního ohrožení půdy===<br />
====Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy====<br />
Vodní eroze je kvantifikována pomocí dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) v t/ha/rok, který je počítán podle Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) (Wischmeier a Smith, 1978):<br><br />
'''G = R . K . L . S . C . P''', kde:<br><br />
<br />
G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>),<br><br />
R – faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na kinetické<br />
energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (MJ∙ha<sup>-1</sup>∙cm∙h<sup>-1</sup>∙rok<sup>-1</sup>),<br><br />
K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře<br />
a struktuře ornice,<br>obsahu organické hmoty a propustnosti půdního<br />
profilu (t∙h∙MJ<sup>-1</sup>∙cm<sup>-1</sup>),<br><br />
L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost<br />
ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na<br />
jednotkovém pozemku délky 22,13 m),<br><br />
S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty<br />
půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém<br />
pozemku sklonu 9 %),<br><br />
C – faktor ochranného vlivu vegetace, vyjádřený v závislosti na vývoji<br />
vegetace a použité agrotechnice (bezrozměrný – poměr smyvu ke<br />
smyvu na jednotkovém pozemku s trvalým úhorem),<br><br />
P – faktor účinnosti protierozních opatření (bezrozměrný – poměr<br />
smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku obdělávaném ve směru<br />
sklonu pozemku).<br />
<br />
Pokud hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy nepřekročí<br />
hodnotu přípustné ztráty půdy (G<sub>p</sub>), nedochází na dané lokalitě ke<br />
zrychlené erozi, lokalita není ohrožena vodní erozí a jsou zachovány<br />
funkce půdy a její úrodnost.<br />
<br />
tedy '''G<sub>p</sub> ≥ G''' kde:<br><br />
G<sub>p</sub> – přípustná ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
<br />
Pokud však hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy překročí<br />
hodnoty přípustné ztráty půdy (tedy G<sub>p</sub> < G), dochází vlivem vodní<br />
eroze k nadlimitní ztrátě půdy a tím i k ztrátě funkcí půdy a snižování její<br />
úrodnosti. Rozdíl mezi dlouhodobým průměrným smyvem a přípustnou<br />
ztrátou půdy současně vyjadřuje i míru erozní ohroženosti dané lokality.<br />
<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy erozí jsou stanoveny především z hlediska<br />
dlouhodobého zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hloubka<br />
půdy je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje<br />
skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost a to na základě bonitace<br />
půdy, vyjádřené kódem BPEJ.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-1: Přípustná ztráta půdy Gp erozí podle hloubky půdy (metodika Janeček a kol., 2012)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hloubka půdy<br />
! Kód kombinace skeletovitosti <br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Přípustná ztráta půdy erozí (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| mělká (< 30 cm)<br />
| 5, 6<br />
|doporučeno převést do TTP<br />
|-<br />
|rowspan="1"| středně hluboká (30–60 cm) a hluboká (> 60 cm)<br />
| 0, 1, 2, 3, 4, 7<br />
|4, 0<br />
|}<br />
<br />
Hloubka půdy je v systému BPEJ vyjádřena 5. číslicí sdruženého kódu BPEJ<br />
pro skeletovitost a hloubku půdy. Kódy 7, 8, a 9 jsou určeny pro BPEJ pozemků<br />
se sklonem > 12° a pro BPEJ nevyvinutých půd (litozem, ranker).<br />
Pro půdy s kódem 8 a 9 je hloubku půdy nutné zjistit terénním průzkumem<br />
v místech nejsvažitější části pozemku.<br />
<br />
V případě pozemků s mělkými půdami s hloubkou do 30 cm se doporučuje<br />
jejich převedení do kategorie trvalých travních porostů.<br />
<br />
Přípustnou ztrátu půdy erozí je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že z hlediska hospodaření na orné půdě je ve vztahu<br />
k erozní ohroženosti ovlivnitelný pouze ochranný účinek vegetace a účinnost<br />
protierozních opatření, byl z rovnice USLE odvozen model pro hodnocení<br />
erozní ohroženosti na základě maximálních přípustných hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření. Vytvořený<br />
model je nejen nástrojem na hodnocení erozní ohroženosti, ale i návodem<br />
jak hospodařit na dané lokalitě tak, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě<br />
půdy vodní erozí. Touto úpravou tvaru rovnice USLE je možné dosáhnout<br />
jednoduššího postupu výpočtu, při kterém není nezbytné zadat osevní<br />
postup pro každý díl půdního bloku před získáním použitelných informací<br />
a kdy zároveň výstup dává okamžitě návod na řešení protierozní ochrany.<br />
Zároveň je díky tomuto vyjádření možné zpracovat velké území bez detailní<br />
znalosti osevních postupů s dosažením velké přesnosti výsledku<br />
a jeho interpretovatelnosti.<br />
<br />
<br />
[[Image:3-6-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-6: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí''<br />
<br />
<br />
Rovnice USLE je vyjádřená ve tvaru:<br />
'''C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> = G<sub>p</sub> / (R . K . L . S)''', kde:<br><br />
C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních o patření<br />
vzhledem k přípustné ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné<br />
hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních<br />
opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné ztráty<br />
půdy). Tento součin je možné spočítat pro každý díl půdního bloku,<br />
zemědělskou parcelu, nebo i parcelu KN s vysokou mírou podrobnosti<br />
a v rozsahu celé ČR. K jednotlivým C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> lze v Protierozní kalkulačce<br />
ověřit vhodnost konkrétních osevních postupů a protierozních opatření.<br />
Velmi rámcová kategorizace hodnot C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je uvedena v Tab. 3-2.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-2: Vhodná rámcová organizační a agrotechnická opatření''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br />
! Vhodná rámcová organizační nebo agrotechnická opatření<br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| do 0,005<br />
| ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,006–0,020<br />
| víceleté pícniny nebo ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,021–0,100<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a vyšší zastoupení víceletých pícnin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,101–0,200<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a použití protierozních technologií<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,201–0,240<br />
| pásové střídání plodin nebo vyloučení erozně nebezpečných plodin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,241–0,400<br />
| erozně nebezpečné plodiny pěstovány s protierozními technologiemi<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,401 a více<br />
| bez omezení<br />
|}<br />
<br />
V upraveném tvaru USLE je přípustná míra eroze překročena tehdy, když:<br><br />
C . P > C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br><br />
Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou<br />
povrchu půdy před destruktivním<br />
působením dopadajících<br />
dešťových kapek a zpomalováním<br />
rychlosti povrchového odtoku a nepřímo<br />
působením vegetace na půdní<br />
vlastnosti, zejména na pórovitost<br />
a propustnost a především mechanickým<br />
zpevněním půdy kořenovým<br />
systémem. Ochranný vliv vegetace<br />
je přímo úměrný pokryvnosti<br />
a hustotě porostu v době výskytu<br />
přívalových dešťů (měsíce duben–<br />
září). Proto dokonalou protierozní<br />
ochranu představují porosty trav<br />
a jetelovin, zatímco běžným způsobem<br />
pěstované širokořádkové plodiny<br />
chrání půdu nedostatečně.<br />
<br />
Při popisu erozních jevů je třeba<br />
respektovat jejich výrazně epizodní<br />
charakter. Ke ztrátě rozhodující<br />
části půdy nedochází<br />
rovnoměrně během roku a let,<br />
ale během jednotlivých výrazných<br />
srážkových epizod. Uvedený popis<br />
erozního procesu vztažený<br />
k dlouhodobé ztrátě půdy proto<br />
lze efektivně využít pro klasifikaci<br />
erozní ohroženosti, nikoliv však<br />
pro návrh ochranných opatření<br />
technického charakteru.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-7: Mapa Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Jaké faktory univerzální rovnice mohu ovlivnit a snížit riziko vodní eroze? <br><br />
Změnou způsobu hospodaření na pozemku např. aplikací protierozních<br />
osevních postupů, zatravněním orné půdy apod.<br />
snížíme hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace C; uplatňováním<br />
protierozních opatření jako je pásové střídání plodin,<br />
vrstevnicové obdělávání, hrázkování či důlkování snížíme<br />
hodnotu faktoru protierozních opatření P; přerušením délky<br />
odtoku po pozemku např. příkopem, průlehem, cestou s příkopem<br />
nebo vrstevnicovou mezí snížíme hodnotu faktoru délky<br />
svahu L.<br />
|}<br />
<br />
====Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí====<br />
Za '''ohrožení půdy vodní erozí''' se považuje stav, kdy způsob hospodaření<br />
na dílu půdního bloku nebo erozní parcele a přijatá protierozní<br />
opatření nesplňují požadavky na ochranu vypočtenou pro daný<br />
díl půdního bloku nebo erozní parcelu. Požadavky vycházejí z morfologie<br />
terénu, půdních charakteristik, z výskytu erozně účinných srážek<br />
a potřeby ochrany půdy. Zjištěná hodnota součinu faktoru ochranného<br />
vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření na daném<br />
DPB nebo erozní parcele nesmí překročit vypočtenou hodnotu součinu<br />
maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a maximální<br />
přípustné hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření pro<br />
daný DPB nebo erozní parcelu; neboli zjištěné C . P musí být menší než<br />
vypočtené C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>.<br />
<br />
Maximálně přípustnou hodnotu součinu hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření vypočtenou pro daný pozemek je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
[[Image:3-8.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-8: Potenciální ohroženost dílu půdního bloku vodní erozí''<br />
<br />
Maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace<br />
a faktoru účinnosti protierozních opatření není identický s požadavky<br />
v rámci DZES 5, které jsou pro potřeby dotací zaváděny do praxe postupně. Jeho dodržování však pro zemědělce znamená vyhnutí se problémům<br />
s projevy eroze.<br><br />
Za '''poškození půdy erozí''' se považuje stav, kdy v důsledku nesplnění<br />
požadavků na ochranu půdy vypočtenou pro daný díl půdního bloku<br />
nebo erozní parcelu (překročení maximálně přípustného součinu hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních<br />
opatření), došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení<br />
sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu,<br />
změny jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží nebo<br />
dalších projevů eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením nebo<br />
jinou objektivní metodou.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Výpočet dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí <br><br />
Modelový díl půdního bloku má rozlohu 57,4 ha a průměrná<br />
sklonitost dílu půdního bloku je 5,5 stupňů. Na dílu půdního<br />
bloku se opakovaně pěstuje kukuřice. Délka pozemku po spádnici<br />
je 680 m. Na vybraném dílu půdního bloku, se nacházejí<br />
půdy hluboké (dle BPEJ) s hodnotou přípustné ztráty do 4<br />
t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>. Vyhodnocením a vynásobením všech faktorů univerzální<br />
rovnice byla zjištěna průměrná dlouhodobá ztráta<br />
půdy 25 t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup> (Obr. 3-8). Vyhodnocená průměrná dlouhodobá<br />
ztráta půdy výrazně převyšuje přípustnou dlouhodobou<br />
ztrátu, což poukazuje na špatný způsob využívání pozemku nezabezpečující<br />
dostatečnou ochranu půdy před vodní erozí. Na<br />
ohroženost půdy vodní erozí poukazuje i mapa maximálních<br />
přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních<br />
opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Obr. 3 -9). Měla by být aplikována<br />
protierozní opatření (organizačního, agrotechnického, technického<br />
charakteru). Dle mapy max. C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> by mělo být vyloučeno<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na téměř polovině dílu<br />
půdního bloku a úzkořádkové plodiny pěstovány pouze s protierozními<br />
technologiemi. Na poškození dílu půdního bloku vodní<br />
erozí poukazuje i ortofotosnímek na Obr. 3-10, kde vybělená<br />
místa představují již výrazně degradované půdy.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-9.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-9: Ohroženost půdy vodní erozí podle C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Pro podporu ochrany půdy před erozí byla spuštěna internetová aplikace Protierozní kalkulačka, která poskytuje<br />
uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost, vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy. Protierozní kalkulačka je bezplatně dostupná na adrese https://kalkulacka.vumop.cz.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-10: Ortofotosnímek dílu půdního bloku, který poukazuje na poškození<br />
půdy vodní erozí (vybělená místa)''<br />
<br />
===Formy vodní eroze===<br />
Aby bylo možno posoudit, zda vodní eroze na lokalitě probíhá, případně<br />
vyhodnotit její závažnost, je nutné vědět, jaké formy může nabývat.<br />
V zásadě je možné vodní erozi na zemědělské půdě dělit na erozi<br />
plošnou a erozi výmolnou, přechod mezi nimi je pozvolný a souvisí<br />
s přechodem plošného odtoku vody v odtok soustředěný. Dalším projevem,<br />
dokumentujícím vznik a průběh erozních procesů na pozemku<br />
jsou procesy ukládání erodovaných a transportovaných půdních částic.<br />
I tyto procesy mohou nabývat různých měřítek.<br />
<br />
'''Plošná eroze''' (Obr. 3-11) se projevuje rozrušováním a rovnoměrným<br />
smyvem půdních částic po celé ploše, tím dochází k plošnému<br />
odtoku a postupnému snižování mocnosti půdy. Tato forma eroze má<br />
silné selektivní působení, kdy vyplavuje především jemnozrnné frakce<br />
půdy, což se projevuje změnou textury půdy a obsahu živin v půdě,<br />
zhoršují se chemické a fyzikální vlastnosti půdy, což přímo souvisí např.<br />
i s retenční schopností a pufrační kapacitou půd, stejně jako s jejími<br />
fyzikálními vlastnostmi, snížení úrodnosti a v konečné fázi, snížením<br />
obsahu humusu jako složky podílející se významně na tvorbě půdní<br />
struktury, i snížením rezistence vůči vodní a větrné erozi. Jemnozrnné<br />
frakce půdy se pak usazují v dolní části svahu, lehčí, zpravidla organické<br />
částice jsou většinou neseny až do vodoteče. Plošná eroze na povrchu<br />
půdy nezanechává viditelné stopy, lze ji však zjistit z jemného materiálu<br />
akumulovaného v dolních částech svahu např. půdním vpichem nebo<br />
kopanou sondou, dále pak nestejnoměrným vývojem vegetace projevujícím<br />
se rozdílným růstem, rozdílnou barvou a kvalitou v částech svahu,<br />
v nichž došlo ke smyvu jemných půdních částic a živin a v dolní části<br />
svahu, v níž došlo k akumulaci smytého materiálu. Dobře jsou následky<br />
plošné eroze patrné i na leteckých snímcích s holým povrchem půdy<br />
(Obr. 3-10). Plošná eroze v době po zasetí může v případě konvenčního<br />
zpracování půdy způsobit i přímé ztráty osiva z některých částí dílu<br />
půdního bloku.<br />
<br />
Pro hodnocení intenzity plošné eroze v dlouhodobém horizontu je pak<br />
možné využít Tab. 3-3.<br />
<br />
Přechod k '''výmolné erozi''' spočívá v postupném soustřeďování plošného<br />
odtoku a následném vytváření mělkých, postupně se prohlubujících<br />
zářezů. Vzniká v členitém terénu a na dlouhých svazích, podle intenzity se<br />
dále dělí na erozi rýžkovou a brázdovou, rýhovou, výmolnou a stržovou.<br />
<br />
Eroze rýžková (Obr. 3-12) a brázdová vzniká plynulým přechodem<br />
z plošné eroze soustřeďováním odtoku do úzkých zářezů. Vznikající<br />
hustá síť drobných úzkých rýžek se označuje jako eroze rýžková (rýžky<br />
jsou široké a hluboké cca 2–10 cm). Pokud se odtok soustřeďuje do<br />
mělkých širších zářezů s menší hustotou výskytu, pak hovoříme o erozi<br />
brázdové, která postihuje velké plochy a je někdy označována za nejvyšší<br />
stupeň eroze plošné (Holý, 1978).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-3: Klasifikace plošné eroze podle intenzity (Zachar, 1970 in Janeček, 2002)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Intenzita odnosu půdy erozí (mm/rok) a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 0,05<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,05–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,5<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,5–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–20,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 20,0<br />
|katastrofální<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-11.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-11: Ukázka plošné eroze (Dívčí Kopy, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-12: Detail rýžkové eroze v kukuřici zaseté po kukuřici <br> (Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-13.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-13: Detail rýhové eroze v kukuřici <br> (Polanka nad Odrou, foto Lubomír Smrček)''<br />
<br />
<br />
Eroze rýhová (Obr. 3-13), pokračuje v soustřeďování povrchově stékající<br />
vody do hlubších a širších rýh (rýhy se spojují a prohlubují, jsou<br />
široké a hluboké 10–30 cm). Pro vyhodnocení intenzity rýhové eroze<br />
je doporučováno hodnotit hustotu erozních rýh v km/km2 (Tab. 3-4),<br />
ukazatelem současné aktivity erozních rýh je např. rychlost růstu rýh<br />
(Tab. 3-5).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-4: Třídění intenzity rýhové eroze podle délky erozních rýh (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Délka erozních rýh (km/km2)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,1<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,1–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,0–2,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 2,0–3,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 3,0<br />
|výjimečná<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-5: Třídění rýhové eroze podle rychlosti růstu erozní rýhy (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Růst erozní rýhy (m/rok)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,5<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,5–1,05<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 1,0–3,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 3,0–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–10,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 10,0<br />
|výjimečně silná<br />
|}<br />
<br />
Výmolová eroze je vyšším stupněm rýhové (výmolné) eroze, vznikají<br />
výmoly (často s kaskádovitými stupni), které jsou hluboké a široké více<br />
jak 30 cm. Eroze výmolná (Obr. 3-14) vzniká v místech koncentrace<br />
a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
a je podmíněna nejen typem terénu, ale i dostatečnou plochou sběrného<br />
území a zejména pak půdními vlastnostmi.<br />
<br />
[[Image:3-14.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-14: Výmolná eroze v údolnici dílu půdního bloku <br>(Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
Stržová eroze (Obr. 3-15 a 3-16) je nejpokročilejším a nejnebezpečnějším<br />
stádiem výmolové eroze, jejichž sanace vyžaduje speciální postupy<br />
včetně prací hrazenářských. Zpravidla nelze vystačit s běžným agrotechnickými postupy, jako je prosté zaorání. Strže jsou proto jevem<br />
dlouhodobým a v případě nestability a neprovedení sanačních opatření<br />
mohou devastovat rozsáhlá území. Příkladem může být rozvoj stržové<br />
eroze na Rakovnicku, kde se důsledky těchto procesů promítají do rázu<br />
celého území. Šířka a hloubka strží je v řádu větším než jeden metr<br />
a strže pak mohou dosahovat délky větší než 1 km.<br />
<br />
[[Image:3-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-15: Dopady mohutné historické stržové eroze jsou dobře patrné i na <br> mapových podkladech – povodí Černockého potoka (www.mapy.cz)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-16: Příklad stržové eroze (Zátor, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
'''Sedimentační kužele a lavice''' jsou dalším jednoznačným projevem<br />
erozních a transportních procesů na zemědělském pozemku. Depozice<br />
sedimentu mohou vznikat jednak přímo na pozemku a to zpravidla<br />
v jeho dolní části, kde je nižší sklon svahu a vyšší drsnost, na souvrati<br />
nebo přímo na hranici pozemku, případně i přímo v rámci pozemku<br />
v místě lokálního snížení sklonu svahu anebo mimo pozemek na sousední<br />
parcele, v cestním příkopu atd. Menší měřítka sedimentačních<br />
těles jsou spojena s jednotlivými epizodami a na pozemku jsou znatelná<br />
v rámci jedné vegetační sezóny. Fyzikální analýzou půdy jsou nicméně<br />
následky opakované sedimentace prokazatelné především díky změněné<br />
zrnitostní křivce materiálu. Zrnitostní složení sedimentačního<br />
kužele nebo lavice, stejně jako její rozměry závisí na intenzitě příčinné<br />
epizody a na míře sedimentace v dané lokalitě. V případě, že se jedná<br />
o velmi intenzivní epizodu, bude sedimentační těleso tvořeno materiálem<br />
hrubozrnnějším než na vlastním pozemku, protože jemnozrnný<br />
materiál byl odnesen odtokem dále mimo pozemek. V případě epizody<br />
méně významné bude naopak sediment jemnozrnnější, protože hrubší<br />
frakce buď nebyly vůbec erodovány, nebo se usadily již na pozemku<br />
výše. Sedimentace mimo zájmový pozemek závisí výhradně na charakteru<br />
příčinné epizody a charakteru lokality. Je nicméně možno je považovat<br />
za jednoznačný důkaz erozních procesů na daném pozemku.<br />
V případě eroze plošné pak často za důkaz jediný.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-6: Specifikace jednotlivých forem projevů eroze''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Forma eroze<br />
! Subforma eroze<br />
! Specifikace formy<br />
! Vhodná skupina nápravných opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| plošná<br />
| -<br />
|rovnoměrný smyv půdních částic po celé ploše,vyplavovány jsou především jemnozrnné frakce půdy nebo ztráta celé orniční vrstvy na celém povrchu nebo v pruzích<br />
|organizační a agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="5"| výmolná<br />
|rýžková<br />
|hustá síť drobných úzkých rýžek širokých a hlubokých 2–10 cm<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| brázdová<br />
|mělké širší zářezy s menší hustotou výskytu<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| rýhová<br />
|rýhy široké a hluboké 10–30 cm<br />
|technická opatření v kombinaci s organizačními a agrotechnickými<br />
|-<br />
|rowspan="1"| výmolná<br />
| výmoly (často s kaskádovitými stupni) hluboké<br />
a široké 30–100 cm v místech koncentrace a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
|asanace výmolu; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|-<br />
|rowspan="1"| stržová<br />
| strže hluboké a široké více než 1 m, s délkou často větší než 1 km<br />
|asanace strže; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|}<br />
<br />
V případě dlouhodobé intenzivní eroze a sedimentace na silně ohrožených<br />
půdách může sedimentace dosahovat mocnosti i jednotek metrů<br />
a následkem může být zásadní ovlivnění půdních vlastností, případně<br />
i vznik nových půdních útvarů.<br />
<br />
===Hodnocení míry degradace půdy erozí===<br />
Pro '''hodnocení míry degradace půdy erozí''' je nutné porovnávat<br />
erodované půdy s původním půdním profilem, jehož vlastnosti jsou<br />
ovšem ovlivňované i dalšími faktory, zejména obhospodařováním<br />
půdy. K dispozici jsou výsledky Komplexního průzkumu půd (KPP),<br />
který proběhl v letech 1961–1970 na území celé tehdejší Československé<br />
republiky a představuje tak první podrobný a celostátně jednotný<br />
základní materiál o vlastnostech zemědělského půdního fondu<br />
(http://wakpp.vumop.cz). Na KPP navázala Bonitace zemědělského<br />
půdního fondu ČSR, jejímž výstupem jsou pro celé území ČR mapy<br />
a digitální vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).<br />
<br />
Za hlavní kritérium míry erodovanosti půd se považuje podíl odneseného<br />
humusového horizontu, viz Tab. 3-7 a Tab. 3-8.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-7: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Odnesená část původní vrstvy půdního profilu (%)<br />
! Půda erodovaná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 20<br />
|slabě<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 20-40<br />
|středně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 40-60<br />
|silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 60-80<br />
|velmi silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| nad 80<br />
|úplně<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-8: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Podíl odnesené půdy (%)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| ornice<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
|do 25<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
|25-75<br />
|středně silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 75-100<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| podorničí<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| do 75<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
|75-100<br />
|mimořádně silná<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 1: Působení vodní eroze na vývoj půdních profilů (Jižní Morava, Ždánický les – sledované období cca 40 let) <br><br />
Vzorové území bylo při půdním průzkumu v 70 letech 20. století charakteristické homogenním půdním pokryvem naší nejúrodnější<br />
půdy – černozemí modální. Vlivem intenzivního hospodaření bez jakýchkoliv protierozních opatření došlo k intenzivnímu rozvoji<br />
a urychlení procesu vodní eroze. Toto působení lze rozdělit v podstatě na dva jevy. V prvním případě se jedná o změny v horních<br />
částech svahů, kdy dochází ke smyvu a odnosu půdních částic. Nejdříve dochází k postupnému odnosu orničního horizontu (horizont<br />
Ap – mocnost cca 30 cm, dále k odnosu humusového (horizont A – mocnost cca 40 cm) a přechodového horizontu (horizont<br />
AC – mocnost cca 30 cm). V této situaci se již půda stává minimálně úrodnou, z černozemě se stává regozem a hospodaří se již na<br />
půdotvorném substrátu – spraši (horizont Ck – mocnost cca 50 cm). Ale proces trvá a pokračuje, nakonec mizí i relativně kvalitní<br />
spraš a již je obnažen v podstatě geologický (podpůdní) horizont - flyšový pískovec (horizont D). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br><br />
Opakem odnosu půdních částic a jeho transportu je proces akumulace tj. ukládání této smyté půdy v depresních polohách, v úpatí<br />
svahů. Zde dochází k hromadění smytých půdních částic a vytváření nových půdních horizontů a i půdních typů. V našem případě<br />
se z původní černozemě stává černozem akumulovaná, která se následně mění v nový půdní typ – koluvizem modální. Koluvizemě<br />
jsou v půdní klasifikaci nově vytvořené půdy, které přímo vznikají akumulací půdních částic v důsledku eroze. Intenzita akumulace<br />
je mnohdy obrovská a i v tomto vzorovém příkladu se mocnost akumulované (naplavené) vrstvy pohybuje kolem 4 metrů, s tím, že<br />
bylo naměřeno, že jen za tři měsíce vegetačního období v porostu kukuřice byla akumulace 7 cm.<br><br />
Výsledkem jsou nevratné změny půdního pokryvu spočívající v degradaci daného půdního pokryvu, a to jednak jeho kvantity a jednak<br />
jeho kvality. Takto postižená půda již neplní své produkční a mimoprodukční funkce. Jsou sníženy výnosy, půda je náchylná<br />
k utužení, obsahuje minimální množství organické hmoty, má sníženou infiltraci a retenci vody, což ještě dále prohlubuje a podporuje<br />
samotný erozní proces. Proto je nutné včas rozpoznat nebezpečí a změnit způsob hospodaření, neboť jeden degradační proces<br />
vyvolá další a většinou lze jen těžko sjednat nápravu.<br />
<br />
[[Image:3-17.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-17: Erodování původního půdního pokryvu a následný transport smytých půdních částic''<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-18.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-18: Akumulace (ukládaní) smyté půdy v depresních polohách (úpatí svahu)''<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 2: Nevratné změny v půdním pokryvu našich černozemních půd (Jižní Morava, Čejkovice)<br><br />
Na vybraném dílu půdního bloku (svažitý pozemek osetý kukuřicí) byla provedena podrobná rekognoskace lokality výkopem půdních<br />
sond a půdními vpichy (sondy nebo vpichy jsou prováděny na úpatí pozemku, uprostřed svahu a v horní části pozemku). Zhodnocením<br />
mocnosti orničního horizontu a níže ležících horizontů můžeme prokázat, zda k degradaci půdy erozí dochází či nikoliv.<br />
<br />
[[Image:x1.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 1: '''Regozem modální''' (svrchní poloha) - půdní sonda vykopána v horní části pozemku. Dříve se zde nacházela černozem s orničním a humusovým horizontem vysokým min. 80 cm. Dnes tyto horizonty téměř zmizely. <br>Z nejúrodnějších černozemí se stala regozem tj. půdy s nízkou přirozenou úrodností. Na obrázku je patrné barevné střídaní ve spodní části profilu, to znamená, že se již hospodaří na podloží tj. v tomto případě zbytky spraše a neogenního pískovce.<br />
<br />
<br />
[[Image:x2.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 2: '''Regozem modální'''<br />
(střední poloha svahu) - původní<br />
orniční horizont byl<br />
z části smyt erozní činností<br />
a z části byl na povrch půdy<br />
uložen materiál erodovaný ze<br />
svrchních poloh; také v tomto<br />
případě je k ornici přioráván<br />
půdotvorný substrát (spraš),<br />
ale dosud nebyly obnaženy<br />
níže ležící neogenní písky jako<br />
v předešlém případě.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 3: '''Koluvizem modální'''<br />
(úpatí svahu) – původní horizont<br />
nahrazen akumulovaným<br />
erozním smyvem (v tomto<br />
případě výška akumulovaného<br />
materiálu přes 2 m) z výše ležících<br />
částí pozemku. Nově<br />
vzniká půdní typ koluvizem,<br />
profil sondy nese známky vrstevnatosti<br />
a v profilu není patrný<br />
původní povrch půdy díky<br />
mocným vrstvám usazeného<br />
erodovaného materiálu.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 4: '''Černozem modální'''<br />
– jedna z našich nejúrodnějších<br />
půd, s výrazným humózním<br />
horizontem (původní horizont),<br />
tak takto by měla půda<br />
na daném pozemku správně<br />
vypadat!<br />
|}<br />
<br />
Ochranu proti vodní erozi je možné zajistit aplikací protierozních opatření,<br />
které spočívají v ochraně půdy před účinky dopadajících kapek<br />
erozně nebezpečného deště, podpoře vsaku vody do půdy, omezení<br />
unášecí síly vody a soustředěného povrchového odtoku, zpomalení, zachycení<br />
a bezpečném odvedení povrchového odtoku na zájmovém dílu<br />
půdního bloku či jeho dílu. Soustředěný povrchový odtok je potřeba<br />
bezpečně odvést do vodoteče nebo jiného místa, kde již nemůže způsobit<br />
přímou škodu a je třeba zachytit smytou zeminu. Z hlediska finančního<br />
je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně<br />
i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického<br />
charakteru k opatřením technického charakteru.<br />
<br />
<br />
'''Opatření organizačního charakteru zahrnují:'''<br><br />
• optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely,<br><br />
• vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění,<br><br />
• pásové střídání plodin.<br />
<br />
<br />
'''Agrotechnická opatření zahrnují:'''<br><br />
• setí/sázení po vrstevnici,<br><br />
• ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou),<br><br />
• hrázkování, důlkování,<br><br />
• plečkování, dlátování, podrývání,<br><br />
• setí kukuřice do úzkého řádku,<br><br />
• pásové zpracování půdy.<br />
<br />
<br />
'''Technická opatření zahrnují:'''<br><br />
• příkopy,<br><br />
• průlehy,<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku,<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí,<br><br />
• ochranné hrázky,<br><br />
• ochranné nádrže,<br><br />
• terénní urovnávky,<br><br />
• terasy,<br><br />
• protierozní meze,<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=TEORETICK%C3%89_MINIMUM_K_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1622TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI2019-05-13T07:58:05Z<p>Jirkakapicka: /* Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy */</p>
<hr />
<div>===Vodní eroze obecně===<br />
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním, který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou.<br />
<br />
Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.<br />
<br />
Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze, které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní, dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.<br />
<br />
Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá. Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno erodována.<br />
<br />
V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována, není v předkládaném materiálu zahrnuta.<br />
<br />
Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.<br />
<br />
===Příčiny eroze obecně===<br />
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních<br />
bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby<br />
v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky<br />
(rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené<br />
zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale<br />
nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se<br />
zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů<br />
hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice<br />
do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,<br />
ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.<br />
<br />
Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci<br />
s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy<br />
a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední<br />
řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto<br />
faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu<br />
smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,<br />
ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin.<br />
<br />
Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje<br />
12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium<br />
vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být<br />
erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních<br />
podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje<br />
v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním<br />
pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale<br />
může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu<br />
je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé<br />
půdě.<br />
<br />
Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek<br />
organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější<br />
příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,<br />
díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat<br />
i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických<br />
látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,<br />
mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující<br />
význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.<br />
Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost<br />
půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní<br />
a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na<br />
odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe<br />
odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.<br />
<br />
Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální<br />
komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo<br />
jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh<br />
živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.<br />
Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě<br />
plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce<br />
půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze<br />
závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.<br />
<br />
K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její<br />
pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského<br />
hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.<br />
<br />
Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního<br />
množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.<br />
Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha<br />
v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd<br />
(erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou<br />
dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní<br />
kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro<br />
plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně<br />
používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic<br />
a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují<br />
nižší objem sušiny.<br />
<br />
Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné<br />
době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do<br />
půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci<br />
organických látek na humus v takové míře jako při využití<br />
organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů<br />
je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž<br />
rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.<br />
<br />
Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání<br />
organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však<br />
mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň<br />
některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním<br />
organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova<br />
je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné<br />
předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních<br />
podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na<br />
humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat<br />
stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat<br />
poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními<br />
činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).<br />
<br />
===Důsledky vodní eroze===<br />
Zrychlená vodní eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější<br />
část – ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje<br />
mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu,<br />
snižuje propustnost půdy, poškozuje plodiny, znesnadňuje pohyb<br />
strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv, sadby, hnojiv a přípravků<br />
na ochranu rostlin a tím samozřejmě snižuje i hektarové výnosy.<br />
<br />
Navíc transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují<br />
vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou<br />
kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí<br />
pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin.<br />
<br />
Hlavní důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících skupin:<br><br />
• hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy,<br><br />
• ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů (kapacita koryt vodních toků a disponibilní objem vodních nádrží),<br><br />
• ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů,<br><br />
• ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze.<br />
<br />
====Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy====<br />
Dlouhodobým působením eroze se mění kvantitativní a kvalitativní<br />
vlastnosti půd. Kvantitativní změny spočívají především ve zmenšování<br />
hloubky půdního profilu a plochy půd v případě velmi intenzivní eroze,<br />
kvalitativní ve změně jejich vlastností a snížení úrodnosti půd.<br />
<br />
Působením vodní eroze přicházíme o nejúrodnější a živinově nejbohatší<br />
část zemědělské půdy – ornici, pěstované plodiny nenajdou v erodované<br />
půdě dostatečné množství živin a celková úroda dosahuje nižších<br />
objemů (nižší klíčivost, vymílání sadby a kořenů, zatopení níže ležících<br />
plodin smytými částicemi, poškození plodin atd.). Na slabě erodovaných<br />
půdách se snižují hektarové výnosy o 15–20 %, na středně erodovaných<br />
půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %.<br />
<br />
Každoročně jsou při probíhajících aktualizacích bonitovaných půdně<br />
ekologických jednotek (BPEJ) mapovány vážné projevy degradace půdy<br />
erozí, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.<br />
Jedná se například o snížení výměr půd na sprašových pokryvech a jejich<br />
zařazení do méně hodnotných BPEJ. To se v konečném důsledku<br />
může projevit i snížením ceny až o 10 Kč/m2 na některých pozemcích.<br />
Pokud počítáme průměr na katastrální území, může se jednat až o 50%<br />
snížení průměrné ceny půdy v katastrálním území. Zejména v některých<br />
moravských okresech dochází k výraznému snižování ceny zemědělské<br />
půdy degradací černozemí, kdy jsou často nalezeny se smytým<br />
orničním horizontem (často více než o 60 cm). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy<br />
potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Podle posledních analýz by mohlo při nejhorším možném scénáři být erodováno až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun (nejsou však započteny další škody na obecním a soukromém majetku).<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-1: Poškození kukuřice vodní erozí – prostřední řádek téměř <br> chybí''<br />
''(Čejkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-2: Erodovaná půda z výše ležících části dílu půdního bloku poškozuje<br>''<br />
''plodiny na úpatí svahu a v údolnici (Dolní Stropnice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-3: Nánosy poškozující nižší partie dílu půdního bloku''<br />
<br />
====Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů====<br />
=====Zanášení koryt vodních toků=====<br />
Erozní produkty transportované ze zemědělských pozemků do vodních<br />
toků se zde ukládají v závislosti na charakteru proudění a obecně snižují<br />
jeho kapacitu. To má za následek postupný vzestup nivelety dna a tím<br />
navazující zvyšování hladiny podzemní vody v okolí koryta a četnější vybřežování.<br />
Proces pak vyvolává nutnost údržby koryt, především jejich<br />
čištění, což s sebou nese jednak finanční nároky a jednak snižuje přírodní<br />
hodnoty koryta (je odstraněno dno spolu s jeho oživením), nezbytný je<br />
radikální zásah do břehových porostů a akce je často spojena s úpravou<br />
koryta, či její sanací a stabilizací. Proces pracuje proti směru tzv. samovolné<br />
revitalizace koryt vodních toků, což je směr, který je, především<br />
u malých vodních toků, v současné době velmi často využíván.<br />
<br />
Častým předmětem diskuze je otázka, do jaké míry se na celkovém<br />
transportu splavenin podílí eroze na zemědělských pozemcích a kolik<br />
činí eroze v korytech. Celkové odhady založené na spolehlivých výpočtech<br />
dosud neexistují. Lze proto vycházet pouze z empirických<br />
zkušeností. Ty říkají, že rozhodující část z drobných vodních toků v zemědělské<br />
krajině je upravená a technicky stabilizovaná, vymílání proto<br />
nepřichází v úvahu. Pramenní úseky koryt drobných vodotečí, které<br />
velmi často procházejí lesními plochami, jsou většinou dlouhodobě stabilní,<br />
pokud tomu tak není, je to zpravidla důvod k provedení úprav<br />
nebo hrazenářských prací.<br />
<br />
Koryta větších vodních toků jsou na území ČR v drtivé převaze upravena<br />
a jejich problémem je spíše zanášení než vymílání.<br />
<br />
To potvrzuje hypotézu, že rozhodující většina sedimentu, transportovaného<br />
vodními toky je původem ze zemědělských ploch. U menších<br />
vodních toků záleží situace na místních podmínkách, u větších toků pak<br />
dochází dlouhodobě k jejich zanášení.<br />
<br />
Bilančně je možno orientačně uvažovat, že veškeré splaveniny, které<br />
se v zemědělské krajině dostanou do drobných vodních toků, jsou<br />
jimi transportovány dále po toku. Sedimentují pak v korytech větších<br />
vodních toků, především pak v jezových zdržích a zejména ve vodních<br />
nádržích.<br />
<br />
=====Zanášení vodních nádrží=====<br />
S poklesem rychlosti a unášecí síly vodního toku na vstupu do vodní<br />
nádrže dochází k vypadávání nesených splavenin. Ty jsou pak zrnitostně<br />
selektovány od nejhrubších, které sedimentují jako první, po<br />
nejjemnější, které vydrží ve vznosu nejdéle. Zrnitostní separace není<br />
konstantní, ale je vázaná na velikost erozní epizody a průtoku, který<br />
materiál do nádrže přinesl. Při extrémních událostech tak jsou hrubší<br />
částice vneseny podstatně dále do zdrže, zatímco při epizodách méně<br />
významných, kdy došlo jen k malému nárůstu průtoku, hrubší částice<br />
v zrnitostním spektru splavenin zcela chybí a u vtoku sedimentují částice<br />
jemnozrnné. Uvedená zákonitost tak má za následek prostorovou<br />
zrnitostní nehomogenitu sedimentu a jeho často i výrazné zrnitostní<br />
zvrstvení.<br />
<br />
Materiál se ukládá nejvíce na vtoku do nádrže, kde snižuje hloubku vody,<br />
tím se prostor stává dostupnější pro zarůstání vynořenou (emerzní)<br />
vegetací, což zvyšuje drsnost a přispívá k dalšímu zpomalení průtoku<br />
vody. Tím je ještě více akcelerováno zanášení prostoru a vodní nádrž se<br />
tak od vtoku stále rychleji zazemňuje.<br />
<br />
Pokud je zanášení nádrží výraznější a vodní nádrž plní zásobní účel a její<br />
bilancování bylo napjaté, může množství deponovaného sedimentu negativně<br />
ovlivnit i zabezpečení dodávek vody, protože nezanedbatelná<br />
část zásobního objemu je zabrána sedimentem. U ochranné předzdrže<br />
VD Želivka – vodní nádrže Němčice bylo v 90. letech nutno provést<br />
odbahnění, protože sediment zde dosáhl cca ¼ z celkového zásobního<br />
objemu nádrže a nebyla dodržena doba zdržení, požadovaná z důvodu<br />
přirozených procesů odbourávání živin ve vodě. Ve VN Brno, jejíž sanace<br />
byla dokončena v roce 2011, dosahoval objem deponovaného sedimentu<br />
rovněž téměř ¼ celkového zásobního prostoru.<br />
<br />
U nádrží se zásobní funkcí, u nichž lze v souvislosti s jejich posláním očekávat<br />
výraznější kolísání hladiny v delším časovém horizontu, dojde při<br />
poklesu hladiny k obnažení dna s vrstvou splavenin. Vzhledem k tomu,<br />
že se jedná o sediment, pocházející z větší části ze zemědělské půdy, je<br />
materiál vysoce úživný a poskytuje ideální podmínky pro velmi rychlé<br />
oživení agresivní vegetací. V prostoru zátopy se tak velmi rychle vyvine<br />
porost s velkou biomasou. Při opětovném vzestupu hladiny dojde<br />
k jeho zaplavení a následný rozklad může způsobit kyslíkovou havárii.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Zanesený rybník v obci Jemniště<br />
Na erozně ohroženém dílu půdního bloku byla pěstovaná kukuřice bez aplikace jakýchkoliv protierozních technologií. V důsledku erozně účinného deště (nikoliv extrémního) došlo k eroznímu smyvu a transportu sedimentů do rybníka. Množství sedimentů bylo odhadnuto na 4 256 m3, cena za odbahnění je vyčíslena na 1 350 737 Kč bez DPH.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-4: Zdrojová oblast erozních sedimentů, které se posléze dostaly do''<br />
''rybníka <br> v obci Jemniště (foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-5.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-5: Zanesený rybník v obci Jemniště jako důsledek vodní eroze <br>(foto''<br />
''VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů====<br />
Je nepochybné, že existuje významná závislost mezi erozními a transportními<br />
procesy a znečištěním povrchových vodních zdrojů. Znečištění<br />
se odehrává ve dvou rovinách. První z nich je znečištění '''fyzikální (mechanické)''', kdy se jedná o zákal vody. Ten má jednoznačně negativní<br />
důsledky na vodní faunu i floru, jedná se ale většinou o jev spíše<br />
krátkodobý a eliminovatelný dostatečně kapacitním usazovacím prostorem.<br />
Druhým je znečištění '''chemické (biochemické)''', zahrnující<br />
transport chemických látek z povodí do hydrografické sítě. Půda se<br />
dostává do styku s velkým množstvím chemických látek různého druhu<br />
a různého stupně toxicity (průmyslová hnojiva, pesticidy, různé druhy<br />
zemědělských odpadů i odpady průmyslové, ukládané na půdu nebo<br />
do půdy). Z uvedených látek je nejdiskutovanější fosfor, který je označován<br />
za limitující prvek rozvoje eutrofizačních procesů. Fosfor je na<br />
jedné straně významnou živinou, potřebnou pro rozvoj všech zelených<br />
rostlin, na druhé straně je jeho výskyt v přírodním prostředí v našich<br />
podmínkách silně limitován. Proto je hnojení zemědělských ploch fosforečnými<br />
hnojivy důležitou podmínkou vysokých výnosů. Fosfor se<br />
v půdě váže většinou na povrch půdních částic a vazby jsou ve vodě jen<br />
málo rozpustné. Fosfor a jeho sloučeniny jsou proto dále transportovány<br />
v rozhodující míře současně s půdními částicemi.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že fosfor je vázán na povrch půdních částic, může<br />
být jeho obsah relativně vyšší (g/kg) u půd jemnozrnných. Vazba závisí<br />
i na řadě dalších faktorů, jako je například pH, přítomnost dalších iontů<br />
například Fe nebo Al atd.<br />
<br />
Dojde-li na zemědělském pozemku k povrchovému odtoku spojenému<br />
s erozními a transportními procesy, je spolu s půdními částicemi transportován<br />
i vázaný fosfor. Změna zrnitostního složení sedimentu vůči<br />
původnímu materiálu na pozemku odpovídá jednak charakteru eroze<br />
(eroze selektivní – plošná nebo eroze rýhová – stržová) a je možno ji<br />
charakterizovat hodnotou poměru obohacení. Poměr obohacení jemnozrnnými<br />
částicemi je vyšší u selektivních forem eroze, u vyšších forem<br />
je naopak hodnota nižší.<br />
<br />
Stejně tak lze pomocí poměru obohacení (enrichment ratio) charakterizovat<br />
sediment vůči původní půdě na pozemku i z hlediska obsahu<br />
fosforu. Poměr obohacení se v běžných případech orné půdy pohybuje<br />
obvykle mezi 3 až 10.<br />
<br />
Nebezpečí erozního fosforu pro vodní nádrže spočívá především<br />
v tom, že fosfor se z povrchu části za příznivých podmínek (především<br />
při přechodu k anaerobním podmínkám) může uvolnit zpět do vody<br />
ve formách dostupných pro zelené řasy a sinice a tak přispět k rozvoji<br />
eutrofizace a jejích následků.<br />
<br />
Orientační výpočty limitů dotace erozního fosforu do vodních nádrží<br />
vzhledem k jejich ohrožení eutrofizací naznačují, že hodnota přípustné<br />
ztráty půdy nastavená podle ochrany vodních zdrojů před eutrofizací by<br />
se měla pohybovat mezi 0,5 a 3,5 t/ha/rok podle typu vodního útvaru<br />
a obsahu fosforu v půdách, charakterizovaného pomocí geologického<br />
substrátu v povodí (Rosendorf, In. Dostál a kol., 2007).<br />
<br />
To, že erozní a transportní procesy mají negativní dopad na vodní zdroje<br />
a kvalitu vody, je nesporným faktem. Jednoznačná kvantifikace tohoto<br />
vlivu ale zatím přesahuje aktuální úroveň poznání, proto je v současné<br />
době doporučeno ochranu vodních zdrojů neřešit úpravou limitů přípustné<br />
ztráty půdy, ale v odůvodněných specifických případech využít<br />
pro návrh ochranných opatření fyzikálně založené modely pro střední<br />
nebo detailní měřítka.<br />
<br />
====Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze====<br />
Dalším významným dopadem erozních procesů na zemědělské půdě<br />
je ohrožení infrastruktury v krajině a škody na ní. Jedná se především<br />
o škody působené jednak povrchovým odtokem vody ze zemědělských<br />
pozemků a jednak transportem splavenin ze zemědělských ploch.<br />
<br />
Mezi oběma typy rizik a škod je třeba rozlišovat. Zatímco transport splavenin<br />
může být zásadním způsoben eliminován různými typy opatření na<br />
pozemku, jejichž realizace je plně v moci uživatele (např. opatření organizačního<br />
a agrotechnického charakteru), proces povrchového odtoku<br />
je závislý na charakteru příčinné srážky. V případě výskytu srážky extrémního<br />
charakteru pak k odtoku dojde bez ohledu na stav a způsob<br />
využití pozemku a situaci lze řešit výhradně aplikací opatření technického<br />
charakteru, která přesahují rozsah povinností uživatele pozemku.<br />
<br />
Současná legislativní praxe navíc opakovaně řešila a řeší případy soudních<br />
sporů mezi zemědělskými podnikateli a obcemi nebo jinými subjekty,<br />
které byly povrchovým odtokem a transportem splavenin ze zemědělských<br />
pozemků opakovaně poškozeny. Velkou roli zde hraje velikost a periodicita<br />
příčinné srážky, protože vzniku odtoku, jak bylo řečeno výše,<br />
nelze nikdy zcela zabránit. Tuto část rizik je doporučeno řešit v rámci<br />
nástrojů občansko-právních vztahů, pojištění a odpovědnosti za škody.<br />
<br />
===Hodnocení erozního ohrožení půdy===<br />
====Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy====<br />
Vodní eroze je kvantifikována pomocí dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) v t/ha/rok, který je počítán podle Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) (Wischmeier a Smith, 1978):<br><br />
'''G = R . K . L . S . C . P''', kde:<br><br />
<br />
G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>),<br><br />
R – faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na kinetické<br />
energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (MJ∙ha<sup>-1</sup>∙cm∙h<sup>-1</sup>∙rok<sup>-1</sup>),<br><br />
K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře<br />
a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního<br />
profilu (t∙h∙MJ<sup>-1</sup>∙cm<sup>-1</sup>),<br><br />
L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost<br />
ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na<br />
jednotkovém pozemku délky 22,13 m),<br><br />
S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty<br />
půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém<br />
pozemku sklonu 9 %),<br><br />
C – faktor ochranného vlivu vegetace, vyjádřený v závislosti na vývoji<br />
vegetace a použité agrotechnice (bezrozměrný – poměr smyvu ke<br />
smyvu na jednotkovém pozemku s trvalým úhorem),<br><br />
P – faktor účinnosti protierozních opatření (bezrozměrný – poměr<br />
smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku obdělávaném ve směru<br />
sklonu pozemku).<br />
<br />
Pokud hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy nepřekročí<br />
hodnotu přípustné ztráty půdy (G<sub>p</sub>), nedochází na dané lokalitě ke<br />
zrychlené erozi, lokalita není ohrožena vodní erozí a jsou zachovány<br />
funkce půdy a její úrodnost.<br />
<br />
tedy '''G<sub>p</sub> ≥ G''' kde:<br><br />
G<sub>p</sub> – přípustná ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
<br />
Pokud však hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy překročí<br />
hodnoty přípustné ztráty půdy (tedy G<sub>p</sub> < G), dochází vlivem vodní<br />
eroze k nadlimitní ztrátě půdy a tím i k ztrátě funkcí půdy a snižování její<br />
úrodnosti. Rozdíl mezi dlouhodobým průměrným smyvem a přípustnou<br />
ztrátou půdy současně vyjadřuje i míru erozní ohroženosti dané lokality.<br />
<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy erozí jsou stanoveny především z hlediska<br />
dlouhodobého zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hloubka<br />
půdy je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje<br />
skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost a to na základě bonitace<br />
půdy, vyjádřené kódem BPEJ.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-1: Přípustná ztráta půdy Gp erozí podle hloubky půdy (metodika Janeček a kol., 2012)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hloubka půdy<br />
! Kód kombinace skeletovitosti <br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Přípustná ztráta půdy erozí (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| mělká (< 30 cm)<br />
| 5, 6<br />
|doporučeno převést do TTP<br />
|-<br />
|rowspan="1"| středně hluboká (30–60 cm) a hluboká (> 60 cm)<br />
| 0, 1, 2, 3, 4, 7<br />
|4, 0<br />
|}<br />
<br />
Hloubka půdy je v systému BPEJ vyjádřena 5. číslicí sdruženého kódu BPEJ<br />
pro skeletovitost a hloubku půdy. Kódy 7, 8, a 9 jsou určeny pro BPEJ pozemků<br />
se sklonem > 12° a pro BPEJ nevyvinutých půd (litozem, ranker).<br />
Pro půdy s kódem 8 a 9 je hloubku půdy nutné zjistit terénním průzkumem<br />
v místech nejsvažitější části pozemku.<br />
<br />
V případě pozemků s mělkými půdami s hloubkou do 30 cm se doporučuje<br />
jejich převedení do kategorie trvalých travních porostů.<br />
<br />
Přípustnou ztrátu půdy erozí je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že z hlediska hospodaření na orné půdě je ve vztahu<br />
k erozní ohroženosti ovlivnitelný pouze ochranný účinek vegetace a účinnost<br />
protierozních opatření, byl z rovnice USLE odvozen model pro hodnocení<br />
erozní ohroženosti na základě maximálních přípustných hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření. Vytvořený<br />
model je nejen nástrojem na hodnocení erozní ohroženosti, ale i návodem<br />
jak hospodařit na dané lokalitě tak, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě<br />
půdy vodní erozí. Touto úpravou tvaru rovnice USLE je možné dosáhnout<br />
jednoduššího postupu výpočtu, při kterém není nezbytné zadat osevní<br />
postup pro každý díl půdního bloku před získáním použitelných informací<br />
a kdy zároveň výstup dává okamžitě návod na řešení protierozní ochrany.<br />
Zároveň je díky tomuto vyjádření možné zpracovat velké území bez detailní<br />
znalosti osevních postupů s dosažením velké přesnosti výsledku<br />
a jeho interpretovatelnosti.<br />
<br />
<br />
[[Image:3-6-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-6: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí''<br />
<br />
<br />
Rovnice USLE je vyjádřená ve tvaru:<br />
'''C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> = G<sub>p</sub> / (R . K . L . S)''', kde:<br><br />
C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních o patření<br />
vzhledem k přípustné ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné<br />
hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních<br />
opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné ztráty<br />
půdy). Tento součin je možné spočítat pro každý díl půdního bloku,<br />
zemědělskou parcelu, nebo i parcelu KN s vysokou mírou podrobnosti<br />
a v rozsahu celé ČR. K jednotlivým C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> lze v Protierozní kalkulačce<br />
ověřit vhodnost konkrétních osevních postupů a protierozních opatření.<br />
Velmi rámcová kategorizace hodnot C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je uvedena v Tab. 3-2.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-2: Vhodná rámcová organizační a agrotechnická opatření''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br />
! Vhodná rámcová organizační nebo agrotechnická opatření<br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| do 0,005<br />
| ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,006–0,020<br />
| víceleté pícniny nebo ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,021–0,100<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a vyšší zastoupení víceletých pícnin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,101–0,200<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a použití protierozních technologií<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,201–0,240<br />
| pásové střídání plodin nebo vyloučení erozně nebezpečných plodin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,241–0,400<br />
| erozně nebezpečné plodiny pěstovány s protierozními technologiemi<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,401 a více<br />
| bez omezení<br />
|}<br />
<br />
V upraveném tvaru USLE je přípustná míra eroze překročena tehdy, když:<br><br />
C . P > C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br><br />
Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou<br />
povrchu půdy před destruktivním<br />
působením dopadajících<br />
dešťových kapek a zpomalováním<br />
rychlosti povrchového odtoku a nepřímo<br />
působením vegetace na půdní<br />
vlastnosti, zejména na pórovitost<br />
a propustnost a především mechanickým<br />
zpevněním půdy kořenovým<br />
systémem. Ochranný vliv vegetace<br />
je přímo úměrný pokryvnosti<br />
a hustotě porostu v době výskytu<br />
přívalových dešťů (měsíce duben–<br />
září). Proto dokonalou protierozní<br />
ochranu představují porosty trav<br />
a jetelovin, zatímco běžným způsobem<br />
pěstované širokořádkové plodiny<br />
chrání půdu nedostatečně.<br />
<br />
Při popisu erozních jevů je třeba<br />
respektovat jejich výrazně epizodní<br />
charakter. Ke ztrátě rozhodující<br />
části půdy nedochází<br />
rovnoměrně během roku a let,<br />
ale během jednotlivých výrazných<br />
srážkových epizod. Uvedený popis<br />
erozního procesu vztažený<br />
k dlouhodobé ztrátě půdy proto<br />
lze efektivně využít pro klasifikaci<br />
erozní ohroženosti, nikoliv však<br />
pro návrh ochranných opatření<br />
technického charakteru.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-7: Mapa Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Jaké faktory univerzální rovnice mohu ovlivnit a snížit riziko vodní eroze? <br><br />
Změnou způsobu hospodaření na pozemku např. aplikací protierozních<br />
osevních postupů, zatravněním orné půdy apod.<br />
snížíme hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace C; uplatňováním<br />
protierozních opatření jako je pásové střídání plodin,<br />
vrstevnicové obdělávání, hrázkování či důlkování snížíme<br />
hodnotu faktoru protierozních opatření P; přerušením délky<br />
odtoku po pozemku např. příkopem, průlehem, cestou s příkopem<br />
nebo vrstevnicovou mezí snížíme hodnotu faktoru délky<br />
svahu L.<br />
|}<br />
<br />
====Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí====<br />
Za '''ohrožení půdy vodní erozí''' se považuje stav, kdy způsob hospodaření<br />
na dílu půdního bloku nebo erozní parcele a přijatá protierozní<br />
opatření nesplňují požadavky na ochranu vypočtenou pro daný<br />
díl půdního bloku nebo erozní parcelu. Požadavky vycházejí z morfologie<br />
terénu, půdních charakteristik, z výskytu erozně účinných srážek<br />
a potřeby ochrany půdy. Zjištěná hodnota součinu faktoru ochranného<br />
vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření na daném<br />
DPB nebo erozní parcele nesmí překročit vypočtenou hodnotu součinu<br />
maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a maximální<br />
přípustné hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření pro<br />
daný DPB nebo erozní parcelu; neboli zjištěné C . P musí být menší než<br />
vypočtené C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>.<br />
<br />
Maximálně přípustnou hodnotu součinu hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření vypočtenou pro daný pozemek je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
[[Image:3-8.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-8: Potenciální ohroženost dílu půdního bloku vodní erozí''<br />
<br />
Maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace<br />
a faktoru účinnosti protierozních opatření není identický s požadavky<br />
v rámci DZES 5, které jsou pro potřeby dotací zaváděny do praxe postupně. Jeho dodržování však pro zemědělce znamená vyhnutí se problémům<br />
s projevy eroze.<br><br />
Za '''poškození půdy erozí''' se považuje stav, kdy v důsledku nesplnění<br />
požadavků na ochranu půdy vypočtenou pro daný díl půdního bloku<br />
nebo erozní parcelu (překročení maximálně přípustného součinu hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních<br />
opatření), došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení<br />
sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu,<br />
změny jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží nebo<br />
dalších projevů eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením nebo<br />
jinou objektivní metodou.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Výpočet dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí <br><br />
Modelový díl půdního bloku má rozlohu 57,4 ha a průměrná<br />
sklonitost dílu půdního bloku je 5,5 stupňů. Na dílu půdního<br />
bloku se opakovaně pěstuje kukuřice. Délka pozemku po spádnici<br />
je 680 m. Na vybraném dílu půdního bloku, se nacházejí<br />
půdy hluboké (dle BPEJ) s hodnotou přípustné ztráty do 4<br />
t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>. Vyhodnocením a vynásobením všech faktorů univerzální<br />
rovnice byla zjištěna průměrná dlouhodobá ztráta<br />
půdy 25 t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup> (Obr. 3-8). Vyhodnocená průměrná dlouhodobá<br />
ztráta půdy výrazně převyšuje přípustnou dlouhodobou<br />
ztrátu, což poukazuje na špatný způsob využívání pozemku nezabezpečující<br />
dostatečnou ochranu půdy před vodní erozí. Na<br />
ohroženost půdy vodní erozí poukazuje i mapa maximálních<br />
přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních<br />
opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Obr. 3 -9). Měla by být aplikována<br />
protierozní opatření (organizačního, agrotechnického, technického<br />
charakteru). Dle mapy max. C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> by mělo být vyloučeno<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na téměř polovině dílu<br />
půdního bloku a úzkořádkové plodiny pěstovány pouze s protierozními<br />
technologiemi. Na poškození dílu půdního bloku vodní<br />
erozí poukazuje i ortofotosnímek na Obr. 3-10, kde vybělená<br />
místa představují již výrazně degradované půdy.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-9.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-9: Ohroženost půdy vodní erozí podle C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Pro podporu ochrany půdy před erozí byla spuštěna internetová aplikace Protierozní kalkulačka, která poskytuje<br />
uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost, vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy. Protierozní kalkulačka je bezplatně dostupná na adrese https://kalkulacka.vumop.cz.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-10: Ortofotosnímek dílu půdního bloku, který poukazuje na poškození<br />
půdy vodní erozí (vybělená místa)''<br />
<br />
===Formy vodní eroze===<br />
Aby bylo možno posoudit, zda vodní eroze na lokalitě probíhá, případně<br />
vyhodnotit její závažnost, je nutné vědět, jaké formy může nabývat.<br />
V zásadě je možné vodní erozi na zemědělské půdě dělit na erozi<br />
plošnou a erozi výmolnou, přechod mezi nimi je pozvolný a souvisí<br />
s přechodem plošného odtoku vody v odtok soustředěný. Dalším projevem,<br />
dokumentujícím vznik a průběh erozních procesů na pozemku<br />
jsou procesy ukládání erodovaných a transportovaných půdních částic.<br />
I tyto procesy mohou nabývat různých měřítek.<br />
<br />
'''Plošná eroze''' (Obr. 3-11) se projevuje rozrušováním a rovnoměrným<br />
smyvem půdních částic po celé ploše, tím dochází k plošnému<br />
odtoku a postupnému snižování mocnosti půdy. Tato forma eroze má<br />
silné selektivní působení, kdy vyplavuje především jemnozrnné frakce<br />
půdy, což se projevuje změnou textury půdy a obsahu živin v půdě,<br />
zhoršují se chemické a fyzikální vlastnosti půdy, což přímo souvisí např.<br />
i s retenční schopností a pufrační kapacitou půd, stejně jako s jejími<br />
fyzikálními vlastnostmi, snížení úrodnosti a v konečné fázi, snížením<br />
obsahu humusu jako složky podílející se významně na tvorbě půdní<br />
struktury, i snížením rezistence vůči vodní a větrné erozi. Jemnozrnné<br />
frakce půdy se pak usazují v dolní části svahu, lehčí, zpravidla organické<br />
částice jsou většinou neseny až do vodoteče. Plošná eroze na povrchu<br />
půdy nezanechává viditelné stopy, lze ji však zjistit z jemného materiálu<br />
akumulovaného v dolních částech svahu např. půdním vpichem nebo<br />
kopanou sondou, dále pak nestejnoměrným vývojem vegetace projevujícím<br />
se rozdílným růstem, rozdílnou barvou a kvalitou v částech svahu,<br />
v nichž došlo ke smyvu jemných půdních částic a živin a v dolní části<br />
svahu, v níž došlo k akumulaci smytého materiálu. Dobře jsou následky<br />
plošné eroze patrné i na leteckých snímcích s holým povrchem půdy<br />
(Obr. 3-10). Plošná eroze v době po zasetí může v případě konvenčního<br />
zpracování půdy způsobit i přímé ztráty osiva z některých částí dílu<br />
půdního bloku.<br />
<br />
Pro hodnocení intenzity plošné eroze v dlouhodobém horizontu je pak<br />
možné využít Tab. 3-3.<br />
<br />
Přechod k '''výmolné erozi''' spočívá v postupném soustřeďování plošného<br />
odtoku a následném vytváření mělkých, postupně se prohlubujících<br />
zářezů. Vzniká v členitém terénu a na dlouhých svazích, podle intenzity se<br />
dále dělí na erozi rýžkovou a brázdovou, rýhovou, výmolnou a stržovou.<br />
<br />
Eroze rýžková (Obr. 3-12) a brázdová vzniká plynulým přechodem<br />
z plošné eroze soustřeďováním odtoku do úzkých zářezů. Vznikající<br />
hustá síť drobných úzkých rýžek se označuje jako eroze rýžková (rýžky<br />
jsou široké a hluboké cca 2–10 cm). Pokud se odtok soustřeďuje do<br />
mělkých širších zářezů s menší hustotou výskytu, pak hovoříme o erozi<br />
brázdové, která postihuje velké plochy a je někdy označována za nejvyšší<br />
stupeň eroze plošné (Holý, 1978).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-3: Klasifikace plošné eroze podle intenzity (Zachar, 1970 in Janeček, 2002)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Intenzita odnosu půdy erozí (mm/rok) a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 0,05<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,05–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,5<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,5–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–20,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 20,0<br />
|katastrofální<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-11.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-11: Ukázka plošné eroze (Dívčí Kopy, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-12: Detail rýžkové eroze v kukuřici zaseté po kukuřici <br> (Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-13.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-13: Detail rýhové eroze v kukuřici <br> (Polanka nad Odrou, foto Lubomír Smrček)''<br />
<br />
<br />
Eroze rýhová (Obr. 3-13), pokračuje v soustřeďování povrchově stékající<br />
vody do hlubších a širších rýh (rýhy se spojují a prohlubují, jsou<br />
široké a hluboké 10–30 cm). Pro vyhodnocení intenzity rýhové eroze<br />
je doporučováno hodnotit hustotu erozních rýh v km/km2 (Tab. 3-4),<br />
ukazatelem současné aktivity erozních rýh je např. rychlost růstu rýh<br />
(Tab. 3-5).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-4: Třídění intenzity rýhové eroze podle délky erozních rýh (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Délka erozních rýh (km/km2)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,1<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,1–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,0–2,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 2,0–3,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 3,0<br />
|výjimečná<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-5: Třídění rýhové eroze podle rychlosti růstu erozní rýhy (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Růst erozní rýhy (m/rok)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,5<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,5–1,05<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 1,0–3,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 3,0–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–10,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 10,0<br />
|výjimečně silná<br />
|}<br />
<br />
Výmolová eroze je vyšším stupněm rýhové (výmolné) eroze, vznikají<br />
výmoly (často s kaskádovitými stupni), které jsou hluboké a široké více<br />
jak 30 cm. Eroze výmolná (Obr. 3-14) vzniká v místech koncentrace<br />
a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
a je podmíněna nejen typem terénu, ale i dostatečnou plochou sběrného<br />
území a zejména pak půdními vlastnostmi.<br />
<br />
[[Image:3-14.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-14: Výmolná eroze v údolnici dílu půdního bloku <br>(Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
Stržová eroze (Obr. 3-15 a 3-16) je nejpokročilejším a nejnebezpečnějším<br />
stádiem výmolové eroze, jejichž sanace vyžaduje speciální postupy<br />
včetně prací hrazenářských. Zpravidla nelze vystačit s běžným agrotechnickými postupy, jako je prosté zaorání. Strže jsou proto jevem<br />
dlouhodobým a v případě nestability a neprovedení sanačních opatření<br />
mohou devastovat rozsáhlá území. Příkladem může být rozvoj stržové<br />
eroze na Rakovnicku, kde se důsledky těchto procesů promítají do rázu<br />
celého území. Šířka a hloubka strží je v řádu větším než jeden metr<br />
a strže pak mohou dosahovat délky větší než 1 km.<br />
<br />
[[Image:3-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-15: Dopady mohutné historické stržové eroze jsou dobře patrné i na <br> mapových podkladech – povodí Černockého potoka (www.mapy.cz)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-16: Příklad stržové eroze (Zátor, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
'''Sedimentační kužele a lavice''' jsou dalším jednoznačným projevem<br />
erozních a transportních procesů na zemědělském pozemku. Depozice<br />
sedimentu mohou vznikat jednak přímo na pozemku a to zpravidla<br />
v jeho dolní části, kde je nižší sklon svahu a vyšší drsnost, na souvrati<br />
nebo přímo na hranici pozemku, případně i přímo v rámci pozemku<br />
v místě lokálního snížení sklonu svahu anebo mimo pozemek na sousední<br />
parcele, v cestním příkopu atd. Menší měřítka sedimentačních<br />
těles jsou spojena s jednotlivými epizodami a na pozemku jsou znatelná<br />
v rámci jedné vegetační sezóny. Fyzikální analýzou půdy jsou nicméně<br />
následky opakované sedimentace prokazatelné především díky změněné<br />
zrnitostní křivce materiálu. Zrnitostní složení sedimentačního<br />
kužele nebo lavice, stejně jako její rozměry závisí na intenzitě příčinné<br />
epizody a na míře sedimentace v dané lokalitě. V případě, že se jedná<br />
o velmi intenzivní epizodu, bude sedimentační těleso tvořeno materiálem<br />
hrubozrnnějším než na vlastním pozemku, protože jemnozrnný<br />
materiál byl odnesen odtokem dále mimo pozemek. V případě epizody<br />
méně významné bude naopak sediment jemnozrnnější, protože hrubší<br />
frakce buď nebyly vůbec erodovány, nebo se usadily již na pozemku<br />
výše. Sedimentace mimo zájmový pozemek závisí výhradně na charakteru<br />
příčinné epizody a charakteru lokality. Je nicméně možno je považovat<br />
za jednoznačný důkaz erozních procesů na daném pozemku.<br />
V případě eroze plošné pak často za důkaz jediný.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-6: Specifikace jednotlivých forem projevů eroze''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Forma eroze<br />
! Subforma eroze<br />
! Specifikace formy<br />
! Vhodná skupina nápravných opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| plošná<br />
| -<br />
|rovnoměrný smyv půdních částic po celé ploše,vyplavovány jsou především jemnozrnné frakce půdy nebo ztráta celé orniční vrstvy na celém povrchu nebo v pruzích<br />
|organizační a agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="5"| výmolná<br />
|rýžková<br />
|hustá síť drobných úzkých rýžek širokých a hlubokých 2–10 cm<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| brázdová<br />
|mělké širší zářezy s menší hustotou výskytu<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| rýhová<br />
|rýhy široké a hluboké 10–30 cm<br />
|technická opatření v kombinaci s organizačními a agrotechnickými<br />
|-<br />
|rowspan="1"| výmolná<br />
| výmoly (často s kaskádovitými stupni) hluboké<br />
a široké 30–100 cm v místech koncentrace a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
|asanace výmolu; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|-<br />
|rowspan="1"| stržová<br />
| strže hluboké a široké více než 1 m, s délkou často větší než 1 km<br />
|asanace strže; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|}<br />
<br />
V případě dlouhodobé intenzivní eroze a sedimentace na silně ohrožených<br />
půdách může sedimentace dosahovat mocnosti i jednotek metrů<br />
a následkem může být zásadní ovlivnění půdních vlastností, případně<br />
i vznik nových půdních útvarů.<br />
<br />
===Hodnocení míry degradace půdy erozí===<br />
Pro '''hodnocení míry degradace půdy erozí''' je nutné porovnávat<br />
erodované půdy s původním půdním profilem, jehož vlastnosti jsou<br />
ovšem ovlivňované i dalšími faktory, zejména obhospodařováním<br />
půdy. K dispozici jsou výsledky Komplexního průzkumu půd (KPP),<br />
který proběhl v letech 1961–1970 na území celé tehdejší Československé<br />
republiky a představuje tak první podrobný a celostátně jednotný<br />
základní materiál o vlastnostech zemědělského půdního fondu<br />
(http://wakpp.vumop.cz). Na KPP navázala Bonitace zemědělského<br />
půdního fondu ČSR, jejímž výstupem jsou pro celé území ČR mapy<br />
a digitální vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).<br />
<br />
Za hlavní kritérium míry erodovanosti půd se považuje podíl odneseného<br />
humusového horizontu, viz Tab. 3-7 a Tab. 3-8.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-7: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Odnesená část původní vrstvy půdního profilu (%)<br />
! Půda erodovaná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 20<br />
|slabě<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 20-40<br />
|středně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 40-60<br />
|silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 60-80<br />
|velmi silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| nad 80<br />
|úplně<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-8: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Podíl odnesené půdy (%)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| ornice<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
|do 25<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
|25-75<br />
|středně silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 75-100<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| podorničí<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| do 75<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
|75-100<br />
|mimořádně silná<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 1: Působení vodní eroze na vývoj půdních profilů (Jižní Morava, Ždánický les – sledované období cca 40 let) <br><br />
Vzorové území bylo při půdním průzkumu v 70 letech 20. století charakteristické homogenním půdním pokryvem naší nejúrodnější<br />
půdy – černozemí modální. Vlivem intenzivního hospodaření bez jakýchkoliv protierozních opatření došlo k intenzivnímu rozvoji<br />
a urychlení procesu vodní eroze. Toto působení lze rozdělit v podstatě na dva jevy. V prvním případě se jedná o změny v horních<br />
částech svahů, kdy dochází ke smyvu a odnosu půdních částic. Nejdříve dochází k postupnému odnosu orničního horizontu (horizont<br />
Ap – mocnost cca 30 cm, dále k odnosu humusového (horizont A – mocnost cca 40 cm) a přechodového horizontu (horizont<br />
AC – mocnost cca 30 cm). V této situaci se již půda stává minimálně úrodnou, z černozemě se stává regozem a hospodaří se již na<br />
půdotvorném substrátu – spraši (horizont Ck – mocnost cca 50 cm). Ale proces trvá a pokračuje, nakonec mizí i relativně kvalitní<br />
spraš a již je obnažen v podstatě geologický (podpůdní) horizont - flyšový pískovec (horizont D). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br><br />
Opakem odnosu půdních částic a jeho transportu je proces akumulace tj. ukládání této smyté půdy v depresních polohách, v úpatí<br />
svahů. Zde dochází k hromadění smytých půdních částic a vytváření nových půdních horizontů a i půdních typů. V našem případě<br />
se z původní černozemě stává černozem akumulovaná, která se následně mění v nový půdní typ – koluvizem modální. Koluvizemě<br />
jsou v půdní klasifikaci nově vytvořené půdy, které přímo vznikají akumulací půdních částic v důsledku eroze. Intenzita akumulace<br />
je mnohdy obrovská a i v tomto vzorovém příkladu se mocnost akumulované (naplavené) vrstvy pohybuje kolem 4 metrů, s tím, že<br />
bylo naměřeno, že jen za tři měsíce vegetačního období v porostu kukuřice byla akumulace 7 cm.<br><br />
Výsledkem jsou nevratné změny půdního pokryvu spočívající v degradaci daného půdního pokryvu, a to jednak jeho kvantity a jednak<br />
jeho kvality. Takto postižená půda již neplní své produkční a mimoprodukční funkce. Jsou sníženy výnosy, půda je náchylná<br />
k utužení, obsahuje minimální množství organické hmoty, má sníženou infiltraci a retenci vody, což ještě dále prohlubuje a podporuje<br />
samotný erozní proces. Proto je nutné včas rozpoznat nebezpečí a změnit způsob hospodaření, neboť jeden degradační proces<br />
vyvolá další a většinou lze jen těžko sjednat nápravu.<br />
<br />
[[Image:3-17.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-17: Erodování původního půdního pokryvu a následný transport smytých půdních částic''<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-18.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-18: Akumulace (ukládaní) smyté půdy v depresních polohách (úpatí svahu)''<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 2: Nevratné změny v půdním pokryvu našich černozemních půd (Jižní Morava, Čejkovice)<br><br />
Na vybraném dílu půdního bloku (svažitý pozemek osetý kukuřicí) byla provedena podrobná rekognoskace lokality výkopem půdních<br />
sond a půdními vpichy (sondy nebo vpichy jsou prováděny na úpatí pozemku, uprostřed svahu a v horní části pozemku). Zhodnocením<br />
mocnosti orničního horizontu a níže ležících horizontů můžeme prokázat, zda k degradaci půdy erozí dochází či nikoliv.<br />
<br />
[[Image:x1.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 1: '''Regozem modální''' (svrchní poloha) - půdní sonda vykopána v horní části pozemku. Dříve se zde nacházela černozem s orničním a humusovým horizontem vysokým min. 80 cm. Dnes tyto horizonty téměř zmizely. <br>Z nejúrodnějších černozemí se stala regozem tj. půdy s nízkou přirozenou úrodností. Na obrázku je patrné barevné střídaní ve spodní části profilu, to znamená, že se již hospodaří na podloží tj. v tomto případě zbytky spraše a neogenního pískovce.<br />
<br />
<br />
[[Image:x2.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 2: '''Regozem modální'''<br />
(střední poloha svahu) - původní<br />
orniční horizont byl<br />
z části smyt erozní činností<br />
a z části byl na povrch půdy<br />
uložen materiál erodovaný ze<br />
svrchních poloh; také v tomto<br />
případě je k ornici přioráván<br />
půdotvorný substrát (spraš),<br />
ale dosud nebyly obnaženy<br />
níže ležící neogenní písky jako<br />
v předešlém případě.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 3: '''Koluvizem modální'''<br />
(úpatí svahu) – původní horizont<br />
nahrazen akumulovaným<br />
erozním smyvem (v tomto<br />
případě výška akumulovaného<br />
materiálu přes 2 m) z výše ležících<br />
částí pozemku. Nově<br />
vzniká půdní typ koluvizem,<br />
profil sondy nese známky vrstevnatosti<br />
a v profilu není patrný<br />
původní povrch půdy díky<br />
mocným vrstvám usazeného<br />
erodovaného materiálu.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 4: '''Černozem modální'''<br />
– jedna z našich nejúrodnějších<br />
půd, s výrazným humózním<br />
horizontem (původní horizont),<br />
tak takto by měla půda<br />
na daném pozemku správně<br />
vypadat!<br />
|}<br />
<br />
Ochranu proti vodní erozi je možné zajistit aplikací protierozních opatření,<br />
které spočívají v ochraně půdy před účinky dopadajících kapek<br />
erozně nebezpečného deště, podpoře vsaku vody do půdy, omezení<br />
unášecí síly vody a soustředěného povrchového odtoku, zpomalení, zachycení<br />
a bezpečném odvedení povrchového odtoku na zájmovém dílu<br />
půdního bloku či jeho dílu. Soustředěný povrchový odtok je potřeba<br />
bezpečně odvést do vodoteče nebo jiného místa, kde již nemůže způsobit<br />
přímou škodu a je třeba zachytit smytou zeminu. Z hlediska finančního<br />
je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně<br />
i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického<br />
charakteru k opatřením technického charakteru.<br />
<br />
<br />
'''Opatření organizačního charakteru zahrnují:'''<br><br />
• optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely,<br><br />
• vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění,<br><br />
• pásové střídání plodin.<br />
<br />
<br />
'''Agrotechnická opatření zahrnují:'''<br><br />
• setí/sázení po vrstevnici,<br><br />
• ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou),<br><br />
• hrázkování, důlkování,<br><br />
• plečkování, dlátování, podrývání,<br><br />
• setí kukuřice do úzkého řádku,<br><br />
• pásové zpracování půdy.<br />
<br />
<br />
'''Technická opatření zahrnují:'''<br><br />
• příkopy,<br><br />
• průlehy,<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku,<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí,<br><br />
• ochranné hrázky,<br><br />
• ochranné nádrže,<br><br />
• terénní urovnávky,<br><br />
• terasy,<br><br />
• protierozní meze,<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=PORADENSTV%C3%8D_VE_VZTAHU_K_DZES_A_EROZI&diff=1621PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI2019-02-19T06:50:34Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>__TOC__<br />
===Koncepce poradenského systému Ministerstva zemědělství na období 2017–2025===<br />
Koncepce poradenského systému Ministerstva zemědělství na období<br />
2017–2025 zahrnuje mezi hlavní pilíře poradenského systému informativní<br />
všeobecné poradenství ke vznesenému dotazu, metodickým<br />
pokynům, legislativním předpisům, podpůrným programům, vyžadovaným<br />
termínům, k problematice rozvoje venkova, sdílení příkladů<br />
dobré praxe atd., dále odborné konzultace a hromadné konzultace<br />
s cílem zlepšení transferu poznatků VaVaI (výzkumu, vývoje a inovací)<br />
do zemědělské praxe a inovací formou podpory příkladů dobré praxe<br />
a komplexního řešení způsobů hospodaření, které posilují konkurenceschopnost,<br />
udržitelnost a šetrný přístup k životnímu prostředí<br />
(s využitím i praktických ukázek) a rovněž poskytování informací prostřednictvím<br />
specializovaných webových portálů.<br />
<br />
Potřebuje-li podnikatelský subjekt řešit problematiku do větší hloubky<br />
nebo komplexněji, než to umožňuje odborné poradenství, je nasměrován<br />
na významnou složku poradenského systému, tj. individuální<br />
poradenské služby, zaměřené na posílení znalostní základny a podporu<br />
předávání znalostí v resortu zemědělství a ve venkovských oblastech.<br />
Využívání těchto služeb se zaměřuje především na zajištění dlouhodobé<br />
udržitelnosti podnikání s ohledem na životní prostředí a zmírňování<br />
vlivů změn klimatu, podporu konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské<br />
činnosti a zavádění inovativních technologií.<br />
<br />
Jako stěžejní pilíř byla definována podpora transferu poznatků VaVaI<br />
do praxe a inovačního procesu včetně poradenské podpory podnikatelům<br />
s resortním zaměřením – posílení technologického rozvoje, inovací,<br />
přenosu znalostí do praxe a zvýšení konkurenceschopnosti malých<br />
a středních podniků za účelem přispění k dosažení konkurenceschopného<br />
zemědělství, potravinářství a lesnictví a udržitelného hospodaření<br />
s přírodními zdroji. Jedná se zejména o podporu spolupráce formou poradenství<br />
při tvorbě vazby mezi jednotlivými aktéry spolupráce při předávání<br />
znalostí a zavádění inovací a nových poznatků do praxe. Hlavní<br />
pilíře poradenství jsou znázorněny na Obr. 7-1.<br />
<br />
<br />
[[Image:7-1.PNG|600px|]]<br><br />
''Obr. 7-1: Hlavní pilíře poradenského systému (Koncepce poradenského systému Ministerstva zemědělství na období 2017–2025)''<br />
<br />
===Informační podpora a specializované webové portály===<br />
Na portálu eAgri www.eagri.cz jsou zpřístupněny aplikace a registry<br />
Ministerstva zemědělství, a to jak pro přihlášené, tak pro nepřihlášené<br />
uživatele. Zemědělec při řešení problematiky eroze může využít registr<br />
půdy LPIS, Help desk pro zodpovídání dotazů nebo odpovědi na často<br />
kladené dotazy.<br />
<br />
<br />
[[Image:7-2.PNG|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-2: Hlavní menu internetového portálu Portál farmáře''<br />
<br />
<br />
'''Portál farmáře a LPIS''' slouží k zpřístupnění aplikací registrů Ministerstva<br />
zemědělství, a to jak pro přihlášené, tak pro nepřihlášené uživatele.<br />
LPIS je geografický informační systém pro prezentaci dat využití<br />
a evidence půdy, která spočívá jednak v popisných datech o půdních<br />
blocích a hospodářstvích a jednak v mapové prezentaci, kdy je možno<br />
kombinovat různé vrstvy.<br />
<br />
V mapové části LPIS jsou samostatnou skupinou vrstvy vyjadřující vymezení<br />
erozní ohroženosti a na ně navazující omezení, které z nich vyplývají.<br />
Ve stromu vrstev LPIS je skupina '''''Eroze''''' zařazena pod '''''Životním prostředím'''''.<br />
<br />
Pro uživatele dílů půdních bloků v LPIS je závazné vymezení erozní<br />
ohroženosti vyjádřené vrstvou ''Eroze – osevy''. Způsob vymezení této<br />
vrstvy a její kategorizace (SEO, MEO, NEO) je popsán v kapitole 2.4.<br />
Na základě vrstvy ''Eroze – osevy'' jsou dílům půdních bloků přiřazena<br />
konkrétní protierozní opatření (viz. kapitola 2.9) vyjádřená mapovou<br />
vrstvou ''Protierozní opatření – DPB''. Doplňkově pro účely stanovení specifických<br />
půdoochranných technologií v rámci mírně erozně ohrožených<br />
půd (MEO) se navíc používá vyhodnocení vrstev ''Aktuální podkladové''<br />
vrstvy zahrnující charakteristiky morfologie terénu a odtokové linie.<br />
<br />
Výše uvedené vymezení erozní ohroženosti a protierozních opatření na<br />
DPB je prováděno z vrstev vyjadřujících míru dlouhodobé průměrné<br />
ztráty půdy. Výměra půd erozně ohrožených je v těchto podkladech<br />
výrazně vyšší a odráží skutečný stav. Zajištění ochrany a péče o erozně<br />
ohrožené půdy je cílem vyváženého hospodaření, zároveň se jedná<br />
o cílový stav rozsahu protierozní ochrany definovaný ve Strategii resortu<br />
ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku<br />
2030. Z těchto důvodů je jako informační podskupina vrstev v LPIS uvedena<br />
'''Potenciální erozní ohroženost''' obsahující vrstvy:<br />
<br />
''Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních<br />
opatření'' – vrstva vyjadřuje hodnoty faktoru Cp . Pp zařazené do<br />
7 kategorií, z nichž každá kategorie rámcově vyjadřuje osevní postupy,<br />
případně osevní postupy s použitím půdoochranných agrotechnik, jejichž<br />
implementací lze v dané lokalitě zajistit dlouhodobou průměrnou<br />
ztrátu půdy na akceptovatelné mezi.<br />
<br />
<br />
[[Image:7-3-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 7-3: Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace; zobrazení v LPIS''<br />
<br />
<br />
[[Image:7-4-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 7-4: Třídy erozní ohroženosti; zobrazení v LPIS''<br />
<br />
<br />
[[Image:7-5-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 7-5: Stupně erozní ohroženosti; zobrazení v LPIS''<br />
<br />
<br />
''Třídy erozní ohroženosti'' – vrstva vyjadřuje dlouhodobou průměrnou<br />
ztrátu půdy v tunách z hektaru za rok zařazenou do deseti kategorií.<br />
Na základě této vrstvy lze identifikovat nejproblematičtější (tmavě<br />
hnědé barvy) lokality z pohledu vodní eroze.<br />
<br />
''Stupně erozní ohroženosti'' – vrstva vyjadřuje kategorizaci území podle<br />
x-násobku překročení hodnot přípustného erozního smyvu.<br />
<br />
Reálný rozsah a lokalizaci skutečně nastalých erozních událostí vyjadřuje<br />
vrstva Monitoring eroze (WMS).<br />
<br />
Vymezení potenciální erozní ohroženosti, její rozsah, způsob implementace<br />
a interpretace lze podrobně nalézt na geoportálu VÚMOP,<br />
v.v.i. popsaném níže a dostupném z https://geoportal.vumop.cz.<br />
<br />
'''HelpDesk''' slouží k zodpovídání dotazů technického a informačního<br />
charakteru. Dotaz odeslaný pomocí formuláře přímo z webového rozhraní<br />
nebo na adresu cross-compliance@mze.cz je předán pracovníkům<br />
MZe nebo pracovníkům VÚMOP, v.v.i. k zodpovězení. Podle preferovaného<br />
způsobu odpovědi (telefon, e-mail) je odpověď doručena tazateli.<br />
Doba reakce na dotaz je standardně 3 pracovní dny, v případě komplikovanějšího<br />
dotazu může být po dohodě s tazatelem prodloužena.<br />
<br />
Na nejčastěji kladené dotazy byly vypracovány odpovědi a návody,<br />
které jsou zpřístupněny na portálu eAGRI. Odpovědi jsou členěny tematicky<br />
do skupin Povinné požadavky na hospodaření, DZES, kontroly<br />
a hodnocení, Ostatní často kladené dotazy. Otázky jsou průběžně vyhodnocovány,<br />
odpovědi aktualizovány a doplňovány.<br />
<br />
<br />
[[Image:7-6.PNG|400px|]]<br><br />
''Obr. 7-6: Formulář na HelpDesk Cross Compliance''<br />
<br />
<br />
[[Image:7-7.PNG|400px|]]<br><br />
''Obr. 7-7: Často kladené dotazy ke Cross Compliance''<br />
<br />
<br />
----<br />
----<br />
<br />
'''SOWAC-GIS''' je portál zaměřený na ochranu půdy, vody a krajiny, dostupný<br />
je na adrese https://geoportal.vumop.cz. Tento portál obsahuje<br />
tematické mapové projekty a aplikace zaměřené na jednotlivé stěžejní<br />
oblasti působnosti VÚMOP, v.v.i., mezi které patří i ochrana půdy před<br />
erozí.<br />
<br />
----<br />
'''Souhrnné mapy VÚMOP''' je komplexní mapová aplikace zpřístupňující<br />
geografické vrstvy popisující základní charakteristiky půdních<br />
vlastností vycházejících z BPEJ, opatření k ochraně půd a zranitelnost<br />
podzemních vod. Součástí aplikace jsou i vrstvy, které byly použity pro<br />
vytvoření vrstvy erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5. Komplexní<br />
přehled uvedených půdních vlastností tak ukazuje souvislosti nutné pro<br />
pochopení vymezení erozní ohroženosti.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://mapy.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-8.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-8: Souhrnné mapy VÚMOP''<br />
<br />
<br />
----<br />
V roce 2012 byla pro zemědělce a farmáře vytvořena aplikace '''Protierozní kalkulačka''', která je primárně určena pro hodnocení vhodnosti<br />
uživatelem definovaných agrotechnických postupů v kontextu ochrany<br />
půdy proti vodní erozi. Protierozní kalkulačka poskytuje informace<br />
o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit a o ochranném účinku<br />
modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní<br />
osevní postupy. Uživatel si pomocí Protierozní kalkulačky dokáže vyhodnotit<br />
potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření<br />
a vyhodnotit jeho účinnost, případně vyhodnotit dopad bilance organické<br />
hmoty na erodovatelnost půdy.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://kalkulacka.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-9.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-9: Protierozní kalkulačka na portálu SOWAC GIS''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/lgNOVufrXrk}}<br />
<br />
<br />
----<br />
V roce 2012 byl spuštěn také webový portál '''Monitoring eroze zemědělské půdy''', jehož cílem je zaznamenávat, spravovat a v prostředí<br />
internetu publikovat informace o monitorovaných erozních událostech.<br />
Portál je společným projektem Státního pozemkového úřadu<br />
a VÚMOP, v.v.i. Na portálu jsou ke každé události vedeny podrobné<br />
popisné informace, lokalita události na mapovém podkladu a fotodokumentace<br />
z místa události.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://me.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-10.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-10: Detail erozní události v informačním systému Monitoring eroze zemědělské půdy''<br />
<br />
<br />
Webový portál je dostupný na adrese https://me.vumop.cz a neregistrovaní<br />
uživatelé mají možnost prohlížet si základní popisné a geografické<br />
informace k vedeným událostem, pořízenou fotodokumentaci a přijatá<br />
opatření.<br />
<br />
Dosavadní zkušenosti s webovým portálem ukazují, že je cenným zdrojem<br />
informací nejen pro vědecko-výzkumné účely a pro účely státní<br />
správy v této oblasti, ale poskytuje i možnost vytvoření si reálné<br />
představy pro širokou veřejnost o problému eroze zemědělské půdy<br />
v České republice.<br />
<br />
[[Image:7-11.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-11: Fotodokumentace k erozní události v IS Monitoring eroze zemědělské půdy''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/yOTVJLCt22Y}}<br />
<br />
<br />
----<br />
Cílem aplikace '''Limity využití půdy''' je podpořit zachování nejkvalitnější<br />
zemědělské půdy pro zemědělskou produkci, a to jak s ohledem<br />
na efektivitu produkce na těchto půdách, tak i z pohledu potřeby vícenákladů<br />
spojených s odpovědným hospodařením na půdě na méně<br />
vhodných lokalitách. Aplikace analyzuje dostupnosti ploch zařazených<br />
do nižších tříd ochrany ZPF a to za rozdílných doplňujících podmínek,<br />
které umožňuje parametrizovat do různých scénářů. Jedním z dalších<br />
cílů aplikace je snaha pomoci řešit problematiku využití zemědělských<br />
brownfieldů, které jsou v rámci aplikace také vedeny.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://limitypudy.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-12.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-12: Aplikace Limity využití půdy''<br />
<br />
<br />
----<br />
'''eKatalog BPEJ''' slouží jako virtuální encyklopedie, která se zabývá<br />
rozklíčováním kódu BPEJ a vysvětlením jednotlivých částí kódu, odvozených<br />
půdních vlastností a návazných legislativních opatření. Aplikace<br />
pomáhá interpretovat složité pedologické jevy a vztahy zakódované<br />
v BPEJ a umožní tak široké veřejnosti využívat data, která jsou srozumitelná<br />
pouze odborníkům. Uživatelům nabízí možnost posouzení<br />
zájmové lokality reprezentované kódem BPEJ, na základě získaných<br />
informací je tak možné zjistit stav zemědělské půdy, mimo jiné např.<br />
náchylnost k erozi, základní ceny půdy, nebo potenciál výnosu.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://bpej.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-13-novy.JPG|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-13: eKatalog BPEJ''<br />
<br />
<br />
----<br />
Webový archiv Komplexního průzkumu půd '''WAKPP''' slouží k publikaci<br />
vybraných skenovaných mapových a textových podkladů KPP<br />
v prostředí internetu. K plné funkčnosti aplikace je nutné dokončit skenování<br />
popisné části KPP (tzv. průvodní zprávy KPP) a upravit aplikaci<br />
tak, aby umožňovala publikovat materiály organizované podle bývalých<br />
hospodářských obvodů (JZD, školní statek, státní statek).<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://wakpp.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-14.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-14: Webový archiv KPP (WAKPP)''<br />
<br />
<br />
----<br />
Mapová část Komplexního průzkumu půd '''KPP''' má přímou vazbu na<br />
WAKPP a zpřístupňuje lokalizace cca 400 000 sond na území ČR.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://kpp.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-15.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-15: Mapová část KPP''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/DtRMuSDkOpw}}<br />
<br />
<br />
----<br />
'''Půda v číslech (Statistická ročenka půdní služby)''' je specializovaná<br />
aplikace, která obsahuje statistický přehled charakteristik vycházejících<br />
z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek<br />
(BPEJ) a vrstev potenciální ohroženosti půd České republiky vodní a větrnou<br />
erozí. Aplikace obsahuje textové (tabulky), grafické (grafy) a mapové<br />
zpracování vybraných charakteristik. Datový obsah se aktualizuje<br />
pravidelně každý rok.<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://statistiky.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-16.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-16: Půda v číslech (Statistická ročenka půdní služby)''<br />
<br />
----<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/HflKZIaCipI}}<br />
<br />
<br />
<br />
----<br />
'''Informační systém melioračních staveb''' poskytuje dosud digitalizované<br />
informace k tématům zemědělských meliorací – zejména závlahových<br />
a odvodňovacích staveb a protierozních opatření. Prezentovaná<br />
data vycházejí z původních podkladů Zemědělské vodohospodářské<br />
zprávy (ZVHS) a jsou průběžně doplňována z dalších informačních<br />
zdrojů. V roce 2016 byl například v rámci celostátní inventarizace a průzkumu<br />
závlahových systémů zjišťován potenciál jejich případné obnovy<br />
(s ohledem na přípravu realizace opatření vedoucích ke zmírnění negativních<br />
dopadů sucha a nedostatku vody).<br />
<br />
''Aplikace je přímo dostupná z adresy: https://meliorace.vumop.cz''<br><br />
[[Image:7-17.png|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-17: Informační systém melioračních staveb''<br />
<br />
<br />
----<br />
----<br />
<br />
'''Agroporadenství''' je specializovaný portál, přístupný na adrese<br />
www.agroporadenstvi.cz, se zaměřením na vzdělávání a poradenství<br />
v zemědělství. Ústav zemědělské ekonomiky a informací zde zpřístupňuje<br />
registr akreditovaných poradců, expertní systémy a metodiky jako<br />
poradenské pomůcky pro práci poradců a farmářů, pravidelně je aktualizována<br />
nabídka odborných kurzů a studijních materiálů.<br />
<br />
[[Image:7-18.PNG|500px|]]<br><br />
''Obr. 7-18: Úvodní stránka registru poradců MZe ČR''</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1620NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:20:53Z<p>Jirkakapicka: /* Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br><br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br><br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br><br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br><br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br><br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br><br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br><br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G),<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G), který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.<br />
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.<br />
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br><br />
<br />
Nezbytnou součástí žádosti je:<br><br />
• odůvodnění žádosti<br><br />
• kontakt na žadatele<br><br />
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br><br />
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br><br />
|}<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
[[Image:2-21-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-21: Mapa faktoru erozní účinnosti deště R''<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1619NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:20:39Z<p>Jirkakapicka: /* Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br><br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br><br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br><br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br><br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br><br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br><br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br><br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G), který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.<br />
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.<br />
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br><br />
<br />
Nezbytnou součástí žádosti je:<br><br />
• odůvodnění žádosti<br><br />
• kontakt na žadatele<br><br />
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br><br />
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br><br />
|}<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
[[Image:2-21-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-21: Mapa faktoru erozní účinnosti deště R''<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1618NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:19:45Z<p>Jirkakapicka: /* Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5 */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br><br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br><br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br><br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br><br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br><br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br><br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br><br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.<br />
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.<br />
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br><br />
<br />
Nezbytnou součástí žádosti je:<br><br />
• odůvodnění žádosti<br><br />
• kontakt na žadatele<br><br />
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br><br />
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br><br />
|}<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
[[Image:2-21-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-21: Mapa faktoru erozní účinnosti deště R''<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1617NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:12:02Z<p>Jirkakapicka: /* Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.<br />
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.<br />
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br><br />
<br />
Nezbytnou součástí žádosti je:<br><br />
• odůvodnění žádosti<br><br />
• kontakt na žadatele<br><br />
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br><br />
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br><br />
|}<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
[[Image:2-21-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-21: Mapa faktoru erozní účinnosti deště R''<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1616NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:10:39Z<p>Jirkakapicka: /* Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.<br />
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.<br />
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br><br />
<br />
Nezbytnou součástí žádosti je:<br><br />
• odůvodnění žádosti<br><br />
• kontakt na žadatele<br><br />
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br><br />
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br><br />
|}<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1615NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:09:43Z<p>Jirkakapicka: /* Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.<br />
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz, eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.<br />
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br><br />
Nezbytnou součástí žádosti je:<br><br />
• odůvodnění žádosti<br><br />
• kontakt na žadatele<br><br />
• údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br><br />
• vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br><br />
|}<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1614NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T10:03:51Z<p>Jirkakapicka: /* Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1613NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:58:31Z<p>Jirkakapicka: /* Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br><br />
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.<br />
<br />
[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br> <br />
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu'' <br />
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br><br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> <br />
''bez implementace krajinného prvku''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br><br />
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru<br />
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''<br />
<br />
''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br><br />
''krajinným prvkem''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1612NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:54:40Z<p>Jirkakapicka: /* Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1611NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:53:33Z<p>Jirkakapicka: /* Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5 */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1610NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:53:14Z<p>Jirkakapicka: /* Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5 */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1609NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:52:56Z<p>Jirkakapicka: /* Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5 */</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v <br />
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných <br />
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1608NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:51:27Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1607NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:46:21Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1606NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:45:52Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1605NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:45:34Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
'''4. minimálního pokryvu půdy'''<br />
<br />
'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1604Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:43:43Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1603NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:43:24Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
----<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
4. minimálního pokryvu půdy<br />
<br />
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Ověřování půdoochranných technologií===<br />
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.<br />
<br />
Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.<br />
<br />
Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.<br />
<br />
Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1602Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:42:14Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1601NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:41:51Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
----<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
4. minimálního pokryvu půdy<br />
<br />
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:<br />
<br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) <br />
* Zakládání porostu po vrstevnici <br />
* Podrývání (u cukrové řepy)<br />
* Strip-till<br />
* Odkameňování<br />
* Pěstování luskoobilných směsí<br />
* Ochranné pásy pro plodiny NOF <br />
* Aplikace OH do půdy <br />
<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.<br />
<br />
'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.<br />
<br />
'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.<br />
<br />
'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1600Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:41:10Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1599NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:40:38Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
----<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
4. minimálního pokryvu půdy<br />
<br />
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf<br />
<br />
===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===<br />
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: <br />
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)<br />
* Podsev<br />
* Podrývání<br />
* Strip-till<br />
* Obsetí (ochrannými pásy)<br />
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou<br />
* Aplikace OH do půdy<br />
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.<br />
<br />
'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.<br />
<br />
'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.<br />
<br />
'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.<br />
<br />
'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.<br />
<br />
'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)<br />
<br />
'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1598Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:39:42Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1597NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:39:14Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
----<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
4. minimálního pokryvu půdy<br />
<br />
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].<br />
<br />
===Erozní ohroženost v LPIS===<br />
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně<br />
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je<br />
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou<br />
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované<br />
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje<br />
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku<br />
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí<br />
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván<br />
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové<br />
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.<br />
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu<br />
výskytu škodlivých organismů.<br />
<br />
Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena<br />
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném<br />
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž<br />
veškeré aktualizační procesy.<br />
<br />
Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br><br />
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.<br />
<br />
• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.<br />
<br />
• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.<br />
<br />
Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.<br />
<br />
'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''<br />
<br />
'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''<br />
<br />
http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1596Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:38:40Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1595NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:37:36Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
----<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
4. minimálního pokryvu půdy<br />
<br />
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.<br />
<br />
<br />
===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===<br />
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na<br />
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých<br />
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly<br />
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty<br />
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde<br />
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké<br />
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice<br />
apod.).<br />
<br />
<br />
Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem<br />
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže<br />
uvedených typů událostí:<br />
<br />
• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho<br />
osevu,<br><br />
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br><br />
• vážné ohrožení komunikací,<br><br />
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br><br />
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem<br />
erozní události,<br><br />
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br><br />
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě<br />
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br><br />
<br />
<br />
Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají<br />
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány<br />
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení<br />
jsou řešeny chronologicky dle níže<br />
uvedeného pořadí a pro přeřazení<br />
musí být obě splněny:<br />
<br />
1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.<br />
<br />
2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika<br />
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.<br />
<br />
<br />
Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.<br />
<br />
Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''<br />
<br />
<br />
Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1594Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:36:14Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1593Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:34:33Z<p>Jirkakapicka: /* NÁSTROJE_OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1592Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:34:20Z<p>Jirkakapicka: /* NÁSTROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBRÉHO_ZEMĚDĚLSKÉHO_A_ENVIRONMENTÁLNÍHO_STAVU_DZES */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE_OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1591Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-02-11T09:33:40Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[NÁSTROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBRÉHO_ZEMĚDĚLSKÉHO_A_ENVIRONMENTÁLNÍHO_STAVU_DZES]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=N%C3%81STROJE_OCHRANY_-_STANDARD_DOBR%C3%89HO_ZEM%C4%9AD%C4%9ALSK%C3%89HO_A_ENVIRONMENT%C3%81LN%C3%8DHO_STAVU_DZES&diff=1590NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES2019-02-11T09:32:36Z<p>Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Implementace DZES=== '''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodař…“</p>
<hr />
<div>===Implementace DZES===<br />
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.<br />
<br />
Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.<br />
<br />
Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:<br />
<br />
Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.<br />
<br />
<br />
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:<br />
----<br />
<br />
1. ochranných pásů podél vodních toků<br />
<br />
2. zavlažovacích soustav<br />
<br />
3. ochrany podzemních vod před znečištěním<br />
<br />
4. minimálního pokryvu půdy<br />
<br />
5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze<br />
<br />
6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť<br />
<br />
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.<br />
<br />
<br />
===DZES 4===<br />
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.<br />
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.<br />
<br />
<br />
Znění standardu:<br />
<br />
----<br />
<br />
Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření<br />
<br />
a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo<br />
<br />
d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.<br />
<br />
<br />
Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.<br />
<br />
<br />
<br />
===DZES 5===<br />
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Znění standardu:<br />
<br />
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha<br />
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* b) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* c) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,<br />
* d) řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,<br />
* e) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a<br />
* f) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).<br />
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.<br />
<br />
Hodnotí se:<br />
<br />
na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha<br />
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),<br />
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;<br />
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha<br />
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.<br />
<br />
===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===<br />
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).<br />
<br />
[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.<br />
<br />
Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.<br />
<br />
Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.<br />
<br />
<br />
Od redesignu se očekávají následující výhody:<br />
<br />
'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''<br />
<br />
- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,<br />
<br />
- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,<br />
<br />
- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.<br />
<br />
<br />
'''''• navíc pro MZe:'''''<br />
<br />
- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti<br />
na 1 % současného stavu,<br />
<br />
- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících<br />
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace<br />
vrstvy,<br />
<br />
- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto<br />
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele<br />
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení<br />
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na<br />
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca<br />
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),<br />
<br />
- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové<br />
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo<br />
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního<br />
DPB,<br />
<br />
- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství<br />
České republiky s výhledem do roku 2030.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-3.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''<br />
<br />
[[Image:2-4.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''<br />
<br />
[[Image:2-5.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
<br />
Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.<br />
<br />
'''''• algoritmus pro DPB'''''<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''<br />
<br />
- automaticky označen jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,<br />
bude tento označen jako SEO,<br />
<br />
- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad<br />
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není<br />
označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen<br />
jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB<br />
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento<br />
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,<br />
<br />
- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.<br />
<br />
<br />
'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''<br />
<br />
- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti<br />
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní<br />
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha<br />
erozní parcely vedená jako SEO,<br />
<br />
- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní<br />
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na<br />
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,<br />
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však<br />
není vedena jako SEO,<br />
<br />
- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako<br />
neohrožené NEO.<br />
<br />
'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''<br />
<br />
'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''<br />
<br />
<br />
Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice<br />
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude<br />
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to<br />
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.<br />
<br />
<br />
'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''<br />
Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.<br />
<br />
<br />
'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''<br />
<br />
Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.<br />
<br />
Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.<br />
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.<br />
<br />
[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''<br />
<br />
<br />
'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''<br />
<br />
Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.<br />
<br />
[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''<br />
<br />
<br />
'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''<br />
<br />
Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.<br />
<br />
'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.<br />
<br />
[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''<br />
<br />
<br />
'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''<br />
<br />
Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.<br />
<br />
'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.<br />
<br />
'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.<br />
<br />
[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
<br />
''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''<br />
<br />
[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br><br />
<br />
<br />
'''Kontrola SZIF'''<br />
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.<br />
<br />
Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).<br />
<br />
'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''<br />
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).<br />
<br />
[[Image:2-10.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''<br />
<br />
[[Image:2-11.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''<br />
<br />
===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===<br />
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:<br />
<br />
• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br />
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br />
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br />
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br />
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br />
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br />
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br />
<br />
<br />
====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====<br />
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem<br />
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru<br />
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti<br />
využitý '''Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G)''',<br />
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou<br />
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě<br />
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích<br />
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním<br />
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky<br />
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model<br />
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu<br />
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen<br />
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.<br />
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,<br />
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem<br />
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci<br />
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,<br />
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích<br />
i metodou leteckého laserového skenování.<br />
<br />
Od konce roku 2016 je také k dispozici '''Digitální model reliéfu<br />
České republiky 5. generace (DMR 5G)''', který představuje zobrazení<br />
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu<br />
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné<br />
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje<br />
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt<br />
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém<br />
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat<br />
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území<br />
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou<br />
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové<br />
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních<br />
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR<br />
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti<br />
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat<br />
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na<br />
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné<br />
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době<br />
předmětem ověřování.<br />
<br />
[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br><br />
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''<br />
<br />
====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====<br />
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti<br />
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky<br />
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních<br />
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové<br />
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné<br />
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.<br />
<br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br><br />
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše<br />
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce<br />
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední<br />
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce<br />
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních<br />
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů<br />
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných<br />
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace<br />
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování<br />
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br><br />
• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci<br />
programů MŽP:<br />
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro<br />
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována<br />
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu<br />
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány<br />
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině<br />
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném<br />
podprogramu).<br><br />
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br><br />
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze<br />
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky<br />
(KP) jsou definované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení<br />
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté<br />
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých<br />
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je<br />
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná<br />
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam<br />
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,<br />
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její<br />
vymezení v rámci DZES 5.<br />
<br />
[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''<br />
<br />
<br />
[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====<br />
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.<br />
<br />
[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''<br />
<br />
====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====<br />
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.<br />
<br />
Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)<br />
<br />
<br />
<br />
====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====<br />
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.<br />
<br />
<br />
====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.<br />
<br />
Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:<br />
<br />
• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)<br />
<br />
• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) <br />
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 <br />
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1<br />
<br />
====Aktualizace na základě monitoringu eroze====<br />
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1581Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-01-08T10:25:20Z<p>Jirkakapicka: /* TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=TEORETICK%C3%89_MINIMUM_K_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1580TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI2019-01-08T10:21:48Z<p>Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Vodní eroze obecně=== Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvoln…“</p>
<hr />
<div>===Vodní eroze obecně===<br />
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním, který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou.<br />
<br />
Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.<br />
<br />
Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze, které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní, dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.<br />
<br />
Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá. Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno erodována.<br />
<br />
V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována, není v předkládaném materiálu zahrnuta.<br />
<br />
Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.<br />
<br />
===Příčiny eroze obecně===<br />
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních<br />
bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby<br />
v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky<br />
(rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené<br />
zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale<br />
nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se<br />
zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů<br />
hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice<br />
do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,<br />
ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.<br />
<br />
Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci<br />
s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy<br />
a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední<br />
řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto<br />
faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu<br />
smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,<br />
ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin.<br />
<br />
Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje<br />
12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium<br />
vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být<br />
erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních<br />
podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje<br />
v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním<br />
pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale<br />
může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu<br />
je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé<br />
půdě.<br />
<br />
Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek<br />
organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější<br />
příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,<br />
díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat<br />
i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických<br />
látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,<br />
mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující<br />
význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.<br />
Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost<br />
půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní<br />
a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na<br />
odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe<br />
odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.<br />
<br />
Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální<br />
komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo<br />
jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh<br />
živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.<br />
Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě<br />
plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce<br />
půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze<br />
závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.<br />
<br />
K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její<br />
pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského<br />
hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.<br />
<br />
Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního<br />
množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.<br />
Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha<br />
v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd<br />
(erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou<br />
dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní<br />
kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro<br />
plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně<br />
používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic<br />
a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují<br />
nižší objem sušiny.<br />
<br />
Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné<br />
době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do<br />
půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci<br />
organických látek na humus v takové míře jako při využití<br />
organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů<br />
je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž<br />
rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.<br />
<br />
Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání<br />
organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však<br />
mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň<br />
některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním<br />
organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova<br />
je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné<br />
předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních<br />
podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na<br />
humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat<br />
stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat<br />
poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními<br />
činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).<br />
<br />
===Důsledky vodní eroze===<br />
Zrychlená vodní eroze půdy ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější<br />
část – ornici, zhoršuje fyzikálně-chemické vlastnosti půd, zmenšuje<br />
mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, snižuje obsah živin a humusu,<br />
snižuje propustnost půdy, poškozuje plodiny, znesnadňuje pohyb<br />
strojů po pozemcích a způsobuje ztráty osiv, sadby, hnojiv a přípravků<br />
na ochranu rostlin a tím samozřejmě snižuje i hektarové výnosy.<br />
<br />
Navíc transportované půdní částice a na nich vázané látky znečišťují<br />
vodní zdroje a zanášejí akumulační prostory nádrží, snižují průtočnou<br />
kapacitu toků, vyvolávají zakalení povrchových vod, zhoršují prostředí<br />
pro vodní organismy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin.<br />
<br />
Hlavní důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících skupin:<br><br />
• hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy,<br><br />
• ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů (kapacita koryt vodních toků a disponibilní objem vodních nádrží),<br><br />
• ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů,<br><br />
• ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze.<br />
<br />
====Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy====<br />
Dlouhodobým působením eroze se mění kvantitativní a kvalitativní<br />
vlastnosti půd. Kvantitativní změny spočívají především ve zmenšování<br />
hloubky půdního profilu a plochy půd v případě velmi intenzivní eroze,<br />
kvalitativní ve změně jejich vlastností a snížení úrodnosti půd.<br />
<br />
Působením vodní eroze přicházíme o nejúrodnější a živinově nejbohatší<br />
část zemědělské půdy – ornici, pěstované plodiny nenajdou v erodované<br />
půdě dostatečné množství živin a celková úroda dosahuje nižších<br />
objemů (nižší klíčivost, vymílání sadby a kořenů, zatopení níže ležících<br />
plodin smytými částicemi, poškození plodin atd.). Na slabě erodovaných<br />
půdách se snižují hektarové výnosy o 15–20 %, na středně erodovaných<br />
půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %.<br />
<br />
Každoročně jsou při probíhajících aktualizacích bonitovaných půdně<br />
ekologických jednotek (BPEJ) mapovány vážné projevy degradace půdy<br />
erozí, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.<br />
Jedná se například o snížení výměr půd na sprašových pokryvech a jejich<br />
zařazení do méně hodnotných BPEJ. To se v konečném důsledku<br />
může projevit i snížením ceny až o 10 Kč/m2 na některých pozemcích.<br />
Pokud počítáme průměr na katastrální území, může se jednat až o 50%<br />
snížení průměrné ceny půdy v katastrálním území. Zejména v některých<br />
moravských okresech dochází k výraznému snižování ceny zemědělské<br />
půdy degradací černozemí, kdy jsou často nalezeny se smytým<br />
orničním horizontem (často více než o 60 cm). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy<br />
potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Podle posledních analýz by mohlo při nejhorším možném scénáři být erodováno až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit jako škodu za 4,3 miliardy korun (nejsou však započteny další škody na obecním a soukromém majetku).<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-1: Poškození kukuřice vodní erozí – prostřední řádek téměř <br> chybí''<br />
''(Čejkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-2: Erodovaná půda z výše ležících části dílu půdního bloku poškozuje<br>''<br />
''plodiny na úpatí svahu a v údolnici (Dolní Stropnice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-3: Nánosy poškozující nižší partie dílu půdního bloku''<br />
<br />
====Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů====<br />
=====Zanášení koryt vodních toků=====<br />
Erozní produkty transportované ze zemědělských pozemků do vodních<br />
toků se zde ukládají v závislosti na charakteru proudění a obecně snižují<br />
jeho kapacitu. To má za následek postupný vzestup nivelety dna a tím<br />
navazující zvyšování hladiny podzemní vody v okolí koryta a četnější vybřežování.<br />
Proces pak vyvolává nutnost údržby koryt, především jejich<br />
čištění, což s sebou nese jednak finanční nároky a jednak snižuje přírodní<br />
hodnoty koryta (je odstraněno dno spolu s jeho oživením), nezbytný je<br />
radikální zásah do břehových porostů a akce je často spojena s úpravou<br />
koryta, či její sanací a stabilizací. Proces pracuje proti směru tzv. samovolné<br />
revitalizace koryt vodních toků, což je směr, který je, především<br />
u malých vodních toků, v současné době velmi často využíván.<br />
<br />
Častým předmětem diskuze je otázka, do jaké míry se na celkovém<br />
transportu splavenin podílí eroze na zemědělských pozemcích a kolik<br />
činí eroze v korytech. Celkové odhady založené na spolehlivých výpočtech<br />
dosud neexistují. Lze proto vycházet pouze z empirických<br />
zkušeností. Ty říkají, že rozhodující část z drobných vodních toků v zemědělské<br />
krajině je upravená a technicky stabilizovaná, vymílání proto<br />
nepřichází v úvahu. Pramenní úseky koryt drobných vodotečí, které<br />
velmi často procházejí lesními plochami, jsou většinou dlouhodobě stabilní,<br />
pokud tomu tak není, je to zpravidla důvod k provedení úprav<br />
nebo hrazenářských prací.<br />
<br />
Koryta větších vodních toků jsou na území ČR v drtivé převaze upravena<br />
a jejich problémem je spíše zanášení než vymílání.<br />
<br />
To potvrzuje hypotézu, že rozhodující většina sedimentu, transportovaného<br />
vodními toky je původem ze zemědělských ploch. U menších<br />
vodních toků záleží situace na místních podmínkách, u větších toků pak<br />
dochází dlouhodobě k jejich zanášení.<br />
<br />
Bilančně je možno orientačně uvažovat, že veškeré splaveniny, které<br />
se v zemědělské krajině dostanou do drobných vodních toků, jsou<br />
jimi transportovány dále po toku. Sedimentují pak v korytech větších<br />
vodních toků, především pak v jezových zdržích a zejména ve vodních<br />
nádržích.<br />
<br />
=====Zanášení vodních nádrží=====<br />
S poklesem rychlosti a unášecí síly vodního toku na vstupu do vodní<br />
nádrže dochází k vypadávání nesených splavenin. Ty jsou pak zrnitostně<br />
selektovány od nejhrubších, které sedimentují jako první, po<br />
nejjemnější, které vydrží ve vznosu nejdéle. Zrnitostní separace není<br />
konstantní, ale je vázaná na velikost erozní epizody a průtoku, který<br />
materiál do nádrže přinesl. Při extrémních událostech tak jsou hrubší<br />
částice vneseny podstatně dále do zdrže, zatímco při epizodách méně<br />
významných, kdy došlo jen k malému nárůstu průtoku, hrubší částice<br />
v zrnitostním spektru splavenin zcela chybí a u vtoku sedimentují částice<br />
jemnozrnné. Uvedená zákonitost tak má za následek prostorovou<br />
zrnitostní nehomogenitu sedimentu a jeho často i výrazné zrnitostní<br />
zvrstvení.<br />
<br />
Materiál se ukládá nejvíce na vtoku do nádrže, kde snižuje hloubku vody,<br />
tím se prostor stává dostupnější pro zarůstání vynořenou (emerzní)<br />
vegetací, což zvyšuje drsnost a přispívá k dalšímu zpomalení průtoku<br />
vody. Tím je ještě více akcelerováno zanášení prostoru a vodní nádrž se<br />
tak od vtoku stále rychleji zazemňuje.<br />
<br />
Pokud je zanášení nádrží výraznější a vodní nádrž plní zásobní účel a její<br />
bilancování bylo napjaté, může množství deponovaného sedimentu negativně<br />
ovlivnit i zabezpečení dodávek vody, protože nezanedbatelná<br />
část zásobního objemu je zabrána sedimentem. U ochranné předzdrže<br />
VD Želivka – vodní nádrže Němčice bylo v 90. letech nutno provést<br />
odbahnění, protože sediment zde dosáhl cca ¼ z celkového zásobního<br />
objemu nádrže a nebyla dodržena doba zdržení, požadovaná z důvodu<br />
přirozených procesů odbourávání živin ve vodě. Ve VN Brno, jejíž sanace<br />
byla dokončena v roce 2011, dosahoval objem deponovaného sedimentu<br />
rovněž téměř ¼ celkového zásobního prostoru.<br />
<br />
U nádrží se zásobní funkcí, u nichž lze v souvislosti s jejich posláním očekávat<br />
výraznější kolísání hladiny v delším časovém horizontu, dojde při<br />
poklesu hladiny k obnažení dna s vrstvou splavenin. Vzhledem k tomu,<br />
že se jedná o sediment, pocházející z větší části ze zemědělské půdy, je<br />
materiál vysoce úživný a poskytuje ideální podmínky pro velmi rychlé<br />
oživení agresivní vegetací. V prostoru zátopy se tak velmi rychle vyvine<br />
porost s velkou biomasou. Při opětovném vzestupu hladiny dojde<br />
k jeho zaplavení a následný rozklad může způsobit kyslíkovou havárii.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Zanesený rybník v obci Jemniště<br />
Na erozně ohroženém dílu půdního bloku byla pěstovaná kukuřice bez aplikace jakýchkoliv protierozních technologií. V důsledku erozně účinného deště (nikoliv extrémního) došlo k eroznímu smyvu a transportu sedimentů do rybníka. Množství sedimentů bylo odhadnuto na 4 256 m3, cena za odbahnění je vyčíslena na 1 350 737 Kč bez DPH.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-4: Zdrojová oblast erozních sedimentů, které se posléze dostaly do''<br />
''rybníka <br> v obci Jemniště (foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-5.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 3-5: Zanesený rybník v obci Jemniště jako důsledek vodní eroze <br>(foto''<br />
''VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů====<br />
Je nepochybné, že existuje významná závislost mezi erozními a transportními<br />
procesy a znečištěním povrchových vodních zdrojů. Znečištění<br />
se odehrává ve dvou rovinách. První z nich je znečištění '''fyzikální (mechanické)''', kdy se jedná o zákal vody. Ten má jednoznačně negativní<br />
důsledky na vodní faunu i floru, jedná se ale většinou o jev spíše<br />
krátkodobý a eliminovatelný dostatečně kapacitním usazovacím prostorem.<br />
Druhým je znečištění '''chemické (biochemické)''', zahrnující<br />
transport chemických látek z povodí do hydrografické sítě. Půda se<br />
dostává do styku s velkým množstvím chemických látek různého druhu<br />
a různého stupně toxicity (průmyslová hnojiva, pesticidy, různé druhy<br />
zemědělských odpadů i odpady průmyslové, ukládané na půdu nebo<br />
do půdy). Z uvedených látek je nejdiskutovanější fosfor, který je označován<br />
za limitující prvek rozvoje eutrofizačních procesů. Fosfor je na<br />
jedné straně významnou živinou, potřebnou pro rozvoj všech zelených<br />
rostlin, na druhé straně je jeho výskyt v přírodním prostředí v našich<br />
podmínkách silně limitován. Proto je hnojení zemědělských ploch fosforečnými<br />
hnojivy důležitou podmínkou vysokých výnosů. Fosfor se<br />
v půdě váže většinou na povrch půdních částic a vazby jsou ve vodě jen<br />
málo rozpustné. Fosfor a jeho sloučeniny jsou proto dále transportovány<br />
v rozhodující míře současně s půdními částicemi.<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že fosfor je vázán na povrch půdních částic, může<br />
být jeho obsah relativně vyšší (g/kg) u půd jemnozrnných. Vazba závisí<br />
i na řadě dalších faktorů, jako je například pH, přítomnost dalších iontů<br />
například Fe nebo Al atd.<br />
<br />
Dojde-li na zemědělském pozemku k povrchovému odtoku spojenému<br />
s erozními a transportními procesy, je spolu s půdními částicemi transportován<br />
i vázaný fosfor. Změna zrnitostního složení sedimentu vůči<br />
původnímu materiálu na pozemku odpovídá jednak charakteru eroze<br />
(eroze selektivní – plošná nebo eroze rýhová – stržová) a je možno ji<br />
charakterizovat hodnotou poměru obohacení. Poměr obohacení jemnozrnnými<br />
částicemi je vyšší u selektivních forem eroze, u vyšších forem<br />
je naopak hodnota nižší.<br />
<br />
Stejně tak lze pomocí poměru obohacení (enrichment ratio) charakterizovat<br />
sediment vůči původní půdě na pozemku i z hlediska obsahu<br />
fosforu. Poměr obohacení se v běžných případech orné půdy pohybuje<br />
obvykle mezi 3 až 10.<br />
<br />
Nebezpečí erozního fosforu pro vodní nádrže spočívá především<br />
v tom, že fosfor se z povrchu části za příznivých podmínek (především<br />
při přechodu k anaerobním podmínkám) může uvolnit zpět do vody<br />
ve formách dostupných pro zelené řasy a sinice a tak přispět k rozvoji<br />
eutrofizace a jejích následků.<br />
<br />
Orientační výpočty limitů dotace erozního fosforu do vodních nádrží<br />
vzhledem k jejich ohrožení eutrofizací naznačují, že hodnota přípustné<br />
ztráty půdy nastavená podle ochrany vodních zdrojů před eutrofizací by<br />
se měla pohybovat mezi 0,5 a 3,5 t/ha/rok podle typu vodního útvaru<br />
a obsahu fosforu v půdách, charakterizovaného pomocí geologického<br />
substrátu v povodí (Rosendorf, In. Dostál a kol., 2007).<br />
<br />
To, že erozní a transportní procesy mají negativní dopad na vodní zdroje<br />
a kvalitu vody, je nesporným faktem. Jednoznačná kvantifikace tohoto<br />
vlivu ale zatím přesahuje aktuální úroveň poznání, proto je v současné<br />
době doporučeno ochranu vodních zdrojů neřešit úpravou limitů přípustné<br />
ztráty půdy, ale v odůvodněných specifických případech využít<br />
pro návrh ochranných opatření fyzikálně založené modely pro střední<br />
nebo detailní měřítka.<br />
<br />
====Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze====<br />
Dalším významným dopadem erozních procesů na zemědělské půdě<br />
je ohrožení infrastruktury v krajině a škody na ní. Jedná se především<br />
o škody působené jednak povrchovým odtokem vody ze zemědělských<br />
pozemků a jednak transportem splavenin ze zemědělských ploch.<br />
<br />
Mezi oběma typy rizik a škod je třeba rozlišovat. Zatímco transport splavenin<br />
může být zásadním způsoben eliminován různými typy opatření na<br />
pozemku, jejichž realizace je plně v moci uživatele (např. opatření organizačního<br />
a agrotechnického charakteru), proces povrchového odtoku<br />
je závislý na charakteru příčinné srážky. V případě výskytu srážky extrémního<br />
charakteru pak k odtoku dojde bez ohledu na stav a způsob<br />
využití pozemku a situaci lze řešit výhradně aplikací opatření technického<br />
charakteru, která přesahují rozsah povinností uživatele pozemku.<br />
<br />
Současná legislativní praxe navíc opakovaně řešila a řeší případy soudních<br />
sporů mezi zemědělskými podnikateli a obcemi nebo jinými subjekty,<br />
které byly povrchovým odtokem a transportem splavenin ze zemědělských<br />
pozemků opakovaně poškozeny. Velkou roli zde hraje velikost a periodicita<br />
příčinné srážky, protože vzniku odtoku, jak bylo řečeno výše,<br />
nelze nikdy zcela zabránit. Tuto část rizik je doporučeno řešit v rámci<br />
nástrojů občansko-právních vztahů, pojištění a odpovědnosti za škody.<br />
<br />
===Hodnocení erozního ohrožení půdy===<br />
====Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy====<br />
Vodní eroze je kvantifikována pomocí dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) v t/ha/rok, který je počítán podle Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) (Wischmeier a Smith, 1978):<br><br />
'''G = R . K . L . S . C . P''', kde:<br><br />
<br />
G – průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>),<br><br />
R – faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na kinetické<br />
energii a intenzitě erozně nebezpečných dešťů (MJ∙ha<sup>-1</sup>∙cm∙h<sup>-1</sup>),<br />
resp. po úpravě (N.ha<sup>-1</sup>),<br><br />
K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře<br />
a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního<br />
profilu (t∙h∙MJ<sup>-1</sup>∙cm<sup>-1</sup>), resp. po úpravě (t.N<sup>-1</sup>),<br><br />
L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost<br />
ztráty půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na<br />
jednotkovém pozemku délky 22,13 m),<br><br />
S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty<br />
půdy erozí (bezrozměrný – poměr smyvu ke smyvu na jednotkovém<br />
pozemku sklonu 9 %),<br><br />
C – faktor ochranného vlivu vegetace, vyjádřený v závislosti na vývoji<br />
vegetace a použité agrotechnice (bezrozměrný – poměr smyvu ke<br />
smyvu na jednotkovém pozemku s trvalým úhorem),<br><br />
P – faktor účinnosti protierozních opatření (bezrozměrný – poměr<br />
smyvu ke smyvu na jednotkovém pozemku obdělávaném ve směru<br />
sklonu pozemku).<br />
<br />
Pokud hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy nepřekročí<br />
hodnotu přípustné ztráty půdy (G<sub>p</sub>), nedochází na dané lokalitě ke<br />
zrychlené erozi, lokalita není ohrožena vodní erozí a jsou zachovány<br />
funkce půdy a její úrodnost.<br />
<br />
tedy '''G<sub>p</sub> ≥ G''' kde:<br><br />
G<sub>p</sub> – přípustná ztráta půdy (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
<br />
Pokud však hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy překročí<br />
hodnoty přípustné ztráty půdy (tedy G<sub>p</sub> < G), dochází vlivem vodní<br />
eroze k nadlimitní ztrátě půdy a tím i k ztrátě funkcí půdy a snižování její<br />
úrodnosti. Rozdíl mezi dlouhodobým průměrným smyvem a přípustnou<br />
ztrátou půdy současně vyjadřuje i míru erozní ohroženosti dané lokality.<br />
<br />
Hodnoty přípustné ztráty půdy erozí jsou stanoveny především z hlediska<br />
dlouhodobého zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hloubka<br />
půdy je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje<br />
skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost a to na základě bonitace<br />
půdy, vyjádřené kódem BPEJ.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-1: Přípustná ztráta půdy Gp erozí podle hloubky půdy (metodika Janeček a kol., 2012)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hloubka půdy<br />
! Kód kombinace skeletovitosti <br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Přípustná ztráta půdy erozí (t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| mělká (< 30 cm)<br />
| 5, 6<br />
|doporučeno převést do TTP<br />
|-<br />
|rowspan="1"| středně hluboká (30–60 cm) a hluboká (> 60 cm)<br />
| 0, 1, 2, 3, 4, 7<br />
|4, 0<br />
|}<br />
<br />
Hloubka půdy je v systému BPEJ vyjádřena 5. číslicí sdruženého kódu BPEJ<br />
pro skeletovitost a hloubku půdy. Kódy 7, 8, a 9 jsou určeny pro BPEJ pozemků<br />
se sklonem > 12° a pro BPEJ nevyvinutých půd (litozem, ranker).<br />
Pro půdy s kódem 8 a 9 je hloubku půdy nutné zjistit terénním průzkumem<br />
v místech nejsvažitější části pozemku.<br />
<br />
V případě pozemků s mělkými půdami s hloubkou do 30 cm se doporučuje<br />
jejich převedení do kategorie trvalých travních porostů.<br />
<br />
Přípustnou ztrátu půdy erozí je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
Vzhledem k tomu, že z hlediska hospodaření na orné půdě je ve vztahu<br />
k erozní ohroženosti ovlivnitelný pouze ochranný účinek vegetace a účinnost<br />
protierozních opatření, byl z rovnice USLE odvozen model pro hodnocení<br />
erozní ohroženosti na základě maximálních přípustných hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření. Vytvořený<br />
model je nejen nástrojem na hodnocení erozní ohroženosti, ale i návodem<br />
jak hospodařit na dané lokalitě tak, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě<br />
půdy vodní erozí. Touto úpravou tvaru rovnice USLE je možné dosáhnout<br />
jednoduššího postupu výpočtu, při kterém není nezbytné zadat osevní<br />
postup pro každý díl půdního bloku před získáním použitelných informací<br />
a kdy zároveň výstup dává okamžitě návod na řešení protierozní ochrany.<br />
Zároveň je díky tomuto vyjádření možné zpracovat velké území bez detailní<br />
znalosti osevních postupů s dosažením velké přesnosti výsledku<br />
a jeho interpretovatelnosti.<br />
<br />
<br />
[[Image:3-6-v2.jpg|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-6: Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí''<br />
<br />
<br />
Rovnice USLE je vyjádřená ve tvaru:<br />
'''C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> = G<sub>p</sub> / (R . K . L . S)''', kde:<br><br />
C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních o patření<br />
vzhledem k přípustné ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné<br />
hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních<br />
opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné ztráty<br />
půdy). Tento součin je možné spočítat pro každý díl půdního bloku,<br />
zemědělskou parcelu, nebo i parcelu KN s vysokou mírou podrobnosti<br />
a v rozsahu celé ČR. K jednotlivým C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> lze v Protierozní kalkulačce<br />
ověřit vhodnost konkrétních osevních postupů a protierozních opatření.<br />
Velmi rámcová kategorizace hodnot C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> je uvedena v Tab. 3-2.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-2: Vhodná rámcová organizační a agrotechnická opatření''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br />
! Vhodná rámcová organizační nebo agrotechnická opatření<br />
a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
|-<br />
|rowspan="1"| do 0,005<br />
| ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,006–0,020<br />
| víceleté pícniny nebo ochranné zatravnění<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,021–0,100<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a vyšší zastoupení víceletých pícnin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,101–0,200<br />
| vyloučení erozně nebezpečných plodin a použití protierozních technologií<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,201–0,240<br />
| pásové střídání plodin nebo vyloučení erozně nebezpečných plodin<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,241–0,400<br />
| erozně nebezpečné plodiny pěstovány s protierozními technologiemi<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 0,401 a více<br />
| bez omezení<br />
|}<br />
<br />
V upraveném tvaru USLE je přípustná míra eroze překročena tehdy, když:<br><br />
C . P > C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub><br><br />
Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje přímou ochranou<br />
povrchu půdy před destruktivním<br />
působením dopadajících<br />
dešťových kapek a zpomalováním<br />
rychlosti povrchového odtoku a nepřímo<br />
působením vegetace na půdní<br />
vlastnosti, zejména na pórovitost<br />
a propustnost a především mechanickým<br />
zpevněním půdy kořenovým<br />
systémem. Ochranný vliv vegetace<br />
je přímo úměrný pokryvnosti<br />
a hustotě porostu v době výskytu<br />
přívalových dešťů (měsíce duben–<br />
září). Proto dokonalou protierozní<br />
ochranu představují porosty trav<br />
a jetelovin, zatímco běžným způsobem<br />
pěstované širokořádkové plodiny<br />
chrání půdu nedostatečně.<br />
<br />
Při popisu erozních jevů je třeba<br />
respektovat jejich výrazně epizodní<br />
charakter. Ke ztrátě rozhodující<br />
části půdy nedochází<br />
rovnoměrně během roku a let,<br />
ale během jednotlivých výrazných<br />
srážkových epizod. Uvedený popis<br />
erozního procesu vztažený<br />
k dlouhodobé ztrátě půdy proto<br />
lze efektivně využít pro klasifikaci<br />
erozní ohroženosti, nikoliv však<br />
pro návrh ochranných opatření<br />
technického charakteru.<br />
<br />
<br />
[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-7: Mapa Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Jaké faktory univerzální rovnice mohu ovlivnit a snížit riziko vodní eroze? <br><br />
Změnou způsobu hospodaření na pozemku např. aplikací protierozních<br />
osevních postupů, zatravněním orné půdy apod.<br />
snížíme hodnotu faktoru ochranného vlivu vegetace C; uplatňováním<br />
protierozních opatření jako je pásové střídání plodin,<br />
vrstevnicové obdělávání, hrázkování či důlkování snížíme<br />
hodnotu faktoru protierozních opatření P; přerušením délky<br />
odtoku po pozemku např. příkopem, průlehem, cestou s příkopem<br />
nebo vrstevnicovou mezí snížíme hodnotu faktoru délky<br />
svahu L.<br />
|}<br />
<br />
====Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí====<br />
Za '''ohrožení půdy vodní erozí''' se považuje stav, kdy způsob hospodaření<br />
na dílu půdního bloku nebo erozní parcele a přijatá protierozní<br />
opatření nesplňují požadavky na ochranu vypočtenou pro daný<br />
díl půdního bloku nebo erozní parcelu. Požadavky vycházejí z morfologie<br />
terénu, půdních charakteristik, z výskytu erozně účinných srážek<br />
a potřeby ochrany půdy. Zjištěná hodnota součinu faktoru ochranného<br />
vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření na daném<br />
DPB nebo erozní parcele nesmí překročit vypočtenou hodnotu součinu<br />
maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a maximální<br />
přípustné hodnoty faktoru účinnosti protierozních opatření pro<br />
daný DPB nebo erozní parcelu; neboli zjištěné C . P musí být menší než<br />
vypočtené C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>.<br />
<br />
Maximálně přípustnou hodnotu součinu hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních opatření vypočtenou pro daný pozemek je možno bezplatně zjistit v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
[[Image:3-8.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-8: Potenciální ohroženost dílu půdního bloku vodní erozí''<br />
<br />
Maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace<br />
a faktoru účinnosti protierozních opatření není identický s požadavky<br />
v rámci DZES 5, které jsou pro potřeby dotací zaváděny do praxe postupně. Jeho dodržování však pro zemědělce znamená vyhnutí se problémům<br />
s projevy eroze.<br><br />
Za '''poškození půdy erozí''' se považuje stav, kdy v důsledku nesplnění<br />
požadavků na ochranu půdy vypočtenou pro daný díl půdního bloku<br />
nebo erozní parcelu (překročení maximálně přípustného součinu hodnot<br />
faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru účinnosti protierozních<br />
opatření), došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení<br />
sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu,<br />
změny jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží nebo<br />
dalších projevů eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením nebo<br />
jinou objektivní metodou.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Výpočet dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí <br><br />
Modelový díl půdního bloku má rozlohu 57,4 ha a průměrná<br />
sklonitost dílu půdního bloku je 5,5 stupňů. Na dílu půdního<br />
bloku se opakovaně pěstuje kukuřice. Délka pozemku po spádnici<br />
je 680 m. Na vybraném dílu půdního bloku, se nacházejí<br />
půdy hluboké (dle BPEJ) s hodnotou přípustné ztráty do 4<br />
t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup>. Vyhodnocením a vynásobením všech faktorů univerzální<br />
rovnice byla zjištěna průměrná dlouhodobá ztráta<br />
půdy 25 t.ha<sup>-1</sup>.rok<sup>-1</sup> (Obr. 3-8). Vyhodnocená průměrná dlouhodobá<br />
ztráta půdy výrazně převyšuje přípustnou dlouhodobou<br />
ztrátu, což poukazuje na špatný způsob využívání pozemku nezabezpečující<br />
dostatečnou ochranu půdy před vodní erozí. Na<br />
ohroženost půdy vodní erozí poukazuje i mapa maximálních<br />
přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních<br />
opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Obr. 3 -9). Měla by být aplikována<br />
protierozní opatření (organizačního, agrotechnického, technického<br />
charakteru). Dle mapy max. C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> by mělo být vyloučeno<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na téměř polovině dílu<br />
půdního bloku a úzkořádkové plodiny pěstovány pouze s protierozními<br />
technologiemi. Na poškození dílu půdního bloku vodní<br />
erozí poukazuje i ortofotosnímek na Obr. 3-10, kde vybělená<br />
místa představují již výrazně degradované půdy.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-9.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-9: Ohroženost půdy vodní erozí podle C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Pro podporu ochrany půdy před erozí byla spuštěna internetová aplikace Protierozní kalkulačka, která poskytuje<br />
uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost, vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy. Protierozní kalkulačka je bezplatně dostupná na adrese https://kalkulacka.vumop.cz.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:3-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-10: Ortofotosnímek dílu půdního bloku, který poukazuje na poškození<br />
půdy vodní erozí (vybělená místa)''<br />
<br />
===Formy vodní eroze===<br />
Aby bylo možno posoudit, zda vodní eroze na lokalitě probíhá, případně<br />
vyhodnotit její závažnost, je nutné vědět, jaké formy může nabývat.<br />
V zásadě je možné vodní erozi na zemědělské půdě dělit na erozi<br />
plošnou a erozi výmolnou, přechod mezi nimi je pozvolný a souvisí<br />
s přechodem plošného odtoku vody v odtok soustředěný. Dalším projevem,<br />
dokumentujícím vznik a průběh erozních procesů na pozemku<br />
jsou procesy ukládání erodovaných a transportovaných půdních částic.<br />
I tyto procesy mohou nabývat různých měřítek.<br />
<br />
'''Plošná eroze''' (Obr. 3-11) se projevuje rozrušováním a rovnoměrným<br />
smyvem půdních částic po celé ploše, tím dochází k plošnému<br />
odtoku a postupnému snižování mocnosti půdy. Tato forma eroze má<br />
silné selektivní působení, kdy vyplavuje především jemnozrnné frakce<br />
půdy, což se projevuje změnou textury půdy a obsahu živin v půdě,<br />
zhoršují se chemické a fyzikální vlastnosti půdy, což přímo souvisí např.<br />
i s retenční schopností a pufrační kapacitou půd, stejně jako s jejími<br />
fyzikálními vlastnostmi, snížení úrodnosti a v konečné fázi, snížením<br />
obsahu humusu jako složky podílející se významně na tvorbě půdní<br />
struktury, i snížením rezistence vůči vodní a větrné erozi. Jemnozrnné<br />
frakce půdy se pak usazují v dolní části svahu, lehčí, zpravidla organické<br />
částice jsou většinou neseny až do vodoteče. Plošná eroze na povrchu<br />
půdy nezanechává viditelné stopy, lze ji však zjistit z jemného materiálu<br />
akumulovaného v dolních částech svahu např. půdním vpichem nebo<br />
kopanou sondou, dále pak nestejnoměrným vývojem vegetace projevujícím<br />
se rozdílným růstem, rozdílnou barvou a kvalitou v částech svahu,<br />
v nichž došlo ke smyvu jemných půdních částic a živin a v dolní části<br />
svahu, v níž došlo k akumulaci smytého materiálu. Dobře jsou následky<br />
plošné eroze patrné i na leteckých snímcích s holým povrchem půdy<br />
(Obr. 3-10). Plošná eroze v době po zasetí může v případě konvenčního<br />
zpracování půdy způsobit i přímé ztráty osiva z některých částí dílu<br />
půdního bloku.<br />
<br />
Pro hodnocení intenzity plošné eroze v dlouhodobém horizontu je pak<br />
možné využít Tab. 3-3.<br />
<br />
Přechod k '''výmolné erozi''' spočívá v postupném soustřeďování plošného<br />
odtoku a následném vytváření mělkých, postupně se prohlubujících<br />
zářezů. Vzniká v členitém terénu a na dlouhých svazích, podle intenzity se<br />
dále dělí na erozi rýžkovou a brázdovou, rýhovou, výmolnou a stržovou.<br />
<br />
Eroze rýžková (Obr. 3-12) a brázdová vzniká plynulým přechodem<br />
z plošné eroze soustřeďováním odtoku do úzkých zářezů. Vznikající<br />
hustá síť drobných úzkých rýžek se označuje jako eroze rýžková (rýžky<br />
jsou široké a hluboké cca 2–10 cm). Pokud se odtok soustřeďuje do<br />
mělkých širších zářezů s menší hustotou výskytu, pak hovoříme o erozi<br />
brázdové, která postihuje velké plochy a je někdy označována za nejvyšší<br />
stupeň eroze plošné (Holý, 1978).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-3: Klasifikace plošné eroze podle intenzity (Zachar, 1970 in Janeček, 2002)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Intenzita odnosu půdy erozí (mm/rok) a hloubky půdy (5. číslice kódu BPEJ)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 0,05<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,05–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,5<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,5–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–20,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 20,0<br />
|katastrofální<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-11.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-11: Ukázka plošné eroze (Dívčí Kopy, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-12: Detail rýžkové eroze v kukuřici zaseté po kukuřici <br> (Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-13.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-13: Detail rýhové eroze v kukuřici <br> (Polanka nad Odrou, foto Lubomír Smrček)''<br />
<br />
<br />
Eroze rýhová (Obr. 3-13), pokračuje v soustřeďování povrchově stékající<br />
vody do hlubších a širších rýh (rýhy se spojují a prohlubují, jsou<br />
široké a hluboké 10–30 cm). Pro vyhodnocení intenzity rýhové eroze<br />
je doporučováno hodnotit hustotu erozních rýh v km/km2 (Tab. 3-4),<br />
ukazatelem současné aktivity erozních rýh je např. rychlost růstu rýh<br />
(Tab. 3-5).<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-4: Třídění intenzity rýhové eroze podle délky erozních rýh (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Délka erozních rýh (km/km2)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,1<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,1–0,5<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 0,5–1,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 1,0–2,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 2,0–3,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 3,0<br />
|výjimečná<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-5: Třídění rýhové eroze podle rychlosti růstu erozní rýhy (Janeček, 2008)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Růst erozní rýhy (m/rok)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| pod 0,5<br />
|nepatrná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 0,5–1,05<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 1,0–3,0<br />
|střední<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 3,0–5,0<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| 5,0–10,0<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 6<br />
| nad 10,0<br />
|výjimečně silná<br />
|}<br />
<br />
Výmolová eroze je vyšším stupněm rýhové (výmolné) eroze, vznikají<br />
výmoly (často s kaskádovitými stupni), které jsou hluboké a široké více<br />
jak 30 cm. Eroze výmolná (Obr. 3-14) vzniká v místech koncentrace<br />
a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
a je podmíněna nejen typem terénu, ale i dostatečnou plochou sběrného<br />
území a zejména pak půdními vlastnostmi.<br />
<br />
[[Image:3-14.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-14: Výmolná eroze v údolnici dílu půdního bloku <br>(Čejkovice, Kyjovsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
Stržová eroze (Obr. 3-15 a 3-16) je nejpokročilejším a nejnebezpečnějším<br />
stádiem výmolové eroze, jejichž sanace vyžaduje speciální postupy<br />
včetně prací hrazenářských. Zpravidla nelze vystačit s běžným agrotechnickými postupy, jako je prosté zaorání. Strže jsou proto jevem<br />
dlouhodobým a v případě nestability a neprovedení sanačních opatření<br />
mohou devastovat rozsáhlá území. Příkladem může být rozvoj stržové<br />
eroze na Rakovnicku, kde se důsledky těchto procesů promítají do rázu<br />
celého území. Šířka a hloubka strží je v řádu větším než jeden metr<br />
a strže pak mohou dosahovat délky větší než 1 km.<br />
<br />
[[Image:3-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-15: Dopady mohutné historické stržové eroze jsou dobře patrné i na <br> mapových podkladech – povodí Černockého potoka (www.mapy.cz)''<br />
<br />
<br />
[[Image:3-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 3-16: Příklad stržové eroze (Zátor, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
'''Sedimentační kužele a lavice''' jsou dalším jednoznačným projevem<br />
erozních a transportních procesů na zemědělském pozemku. Depozice<br />
sedimentu mohou vznikat jednak přímo na pozemku a to zpravidla<br />
v jeho dolní části, kde je nižší sklon svahu a vyšší drsnost, na souvrati<br />
nebo přímo na hranici pozemku, případně i přímo v rámci pozemku<br />
v místě lokálního snížení sklonu svahu anebo mimo pozemek na sousední<br />
parcele, v cestním příkopu atd. Menší měřítka sedimentačních<br />
těles jsou spojena s jednotlivými epizodami a na pozemku jsou znatelná<br />
v rámci jedné vegetační sezóny. Fyzikální analýzou půdy jsou nicméně<br />
následky opakované sedimentace prokazatelné především díky změněné<br />
zrnitostní křivce materiálu. Zrnitostní složení sedimentačního<br />
kužele nebo lavice, stejně jako její rozměry závisí na intenzitě příčinné<br />
epizody a na míře sedimentace v dané lokalitě. V případě, že se jedná<br />
o velmi intenzivní epizodu, bude sedimentační těleso tvořeno materiálem<br />
hrubozrnnějším než na vlastním pozemku, protože jemnozrnný<br />
materiál byl odnesen odtokem dále mimo pozemek. V případě epizody<br />
méně významné bude naopak sediment jemnozrnnější, protože hrubší<br />
frakce buď nebyly vůbec erodovány, nebo se usadily již na pozemku<br />
výše. Sedimentace mimo zájmový pozemek závisí výhradně na charakteru<br />
příčinné epizody a charakteru lokality. Je nicméně možno je považovat<br />
za jednoznačný důkaz erozních procesů na daném pozemku.<br />
V případě eroze plošné pak často za důkaz jediný.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-6: Specifikace jednotlivých forem projevů eroze''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Forma eroze<br />
! Subforma eroze<br />
! Specifikace formy<br />
! Vhodná skupina nápravných opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| plošná<br />
| -<br />
|rovnoměrný smyv půdních částic po celé ploše,vyplavovány jsou především jemnozrnné frakce půdy nebo ztráta celé orniční vrstvy na celém povrchu nebo v pruzích<br />
|organizační a agrotechnická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="5"| výmolná<br />
|rýžková<br />
|hustá síť drobných úzkých rýžek širokých a hlubokých 2–10 cm<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| brázdová<br />
|mělké širší zářezy s menší hustotou výskytu<br />
|organizační, agrotechnická i technická opatření<br />
|-<br />
|rowspan="1"| rýhová<br />
|rýhy široké a hluboké 10–30 cm<br />
|technická opatření v kombinaci s organizačními a agrotechnickými<br />
|-<br />
|rowspan="1"| výmolná<br />
| výmoly (často s kaskádovitými stupni) hluboké<br />
a široké 30–100 cm v místech koncentrace a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech<br />
|asanace výmolu; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|-<br />
|rowspan="1"| stržová<br />
| strže hluboké a široké více než 1 m, s délkou často větší než 1 km<br />
|asanace strže; stabilizace dráhy soustředěného odtoku, v kombinaci s organizačními a agrotechnickými opatřeními<br />
|}<br />
<br />
V případě dlouhodobé intenzivní eroze a sedimentace na silně ohrožených<br />
půdách může sedimentace dosahovat mocnosti i jednotek metrů<br />
a následkem může být zásadní ovlivnění půdních vlastností, případně<br />
i vznik nových půdních útvarů.<br />
<br />
===Hodnocení míry degradace půdy erozí===<br />
Pro '''hodnocení míry degradace půdy erozí''' je nutné porovnávat<br />
erodované půdy s původním půdním profilem, jehož vlastnosti jsou<br />
ovšem ovlivňované i dalšími faktory, zejména obhospodařováním<br />
půdy. K dispozici jsou výsledky Komplexního průzkumu půd (KPP),<br />
který proběhl v letech 1961–1970 na území celé tehdejší Československé<br />
republiky a představuje tak první podrobný a celostátně jednotný<br />
základní materiál o vlastnostech zemědělského půdního fondu<br />
(http://wakpp.vumop.cz). Na KPP navázala Bonitace zemědělského<br />
půdního fondu ČSR, jejímž výstupem jsou pro celé území ČR mapy<br />
a digitální vrstva bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).<br />
<br />
Za hlavní kritérium míry erodovanosti půd se považuje podíl odneseného<br />
humusového horizontu, viz Tab. 3-7 a Tab. 3-8.<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-7: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Odnesená část původní vrstvy půdního profilu (%)<br />
! Půda erodovaná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
| do 20<br />
|slabě<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
| 20-40<br />
|středně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 40-60<br />
|silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| 60-80<br />
|velmi silně<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
| nad 80<br />
|úplně<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
<br />
''Tab. 3-8: Třídění půdy erodované plošnou erozí (Bennett, 1939)''<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
! Stupeň<br />
! Podíl odnesené půdy (%)<br />
! Hodnocení eroze<br />
|-<br />
|rowspan="1"| ornice<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 1<br />
|do 25<br />
|slabá<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 2<br />
|25-75<br />
|středně silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 3<br />
| 75-100<br />
|silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| podorničí<br />
|-<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 4<br />
| do 75<br />
|velmi silná<br />
|-<br />
|rowspan="1"| 5<br />
|75-100<br />
|mimořádně silná<br />
|-<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 1: Působení vodní eroze na vývoj půdních profilů (Jižní Morava, Ždánický les – sledované období cca 40 let) <br><br />
Vzorové území bylo při půdním průzkumu v 70 letech 20. století charakteristické homogenním půdním pokryvem naší nejúrodnější<br />
půdy – černozemí modální. Vlivem intenzivního hospodaření bez jakýchkoliv protierozních opatření došlo k intenzivnímu rozvoji<br />
a urychlení procesu vodní eroze. Toto působení lze rozdělit v podstatě na dva jevy. V prvním případě se jedná o změny v horních<br />
částech svahů, kdy dochází ke smyvu a odnosu půdních částic. Nejdříve dochází k postupnému odnosu orničního horizontu (horizont<br />
Ap – mocnost cca 30 cm, dále k odnosu humusového (horizont A – mocnost cca 40 cm) a přechodového horizontu (horizont<br />
AC – mocnost cca 30 cm). V této situaci se již půda stává minimálně úrodnou, z černozemě se stává regozem a hospodaří se již na<br />
půdotvorném substrátu – spraši (horizont Ck – mocnost cca 50 cm). Ale proces trvá a pokračuje, nakonec mizí i relativně kvalitní<br />
spraš a již je obnažen v podstatě geologický (podpůdní) horizont - flyšový pískovec (horizont D). Ztráta půdy je neobnovitelná<br />
a nevyčíslitelná, bereme-li v úvahu, že 2–3 cm vrstvy půdy potřebují na svůj vznik za velmi příznivých podmínek průměrně 100 až<br />
1000 let (dle místních podmínek).<br><br />
Opakem odnosu půdních částic a jeho transportu je proces akumulace tj. ukládání této smyté půdy v depresních polohách, v úpatí<br />
svahů. Zde dochází k hromadění smytých půdních částic a vytváření nových půdních horizontů a i půdních typů. V našem případě<br />
se z původní černozemě stává černozem akumulovaná, která se následně mění v nový půdní typ – koluvizem modální. Koluvizemě<br />
jsou v půdní klasifikaci nově vytvořené půdy, které přímo vznikají akumulací půdních částic v důsledku eroze. Intenzita akumulace<br />
je mnohdy obrovská a i v tomto vzorovém příkladu se mocnost akumulované (naplavené) vrstvy pohybuje kolem 4 metrů, s tím, že<br />
bylo naměřeno, že jen za tři měsíce vegetačního období v porostu kukuřice byla akumulace 7 cm.<br><br />
Výsledkem jsou nevratné změny půdního pokryvu spočívající v degradaci daného půdního pokryvu, a to jednak jeho kvantity a jednak<br />
jeho kvality. Takto postižená půda již neplní své produkční a mimoprodukční funkce. Jsou sníženy výnosy, půda je náchylná<br />
k utužení, obsahuje minimální množství organické hmoty, má sníženou infiltraci a retenci vody, což ještě dále prohlubuje a podporuje<br />
samotný erozní proces. Proto je nutné včas rozpoznat nebezpečí a změnit způsob hospodaření, neboť jeden degradační proces<br />
vyvolá další a většinou lze jen těžko sjednat nápravu.<br />
<br />
[[Image:3-17.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-17: Erodování původního půdního pokryvu a následný transport smytých půdních částic''<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:3-18.JPG|600px|]]<br><br />
''Obr. 3-18: Akumulace (ukládaní) smyté půdy v depresních polohách (úpatí svahu)''<br />
<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad č. 2: Nevratné změny v půdním pokryvu našich černozemních půd (Jižní Morava, Čejkovice)<br><br />
Na vybraném dílu půdního bloku (svažitý pozemek osetý kukuřicí) byla provedena podrobná rekognoskace lokality výkopem půdních<br />
sond a půdními vpichy (sondy nebo vpichy jsou prováděny na úpatí pozemku, uprostřed svahu a v horní části pozemku). Zhodnocením<br />
mocnosti orničního horizontu a níže ležících horizontů můžeme prokázat, zda k degradaci půdy erozí dochází či nikoliv.<br />
<br />
[[Image:x1.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 1: '''Regozem modální''' (svrchní poloha) - půdní sonda vykopána v horní části pozemku. Dříve se zde nacházela černozem s orničním a humusovým horizontem vysokým min. 80 cm. Dnes tyto horizonty téměř zmizely. <br>Z nejúrodnějších černozemí se stala regozem tj. půdy s nízkou přirozenou úrodností. Na obrázku je patrné barevné střídaní ve spodní části profilu, to znamená, že se již hospodaří na podloží tj. v tomto případě zbytky spraše a neogenního pískovce.<br />
<br />
<br />
[[Image:x2.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 2: '''Regozem modální'''<br />
(střední poloha svahu) - původní<br />
orniční horizont byl<br />
z části smyt erozní činností<br />
a z části byl na povrch půdy<br />
uložen materiál erodovaný ze<br />
svrchních poloh; také v tomto<br />
případě je k ornici přioráván<br />
půdotvorný substrát (spraš),<br />
ale dosud nebyly obnaženy<br />
níže ležící neogenní písky jako<br />
v předešlém případě.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 3: '''Koluvizem modální'''<br />
(úpatí svahu) – původní horizont<br />
nahrazen akumulovaným<br />
erozním smyvem (v tomto<br />
případě výška akumulovaného<br />
materiálu přes 2 m) z výše ležících<br />
částí pozemku. Nově<br />
vzniká půdní typ koluvizem,<br />
profil sondy nese známky vrstevnatosti<br />
a v profilu není patrný<br />
původní povrch půdy díky<br />
mocným vrstvám usazeného<br />
erodovaného materiálu.<br />
<br />
<br />
[[Image:x3.jpg|180px|]]<br><br />
Obr. 4: '''Černozem modální'''<br />
– jedna z našich nejúrodnějších<br />
půd, s výrazným humózním<br />
horizontem (původní horizont),<br />
tak takto by měla půda<br />
na daném pozemku správně<br />
vypadat!<br />
|}<br />
<br />
Ochranu proti vodní erozi je možné zajistit aplikací protierozních opatření,<br />
které spočívají v ochraně půdy před účinky dopadajících kapek<br />
erozně nebezpečného deště, podpoře vsaku vody do půdy, omezení<br />
unášecí síly vody a soustředěného povrchového odtoku, zpomalení, zachycení<br />
a bezpečném odvedení povrchového odtoku na zájmovém dílu<br />
půdního bloku či jeho dílu. Soustředěný povrchový odtok je potřeba<br />
bezpečně odvést do vodoteče nebo jiného místa, kde již nemůže způsobit<br />
přímou škodu a je třeba zachytit smytou zeminu. Z hlediska finančního<br />
je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně<br />
i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického<br />
charakteru k opatřením technického charakteru.<br />
<br />
<br />
'''Opatření organizačního charakteru zahrnují:'''<br><br />
• optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely,<br><br />
• vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění,<br><br />
• pásové střídání plodin.<br />
<br />
<br />
'''Agrotechnická opatření zahrnují:'''<br><br />
• setí/sázení po vrstevnici,<br><br />
• ochranné obdělávání (bezorebné setí, setí/sázení do mulče, setí/sázení do mělké podmítky, setí do ochranné plodiny, setí s podplodinou),<br><br />
• hrázkování, důlkování,<br><br />
• plečkování, dlátování, podrývání,<br><br />
• setí kukuřice do úzkého řádku,<br><br />
• pásové zpracování půdy.<br />
<br />
<br />
'''Technická opatření zahrnují:'''<br><br />
• příkopy,<br><br />
• průlehy,<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku,<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí,<br><br />
• ochranné hrázky,<br><br />
• ochranné nádrže,<br><br />
• terénní urovnávky,<br><br />
• terasy,<br><br />
• protierozní meze,<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1579Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-01-08T10:12:58Z<p>Jirkakapicka: /* TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI]]'''==<br />
===[[Vodní eroze obecně]]===<br />
===[[Příčiny eroze obecně]]===<br />
<br />
===[[Důsledky vodní eroze]]===<br />
*[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]]<br />
*[[Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů]]<br />
**[[Zanášení koryt vodních toků]]<br />
**[[Zanášení vodních nádrží]]<br />
*[[Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů]]<br />
*[[Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze]]<br />
===[[Hodnocení erozního ohrožení půdy]]===<br />
*[[Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy]]<br />
*[[Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí]]<br />
===[[Formy vodní eroze]]===<br />
===[[Hodnocení míry degradace půdy erozí]]===<br />
<br /><br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1578Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-01-08T10:11:41Z<p>Jirkakapicka: /* OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI'''==<br />
===[[Vodní eroze obecně]]===<br />
===[[Příčiny eroze obecně]]===<br />
<br />
===[[Důsledky vodní eroze]]===<br />
*[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]]<br />
*[[Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů]]<br />
**[[Zanášení koryt vodních toků]]<br />
**[[Zanášení vodních nádrží]]<br />
*[[Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů]]<br />
*[[Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze]]<br />
===[[Hodnocení erozního ohrožení půdy]]===<br />
*[[Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy]]<br />
*[[Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí]]<br />
===[[Formy vodní eroze]]===<br />
===[[Hodnocení míry degradace půdy erozí]]===<br />
<br /><br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1577OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-08T10:08:39Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''<br />
<br />
====Průlehy====<br />
Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu.<br />
Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí a sklonu<br />
jeho svahů, které by neměly překročit 1:5 – zpravidla se navrhuje mírnější<br />
(např. 1:10) tak, aby objekt byl přejezdný, případně i obdělávatelný.<br />
Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších<br />
pozemcích o sklonu pod 10 %.<br />
<br />
V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci<br />
s funkcí retenční a zasakovací. Tento typ opatření je poměrně rizikový<br />
co do dimenzování, protože hrozí při překročení kapacity přelití a soustředění<br />
odtoku. Navíc hydraulická vodivost půdy se v čase mění jednak<br />
díky vývoji vegetace, ale i díky usazenému sedimentu. Proto se doporučuje,<br />
aby průleh měl vždy řešenou možnost odvodu zachycené vody<br />
povrchově mírným podélným sklonem.<br />
<br />
Příčný profil průlehu je nejčastěji zatravněný a je posuzován jednak na<br />
kapacitu a jednak na stabilitu – nevymílací rychlosti.<br />
<br />
Z hlediska omezení hospodaření na pozemku oproti příkopu na jedné<br />
straně zabírá průleh více prostoru, na druhé straně ale podstatně méně<br />
omezuje hospodaření tím, že je přejezdný.<br />
<br />
Co se týče doplňkových součástí průlehů, stejně jako u příkopu je velmi<br />
žádoucí zakládat nad průlehem pás trvalého travního drnu v šířce minimálně<br />
5 m pro zachycení smyté zeminy před vstupem do průlehu a tedy<br />
i hydrografické sítě. Vhodná je i výsadba vegetace podél průlehu, možno<br />
je doplnění zemní hrázkou s funkcí zvýšení kapacity průlehu (podobně<br />
jako u příkopu). V tom případě buď musí být zemní těleso hrázky velmi<br />
mohutné, nebo není splněn požadavek přejezdnosti. Snadno je rovněž<br />
možno kombinovat průleh s mezí. I zde platí zásady a omezení uvedená<br />
v odstavci o mezích a příkopech.<br />
<br />
Co se týče prostorového uspořádání, stejně jako příkop, i průleh může<br />
být záchytný, sběrný nebo svodný. Platí zde stejné zásady i omezení jako<br />
u příkopů. V případě že průlehy budou mít velmi mírné sklony svahů<br />
a mírný podélný sklon, tak, že budou běžně obdělávatelné, je možné<br />
je na chráněném pozemku seskupovat i do soustav ve vzdálenostech<br />
kolem 20–50 m.<br />
<br />
[[Image:4-18.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-18: Průleh (Milínov, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Tento průleh nesplňuje díky''<br />
''hrázce s příliš strmými svahy základní podmínku průlehu – <br> tedy možnost''<br />
''přejíždět mechanizací. Stejně tak by bylo možno ho nazvat mezí se záchytným<br>''<br />
''nebo svodným prvkem nebo zemní hrázkou s příkopem. Val by mohl<br>''<br />
''být osázen vegetací.''<br />
<br />
====Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku====<br />
Zatravněné údolnice představují dráhy povrchového odtoku, kde dochází<br />
k soustřeďování odtékající vody. Údolnice mohou soustřeďovat<br />
a odvádět buď plošný povrchový odtok z přilehlých pozemků, nebo<br />
mohou být recipientem protierozních příkopů nebo průlehů.<br />
<br />
Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými<br />
metodami (kritická rychlost, tečné napětí, …) a v žádném případě<br />
nelze vystačit s USLE. K definici drah soustředěného odtoku je možno<br />
přistoupit buď empiricky na základě čtení morfologie terénu, nebo<br />
s využitím plně distribuovaných výpočetních metod a modelů.<br />
<br />
Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti<br />
příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním<br />
drnem byla dostatečně velká a vytvořila dostatečně kapacitní<br />
miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod<br />
pracujících na epizodním základě (pracuje s konkrétní návrhovou srážkou)<br />
a pracovat se zabezpečeností návrhu jak pro dimenzování na návrhový<br />
průtok, tak pro posouzení stability profilu při návrhovém průtoku.<br />
<br />
Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku<br />
a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno<br />
může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání<br />
přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředěný odtok<br />
po nechráněném povrchu podél. Proto je nezbytné, aby farmář věnoval<br />
tomuto místu mimořádnou pozornost.<br />
<br />
Profil údolnice je stabilizován jen trvalým drnem, který by pro vyšší stabilitu<br />
měl být pravidelně sečen a udržován. Ve výjimečných případech<br />
je možno v údolnici vybudovat trubní drenáž pro ochranu drnu před<br />
zamokřením. Pokud není údolnice jednoznačně formována, je možné ji<br />
pomístně upravit do požadovaného příčného profilu – v tom případě se<br />
pohybujeme na pomezí zatravněné údolnice a svodného průlehu.<br />
<br />
I údolnice je možno s výhodou využít pro diverzifikaci krajiny tím, že<br />
se podél travního pásu vysází vegetace – v tom případě by ale mělo<br />
jít o solitérní stromy, nikoliv pás křovin, protože pro správnou funkci<br />
zatravněné údolnice je nutná pravidelná a pečlivá údržba hranice mezi<br />
ornou půdou a drnem.<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o bezproblémové<br />
opatření, protože údolnice je přejezdná ve všech směrech a jediný požadavek<br />
je, aby farmář nepoškodil mechanizací zapojený drn, nebo nevytvořil<br />
koleje, odvádějící průtok mimo zamýšlený směr.<br />
<br />
[[Image:4-19.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-19: Zatravněná dráha soustředěného odtoku (Nenkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Polní cesty s protierozní funkcí====<br />
Polní cesta s protierozní funkcí je kombinovaným typem opatření, kdy<br />
běžná místní komunikace je cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém<br />
směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit příliš dlouhý<br />
a erozně ohrožený svah.<br />
<br />
Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který<br />
v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení<br />
povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě<br />
dimenzuje stejně jako protierozní příkop, nicméně musí splňovat<br />
i požadavky, kladené na cestní příkopy.<br />
<br />
Rizikovým místem bývá křížení cesty s lokálními údolnicemi, kde mohou<br />
vznikat bezodtoká místa. Pro takový případ je ideální vybudování<br />
propustku v nejnižším místě a odvedení vody dolů údolnicí v podobě<br />
zatravněné údolnice, svodného průlehu nebo svodného příkopu. Důsledně<br />
je třeba zajistit neškodné odvedení vody příkopem až do recipientu.<br />
V případě nutného odlehčení odtoku vody v příkopu po trase<br />
z důvodu jeho nedostatečné kapacity je tak možné učinit například do<br />
stabilních zatravněných údolnic nebo stabilizovaných svodných příkopů<br />
nebo průlehů.<br />
<br />
V místě křížení údolnic může být zajímavým řešením i vyrovnání směrových<br />
poměrů cesty a její vedení po násypu. Pokud takový násyp má<br />
plnit funkci retenční (protierozní hrázka, případně protierozní retenční<br />
nádrž), musí být lokalita jednak náležitě vybavena (vypouštěcí zařízení<br />
umožňující částečné vzdouvání hladiny) a zejména zemní těleso musí<br />
být navrženo a řešeno jako vzdouvací. Především se jedná o vhodné<br />
sklony svahů, posouzení materiálu z hlediska jeho stability a propustnosti<br />
a příslušné ukládání (sypání ve vrstvách maximálně 20 cm, náležité<br />
hutnění, případně těsnění).<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o opatření s minimálními<br />
dopady. Cesta zajišťuje pohodlný přístup na přilehlé pozemky,<br />
nutné je jen vybudovat na vhodných místech sjezdy z cesty na pozemky.<br />
Příkop je nutné pravidelně čistit od sedimentů.<br />
<br />
Polní cesty s protierozní funkcí jsou typem opatření, které s největší<br />
pravděpodobností bude realizováno jen v případě zpracování komplexních<br />
pozemkových úprav pro daný katastr.<br />
<br />
====Ochranné hrázky====<br />
Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem,<br />
nebo průlehem (umístěným vždy nad hrázkou) – pak se jedná<br />
v zásadě o protierozní mez, nebo samostatně. V takovém případě jde<br />
nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše<br />
ležících pozemků a hrázka je budována při dolním okraji pozemku. Při<br />
návrhu je nejdůležitější důsledné vrstevnicové vedení s mírným odklonem,<br />
bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody<br />
a následné přelití a protržení hrázky. V zahraniční literatuře jsou protierozní<br />
hrázky často prezentovány jako struktura vybavená vzdouvacím,<br />
nebo výpustným zařízením. V podmínkách ČR takové řešení není<br />
používáno, protože vyžaduje pravidelné čištění, údržbu a pro dosažení<br />
požadovaného efektu i operativní manipulaci. Prostá zemní hrázka<br />
umožní zachycení povrchového odtoku a jeho případné odvedení mimo<br />
chráněnou lokalitu.<br />
<br />
[[Image:4-20.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-20: Ochranná hrázka (Hlubočany, foto VÚMOP, v.v.i.). Na návodní<br>''<br />
''straně nemá hrázka travní pás, po kterém bude stékat zadržená voda podél<br>''<br />
''hrázky. Voda tak poteče po poli, které bude erozně poškozovat.''<br />
<br />
====Protierozní nádrže====<br />
Protierozní nádrže jsou nejvyšší formou ochrany intravilánu a infrastruktury<br />
před následky transportu smyté zeminy a povrchového odtoku<br />
z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez<br />
trvalého nadržení vody.<br />
<br />
Nádrže se navrhují podle požadavků normy na malé vodní nádrže, případně<br />
suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou<br />
míru ochrany – zpravidla na odtok ze srážky s opakováním 20 až 50 let,<br />
v odůvodněných případech 100 let.<br />
<br />
Nádrže, u kterých se předpokládá masivní přísun smyté zeminy, je nezbytné<br />
doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního<br />
prostoru (zpevněný sjezd do prostoru zdrže, manipulační plocha).<br />
<br />
Od protierozních nádrží se všeobecně předpokládá dvojí efekt – jednak<br />
zachycení smyté zeminy a jednak transformace povodňové vlny, vytvořené<br />
povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků.<br />
<br />
Pokud je hlavním cílem jen zachycení sedimentu a objem odtoku z plochy<br />
povodí nádrže je malý, zachycuje zpravidla nádrž celý objem odtoku,<br />
který je následně po usazení sedimentu, pomalu vypouštěn. Pokud nádrž<br />
transformuje povodňovou vlnu, jedná se o klasickou suchou protipovodňovou<br />
nádrž, která přitékající vodu zachycuje a pozdrží, nicméně,<br />
není zachycena celá vlna. Oba typy se od sebe budou lišit složitostí<br />
návrhu, nároky na provedení a nutným vybavením doplňkovými funkčními<br />
objekty.<br />
<br />
V každém případě je sedimentační nebo suchá nádrž významným technickým<br />
dílem – hydrotechnickou stavbou, vzdouvající vodu a musí být<br />
proto navržena a postavena podle platných norem a k tomu autorizovanou<br />
osobou.<br />
<br />
[[Image:4-21.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-21: Protierozní nádrž (Hustopeče u Brna, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Terénní urovnávky====<br />
Terénní urovnávky spočívají především v odstranění lokálních nerovností<br />
a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování<br />
a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi<br />
jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích.<br />
<br />
Toto opatření je opět možno provádět přesunem zeminy přímo v rámci<br />
pozemku pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.<br />
<br />
====Terasy====<br />
Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před<br />
vznikem eroze a hodí se pro velmi svažité a ohrožené pozemky, orientačně<br />
se sklonem nad 20 %. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy<br />
úzké (1–2 řady ovocných stromů nebo vinné révy), široké (3 a více řad<br />
vinné révy nebo ovocných stromů, případně další běžné zemědělské<br />
plodiny) a terasové dílce (nepravidelné útvary kde délka nemusí být<br />
převažujícím rozměrem). Z hlediska stabilizace se dělí na terasy se svahem<br />
stabilizovaným technicky (opěrná zeď z kamene či betonu) nebo<br />
terasy zemní, bez technické stabilizace svahu. Svah je v tomto případě<br />
stabilizován jen vegetací. Terasy s technickou stabilizací zabírají méně<br />
místa, jsou ale finančně i technicky podstatně náročnější, terasy se zemním<br />
svahem mají větší nároky na plochu, jsou ale technicky i finančně<br />
jednodušší. Sklon svahu se v tomto případě pohybuje od 1:1 do 1:1,5<br />
podle výšky svahu a půdních podmínek.<br />
<br />
Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách (čím širší je plošina<br />
terasy a vyšší stupeň, tím mocnější musí být půdní profil) a ekonomicky<br />
reálný je jejich návrh buď v místech, kde terasy dodávají krajině její osobitý<br />
ráz nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva,<br />
sady, …). V praxi dnes terasování bude přicházet v úvahu díky extrémní<br />
finanční náročnosti jen ve zcela ojedinělých případech.<br />
<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat jednak návrhu a stabilitě svahu mezi<br />
jednotlivými úrovněmi teras a jednak odvodnění jednotlivých teras.<br />
<br />
Pro návrh jsou zde opět využívány jak hydraulické a hydrologické metody,<br />
tak postupy geotechnické. Díky výrazné specifičnosti této problematiky<br />
je tato kapitola omezena na naprosté informační minimum<br />
a případný zájemce je odkázán na konzultaci s inženýrem specialistou.<br />
<br />
[[Image:4-22.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-22: Široké terasy se zemními svahy (Nikolčice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Protierozní meze====<br />
Vhodné je protierozní meze dělit na meze historické a současné, navrhované primárně za účelem protierozní ochrany.<br />
<br />
=====Meze historické=====<br />
Historické meze v krajině vznikaly na hranicích dvou pozemků, kam<br />
byly ukládány sbírané kameny. Při orbě podél vrstevnic pak díky opakovanému<br />
dlouhodobému posunu půdy orbou směrem dolů po svahu<br />
docházelo k postupnému naorávání půdy k hranici shora a odorávání<br />
zdola. Navážené kameny pak byly často z důvodu úspory místa skládány<br />
do opěrné zídky. Vznikl tak terénní stupeň výšky často 1,5–2 m, převážně<br />
vrstevnicově orientovaný. Funkce historické meze tak spočívala<br />
převážně ve snižování podélného sklonu svahu – blížila se tedy spíše<br />
funkci terasy. Funkce přerušení svahu byla víceméně druhotná, resp.<br />
meze nebyly pro zajištění přerušení odtoku ani navrhovány (zamýšleny),<br />
ani k tomu nebyly vybaveny. Funkce přerušení odtoku tak, pokud vůbec,<br />
je zajišťována jen pomístně, náhodně a to většinou jen rozorem na<br />
okraji pozemku.<br />
<br />
Tento typ mezí dnes prakticky nelze navrhovat a realizovat, neboť vznikaly<br />
samovolně v průběhu desetiletí a staletí a projevily se v podstatě<br />
terasováním pozemků.<br />
<br />
=====Návrh protierozních mezí=====<br />
U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení<br />
funkcí zachytit a odvést povrchový odtok s funkcí krajinotvornou. Protierozní<br />
mez je navrhována jako nízká hrázka, zpravidla spojená s mělkým<br />
příkopem či průlehem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací,<br />
případně je možno na ní umístit kameny, nebo další prvky, vnášející do<br />
krajiny diverzitu. Hrázka má u meze zpravidla funkci stabilizační (stabilizuje<br />
trasu v převážně vrstevnicovém směru) a jasně vymezuje prostor<br />
pro výsadbu vegetace. Pokud má mít i funkci retenční – tedy počítá<br />
se, že voda dosáhne nad její patu – musí být hrázka meze koncipována<br />
k této funkci – musí být náležitě hutněna a její koruna musí být vodorovná,<br />
resp. musí sledovat sklon úklonu meze od vrstevnic a neměly<br />
by v ní být sníženiny, kde by mohlo dojít k soustředěnému přelití vody.<br />
Hlavní protierozní funkci by měl mít příkop nebo průleh, který musí<br />
být umístěn vždy nad hrázkou meze. Při správném návrhu by měla být<br />
dosažena rovnost výkopu a násypu – tedy materiál, který je vytěžen při<br />
hloubení příkopu nebo průlehu je uložen do hrázky meze.<br />
<br />
Prostor hrázky meze, případně i širší pás, je vhodné využít jako interakční<br />
prvek a osázet ho vegetací. V tom případě je vhodné volit místně příslušné a původní druhy v co největší variabilitě co do dlouhověkosti,<br />
rychlosti růstu, výšky, doby kvetení i dozrávání plodů. Vhodné je do<br />
výsadeb zařadit i ovocné, nebo plané ovocné stromy a keře – pokud<br />
to dovolují lokální vyhlášky o ochraně rostlin a povolených výsadbách.<br />
<br />
Nad příkopem či průlehem je vhodné založit pás trvalého drnu v šířce<br />
minimálně 6 m pro zachycování smyté zeminy nesené povrchovým<br />
odtokem z výše ležícího pozemku. Smyslem je eliminace sedimentu,<br />
který nepochybně bude nesen povrchovým odtokem z výše položeného<br />
pozemku dříve, než se tento dostane do příkopu, protože zde<br />
bude průtok koncentrován s větší hloubkou a tedy i rychlostí a většina<br />
sedimentu bude příkopem odvedena až do recipientu – vodního toku.<br />
Snahou proto je množství smyté zeminy, vstupující s vodou do příkopu<br />
co nejvíce omezit. Další možností je vybudování jednoduché sedimentační<br />
nádrže před zaústěním příkopu do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat jen s nutností závlahy výsadeb po<br />
dobu cca 3 roky po vysazení a případným ožínáním resp. ochranou před<br />
okusem. Vlastní těleso meze (hrázky meze) žádnou údržbu nepotřebuje.<br />
Příkop nebo průleh nad mezí by měl být dimenzován (podrobněji<br />
viz kapitola o příkopech a průlezích), případně opevněn v závislosti na<br />
dimenzi a podélném sklonu. Užitečné je alespoň občasné vysekávání<br />
trávy v profilu průlehu pro udržení kvalitního a stabilního drnu v případě,<br />
že tento je stabilizován jen travním porostem. Sečen by měl být<br />
i ochranný travní pás nad mezí. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení<br />
zachyceného odtoku až do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska omezení využití pozemku se jedná o opatření poměrně<br />
náročné, neboť je žádoucí, aby byla mechanizací překonávána na co<br />
nejméně místech – v těchto místech je vhodné přerušit hrázku meze<br />
a v případě příkopu je nutno vybudovat propustek nebo jiný přejezd.<br />
<br />
V každém případě, mez je prvkem velmi atraktivním především tím, že<br />
spojuje efektivní protierozní ochranu s revitalizací a diverzifikací krajiny.<br />
Z hlediska ryze protierozního je možno velmi podobného efektu<br />
dosáhnout snáze příkopem, průlehem, či protierozní hrázkou.<br />
<br />
[[Image:4-23.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-23: Protierozní mez (Horní Újezd, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Funkce meze''<br />
''v tomto případě spočívá podobně jako u mezí <br>historických ve vytvoření''<br />
''stupně a tím ve snížení sklonu sousedních <br>pozemků.''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-24.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-24: Protierozní mez (Heroltice u Tišnova, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-25.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-25: Protierozní mez s příkopem (Heroltice u Tišnova, <br>foto VÚMOP,''<br />
''v.v.i.). Tuto mez by stejně tak bylo možno označit <br>za sběrný příkop s ochranným''<br />
''travním pásem a výsadbou doprovodné <br>vegetace.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.<br />
|}<br />
<br />
===Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)===<br />
Tato kapitola by měla zájemcům z řad vlastníků nebo uživatelů zemědělské<br />
půdy přinést základní informace týkající se legislativního rámce<br />
navrhování, realizace a provozování technických protierozních opatření,<br />
zajištění jejich návrhu, realizace i zajištění finančních zdrojů na<br />
jejich vybudování.<br />
<br />
====Legislativní rámec====<br />
Při hodnocení procesu realizace společných zařízení v rámci pozemkových<br />
úprav je nutné vycházet z platné legislativy. TPEO je stavbou<br />
nebo terénní úpravou podle Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.,<br />
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění). Může se<br />
jednat také o vodní dílo, stavbu k vodohospodářským melioracím dle<br />
§ 55 a § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých<br />
zákonů, v platném znění. Podle § 2 vyhlášky č. 225/2002 Sb. je stavbou<br />
k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí – stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody, stavba nebo soubor<br />
staveb upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody. Je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. Pokud se jedná<br />
o TPEO uvedené v bodě 4.4.1.3 (TPEO – stavby vyžadující stavební<br />
povolení), pak je stavební povolení nutné a územní rozhodnutí také.<br />
Pokud je stavba jako společné zařízení zahrnutá do schváleného návrhu<br />
pozemkových úprav upouští se od vydání územního rozhodnutí<br />
o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území podle § 12 odst. 3<br />
zákona č. 139/2002 Sb. Vodní díla povoluje vodoprávní úřad se souhlasem<br />
obecného stavebního úřadu. Povinnosti vlastníka a správce upravuje<br />
§ 50–53 vodního zákona. Některá protierozní opatření nejsou<br />
stavbou nebo stavební úpravou dle stavebního zákona (např. zatravněné<br />
zasakovací pásy, zatravněné údolnice). Před realizací opatření<br />
je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním<br />
úřadě.<br />
<br />
=====TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení=====<br />
V § 103 stavebního zákona se uvádí seznam staveb, terénních úprav,<br />
zařízení a udržovacích prací, které nevyžadující stavební povolení ani<br />
ohlášení. Může se jednat o následující opatření:<br><br />
<br />
• povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla podle vodního zákona (příkopy, průlehy, …)<br><br />
• nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla,<br><br />
• opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,<br><br />
• úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími (příkopy, průlehy, terénní urovnávky)<br><br />
• propustky na účelových komunikacích.<br />
<br />
=====TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas=====<br />
V rámci plánu společných zařízení se navrhují mnohá opatření, která<br />
nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavby nebo která nejsou považována<br />
za stavby. V § 104 stavebního zákona se uvádí seznam jednoduchých<br />
staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které<br />
vyžadují ohlášení, ale není vyžadováno stavební povolení. Může se jednat<br />
o následující opatření:<br><br />
<br />
• terénní úpravy, stavby zařízení staveniště, stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 stavebního zákona,<br><br />
• sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.<br />
<br />
Další seznam společných zařízení je uveden v § 14 Vyhlášky<br />
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních<br />
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních<br />
komunikacích). Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají<br />
všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15 vyhlášky, nedotýkají se<br />
práv třetích osob a jedná se o drobné úpravy komunikací. Speciálním<br />
stavebním úřadem pro stavby pozemních komunikací – stavby dálnic,<br />
silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací<br />
podle § 15 stavebního zákona je silniční správní úřad. Pro stavby polních<br />
cest se obvykle jedná o odbor dopravy příslušného obecního úřadu<br />
s rozšířenou působností.<br />
<br />
V Zákoně č. 254/2001 Sb., (vodní zákon), je uveden seznam vodních<br />
děl, která pro svoji realizaci vyžadují souhlas speciálního stavebního<br />
úřadu – vodoprávního úřadu. Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke<br />
stavbám, zařízením nebo činnostem – prvkům plánu společných zařízení<br />
(u pozemkové úpravy), k nimž není třeba povolení podle vodního<br />
zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:<br />
<br />
• ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,<br><br />
• ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,<br><br />
• ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,<br><br />
• ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.<br />
<br />
Speciálním stavebním úřadem je pro vodní díla podle § 15 stavebního<br />
zákona vodoprávní úřad. Pro vodní díla realizovaná v rámci plánu společných<br />
zařízení se obvykle jedná o odbor životního prostředí příslušného<br />
obecního úřadu s rozšířenou působností.<br />
<br />
Z výše uvedeného textu je zřejmé, že většinou jsou stavby, terénní<br />
úpravy a další prvky plánu společných zařízení zahrnuty do stavebních objektů a kompletních staveb, které jsou projednávány ve stavebním<br />
řízení místně příslušným obecným stavebním úřadem nebo speciálním<br />
stavebním úřadem.<br />
<br />
=====TPEO – stavby vyžadující stavební povolení=====<br />
Všechny ostatní stavby kromě těch, které nevyžadují stavební povolení<br />
ani ohlášení, a těch, které vyžadují ohlášení nebo souhlas, mohou být<br />
realizovány pouze na základě stavebního povolení. V tomto případě je<br />
nezbytné určit, zda je prvek plánu společných zařízení stavbou. V § 2<br />
stavebního zákona se uvádí, že: „Stavbou se rozumí veškerá stavební<br />
díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na<br />
jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály<br />
a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“ A v § 3 stavebního<br />
zákona se uvádí, že: „Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona<br />
rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled<br />
prostředí nebo odtokové poměry.“<br />
<br />
Stavební řízení a stavební povolení k vodním dílům je upraveno ve vodním<br />
zákoně. Podle § 55 a dalších jsou vodní díla stavby, které slouží<br />
ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu<br />
povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami,<br />
ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo<br />
k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Z prvků plánu společných<br />
zařízení se nejčastěji jedná o hráze, vodní nádrže, stavby na ochranu<br />
před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování<br />
a odvodňování pozemků, stavby k hrazení bystřin a strží a jiné.<br />
V § 56 vodního zákona jsou upřesněny stavby k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků. Jedná se o stavby k závlaze a odvodnění pozemků<br />
a k ochraně pozemků před erozní činností vody.<br />
<br />
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků<br />
a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně je upraveno vyhláškou<br />
č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.<br />
V souvislosti s často navrhovanými prvky plánu společných zařízení<br />
při pozemkových úpravách se v § 2 Vyhlášky mj. uvádí, že: „Stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor<br />
staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi.“<br />
<br />
Jedná se tedy o většinu staveb navrhovaných v rámci plánu společných<br />
opatření jako technická (stavebně technická) opatření. U takovýchto<br />
staveb je zřejmé, že budou vyžadovat stavební povolení a že speciální<br />
stavební úřad bude přezkoumávat, zda byl naplněn § 61 stavebního zákona.<br />
Dotčené orgány v procesu územního plánování (2016) jsou v této<br />
příručce přehledně sestaveny a dostupné i na internetu na stránkách<br />
http://www.uur.cz.<br />
<br />
=====Doporučení postupu=====<br />
Dodržení všech zákonných podmínek pro realizaci prvků TPEO vyžaduje<br />
rozsáhlé a aktualizované znalosti legislativy. Při zajišťování povolení,<br />
rozhodnutí, souhlasů apod. je dalším úskalím nejednotná praxe<br />
stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a dalších správních orgánů<br />
ve výše uvedených oborech.<br />
<br />
Proto nezbývá než záměr a později projektovou dokumentaci průběžně<br />
konzultovat s pracovníky místně příslušných správních úřadů,<br />
průběžně připravovat nezbytné žádosti, průběžně dokládat nezbytné<br />
přílohy a průběžně přizpůsobovat projektovou dokumentaci požadavkům<br />
správního úřadu.<br />
<br />
U některých staveb je možno před zahájením projektové přípravy požádat<br />
krajský úřad, úřad územního plánování a obecní úřad o územně<br />
plánovací informaci o podmínkách využívání území a o podmínkách vydání<br />
potřebných souhlasů a rozhodnutí. Podobně lze postupovat podle<br />
§ 15 Stavebního zákona a vyžádat si vyjádření obecního stavebního úřadu, jakým způsobem bude postupovat a jaké podklady bude ke svým<br />
rozhodnutím vyžadovat. Obě dvě popsané možnosti na urychlení a objektivizaci<br />
postupu při veřejnoprávním projednávání jednotlivých opatření<br />
navržených v rámci plánu společných zařízení lze uplatnit pouze<br />
pro pozemní stavby a některé další stavby v krajině. Obvykle tak nelze<br />
postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají<br />
stavebnímu řízení.<br />
<br />
====Navrhování TPEO====<br />
Tato dílčí kapitola je pojednána velmi stručně a jejím cílem je zemědělci<br />
– majiteli či uživateli zemědělského pozemku nastínit, jaké kroky<br />
je třeba podniknout v případě, že se rozhodne pro realizaci TPEO.<br />
Kroky pro vlastní návrh bude však nepochybně realizovat smluvně<br />
zajištěný projektant. Pokud vybudování TPEO v souladu s předchozí<br />
kapitolou vyžaduje vypracovat projekt, je třeba se řídit stavebním zákonem<br />
č. 183/2006 Sb. v platném znění. Vypracovat projekt mohou<br />
pouze autorizované osoby, viz § 158 stavebního zákona. Počet stupňů<br />
stavební dokumentace, obsah a rozsah dokumentace je dán stavebním<br />
zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb.<br />
v platném znění. Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR), dokumentace<br />
pro stavební povolení (DSP) nebo pro ohlášení stavby (DOS),<br />
dokumentace pro provedení stavby (DPS) a dokumentace skutečného<br />
provedení stavby (DSPS). Stavební zákon také určuje, kdo se bude vyjadřovat<br />
k dané stavbě.<br />
<br />
====Vlastnické vztahy====<br />
Vybudováním TPEO na původně celistvém zemědělském pozemku na<br />
něm vznikne oddělená a většinou jinak využívaná struktura – plocha.<br />
Tuto plochu je třeba specifickým způsobem udržovat a velmi často během<br />
nebo po realizaci dochází ke změně vlastnictví právě z důvodu<br />
jednak investorství a jednak následné údržby.<br />
<br />
Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. musí být vlastníkem pozemku,<br />
na kterém má vzniknout stavba, stavebník. Podmínky zaústění a vyústění<br />
odtoků jsou dány také stavebním zákonem a musí být řešeny<br />
v širších souvislostech. Z toho plyne, že nelze zaústit TPEO na cizí<br />
pozemek bez souhlasu majitele a vyústit TPEO do recipientu bez souhlasu<br />
příslušného vodoprávního úřadu. Vodoprávními úřady jsou obce,<br />
újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady s rozšířenou<br />
přenesenou působností, kraje a dále ministerstvo zemědělství a ministerstvo<br />
životního prostředí jako ústřední vodoprávní úřady v rámci<br />
svých kompetencí. Není-li vodním zákonem stanoveno jinak, vykonávají<br />
působnost vodoprávního úřadu obecní úřady s rozšířenou přenesenou<br />
působností. Kompetence k jednotlivým úkonům a působnost vodoprávních<br />
úřadů je uvedena ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb.<br />
<br />
Pokud nejsou vyřešeny vlastnické vztahy v místě plánované stavby, nelze<br />
dále v záměru pokračovat.<br><br />
Způsoby řešení vlastnických vztahů:<br><br />
• Možnost výkupu pozemku pro stavbu – je nutné zpracovat geometrický plán a vytýčit vlastnické hranice v terénu na náklady vlastníka. Řešení může být nákladné.<br><br />
• Možnost směny pozemků – nutný je opět geometrický plán a vytýčení hranic nových pozemků v terénu na náklady vlastníka.<br><br />
• Pozemkové úpravy – vyřeší se vlastnické vztahy, navrhne se optimální řešení protierozní ochrany (PEO) v širších souvislostech bez finanční účasti vlastníků i uživatelů pozemků.<br><br />
<br />
====Možnosti financování====<br />
K realizaci PEO je možno velmi efektivně využít některého z celé řady<br />
dotačních programů. Dotační programy se rozlišují podle toho, která<br />
opatření jsou v jakém rozsahu podporována a kdo může být žadatelem.<br />
Ve většině dotačních titulů a operačních programů patří mezi žadatele<br />
a příjemce podpory na realizaci opatření fyzické či právnické osoby,<br />
státní organizace (správy parků a chráněných území, státní podniky, …)<br />
či správní jednotky (kraje, obce), které dané opatření vlastní a užívají.<br />
Při schválených pozemkových úpravách je žadatelem a příjemcem podpory<br />
z Programu rozvoje venkova (PRV) na realizaci navržených opatření<br />
pozemkový úřad, který po realizaci společných zařízení může jejich<br />
vlastnictví převést na příslušnou obec. Realizace mohou být také financovány<br />
z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a jiných<br />
dotačních titulů.<br />
<br />
Doporučujeme sledovat různé dotační výzvy na internetových<br />
stránkách:<br><br />
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace<br><br />
http://www.opzp.cz<br><br />
http://www.sfzp.cz<br><br />
http://www.ochranaprirody.cz<br><br />
<br />
===Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)===<br />
Ekologické zemědělství (dále také EZ) je moderní formou obhospodařování<br />
půdy bez používání chemických vstupů s nepříznivými dopady<br />
na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat. Mezi základní<br />
přístupy patří zachování hodnotné a kvalitní půdy. Zlepšování<br />
úrodnosti půdy se provádí pomocí přirozených postupů, jako organické<br />
nebo zelené hnojení a prostřednictvím pestrých osevních postupů. Za<br />
důležité se v ekologickém zemědělství považuje i střídání plodin, díky<br />
němuž se vytváří mnohotvárnost kulturní krajiny a biologická rovnováha.<br />
Boj proti plevelům se uskutečňuje pomocí moderních technologií,<br />
především mechanickou cestou.<br />
<br />
'''Hlavním cílem ekologického zemědělství je produkce vysoce kvalitních potravin (biopotravin) a nezávadných krmiv pro hospodářská zvířata.'''<br><br />
<br />
Při produkci zemědělských plodin na orné půdě je nutné tuto problematiku řešit optimální kombinací níže uvedených tří hledisek:<br><br />
• co na půdě pěstuji – využívané osevní postupy,<br><br />
• jak půdu zpracovávám a kultivuji – dodržovaná agrotechnika,<br><br />
• co do půdy přidávám – používané organické hnojení.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-26a.jpg|200px|]] [[Image:4-26b.jpg|200px|]] <br><br />
''Obr. 4-26: Označení produktů certifikovaných jako biopotraviny''<br />
<br />
====Osevní postupy====<br />
Pro ekologické zemědělství je osevní postup stěžejním systémovým<br />
opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udržet a zlepšit přirozenou<br />
úrodnost půdy, stabilizovat procesy humifikace a mineralizace, zvýšit<br />
využitelnost vody a živin, mikrobiální aktivitu půdy, příjem dusíku, potlačit<br />
napadení kulturních rostlin chorobami a škůdci, omezit konkurenci<br />
plevelných rostlin, regulovat účinek růstových látek z posklizňových<br />
zbytků, zvýšit biodiverzitu, stabilitu agroekosystému a zefektivnit produkci,<br />
ale '''zejména z hlediska ochrany půdy vhodným osevním<br />
postupem výrazně omezit erozi.'''<br />
<br />
Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Jeho vhodné<br />
využití přispívá ke zvýšení produktivity o 5–20 % při redukci materiálových<br />
vstupů. Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší než v konvenčním<br />
zemědělství. Má též vliv na kvalitu, např. na pekařskou jakost pšenice.<br />
<br />
<br />
'''Vymezení významu osevního postupu dle platné legislativy o EZ<sup>1</sup>:'''<br><br />
• Do osevního postupu se zařazují přednostně jeteloviny, luskoviny<br />
nebo směsky obsahující jeteloviny nebo luskoviny.<br><br />
• Osevní postup musí umožnit využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin, udržování nebo zvyšování půdní úrodnosti (obsahu humusu v půdě), co nejdéle trvající vegetační kryt pokud možno i přes zimu, a působit protierozně.<br><br />
• Střídání plodin se provádí tak, že:<br><br />
a) obilniny mohou po sobě následovat nejvýše dva roky,<br><br />
b) plodiny s malou konkurenční schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s vyšší konkurenční schopností vůči plevelům,<br><br />
c) mělce kořenící plodiny se střídají s plodinami hlubokokořenícími,<br><br />
d) plodiny trpící stejnými škodlivými činiteli se zařazují v dostatečném časovém odstupu podle druhu škodlivého činitele.<br />
<br />
V zemědělském podniku s vyváženým zastoupením rostlinné a živočišné<br />
produkce, zvláště při převaze chovu polygastrických zvířat, je při<br />
určení struktury plodin méně obtížné dodržet výše uvedené zásady.<br />
Pro určení struktury plodin je rozhodující potřeba vlastních krmiv a následně<br />
zajištění tržní rostlinné produkce vázané smlouvami.<br />
<br />
Kulturní plodiny lze seskupit podle typických vlastností ve vztahu<br />
k půdní úrodnosti, resp. k dalším plodinám v osevním postupu, do dvou<br />
základních skupin, a to na zlepšující a zhoršující. '''Další neméně významné hledisko je vztah osevního postupu k případné vodní a větrné erozi.'''<br />
<br />
<br />
'''Zásady sestavování osevních postupů v EZ'''<br />
Podle potřeby pícnin (krmných plodin) a možností odbytu ostatních plodin<br />
určíme zastoupení (%) jednotlivých plodin. Podle toho se rozhodneme<br />
pro délku rotace, resp. počet honů. Z pozemků, které máme k dispozici,<br />
sestavíme jednotlivé hony (nemusí být v jednom celku, ale mají mít podobné<br />
vlastnosti podle polohy, zamokření, půdního druhu apod.).<br />
<br />
Řadíme plodiny (skupiny podobných plodin) do sledů při respektování těchto zásad:<br><br />
• zvýšit podíl leguminóz v osevním postupu na 25 %, lépe na 33 % (včetně jetelotrav),<br><br />
• jetelovinami zahajovat konverzi kvůli omezení plevelů,<br><br />
• využít všechny možnosti zařazení meziplodin (stále zelené pole),<br><br />
• využít okopaniny pro urychlení rozkladu organické hmoty a potlačení plevelů,<br><br />
• rostliny s pomalým počátečním vývinem řadit po „odplevelujících“,<br><br />
• střídat hluboce a mělce kořenící, ozimé a jarní, širokolisté a úzkolisté.<br />
<br />
<br />
'''Příklady osevních postupů (přispívající k omezení eroze půdy) (Šarapatka a kol., 2006)'''<br><br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik zaměřený na produkci mléka'''<br><br />
1. Jetelotravní směska<br><br />
2. Jetelotravní směska<br><br />
3. Ozimá pšenice (podsev; jetel plazivý)<br><br />
4. Oves nebo luskoviny na zrno (meziplodina; směska)<br><br />
5. Brambory nebo krmná řepa<br><br />
6. Žito (podsev; jetelotravní směska)<br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik s chovem prasat''' <br><br />
1. Jetelotravní směska nebo zelený úhor <br><br />
2. Ozimá pšenice (podsev; jetel plazivý) <br><br />
3. Směska oves a hrách <br><br />
4. Luskoviny na zrno (podsev; jílek) <br><br />
5. Ozimý ječmen nebo triticale <br><br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik s chovem prasat a skotu'''<br><br />
1. Jetelotravní směska<br><br />
2. Jetelotravní směska<br><br />
3. Ozimá pšenice nebo žito<br><br />
4. Okopanina<br><br />
5. Luskoviny na zrno<br><br />
6. Pšenice špalda<br><br />
7. Oves (podsev; jetelotravní směska)<br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik bez chovu hospodářských zvířat'''<br><br />
1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor<br><br />
2. Brambory nebo řepka (ozimá či jarní)<br><br />
3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka)<br><br />
4. Jarní ječmen nebo oves (meziplodina; svazenka, hořčice)<br><br />
5. Hrách<br><br />
6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska – rotující úhor)<br><br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<sup>1</sup> Zákon 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a o změně Zákona č. 368/1992 Sb.,<br />
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů<br><br />
Vyhláška č. 80/2012 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí<br />
některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství<br><br />
Prováděcí nařízení komise (EU) č. 505/2012, kterým se mění a opravuje nařízení (ES)<br />
č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické<br />
produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci,<br />
označování a kontrolu<br><br />
Nařízení komise (EU) č. 471/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, pokud jde<br />
o seznam třetích zemí, z nichž musí určité zemědělské produkty získané ekologickou metodou<br />
produkce pocházet, aby mohly být uvedeny na trh v Unii<br />
<br />
====Agrotechnika====<br />
Zpracování půdy slouží k úpravě půdních vlastností ve vztahu k pěstovaným<br />
plodinám. Patří k němu povrchové kypření půdy, povrchové utužení,<br />
kypření a drobení orniční vrstvy, urovnání povrchu orniční vrstvy,<br />
prohlubování ornice a kypření podorničí a úprava vodního režimu půdy.<br />
<br />
Správná a vhodně zvolená agrotechnika v EZ má zásadní vliv na mechanické<br />
odplevelení pozemků a udržení plevelů pod prahovou hodnotou.<br />
<br />
'''Zpracování půdy se dělí do čtyř skupin:'''<br />
<br />
• '''Základní zpracování''' – zahrnuje podmítku, seťovou a hlavní orbu,<br />
prohlubování, podrývání a hloubkové kypření (dlátování). Tyto<br />
úkony svým kypřícím účinkem zvyšují pórovitost, obsah makropórů,<br />
a tím lepší pronikání vody do půdy. Nakypřená vrstva značně zvyšuje<br />
svůj objem – u hlinitých půd to může být až o 30 % a u těžších půd<br />
o 50 % i více. Ornice se přitom rozpadá na menší půdní agregáty.<br />
Podmítka prováděná na těžších půdách za sucha způsobuje hrudovitost,<br />
a to zejména po jařinách, olejninách a luskovinách.<br><br />
• Při orbě těžké půdy za sucha se větší hroudy vytvářejí po okopaninách,<br />
nejmenší po obilovinách. Nejlepší drobtovitost je po jařinách,<br />
luskovinách a olejninách. Na lehčích půdách je drobtovitost obvykle<br />
dobrá. Protože orbou se uvede půda do klidu na delší období, má její<br />
kvalita výrazný vliv na omezení projevů eroze. Optimálně zvolená<br />
hloubka orby je velmi důležitá na omezení vytrvalých plevelů.<br><br />
• Při jarní předseťové přípravě bývá nejodolnější struktura při vláčení<br />
a smykování po jetelotravních směskách i po okopaninách, nejméně<br />
odolná po obilovinách (ječmen, pšenice). Uléhavost je větší po obilovinách,<br />
menší po jetelotravních směskách.<br />
<br />
'''• Příprava půdy k setí nebo sázení''' – má za cíl umožnit včasné<br />
a úspěšné založení porostu a vytvoření vhodných podmínek pro<br />
jeho růst. Spočívá v urovnání povrchu, vytvoření lůžka pro osivo<br />
a v omezení růstu plevelů, které je klíčové v EZ. K přípravě půdy<br />
slouží smykování, vláčení, kypření a válení. V dnešní době se tyto<br />
operace vesměs agregují při použití bezorebného secího stroje<br />
anebo kompaktoru.<br />
<br />
• '''Kultivace půdy za vegetace kypřením nebo válením''' – je<br />
rozdílná u hustě setých plodin, kde se uplatňuje vláčení a válení,<br />
a u širokořádkových plodin, kde se uplatňuje podle druhu plodiny:<br />
plečkování, hrůbkování, dlátování, ale i vláčení a válení. Frekvence<br />
těchto vhodně použitých operací rozhoduje o udržení bezplevelnosti pozemku a tím o výnosu a ekonomickém efektu pěstované<br />
plodiny.<br />
<br />
'''• Bezorebné zpracování půdy''' – je založeno na zjednodušených<br />
postupech, při nichž je půda zpracovávána méně často, do menší<br />
hloubky, a některé operace mohou být vynechány. Hlavním důvodem<br />
k používání této technologie je snaha o omezení přejezdů po<br />
poli, snaha o úsporu vláhy v sušších oblastech a snížení nákladovosti.<br />
V EZ se tento způsob doporučuje využívat omezeně, protože se<br />
zde trochu potlačují doporučované zásady optimální agrotechniky<br />
tohoto přirozeného hospodaření.<br />
<br />
<br />
'''Další agrotechnická opatření využitelná v EZ, omezující erozi půdy'''<br><br />
• '''Podrývání''' je velmi hluboké kypření, kdy se neobrací půda a to v min. hloubce do 35 cm (pochopitelně, kde to půdní podmínky dovolí a půdní profil je dostatečně hluboký).<br><br />
• '''Hloubkové kypření''', což je kypření do hloubky 35 cm.<br><br />
• '''Plečkování''' a to hlavně s pasivními radličkami různých tvarů u okopanin a kukuřice.<br><br />
• '''Dlátování''', které je prováděno dláty a to zejména u okopanin v průběhu jejich vegetace.<br><br />
<br />
====Organické hnojení====<br />
Značný efekt při snižování vodní i větrné eroze, nejen v ekologickém<br />
zemědělství, má dostatečný obsah organické hmoty v půdě. Vzhledem<br />
k podmínkám ekologického zemědělství, kdy není možné využít průmyslová<br />
hnojiva, je jen několik cest jak tento stav zlepšit a to:<br />
<br />
a) pravidelné hnojení chlévským hnojem od hospodářských zvířat,<br><br />
b) zaorávání rostlinných zbytků po sklizni hlavních plodin,<br><br />
c) cílené pěstování meziplodin za účelem zvýšení podílu organické hmoty v půdě. <br><br />
<br />
<br />
'''a) Chlévský hnůj vznikající fermentací''' (zráním) chlévské mrvy (nezušlechtěný substrát získaný po vyvezení ze stájí) '''má pro půdní úrodnost zásadní význam:'''<br><br />
• obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky, které jsou zdrojem energie, CO2 a přijatelných forem dusíku i ostatních živin,<br><br />
• obsahuje v sušině asi 1–2 % mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost,<br><br />
• obsahuje růstové látky, hlavně heteroauxin,<br><br />
• je zdrojem vody (obsahuje 60–80 %),<br><br />
• omezuje vodní erozi.<br />
<br />
Při produkci chlévského hnoje je hlavním úkolem zabezpečit uchování<br />
co největšího množství organických látek a maximálního množství živin.<br />
Běžné ztráty při uchování hnoje se pohybují okolo 40 %, často i více.<br />
<br />
Obsah organických látek, zejména sušiny a živin v chlévském hnoji,<br />
závisí na použitém krmivu, druhu hospodářských zvířat, podestýlce<br />
a způsobu ošetřování chlévské mrvy. Složení hnoje může být velmi variabilní.<br />
V průměru obsahuje 75–80 % vody, 20–25 % sušiny, z toho<br />
16–18 % tvoří sušina organických látek. Poměr C:N = 20–30 : 1. Dále<br />
chlévský hnůj obsahuje všechny ostatní makro i mikroelementy jako S,<br />
Fe, B, Mn, Cu, Zn, Mo aj. Obsah živin závisí na druhu hnoje – nejbohatší<br />
je králičí, slepičí a husí. Rostlinné živiny se v chlévském hnoji nacházejí<br />
v organické i minerální formě. Dusík je přítomen ze 70 % v organické<br />
formě, 29 % činí N – NH4, 1 % N – NO3. Organický podíl hnoje je asi<br />
z 85–90 % ve formě polorozložené, ale nehumifikované org. hmoty.<br />
Zbytek tvoří humusové látky.<br />
<br />
Produkce chlévského hnoje, obsah sušiny, organických látek a živin závisí<br />
na druhu zvířat, jejich stáří, krmení, způsobu ustájení, množství a druhu steliva, počtu ustájených zvířat a počtu dní ustájení ve stáji.<br />
Proto jsou výpočty zatíženy značnými chybami.<br />
<br />
'''Obecně lze uvažovat o produkci chlévského hnoje ve výši 10 t za rok na jednu VDJ (velkou dobytčí jednotku = 500 kg živé hmotnosti hospodářského zvířete).'''<br />
<br />
Pravidelné hnojení půd chlévským hnojem je pro udržení půdní úrodnosti<br />
nezbytné. Jinak dojde k poklesu obsahu humusu a zhoršují se<br />
půdní vlastnosti. Obohacením půdy o organickou hmotu se omezí vodní<br />
eroze půdy.<br />
<br />
Ke hnojení se používá dobře vyzrálý hnůj obvykle 1x za 3–4 roky. Má-li<br />
být optimálně využit, je nutné, aby byl rovnoměrně aplikován na pozemek<br />
a ihned zapraven do půdy, jinak dochází ke ztrátám. Hnůj se<br />
používá hlavně k plodinám s delší vegetační dobou, které jsou náročné<br />
na živiny a organickou hmotu. Jedná se zejména o okopaniny (cukrovka,<br />
brambory), obiloviny (kukuřice), olejniny (řepka), zeleninu (košťáloviny<br />
a plodové zeleniny) a vytrvalé kultury (vinice a ovocné sady). Dávky<br />
hnojení kolísají od 20 do 50 t/ha. U obilovin se pohybují kolem 20 t/ha,<br />
u okopanin 40–50 t/ha a u zeleniny případně i vyšší.<br />
<br />
'''Je nutné v současné době podporovat zvýšení podílu živočišné výroby na produkci zemědělské farmy a to i z hlediska produkce organických hnojiv. Bylo by ideální docílit zatížení 1 VDJ/1 ha, kdy by byla zabezpečena dostatečná produkce hnoje a tím při jeho aplikaci veškeré pozitivní účinky na půdu.'''<br />
<br />
<br />
'''b) Zaorávaní rostlinných zbytků'''<br><br />
<br />
V současné době, kdy se velmi snížil podíl živočišné výroby a vyprodukovaná<br />
sláma není využita ke krmení či stlaní, používá se v masovém<br />
měřítku drcení slámy na pozemku a její rovnoměrné rozptýlení a následné<br />
zapravení do půdy podmítkou či jiným mechanickým zpracováním.<br />
Je nutné při následném zaorání optimalizovat poměr C:N a to<br />
kejdou nebo močůvkou. Obdobně se zapravuje i chrást po vyorání cukrovky,<br />
případně rostlinné zbytky po sklizni kukuřice nebo slunečnice.<br />
<br />
Tento logický způsob si vynutily podmínky, kdy v dnešní době ve většině<br />
případů není efektivnější využití vyprodukované organické hmoty<br />
a tento způsob je běžný i v konvenčním zemědělství.<br />
<br />
<br />
'''c) Pěstování meziplodin ke zvýšení obsahu organické hmoty v půdě'''<br />
<br />
Na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách se uplatňují v rámci ekologického zemědělství následující půdoochranné technologie:<br><br />
• zasetí svazenky nebo hořčice a poté setí následné plodiny do jejich mulče (u kukuřice, slunečnice, čiroku),<br><br />
* nekypřená půda – v případě že v zimním období dojde k přemrznutí meziplodiny, doporučuje se přímé setí do zbytků mulče meziplodiny,<br><br />
* nakypřená půda – pokud v zimním období k přemrznutí nedojde, je nezbytné růst meziplodiny zastavit prokypřením půdy, ale vždy s dostatečným podílem posklizňových zbytků na povrchu půdy,<br><br />
• pěstovávání ozimého žita (sklizeného na senáž) a pěstování následné plodiny za použití bezorebných technologií nebo pásového zpracování půdy,<br><br />
• pěstování LOS nebo jiných ozimých směsek s obdobným způsobem zakládání následného porostu.<br />
<br />
<br />
'''Příklady meziplodinových směsí''' (Výsevek jednotlivých komponentů v kg.ha<sup>-1</sup> uvádějí čísla v závorkách) (Šarapatka a kol., 2006)<br />
<br />
'''• Ozimé meziplodiny'''<br><br />
1. Jílek jednoletý (20), vikev ozimá (50), inkarnát (20) – Landsberská směska<br><br />
2. Peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80–100)<br><br />
3. Řepka ozimá (5), žito (120)<br />
<br />
'''• Letní a strniskové meziplodiny'''<br><br />
1. Slunečnice roční (10–15), bob koňský (70–100)<br><br />
2. Řepice (6), pohanka (60)<br><br />
3. Vikev setá (80), svazenka (6)<br><br />
4. Peluška (80), vikev setá (50–60), hořčice bílá (5)<br />
<br />
'''• Podsevy'''<br><br />
1. Jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10)<br><br />
2. Tolice dětelová (3–4), úročník bolhoj (20)<br><br />
3. Štírovník (8), jílek mnohokvětý (20) nebo úročník (12)<br />
<br />
===Protierozní opatření ve speciálních kulturách===<br />
Mezi trvalé, či také speciální, kultury se řadí vinice a chmelnice, sady<br />
a zahrady. Tyto kultury zaujímají v České republice výměru kolem 41 tisíc<br />
ha. Vznik eroze půdy v trvalých kulturách je umožněn zejména širokým<br />
rozestupem pěstovaných rostlin (dřevin). Dalším vlivným faktorem<br />
je výskyt těchto kultur na svažitých pozemcích a velká souvislá plocha<br />
takto obhospodařované zemědělské půdy.<br><br />
V trvalých kulturách lze pro snížení erozního smyvu aplikovat většinu<br />
protierozních opatření obdobně jako na orné půdě.<br />
<br />
====Organizační opatření====<br />
Z organizačních opatření lze ve speciálních kulturách aplikovat zejména<br />
protierozní vrstevnicový směr výsadby při zakládání porostů. Např. ve<br />
vinicích je oproti řadám po spádnici (z kopce dolů) riziko vzniku eroze<br />
sníženo až o 50 %. Řady porostů je vhodné zakládat s odklonem od<br />
směru vrstevnic. Vzniklý povrchový odtok je odveden meziřadím na<br />
okraj pozemku, kde je vhodné jej zaústit do průlehu, příkopu, zasakovacího<br />
pásu či dalšího prvku k danému účelu. Řady vedené přesně ve<br />
směru vrstevnic mohou zejména na prudších svazích způsobovat odnos<br />
půdy a obnažení kořenů révy na horním řádku, a akumulaci půdy<br />
z meziřadí při spodnějším řádku, čímž vzniknou malé terásky a hrozí<br />
vznik stržové eroze. Pokud by také došlo k přetékání povrchové vody<br />
z výše položeného meziřadí do nižšího, hrozí působení výmolné eroze.<br />
Toto opatření je vhodné doplnit některým z dalších opatření. Např. ve<br />
východním Španělsku bývá na každý 8. řádek vrstevnicově založeného<br />
vinohradu vsakovací příkop nebo zatravněná široká terasa, ze které<br />
se případné uložené sedimenty opět vrací do erozí vytvořených rýh.<br />
Obdobně se takové průlehy či příkopy s mírným sklonem budují napříč<br />
vinicemi i v USA.<br />
<br />
====Agrotechnická opatření====<br />
=====Zatravnění meziřadí=====<br />
Jedním z nejpoužívanějších agrotechnických opatření v trvalých kulturách<br />
je zatravnění meziřadí. Jedná se o výsev travního porostu do každého<br />
nebo každého druhého (či dalšího) prostoru mezi řádky sazené<br />
kultury. Použití zatravnění na celé ploše je vhodné na sklonech od 7°,<br />
na půdách hůře propustných a snadno erodovatelných již od 4°. V dospělých<br />
sadech bývá zatravnění celoplošné, v mladých sadech, vinicích<br />
a chmelnicích bývají tzv. příkmenné pásy (pásy široké několik desítek<br />
centimetrů od kmene kultury) ve formě úhoru (ošetřované herbicidem).<br />
Příkmenný pás by měl být vždy nad zatravněný pás vyvýšen. Zatravnění<br />
je vhodné v oblastech s ročním srážkovým úhrnem alespoň<br />
400 mm, lépe 600 mm. Při menších úhrnech je možné zatravnit každý<br />
druhý řádek, případně použít mulč či závlahu. Např. v Rakousku se zakládají<br />
travní porosty na půdě s hloubkou nad 60 cm, na méně hluboké<br />
půdy se aplikuje mulčování.<br />
<br />
K zatravnění je možno použít buď výhradně travní směs (kostřava červená,<br />
k. ovčí a k. rákosovitá, lipnice luční, jílek vytrvalý a další výběžkaté<br />
trávy) nebo směsi trav a bylin (směsi s bobovitými rostlinami – jetelem<br />
plazivým a tolicí dětelovou – a bylinami). Trávo–bylinné směsky mají proti travním směsím výhodu například v přilákání opylovačů a dalšího<br />
užitečného drobného hmyzu. Porosty s květy bylin mají navíc i efekt<br />
estetický. Bobovité rostliny (leguminózy) při soužití s bakteriemi vázajícími<br />
vzdušný dusík v kořenovém systému obohacují půdu o tuto živinu<br />
(cca 3 kg dusíku na 1 ha). Další živiny pochází z opadu a rozkladu rostlinných<br />
zbytků.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-27.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-27: Vinohrad se zatravněným meziřadím ve Starovicích <br>u Hustopečí (foto: VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
Výhodou zatravnění je zejména:<br><br />
• výrazné omezení působení erozních činitelů na půdu,<br><br />
• podpora retence vody v půdě a krajině snížením objemu povrchového odtoku zejména díky kořenovému systému a tvorbě agregátů,<br><br />
• zvýšení únosnosti a umožnění pojezdu mechanizace po deštích,<br><br />
• akumulace humusu a organické hmoty v půdě opadem listů a rozkladem kořenových systémů (pod travním porostem může být 4 až 10krát <br> více uhlíku než v orné půdě, objem opadu a kořenového systému travních porostů může být až 3–7 tun na hektar),<br><br />
• vyšší biodiverzita, zejména výskyt užitečných drobných živočichů,<br><br />
• vyšší estetická hodnota.<br />
<br />
[[Image:4-28.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-28: Zatravněný sad s bylinami v Polešovicích (foto: Ing. Janík)''<br />
<br />
<br />
Mezi nevýhody zatravnění patří například:<br><br />
• náklady na založení a údržbu porostu (osetí, sečení, mulčování či odvoz travní hmoty),<br><br />
• vyšší výpar a spotřeba vody – negativa pro kulturu lze snížit ponecháním příkmenného pásu bez porostu (alespoň v prvních letech založení kultury, např. mladého sadu), <br> výběrem nenáročných druhů – nízkých a pomalu rostoucích trav s mělkými kořeny, pravidelnou sečí (udržování nízkého porostu), mulčováním,<br><br />
• potřeba dodávky hnojiv – zejména v prvních cca 2 letech (poté půdu o živiny obohacuje opad a rozklad rostlin, mulč a vliv bobovitých rostlin),<br><br />
• vyšší riziko výskytu hrabošů, kteří přicházejí do travních porostů za potravou,<br><br />
• vyšší nebezpečí poškození kultury jarními mrazíky (lze zmírnit jarní sečí, kdy se bez nadzemního travního porostu zvýší intenzita dlouhovlnné radiace Země).<br />
<br />
[[Image:4-29.JPG|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-29: Sad se zatravněným meziřadím a příkmenným pásem ošetřeným<br />
herbicidem v Polešovicích (foto: Ing. Janík)''<br />
<br />
<br />
Částečné zatravnění meziřadí vinic je také jednou z podmínek pro žadatele<br />
dotace na provádění agroenvironmentálních opatření v sekci integrované<br />
produkce vinic.<br />
<br />
=====Krátkodobé porosty v meziřadí=====<br />
Místo zatravnění lze v meziřadí trvalých kultur analogicky založit i porost<br />
kulturních plodin (podkultury). Minimální šířka pásu podkultury se<br />
doporučuje cca 2 metry. Protierozní účinnost je v porovnání se zatravněním<br />
nižší a jiné jsou i účinky např. na vláhový a výživový režim (potřeby<br />
a konkurence trvalé kultury), únosnost půdy po deštích nebo na<br />
výskyt živočichů vč. hlodavců v porostu. Přínosem je rovněž obohacení<br />
půdy organickou hmotou.<br><br />
<br />
Mezi používanými plodinami jsou zvláště vhodné ozimé obilniny, a to<br />
především pšenice, žito, které se ve fázi sloupkování sežnou a ponechají<br />
jako mulč. Dále je možno pěstovat ozimou řepku, svazenku, hořčici, či<br />
jiné plodiny (i listovou zeleninu) v čistých porostech či směsích.<br />
<br />
=====Mulčování=====<br />
Mulčování půdy spočívá v nastlání (jednorázové či postupné) vrstvy<br />
krycího materiálu v tloušťce cca 10 až 20 cm na povrch půdy. Mulčování<br />
se doporučuje na svazích 7 až 10° sklonu. Je možno použít slámu<br />
(vč. slámy kukuřice), kůru, drcené větve z údržby trvalé kultury, ozimou<br />
krycí plodinu či jiný organický materiál, který se na podzim může případně zaorat do země. Seno z lučních porostů není doporučováno<br />
především z důvodu obsahu velkého množství klíčivých semen a rychlého<br />
rozkladu.<br />
<br />
Výhody mulčování:<br><br />
• výrazně snižuje energii erozních činitelů (dešťových kapek i působení větru) na rozrušování půdního krytu,<br><br />
• snižuje výpar a zvyšuje vsak srážek, udržuje půdní vlhkost,<br><br />
• udržuje dostupnost živin, podporuje akumulaci živin,<br><br />
• snižuje potřebu kultivace,<br><br />
• brání růstu plevelů a buřeně,<br><br />
• zvyšuje úrodnost o cca 20 %.<br />
<br />
<br />
Hlavní nevýhody mulčování:<br><br />
• posun růstu kořenů trvalé kultury do horních vrstev půdy (za vláhou pod mulčem) a jejich možné poškození při případné kultivaci,<br><br />
• možnost zvýšení výskytu hlodavců (tvorba hnízd v mulči),<br><br />
• možnost výskytu chorob (houbové choroby, …).<br />
<br />
=====Hrázkování a důlkování půdy v meziřadí=====<br />
Obdobně viz ''Hrázkování, důlkování'' v podkapitole '''''Opatření agrotechnického charakteru'''''<br />
<br />
====Technická opatření====<br />
=====Terasování=====<br />
obdobně viz ''Terasy'' v podkapitole '''''Technická protierozní opatření'''''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-30.JPG|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-30: Terasy ve Starovicích (foto: VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
=====Protierozní sítě a rohože=====<br />
Místo mulčování lze využít k pokryvu půdy a její ochraně před nepříznivými<br />
meteorologickými vlivy také síťoviny, textilie, rohože z umělých<br />
či přírodních materiálů. Jedná se například o textilie nebo kokosové,<br />
slámové či smíšené rohože a sítě, které se pokládají na povrch půdy<br />
a stabilizují fixačním materiálem – kovovými či dřevěnými skobami, sponami<br />
a kolíky.<br />
<br />
V některých zemích se ukládá do meziřadí trvalých kultur také kamení,<br />
ve formě oblázků či pokládání kamenné dlažby, což je vzhledem k potřebnému<br />
množství materiálu a technologické náročnosti vhodné v našich<br />
podmínkách spíše pouze lokálně (budování chodníků, stabilizace<br />
koryt průlehů, příkopů).<br />
<br />
[[Image:4-31.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-31: Kamenný pohoz ve vinohradu (foto: PÚ Břeclav)''<br />
<br />
=====Zasakovací pásy, průlehy, příkopy=====<br />
Viz PEO na orné půdě.<br />
<br />
[[Image:4-32.JPG|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-32: Svodný příkop v terasovaném sadu, Starovice. Pomocí <br> dluží je možno odtékající vodu soustřeďovat v retenční nádrži <br>(vpravo nahoře) (foto: VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
Za účelem neškodného odvedení či eliminace povrchového odtoku<br />
z ploch nad chráněnými kulturami je možné nad těmito pozemky zřizovat<br />
průlehy, příkopy nebo cesty s příkopy či zasakovací pásy. Odvedením<br />
nadměrného povrchového odtoku se sníží erozní působení<br />
proudící srážkové vody v trvalé kultuře. Další stupeň ochrany poskytuje<br />
budování těchto opatření na svažitých pozemcích s trvalou kulturou<br />
v meziřadí. Například v USA se kolem vinic budují zatravněné zasakovací<br />
pásy o šířce cca 12 m, které slouží ke snížení přítoku do vinohradu<br />
a k filtraci a vsaku vody odtékající z vinohradu. Vodu z povrchového<br />
odtoku je možno také systémem příkopů svádět do retenčních nádrží<br />
a používat k zavlažování v suchém období.<br />
<br />
=====Drenáže=====<br />
Budování drenáží ve vinohradech se středně těžkými až těžkými půdami<br />
je běžné např. v USA. Drenáže podporují vsakování srážkové<br />
vody do půdního profilu jejím odvodem, případně zrychlením vsakování<br />
do nižších vrstev půdního profilu. Tím se snižuje tvorba povrchového<br />
odtoku, který je jedním z výrazných činitelů vodní eroze. Filtrovanou<br />
odvedenou vodu lze akumulovat a později využít v obdobích sucha pro<br />
závlahu.<br />
<br />
=====Větrolamy=====<br />
K ochraně půdy před větrnou erozí v trvalých kulturách lze stejně<br />
jako na orné půdě použít větrolamy, případně technické bariéry (sítě,<br />
žaluzie). Vhodné jsou zejména keřové a stromové porosty lemující<br />
pozemky trvalých kultur, v případě velkých pozemků (rozsáhlé vinice<br />
a chmelnice) je vhodné jejich zakládání ve směru kolmém na převládající<br />
směr větru ve vzdálenostech určených podle pásma ochranného vlivu<br />
bariéry.<br />
<br />
Větrná eroze je přírodní jev, při kterém vítr působí na povrch půdy<br />
svou mechanickou silou, rozrušuje půdní agregáty a uvolňuje půdní částice,<br />
které uvádí do pohybu a přenáší na různou vzdálenost. Po snížení<br />
rychlosti větru se částice ukládají zpět na zemský povrch. Pohyb<br />
půdních částic může být od formy aerosolu nejjemnějších částic v atmosféře<br />
(prašné bouře), přes pohyb půdních částic skokem, při němž<br />
je přemisťováno největší množství půdy, až po sunutí částic půdy po<br />
povrchu půdy. Důležitým faktorem ovlivňujícím průběh větrné eroze<br />
je stav a povaha půdy a odpor půdních částic. Ten je dán, kromě velikosti<br />
a tvaru částic, především strukturou a vlhkostí půdy, drsností<br />
půdního povrchu a rostlinným krytem, který sehrává rozhodující roli<br />
při ochraně půdního povrchu před dynamickými účinky větru.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1576OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-08T09:59:10Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''<br />
<br />
====Průlehy====<br />
Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu.<br />
Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí a sklonu<br />
jeho svahů, které by neměly překročit 1:5 – zpravidla se navrhuje mírnější<br />
(např. 1:10) tak, aby objekt byl přejezdný, případně i obdělávatelný.<br />
Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších<br />
pozemcích o sklonu pod 10 %.<br />
<br />
V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci<br />
s funkcí retenční a zasakovací. Tento typ opatření je poměrně rizikový<br />
co do dimenzování, protože hrozí při překročení kapacity přelití a soustředění<br />
odtoku. Navíc hydraulická vodivost půdy se v čase mění jednak<br />
díky vývoji vegetace, ale i díky usazenému sedimentu. Proto se doporučuje,<br />
aby průleh měl vždy řešenou možnost odvodu zachycené vody<br />
povrchově mírným podélným sklonem.<br />
<br />
Příčný profil průlehu je nejčastěji zatravněný a je posuzován jednak na<br />
kapacitu a jednak na stabilitu – nevymílací rychlosti.<br />
<br />
Z hlediska omezení hospodaření na pozemku oproti příkopu na jedné<br />
straně zabírá průleh více prostoru, na druhé straně ale podstatně méně<br />
omezuje hospodaření tím, že je přejezdný.<br />
<br />
Co se týče doplňkových součástí průlehů, stejně jako u příkopu je velmi<br />
žádoucí zakládat nad průlehem pás trvalého travního drnu v šířce minimálně<br />
5 m pro zachycení smyté zeminy před vstupem do průlehu a tedy<br />
i hydrografické sítě. Vhodná je i výsadba vegetace podél průlehu, možno<br />
je doplnění zemní hrázkou s funkcí zvýšení kapacity průlehu (podobně<br />
jako u příkopu). V tom případě buď musí být zemní těleso hrázky velmi<br />
mohutné, nebo není splněn požadavek přejezdnosti. Snadno je rovněž<br />
možno kombinovat průleh s mezí. I zde platí zásady a omezení uvedená<br />
v odstavci o mezích a příkopech.<br />
<br />
Co se týče prostorového uspořádání, stejně jako příkop, i průleh může<br />
být záchytný, sběrný nebo svodný. Platí zde stejné zásady i omezení jako<br />
u příkopů. V případě že průlehy budou mít velmi mírné sklony svahů<br />
a mírný podélný sklon, tak, že budou běžně obdělávatelné, je možné<br />
je na chráněném pozemku seskupovat i do soustav ve vzdálenostech<br />
kolem 20–50 m.<br />
<br />
[[Image:4-18.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-18: Průleh (Milínov, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Tento průleh nesplňuje díky''<br />
''hrázce s příliš strmými svahy základní podmínku průlehu – <br> tedy možnost''<br />
''přejíždět mechanizací. Stejně tak by bylo možno ho nazvat mezí se záchytným<br>''<br />
''nebo svodným prvkem nebo zemní hrázkou s příkopem. Val by mohl<br>''<br />
''být osázen vegetací.''<br />
<br />
====Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku====<br />
Zatravněné údolnice představují dráhy povrchového odtoku, kde dochází<br />
k soustřeďování odtékající vody. Údolnice mohou soustřeďovat<br />
a odvádět buď plošný povrchový odtok z přilehlých pozemků, nebo<br />
mohou být recipientem protierozních příkopů nebo průlehů.<br />
<br />
Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými<br />
metodami (kritická rychlost, tečné napětí, …) a v žádném případě<br />
nelze vystačit s USLE. K definici drah soustředěného odtoku je možno<br />
přistoupit buď empiricky na základě čtení morfologie terénu, nebo<br />
s využitím plně distribuovaných výpočetních metod a modelů.<br />
<br />
Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti<br />
příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním<br />
drnem byla dostatečně velká a vytvořila dostatečně kapacitní<br />
miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod<br />
pracujících na epizodním základě (pracuje s konkrétní návrhovou srážkou)<br />
a pracovat se zabezpečeností návrhu jak pro dimenzování na návrhový<br />
průtok, tak pro posouzení stability profilu při návrhovém průtoku.<br />
<br />
Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku<br />
a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno<br />
může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání<br />
přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředěný odtok<br />
po nechráněném povrchu podél. Proto je nezbytné, aby farmář věnoval<br />
tomuto místu mimořádnou pozornost.<br />
<br />
Profil údolnice je stabilizován jen trvalým drnem, který by pro vyšší stabilitu<br />
měl být pravidelně sečen a udržován. Ve výjimečných případech<br />
je možno v údolnici vybudovat trubní drenáž pro ochranu drnu před<br />
zamokřením. Pokud není údolnice jednoznačně formována, je možné ji<br />
pomístně upravit do požadovaného příčného profilu – v tom případě se<br />
pohybujeme na pomezí zatravněné údolnice a svodného průlehu.<br />
<br />
I údolnice je možno s výhodou využít pro diverzifikaci krajiny tím, že<br />
se podél travního pásu vysází vegetace – v tom případě by ale mělo<br />
jít o solitérní stromy, nikoliv pás křovin, protože pro správnou funkci<br />
zatravněné údolnice je nutná pravidelná a pečlivá údržba hranice mezi<br />
ornou půdou a drnem.<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o bezproblémové<br />
opatření, protože údolnice je přejezdná ve všech směrech a jediný požadavek<br />
je, aby farmář nepoškodil mechanizací zapojený drn, nebo nevytvořil<br />
koleje, odvádějící průtok mimo zamýšlený směr.<br />
<br />
[[Image:4-19.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-19: Zatravněná dráha soustředěného odtoku (Nenkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Polní cesty s protierozní funkcí====<br />
Polní cesta s protierozní funkcí je kombinovaným typem opatření, kdy<br />
běžná místní komunikace je cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém<br />
směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit příliš dlouhý<br />
a erozně ohrožený svah.<br />
<br />
Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který<br />
v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení<br />
povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě<br />
dimenzuje stejně jako protierozní příkop, nicméně musí splňovat<br />
i požadavky, kladené na cestní příkopy.<br />
<br />
Rizikovým místem bývá křížení cesty s lokálními údolnicemi, kde mohou<br />
vznikat bezodtoká místa. Pro takový případ je ideální vybudování<br />
propustku v nejnižším místě a odvedení vody dolů údolnicí v podobě<br />
zatravněné údolnice, svodného průlehu nebo svodného příkopu. Důsledně<br />
je třeba zajistit neškodné odvedení vody příkopem až do recipientu.<br />
V případě nutného odlehčení odtoku vody v příkopu po trase<br />
z důvodu jeho nedostatečné kapacity je tak možné učinit například do<br />
stabilních zatravněných údolnic nebo stabilizovaných svodných příkopů<br />
nebo průlehů.<br />
<br />
V místě křížení údolnic může být zajímavým řešením i vyrovnání směrových<br />
poměrů cesty a její vedení po násypu. Pokud takový násyp má<br />
plnit funkci retenční (protierozní hrázka, případně protierozní retenční<br />
nádrž), musí být lokalita jednak náležitě vybavena (vypouštěcí zařízení<br />
umožňující částečné vzdouvání hladiny) a zejména zemní těleso musí<br />
být navrženo a řešeno jako vzdouvací. Především se jedná o vhodné<br />
sklony svahů, posouzení materiálu z hlediska jeho stability a propustnosti<br />
a příslušné ukládání (sypání ve vrstvách maximálně 20 cm, náležité<br />
hutnění, případně těsnění).<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o opatření s minimálními<br />
dopady. Cesta zajišťuje pohodlný přístup na přilehlé pozemky,<br />
nutné je jen vybudovat na vhodných místech sjezdy z cesty na pozemky.<br />
Příkop je nutné pravidelně čistit od sedimentů.<br />
<br />
Polní cesty s protierozní funkcí jsou typem opatření, které s největší<br />
pravděpodobností bude realizováno jen v případě zpracování komplexních<br />
pozemkových úprav pro daný katastr.<br />
<br />
====Ochranné hrázky====<br />
Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem,<br />
nebo průlehem (umístěným vždy nad hrázkou) – pak se jedná<br />
v zásadě o protierozní mez, nebo samostatně. V takovém případě jde<br />
nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše<br />
ležících pozemků a hrázka je budována při dolním okraji pozemku. Při<br />
návrhu je nejdůležitější důsledné vrstevnicové vedení s mírným odklonem,<br />
bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody<br />
a následné přelití a protržení hrázky. V zahraniční literatuře jsou protierozní<br />
hrázky často prezentovány jako struktura vybavená vzdouvacím,<br />
nebo výpustným zařízením. V podmínkách ČR takové řešení není<br />
používáno, protože vyžaduje pravidelné čištění, údržbu a pro dosažení<br />
požadovaného efektu i operativní manipulaci. Prostá zemní hrázka<br />
umožní zachycení povrchového odtoku a jeho případné odvedení mimo<br />
chráněnou lokalitu.<br />
<br />
[[Image:4-20.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-20: Ochranná hrázka (Hlubočany, foto VÚMOP, v.v.i.). Na návodní<br>''<br />
''straně nemá hrázka travní pás, po kterém bude stékat zadržená voda podél<br>''<br />
''hrázky. Voda tak poteče po poli, které bude erozně poškozovat.''<br />
<br />
====Protierozní nádrže====<br />
Protierozní nádrže jsou nejvyšší formou ochrany intravilánu a infrastruktury<br />
před následky transportu smyté zeminy a povrchového odtoku<br />
z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez<br />
trvalého nadržení vody.<br />
<br />
Nádrže se navrhují podle požadavků normy na malé vodní nádrže, případně<br />
suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou<br />
míru ochrany – zpravidla na odtok ze srážky s opakováním 20 až 50 let,<br />
v odůvodněných případech 100 let.<br />
<br />
Nádrže, u kterých se předpokládá masivní přísun smyté zeminy, je nezbytné<br />
doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního<br />
prostoru (zpevněný sjezd do prostoru zdrže, manipulační plocha).<br />
<br />
Od protierozních nádrží se všeobecně předpokládá dvojí efekt – jednak<br />
zachycení smyté zeminy a jednak transformace povodňové vlny, vytvořené<br />
povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků.<br />
<br />
Pokud je hlavním cílem jen zachycení sedimentu a objem odtoku z plochy<br />
povodí nádrže je malý, zachycuje zpravidla nádrž celý objem odtoku,<br />
který je následně po usazení sedimentu, pomalu vypouštěn. Pokud nádrž<br />
transformuje povodňovou vlnu, jedná se o klasickou suchou protipovodňovou<br />
nádrž, která přitékající vodu zachycuje a pozdrží, nicméně,<br />
není zachycena celá vlna. Oba typy se od sebe budou lišit složitostí<br />
návrhu, nároky na provedení a nutným vybavením doplňkovými funkčními<br />
objekty.<br />
<br />
V každém případě je sedimentační nebo suchá nádrž významným technickým<br />
dílem – hydrotechnickou stavbou, vzdouvající vodu a musí být<br />
proto navržena a postavena podle platných norem a k tomu autorizovanou<br />
osobou.<br />
<br />
[[Image:4-21.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-21: Protierozní nádrž (Hustopeče u Brna, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Terénní urovnávky====<br />
Terénní urovnávky spočívají především v odstranění lokálních nerovností<br />
a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování<br />
a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi<br />
jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích.<br />
<br />
Toto opatření je opět možno provádět přesunem zeminy přímo v rámci<br />
pozemku pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.<br />
<br />
====Terasy====<br />
Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před<br />
vznikem eroze a hodí se pro velmi svažité a ohrožené pozemky, orientačně<br />
se sklonem nad 20 %. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy<br />
úzké (1–2 řady ovocných stromů nebo vinné révy), široké (3 a více řad<br />
vinné révy nebo ovocných stromů, případně další běžné zemědělské<br />
plodiny) a terasové dílce (nepravidelné útvary kde délka nemusí být<br />
převažujícím rozměrem). Z hlediska stabilizace se dělí na terasy se svahem<br />
stabilizovaným technicky (opěrná zeď z kamene či betonu) nebo<br />
terasy zemní, bez technické stabilizace svahu. Svah je v tomto případě<br />
stabilizován jen vegetací. Terasy s technickou stabilizací zabírají méně<br />
místa, jsou ale finančně i technicky podstatně náročnější, terasy se zemním<br />
svahem mají větší nároky na plochu, jsou ale technicky i finančně<br />
jednodušší. Sklon svahu se v tomto případě pohybuje od 1:1 do 1:1,5<br />
podle výšky svahu a půdních podmínek.<br />
<br />
Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách (čím širší je plošina<br />
terasy a vyšší stupeň, tím mocnější musí být půdní profil) a ekonomicky<br />
reálný je jejich návrh buď v místech, kde terasy dodávají krajině její osobitý<br />
ráz nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva,<br />
sady, …). V praxi dnes terasování bude přicházet v úvahu díky extrémní<br />
finanční náročnosti jen ve zcela ojedinělých případech.<br />
<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat jednak návrhu a stabilitě svahu mezi<br />
jednotlivými úrovněmi teras a jednak odvodnění jednotlivých teras.<br />
<br />
Pro návrh jsou zde opět využívány jak hydraulické a hydrologické metody,<br />
tak postupy geotechnické. Díky výrazné specifičnosti této problematiky<br />
je tato kapitola omezena na naprosté informační minimum<br />
a případný zájemce je odkázán na konzultaci s inženýrem specialistou.<br />
<br />
[[Image:4-22.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-22: Široké terasy se zemními svahy (Nikolčice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Protierozní meze====<br />
Vhodné je protierozní meze dělit na meze historické a současné, navrhované primárně za účelem protierozní ochrany.<br />
<br />
=====Meze historické=====<br />
Historické meze v krajině vznikaly na hranicích dvou pozemků, kam<br />
byly ukládány sbírané kameny. Při orbě podél vrstevnic pak díky opakovanému<br />
dlouhodobému posunu půdy orbou směrem dolů po svahu<br />
docházelo k postupnému naorávání půdy k hranici shora a odorávání<br />
zdola. Navážené kameny pak byly často z důvodu úspory místa skládány<br />
do opěrné zídky. Vznikl tak terénní stupeň výšky často 1,5–2 m, převážně<br />
vrstevnicově orientovaný. Funkce historické meze tak spočívala<br />
převážně ve snižování podélného sklonu svahu – blížila se tedy spíše<br />
funkci terasy. Funkce přerušení svahu byla víceméně druhotná, resp.<br />
meze nebyly pro zajištění přerušení odtoku ani navrhovány (zamýšleny),<br />
ani k tomu nebyly vybaveny. Funkce přerušení odtoku tak, pokud vůbec,<br />
je zajišťována jen pomístně, náhodně a to většinou jen rozorem na<br />
okraji pozemku.<br />
<br />
Tento typ mezí dnes prakticky nelze navrhovat a realizovat, neboť vznikaly<br />
samovolně v průběhu desetiletí a staletí a projevily se v podstatě<br />
terasováním pozemků.<br />
<br />
=====Návrh protierozních mezí=====<br />
U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení<br />
funkcí zachytit a odvést povrchový odtok s funkcí krajinotvornou. Protierozní<br />
mez je navrhována jako nízká hrázka, zpravidla spojená s mělkým<br />
příkopem či průlehem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací,<br />
případně je možno na ní umístit kameny, nebo další prvky, vnášející do<br />
krajiny diverzitu. Hrázka má u meze zpravidla funkci stabilizační (stabilizuje<br />
trasu v převážně vrstevnicovém směru) a jasně vymezuje prostor<br />
pro výsadbu vegetace. Pokud má mít i funkci retenční – tedy počítá<br />
se, že voda dosáhne nad její patu – musí být hrázka meze koncipována<br />
k této funkci – musí být náležitě hutněna a její koruna musí být vodorovná,<br />
resp. musí sledovat sklon úklonu meze od vrstevnic a neměly<br />
by v ní být sníženiny, kde by mohlo dojít k soustředěnému přelití vody.<br />
Hlavní protierozní funkci by měl mít příkop nebo průleh, který musí<br />
být umístěn vždy nad hrázkou meze. Při správném návrhu by měla být<br />
dosažena rovnost výkopu a násypu – tedy materiál, který je vytěžen při<br />
hloubení příkopu nebo průlehu je uložen do hrázky meze.<br />
<br />
Prostor hrázky meze, případně i širší pás, je vhodné využít jako interakční<br />
prvek a osázet ho vegetací. V tom případě je vhodné volit místně příslušné a původní druhy v co největší variabilitě co do dlouhověkosti,<br />
rychlosti růstu, výšky, doby kvetení i dozrávání plodů. Vhodné je do<br />
výsadeb zařadit i ovocné, nebo plané ovocné stromy a keře – pokud<br />
to dovolují lokální vyhlášky o ochraně rostlin a povolených výsadbách.<br />
<br />
Nad příkopem či průlehem je vhodné založit pás trvalého drnu v šířce<br />
minimálně 6 m pro zachycování smyté zeminy nesené povrchovým<br />
odtokem z výše ležícího pozemku. Smyslem je eliminace sedimentu,<br />
který nepochybně bude nesen povrchovým odtokem z výše položeného<br />
pozemku dříve, než se tento dostane do příkopu, protože zde<br />
bude průtok koncentrován s větší hloubkou a tedy i rychlostí a většina<br />
sedimentu bude příkopem odvedena až do recipientu – vodního toku.<br />
Snahou proto je množství smyté zeminy, vstupující s vodou do příkopu<br />
co nejvíce omezit. Další možností je vybudování jednoduché sedimentační<br />
nádrže před zaústěním příkopu do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat jen s nutností závlahy výsadeb po<br />
dobu cca 3 roky po vysazení a případným ožínáním resp. ochranou před<br />
okusem. Vlastní těleso meze (hrázky meze) žádnou údržbu nepotřebuje.<br />
Příkop nebo průleh nad mezí by měl být dimenzován (podrobněji<br />
viz kapitola o příkopech a průlezích), případně opevněn v závislosti na<br />
dimenzi a podélném sklonu. Užitečné je alespoň občasné vysekávání<br />
trávy v profilu průlehu pro udržení kvalitního a stabilního drnu v případě,<br />
že tento je stabilizován jen travním porostem. Sečen by měl být<br />
i ochranný travní pás nad mezí. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení<br />
zachyceného odtoku až do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska omezení využití pozemku se jedná o opatření poměrně<br />
náročné, neboť je žádoucí, aby byla mechanizací překonávána na co<br />
nejméně místech – v těchto místech je vhodné přerušit hrázku meze<br />
a v případě příkopu je nutno vybudovat propustek nebo jiný přejezd.<br />
<br />
V každém případě, mez je prvkem velmi atraktivním především tím, že<br />
spojuje efektivní protierozní ochranu s revitalizací a diverzifikací krajiny.<br />
Z hlediska ryze protierozního je možno velmi podobného efektu<br />
dosáhnout snáze příkopem, průlehem, či protierozní hrázkou.<br />
<br />
[[Image:4-23.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-23: Protierozní mez (Horní Újezd, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Funkce meze''<br />
''v tomto případě spočívá podobně jako u mezí <br>historických ve vytvoření''<br />
''stupně a tím ve snížení sklonu sousedních <br>pozemků.''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-24.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-24: Protierozní mez (Heroltice u Tišnova, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-25.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-25: Protierozní mez s příkopem (Heroltice u Tišnova, <br>foto VÚMOP,''<br />
''v.v.i.). Tuto mez by stejně tak bylo možno označit <br>za sběrný příkop s ochranným''<br />
''travním pásem a výsadbou doprovodné <br>vegetace.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.<br />
|}<br />
<br />
===Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)===<br />
Tato kapitola by měla zájemcům z řad vlastníků nebo uživatelů zemědělské<br />
půdy přinést základní informace týkající se legislativního rámce<br />
navrhování, realizace a provozování technických protierozních opatření,<br />
zajištění jejich návrhu, realizace i zajištění finančních zdrojů na<br />
jejich vybudování.<br />
<br />
====Legislativní rámec====<br />
Při hodnocení procesu realizace společných zařízení v rámci pozemkových<br />
úprav je nutné vycházet z platné legislativy. TPEO je stavbou<br />
nebo terénní úpravou podle Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.,<br />
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění). Může se<br />
jednat také o vodní dílo, stavbu k vodohospodářským melioracím dle<br />
§ 55 a § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých<br />
zákonů, v platném znění. Podle § 2 vyhlášky č. 225/2002 Sb. je stavbou<br />
k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí – stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody, stavba nebo soubor<br />
staveb upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody. Je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. Pokud se jedná<br />
o TPEO uvedené v bodě 4.4.1.3 (TPEO – stavby vyžadující stavební<br />
povolení), pak je stavební povolení nutné a územní rozhodnutí také.<br />
Pokud je stavba jako společné zařízení zahrnutá do schváleného návrhu<br />
pozemkových úprav upouští se od vydání územního rozhodnutí<br />
o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území podle § 12 odst. 3<br />
zákona č. 139/2002 Sb. Vodní díla povoluje vodoprávní úřad se souhlasem<br />
obecného stavebního úřadu. Povinnosti vlastníka a správce upravuje<br />
§ 50–53 vodního zákona. Některá protierozní opatření nejsou<br />
stavbou nebo stavební úpravou dle stavebního zákona (např. zatravněné<br />
zasakovací pásy, zatravněné údolnice). Před realizací opatření<br />
je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním<br />
úřadě.<br />
<br />
=====TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení=====<br />
V § 103 stavebního zákona se uvádí seznam staveb, terénních úprav,<br />
zařízení a udržovacích prací, které nevyžadující stavební povolení ani<br />
ohlášení. Může se jednat o následující opatření:<br><br />
<br />
• povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla podle vodního zákona (příkopy, průlehy, …)<br><br />
• nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla,<br><br />
• opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,<br><br />
• úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími (příkopy, průlehy, terénní urovnávky)<br><br />
• propustky na účelových komunikacích.<br />
<br />
=====TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas=====<br />
V rámci plánu společných zařízení se navrhují mnohá opatření, která<br />
nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavby nebo která nejsou považována<br />
za stavby. V § 104 stavebního zákona se uvádí seznam jednoduchých<br />
staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které<br />
vyžadují ohlášení, ale není vyžadováno stavební povolení. Může se jednat<br />
o následující opatření:<br><br />
<br />
• terénní úpravy, stavby zařízení staveniště, stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 stavebního zákona,<br><br />
• sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.<br />
<br />
Další seznam společných zařízení je uveden v § 14 Vyhlášky<br />
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních<br />
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních<br />
komunikacích). Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají<br />
všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15 vyhlášky, nedotýkají se<br />
práv třetích osob a jedná se o drobné úpravy komunikací. Speciálním<br />
stavebním úřadem pro stavby pozemních komunikací – stavby dálnic,<br />
silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací<br />
podle § 15 stavebního zákona je silniční správní úřad. Pro stavby polních<br />
cest se obvykle jedná o odbor dopravy příslušného obecního úřadu<br />
s rozšířenou působností.<br />
<br />
V Zákoně č. 254/2001 Sb., (vodní zákon), je uveden seznam vodních<br />
děl, která pro svoji realizaci vyžadují souhlas speciálního stavebního<br />
úřadu – vodoprávního úřadu. Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke<br />
stavbám, zařízením nebo činnostem – prvkům plánu společných zařízení<br />
(u pozemkové úpravy), k nimž není třeba povolení podle vodního<br />
zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:<br />
<br />
• ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,<br><br />
• ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,<br><br />
• ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,<br><br />
• ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.<br />
<br />
Speciálním stavebním úřadem je pro vodní díla podle § 15 stavebního<br />
zákona vodoprávní úřad. Pro vodní díla realizovaná v rámci plánu společných<br />
zařízení se obvykle jedná o odbor životního prostředí příslušného<br />
obecního úřadu s rozšířenou působností.<br />
<br />
Z výše uvedeného textu je zřejmé, že většinou jsou stavby, terénní<br />
úpravy a další prvky plánu společných zařízení zahrnuty do stavebních objektů a kompletních staveb, které jsou projednávány ve stavebním<br />
řízení místně příslušným obecným stavebním úřadem nebo speciálním<br />
stavebním úřadem.<br />
<br />
=====TPEO – stavby vyžadující stavební povolení=====<br />
Všechny ostatní stavby kromě těch, které nevyžadují stavební povolení<br />
ani ohlášení, a těch, které vyžadují ohlášení nebo souhlas, mohou být<br />
realizovány pouze na základě stavebního povolení. V tomto případě je<br />
nezbytné určit, zda je prvek plánu společných zařízení stavbou. V § 2<br />
stavebního zákona se uvádí, že: „Stavbou se rozumí veškerá stavební<br />
díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na<br />
jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály<br />
a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“ A v § 3 stavebního<br />
zákona se uvádí, že: „Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona<br />
rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled<br />
prostředí nebo odtokové poměry.“<br />
<br />
Stavební řízení a stavební povolení k vodním dílům je upraveno ve vodním<br />
zákoně. Podle § 55 a dalších jsou vodní díla stavby, které slouží<br />
ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu<br />
povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami,<br />
ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo<br />
k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Z prvků plánu společných<br />
zařízení se nejčastěji jedná o hráze, vodní nádrže, stavby na ochranu<br />
před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování<br />
a odvodňování pozemků, stavby k hrazení bystřin a strží a jiné.<br />
V § 56 vodního zákona jsou upřesněny stavby k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků. Jedná se o stavby k závlaze a odvodnění pozemků<br />
a k ochraně pozemků před erozní činností vody.<br />
<br />
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků<br />
a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně je upraveno vyhláškou<br />
č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.<br />
V souvislosti s často navrhovanými prvky plánu společných zařízení<br />
při pozemkových úpravách se v § 2 Vyhlášky mj. uvádí, že: „Stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor<br />
staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi.“<br />
<br />
Jedná se tedy o většinu staveb navrhovaných v rámci plánu společných<br />
opatření jako technická (stavebně technická) opatření. U takovýchto<br />
staveb je zřejmé, že budou vyžadovat stavební povolení a že speciální<br />
stavební úřad bude přezkoumávat, zda byl naplněn § 61 stavebního zákona.<br />
Dotčené orgány v procesu územního plánování (2016) jsou v této<br />
příručce přehledně sestaveny a dostupné i na internetu na stránkách<br />
http://www.uur.cz.<br />
<br />
=====Doporučení postupu=====<br />
Dodržení všech zákonných podmínek pro realizaci prvků TPEO vyžaduje<br />
rozsáhlé a aktualizované znalosti legislativy. Při zajišťování povolení,<br />
rozhodnutí, souhlasů apod. je dalším úskalím nejednotná praxe<br />
stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a dalších správních orgánů<br />
ve výše uvedených oborech.<br />
<br />
Proto nezbývá než záměr a později projektovou dokumentaci průběžně<br />
konzultovat s pracovníky místně příslušných správních úřadů,<br />
průběžně připravovat nezbytné žádosti, průběžně dokládat nezbytné<br />
přílohy a průběžně přizpůsobovat projektovou dokumentaci požadavkům<br />
správního úřadu.<br />
<br />
U některých staveb je možno před zahájením projektové přípravy požádat<br />
krajský úřad, úřad územního plánování a obecní úřad o územně<br />
plánovací informaci o podmínkách využívání území a o podmínkách vydání<br />
potřebných souhlasů a rozhodnutí. Podobně lze postupovat podle<br />
§ 15 Stavebního zákona a vyžádat si vyjádření obecního stavebního úřadu, jakým způsobem bude postupovat a jaké podklady bude ke svým<br />
rozhodnutím vyžadovat. Obě dvě popsané možnosti na urychlení a objektivizaci<br />
postupu při veřejnoprávním projednávání jednotlivých opatření<br />
navržených v rámci plánu společných zařízení lze uplatnit pouze<br />
pro pozemní stavby a některé další stavby v krajině. Obvykle tak nelze<br />
postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají<br />
stavebnímu řízení.<br />
<br />
====Navrhování TPEO====<br />
Tato dílčí kapitola je pojednána velmi stručně a jejím cílem je zemědělci<br />
– majiteli či uživateli zemědělského pozemku nastínit, jaké kroky<br />
je třeba podniknout v případě, že se rozhodne pro realizaci TPEO.<br />
Kroky pro vlastní návrh bude však nepochybně realizovat smluvně<br />
zajištěný projektant. Pokud vybudování TPEO v souladu s předchozí<br />
kapitolou vyžaduje vypracovat projekt, je třeba se řídit stavebním zákonem<br />
č. 183/2006 Sb. v platném znění. Vypracovat projekt mohou<br />
pouze autorizované osoby, viz § 158 stavebního zákona. Počet stupňů<br />
stavební dokumentace, obsah a rozsah dokumentace je dán stavebním<br />
zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb.<br />
v platném znění. Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR), dokumentace<br />
pro stavební povolení (DSP) nebo pro ohlášení stavby (DOS),<br />
dokumentace pro provedení stavby (DPS) a dokumentace skutečného<br />
provedení stavby (DSPS). Stavební zákon také určuje, kdo se bude vyjadřovat<br />
k dané stavbě.<br />
<br />
====Vlastnické vztahy====<br />
Vybudováním TPEO na původně celistvém zemědělském pozemku na<br />
něm vznikne oddělená a většinou jinak využívaná struktura – plocha.<br />
Tuto plochu je třeba specifickým způsobem udržovat a velmi často během<br />
nebo po realizaci dochází ke změně vlastnictví právě z důvodu<br />
jednak investorství a jednak následné údržby.<br />
<br />
Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. musí být vlastníkem pozemku,<br />
na kterém má vzniknout stavba, stavebník. Podmínky zaústění a vyústění<br />
odtoků jsou dány také stavebním zákonem a musí být řešeny<br />
v širších souvislostech. Z toho plyne, že nelze zaústit TPEO na cizí<br />
pozemek bez souhlasu majitele a vyústit TPEO do recipientu bez souhlasu<br />
příslušného vodoprávního úřadu. Vodoprávními úřady jsou obce,<br />
újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady s rozšířenou<br />
přenesenou působností, kraje a dále ministerstvo zemědělství a ministerstvo<br />
životního prostředí jako ústřední vodoprávní úřady v rámci<br />
svých kompetencí. Není-li vodním zákonem stanoveno jinak, vykonávají<br />
působnost vodoprávního úřadu obecní úřady s rozšířenou přenesenou<br />
působností. Kompetence k jednotlivým úkonům a působnost vodoprávních<br />
úřadů je uvedena ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb.<br />
<br />
Pokud nejsou vyřešeny vlastnické vztahy v místě plánované stavby, nelze<br />
dále v záměru pokračovat.<br><br />
Způsoby řešení vlastnických vztahů:<br><br />
• Možnost výkupu pozemku pro stavbu – je nutné zpracovat geometrický plán a vytýčit vlastnické hranice v terénu na náklady vlastníka. Řešení může být nákladné.<br><br />
• Možnost směny pozemků – nutný je opět geometrický plán a vytýčení hranic nových pozemků v terénu na náklady vlastníka.<br><br />
• Pozemkové úpravy – vyřeší se vlastnické vztahy, navrhne se optimální řešení protierozní ochrany (PEO) v širších souvislostech bez finanční účasti vlastníků i uživatelů pozemků.<br><br />
<br />
====Možnosti financování====<br />
K realizaci PEO je možno velmi efektivně využít některého z celé řady<br />
dotačních programů. Dotační programy se rozlišují podle toho, která<br />
opatření jsou v jakém rozsahu podporována a kdo může být žadatelem.<br />
Ve většině dotačních titulů a operačních programů patří mezi žadatele<br />
a příjemce podpory na realizaci opatření fyzické či právnické osoby,<br />
státní organizace (správy parků a chráněných území, státní podniky, …)<br />
či správní jednotky (kraje, obce), které dané opatření vlastní a užívají.<br />
Při schválených pozemkových úpravách je žadatelem a příjemcem podpory<br />
z Programu rozvoje venkova (PRV) na realizaci navržených opatření<br />
pozemkový úřad, který po realizaci společných zařízení může jejich<br />
vlastnictví převést na příslušnou obec. Realizace mohou být také financovány<br />
z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a jiných<br />
dotačních titulů.<br />
<br />
Doporučujeme sledovat různé dotační výzvy na internetových<br />
stránkách:<br><br />
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace<br><br />
http://www.opzp.cz<br><br />
http://www.sfzp.cz<br><br />
http://www.ochranaprirody.cz<br><br />
<br />
===Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)===<br />
Ekologické zemědělství (dále také EZ) je moderní formou obhospodařování<br />
půdy bez používání chemických vstupů s nepříznivými dopady<br />
na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat. Mezi základní<br />
přístupy patří zachování hodnotné a kvalitní půdy. Zlepšování<br />
úrodnosti půdy se provádí pomocí přirozených postupů, jako organické<br />
nebo zelené hnojení a prostřednictvím pestrých osevních postupů. Za<br />
důležité se v ekologickém zemědělství považuje i střídání plodin, díky<br />
němuž se vytváří mnohotvárnost kulturní krajiny a biologická rovnováha.<br />
Boj proti plevelům se uskutečňuje pomocí moderních technologií,<br />
především mechanickou cestou.<br />
<br />
'''Hlavním cílem ekologického zemědělství je produkce vysoce kvalitních potravin (biopotravin) a nezávadných krmiv pro hospodářská zvířata.'''<br><br />
<br />
Při produkci zemědělských plodin na orné půdě je nutné tuto problematiku řešit optimální kombinací níže uvedených tří hledisek:<br><br />
• co na půdě pěstuji – využívané osevní postupy,<br><br />
• jak půdu zpracovávám a kultivuji – dodržovaná agrotechnika,<br><br />
• co do půdy přidávám – používané organické hnojení.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-26a.jpg|200px|]] [[Image:4-26b.jpg|200px|]] <br><br />
''Obr. 4-26: Označení produktů certifikovaných jako biopotraviny''<br />
<br />
====Osevní postupy====<br />
Pro ekologické zemědělství je osevní postup stěžejním systémovým<br />
opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udržet a zlepšit přirozenou<br />
úrodnost půdy, stabilizovat procesy humifikace a mineralizace, zvýšit<br />
využitelnost vody a živin, mikrobiální aktivitu půdy, příjem dusíku, potlačit<br />
napadení kulturních rostlin chorobami a škůdci, omezit konkurenci<br />
plevelných rostlin, regulovat účinek růstových látek z posklizňových<br />
zbytků, zvýšit biodiverzitu, stabilitu agroekosystému a zefektivnit produkci,<br />
ale '''zejména z hlediska ochrany půdy vhodným osevním<br />
postupem výrazně omezit erozi.'''<br />
<br />
Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Jeho vhodné<br />
využití přispívá ke zvýšení produktivity o 5–20 % při redukci materiálových<br />
vstupů. Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší než v konvenčním<br />
zemědělství. Má též vliv na kvalitu, např. na pekařskou jakost pšenice.<br />
<br />
<br />
'''Vymezení významu osevního postupu dle platné legislativy o EZ<sup>1</sup>:'''<br><br />
• Do osevního postupu se zařazují přednostně jeteloviny, luskoviny<br />
nebo směsky obsahující jeteloviny nebo luskoviny.<br><br />
• Osevní postup musí umožnit využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin, udržování nebo zvyšování půdní úrodnosti (obsahu humusu v půdě), co nejdéle trvající vegetační kryt pokud možno i přes zimu, a působit protierozně.<br><br />
• Střídání plodin se provádí tak, že:<br><br />
a) obilniny mohou po sobě následovat nejvýše dva roky,<br><br />
b) plodiny s malou konkurenční schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s vyšší konkurenční schopností vůči plevelům,<br><br />
c) mělce kořenící plodiny se střídají s plodinami hlubokokořenícími,<br><br />
d) plodiny trpící stejnými škodlivými činiteli se zařazují v dostatečném časovém odstupu podle druhu škodlivého činitele.<br />
<br />
V zemědělském podniku s vyváženým zastoupením rostlinné a živočišné<br />
produkce, zvláště při převaze chovu polygastrických zvířat, je při<br />
určení struktury plodin méně obtížné dodržet výše uvedené zásady.<br />
Pro určení struktury plodin je rozhodující potřeba vlastních krmiv a následně<br />
zajištění tržní rostlinné produkce vázané smlouvami.<br />
<br />
Kulturní plodiny lze seskupit podle typických vlastností ve vztahu<br />
k půdní úrodnosti, resp. k dalším plodinám v osevním postupu, do dvou<br />
základních skupin, a to na zlepšující a zhoršující. '''Další neméně významné hledisko je vztah osevního postupu k případné vodní a větrné erozi.'''<br />
<br />
<br />
'''Zásady sestavování osevních postupů v EZ'''<br />
Podle potřeby pícnin (krmných plodin) a možností odbytu ostatních plodin<br />
určíme zastoupení (%) jednotlivých plodin. Podle toho se rozhodneme<br />
pro délku rotace, resp. počet honů. Z pozemků, které máme k dispozici,<br />
sestavíme jednotlivé hony (nemusí být v jednom celku, ale mají mít podobné<br />
vlastnosti podle polohy, zamokření, půdního druhu apod.).<br />
<br />
Řadíme plodiny (skupiny podobných plodin) do sledů při respektování těchto zásad:<br><br />
• zvýšit podíl leguminóz v osevním postupu na 25 %, lépe na 33 % (včetně jetelotrav),<br><br />
• jetelovinami zahajovat konverzi kvůli omezení plevelů,<br><br />
• využít všechny možnosti zařazení meziplodin (stále zelené pole),<br><br />
• využít okopaniny pro urychlení rozkladu organické hmoty a potlačení plevelů,<br><br />
• rostliny s pomalým počátečním vývinem řadit po „odplevelujících“,<br><br />
• střídat hluboce a mělce kořenící, ozimé a jarní, širokolisté a úzkolisté.<br />
<br />
<br />
'''Příklady osevních postupů (přispívající k omezení eroze půdy) (Šarapatka a kol., 2006)'''<br><br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik zaměřený na produkci mléka'''<br><br />
1. Jetelotravní směska<br><br />
2. Jetelotravní směska<br><br />
3. Ozimá pšenice (podsev; jetel plazivý)<br><br />
4. Oves nebo luskoviny na zrno (meziplodina; směska)<br><br />
5. Brambory nebo krmná řepa<br><br />
6. Žito (podsev; jetelotravní směska)<br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik s chovem prasat''' <br><br />
1. Jetelotravní směska nebo zelený úhor <br><br />
2. Ozimá pšenice (podsev; jetel plazivý) <br><br />
3. Směska oves a hrách <br><br />
4. Luskoviny na zrno (podsev; jílek) <br><br />
5. Ozimý ječmen nebo triticale <br><br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik s chovem prasat a skotu'''<br><br />
1. Jetelotravní směska<br><br />
2. Jetelotravní směska<br><br />
3. Ozimá pšenice nebo žito<br><br />
4. Okopanina<br><br />
5. Luskoviny na zrno<br><br />
6. Pšenice špalda<br><br />
7. Oves (podsev; jetelotravní směska)<br />
<br />
'''• Osevní postup – podnik bez chovu hospodářských zvířat'''<br><br />
1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor<br><br />
2. Brambory nebo řepka (ozimá či jarní)<br><br />
3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka)<br><br />
4. Jarní ječmen nebo oves (meziplodina; svazenka, hořčice)<br><br />
5. Hrách<br><br />
6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska – rotující úhor)<br><br />
<br />
<br />
----<br />
<br />
<sup>1</sup> Zákon 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a o změně Zákona č. 368/1992 Sb.,<br />
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů<br><br />
Vyhláška č. 80/2012 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí<br />
některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství<br><br />
Prováděcí nařízení komise (EU) č. 505/2012, kterým se mění a opravuje nařízení (ES)<br />
č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické<br />
produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci,<br />
označování a kontrolu<br><br />
Nařízení komise (EU) č. 471/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, pokud jde<br />
o seznam třetích zemí, z nichž musí určité zemědělské produkty získané ekologickou metodou<br />
produkce pocházet, aby mohly být uvedeny na trh v Unii<br />
<br />
====Agrotechnika====<br />
Zpracování půdy slouží k úpravě půdních vlastností ve vztahu k pěstovaným<br />
plodinám. Patří k němu povrchové kypření půdy, povrchové utužení,<br />
kypření a drobení orniční vrstvy, urovnání povrchu orniční vrstvy,<br />
prohlubování ornice a kypření podorničí a úprava vodního režimu půdy.<br />
<br />
Správná a vhodně zvolená agrotechnika v EZ má zásadní vliv na mechanické<br />
odplevelení pozemků a udržení plevelů pod prahovou hodnotou.<br />
<br />
'''Zpracování půdy se dělí do čtyř skupin:'''<br />
<br />
• '''Základní zpracování''' – zahrnuje podmítku, seťovou a hlavní orbu,<br />
prohlubování, podrývání a hloubkové kypření (dlátování). Tyto<br />
úkony svým kypřícím účinkem zvyšují pórovitost, obsah makropórů,<br />
a tím lepší pronikání vody do půdy. Nakypřená vrstva značně zvyšuje<br />
svůj objem – u hlinitých půd to může být až o 30 % a u těžších půd<br />
o 50 % i více. Ornice se přitom rozpadá na menší půdní agregáty.<br />
Podmítka prováděná na těžších půdách za sucha způsobuje hrudovitost,<br />
a to zejména po jařinách, olejninách a luskovinách.<br><br />
• Při orbě těžké půdy za sucha se větší hroudy vytvářejí po okopaninách,<br />
nejmenší po obilovinách. Nejlepší drobtovitost je po jařinách,<br />
luskovinách a olejninách. Na lehčích půdách je drobtovitost obvykle<br />
dobrá. Protože orbou se uvede půda do klidu na delší období, má její<br />
kvalita výrazný vliv na omezení projevů eroze. Optimálně zvolená<br />
hloubka orby je velmi důležitá na omezení vytrvalých plevelů.<br><br />
• Při jarní předseťové přípravě bývá nejodolnější struktura při vláčení<br />
a smykování po jetelotravních směskách i po okopaninách, nejméně<br />
odolná po obilovinách (ječmen, pšenice). Uléhavost je větší po obilovinách,<br />
menší po jetelotravních směskách.<br />
<br />
'''• Příprava půdy k setí nebo sázení''' – má za cíl umožnit včasné<br />
a úspěšné založení porostu a vytvoření vhodných podmínek pro<br />
jeho růst. Spočívá v urovnání povrchu, vytvoření lůžka pro osivo<br />
a v omezení růstu plevelů, které je klíčové v EZ. K přípravě půdy<br />
slouží smykování, vláčení, kypření a válení. V dnešní době se tyto<br />
operace vesměs agregují při použití bezorebného secího stroje<br />
anebo kompaktoru.<br />
<br />
• '''Kultivace půdy za vegetace kypřením nebo válením''' – je<br />
rozdílná u hustě setých plodin, kde se uplatňuje vláčení a válení,<br />
a u širokořádkových plodin, kde se uplatňuje podle druhu plodiny:<br />
plečkování, hrůbkování, dlátování, ale i vláčení a válení. Frekvence<br />
těchto vhodně použitých operací rozhoduje o udržení bezplevelnosti pozemku a tím o výnosu a ekonomickém efektu pěstované<br />
plodiny.<br />
<br />
'''• Bezorebné zpracování půdy''' – je založeno na zjednodušených<br />
postupech, při nichž je půda zpracovávána méně často, do menší<br />
hloubky, a některé operace mohou být vynechány. Hlavním důvodem<br />
k používání této technologie je snaha o omezení přejezdů po<br />
poli, snaha o úsporu vláhy v sušších oblastech a snížení nákladovosti.<br />
V EZ se tento způsob doporučuje využívat omezeně, protože se<br />
zde trochu potlačují doporučované zásady optimální agrotechniky<br />
tohoto přirozeného hospodaření.<br />
<br />
<br />
'''Další agrotechnická opatření využitelná v EZ, omezující erozi půdy'''<br><br />
• '''Podrývání''' je velmi hluboké kypření, kdy se neobrací půda a to v min. hloubce do 35 cm (pochopitelně, kde to půdní podmínky dovolí a půdní profil je dostatečně hluboký).<br><br />
• '''Hloubkové kypření''', což je kypření do hloubky 35 cm.<br><br />
• '''Plečkování''' a to hlavně s pasivními radličkami různých tvarů u okopanin a kukuřice.<br><br />
• '''Dlátování''', které je prováděno dláty a to zejména u okopanin v průběhu jejich vegetace.<br><br />
<br />
====Organické hnojení====<br />
Značný efekt při snižování vodní i větrné eroze, nejen v ekologickém<br />
zemědělství, má dostatečný obsah organické hmoty v půdě. Vzhledem<br />
k podmínkám ekologického zemědělství, kdy není možné využít průmyslová<br />
hnojiva, je jen několik cest jak tento stav zlepšit a to:<br />
<br />
a) pravidelné hnojení chlévským hnojem od hospodářských zvířat,<br><br />
b) zaorávání rostlinných zbytků po sklizni hlavních plodin,<br><br />
c) cílené pěstování meziplodin za účelem zvýšení podílu organické hmoty v půdě. <br><br />
<br />
<br />
'''a) Chlévský hnůj vznikající fermentací''' (zráním) chlévské mrvy (nezušlechtěný substrát získaný po vyvezení ze stájí) '''má pro půdní úrodnost zásadní význam:'''<br><br />
• obohacuje půdu o snadno rozložitelné uhlíkaté a dusíkaté látky, které jsou zdrojem energie, CO2 a přijatelných forem dusíku i ostatních živin,<br><br />
• obsahuje v sušině asi 1–2 % mikroorganismů, které příznivě ovlivňují biologickou půdní činnost,<br><br />
• obsahuje růstové látky, hlavně heteroauxin,<br><br />
• je zdrojem vody (obsahuje 60–80 %),<br><br />
• omezuje vodní erozi.<br />
<br />
Při produkci chlévského hnoje je hlavním úkolem zabezpečit uchování<br />
co největšího množství organických látek a maximálního množství živin.<br />
Běžné ztráty při uchování hnoje se pohybují okolo 40 %, často i více.<br />
<br />
Obsah organických látek, zejména sušiny a živin v chlévském hnoji,<br />
závisí na použitém krmivu, druhu hospodářských zvířat, podestýlce<br />
a způsobu ošetřování chlévské mrvy. Složení hnoje může být velmi variabilní.<br />
V průměru obsahuje 75–80 % vody, 20–25 % sušiny, z toho<br />
16–18 % tvoří sušina organických látek. Poměr C:N = 20–30 : 1. Dále<br />
chlévský hnůj obsahuje všechny ostatní makro i mikroelementy jako S,<br />
Fe, B, Mn, Cu, Zn, Mo aj. Obsah živin závisí na druhu hnoje – nejbohatší<br />
je králičí, slepičí a husí. Rostlinné živiny se v chlévském hnoji nacházejí<br />
v organické i minerální formě. Dusík je přítomen ze 70 % v organické<br />
formě, 29 % činí N – NH4, 1 % N – NO3. Organický podíl hnoje je asi<br />
z 85–90 % ve formě polorozložené, ale nehumifikované org. hmoty.<br />
Zbytek tvoří humusové látky.<br />
<br />
Produkce chlévského hnoje, obsah sušiny, organických látek a živin závisí<br />
na druhu zvířat, jejich stáří, krmení, způsobu ustájení, množství a druhu steliva, počtu ustájených zvířat a počtu dní ustájení ve stáji.<br />
Proto jsou výpočty zatíženy značnými chybami.<br />
<br />
'''Obecně lze uvažovat o produkci chlévského hnoje ve výši 10 t za rok na jednu VDJ (velkou dobytčí jednotku = 500 kg živé hmotnosti hospodářského zvířete).'''<br />
<br />
Pravidelné hnojení půd chlévským hnojem je pro udržení půdní úrodnosti<br />
nezbytné. Jinak dojde k poklesu obsahu humusu a zhoršují se<br />
půdní vlastnosti. Obohacením půdy o organickou hmotu se omezí vodní<br />
eroze půdy.<br />
<br />
Ke hnojení se používá dobře vyzrálý hnůj obvykle 1x za 3–4 roky. Má-li<br />
být optimálně využit, je nutné, aby byl rovnoměrně aplikován na pozemek<br />
a ihned zapraven do půdy, jinak dochází ke ztrátám. Hnůj se<br />
používá hlavně k plodinám s delší vegetační dobou, které jsou náročné<br />
na živiny a organickou hmotu. Jedná se zejména o okopaniny (cukrovka,<br />
brambory), obiloviny (kukuřice), olejniny (řepka), zeleninu (košťáloviny<br />
a plodové zeleniny) a vytrvalé kultury (vinice a ovocné sady). Dávky<br />
hnojení kolísají od 20 do 50 t/ha. U obilovin se pohybují kolem 20 t/ha,<br />
u okopanin 40–50 t/ha a u zeleniny případně i vyšší.<br />
<br />
'''Je nutné v současné době podporovat zvýšení podílu živočišné výroby na produkci zemědělské farmy a to i z hlediska produkce organických hnojiv. Bylo by ideální docílit zatížení 1 VDJ/1 ha, kdy by byla zabezpečena dostatečná produkce hnoje a tím při jeho aplikaci veškeré pozitivní účinky na půdu.'''<br />
<br />
<br />
'''b) Zaorávaní rostlinných zbytků'''<br><br />
<br />
V současné době, kdy se velmi snížil podíl živočišné výroby a vyprodukovaná<br />
sláma není využita ke krmení či stlaní, používá se v masovém<br />
měřítku drcení slámy na pozemku a její rovnoměrné rozptýlení a následné<br />
zapravení do půdy podmítkou či jiným mechanickým zpracováním.<br />
Je nutné při následném zaorání optimalizovat poměr C:N a to<br />
kejdou nebo močůvkou. Obdobně se zapravuje i chrást po vyorání cukrovky,<br />
případně rostlinné zbytky po sklizni kukuřice nebo slunečnice.<br />
<br />
Tento logický způsob si vynutily podmínky, kdy v dnešní době ve většině<br />
případů není efektivnější využití vyprodukované organické hmoty<br />
a tento způsob je běžný i v konvenčním zemědělství.<br />
<br />
<br />
'''c) Pěstování meziplodin ke zvýšení obsahu organické hmoty v půdě'''<br />
<br />
Na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách se uplatňují v rámci ekologického zemědělství následující půdoochranné technologie:<br><br />
• zasetí svazenky nebo hořčice a poté setí následné plodiny do jejich mulče (u kukuřice, slunečnice, čiroku),<br><br />
* nekypřená půda – v případě že v zimním období dojde k přemrznutí meziplodiny, doporučuje se přímé setí do zbytků mulče meziplodiny,<br><br />
* nakypřená půda – pokud v zimním období k přemrznutí nedojde, je nezbytné růst meziplodiny zastavit prokypřením půdy, ale vždy s dostatečným podílem posklizňových zbytků na povrchu půdy,<br><br />
• pěstovávání ozimého žita (sklizeného na senáž) a pěstování následné plodiny za použití bezorebných technologií nebo pásového zpracování půdy,<br><br />
• pěstování LOS nebo jiných ozimých směsek s obdobným způsobem zakládání následného porostu.<br />
<br />
<br />
'''Příklady meziplodinových směsí''' (Výsevek jednotlivých komponentů v kg.ha<sup>-1</sup> uvádějí čísla v závorkách) (Šarapatka a kol., 2006)<br />
<br />
'''• Ozimé meziplodiny'''<br><br />
1. Jílek jednoletý (20), vikev ozimá (50), inkarnát (20) – Landsberská směska<br><br />
2. Peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80–100)<br><br />
3. Řepka ozimá (5), žito (120)<br />
<br />
'''• Letní a strniskové meziplodiny'''<br><br />
1. Slunečnice roční (10–15), bob koňský (70–100)<br><br />
2. Řepice (6), pohanka (60)<br><br />
3. Vikev setá (80), svazenka (6)<br><br />
4. Peluška (80), vikev setá (50–60), hořčice bílá (5)<br />
<br />
'''• Podsevy'''<br><br />
1. Jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10)<br><br />
2. Tolice dětelová (3–4), úročník bolhoj (20)<br><br />
3. Štírovník (8), jílek mnohokvětý (20) nebo úročník (12)</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1575OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-08T09:54:58Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''<br />
<br />
====Průlehy====<br />
Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu.<br />
Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí a sklonu<br />
jeho svahů, které by neměly překročit 1:5 – zpravidla se navrhuje mírnější<br />
(např. 1:10) tak, aby objekt byl přejezdný, případně i obdělávatelný.<br />
Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších<br />
pozemcích o sklonu pod 10 %.<br />
<br />
V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci<br />
s funkcí retenční a zasakovací. Tento typ opatření je poměrně rizikový<br />
co do dimenzování, protože hrozí při překročení kapacity přelití a soustředění<br />
odtoku. Navíc hydraulická vodivost půdy se v čase mění jednak<br />
díky vývoji vegetace, ale i díky usazenému sedimentu. Proto se doporučuje,<br />
aby průleh měl vždy řešenou možnost odvodu zachycené vody<br />
povrchově mírným podélným sklonem.<br />
<br />
Příčný profil průlehu je nejčastěji zatravněný a je posuzován jednak na<br />
kapacitu a jednak na stabilitu – nevymílací rychlosti.<br />
<br />
Z hlediska omezení hospodaření na pozemku oproti příkopu na jedné<br />
straně zabírá průleh více prostoru, na druhé straně ale podstatně méně<br />
omezuje hospodaření tím, že je přejezdný.<br />
<br />
Co se týče doplňkových součástí průlehů, stejně jako u příkopu je velmi<br />
žádoucí zakládat nad průlehem pás trvalého travního drnu v šířce minimálně<br />
5 m pro zachycení smyté zeminy před vstupem do průlehu a tedy<br />
i hydrografické sítě. Vhodná je i výsadba vegetace podél průlehu, možno<br />
je doplnění zemní hrázkou s funkcí zvýšení kapacity průlehu (podobně<br />
jako u příkopu). V tom případě buď musí být zemní těleso hrázky velmi<br />
mohutné, nebo není splněn požadavek přejezdnosti. Snadno je rovněž<br />
možno kombinovat průleh s mezí. I zde platí zásady a omezení uvedená<br />
v odstavci o mezích a příkopech.<br />
<br />
Co se týče prostorového uspořádání, stejně jako příkop, i průleh může<br />
být záchytný, sběrný nebo svodný. Platí zde stejné zásady i omezení jako<br />
u příkopů. V případě že průlehy budou mít velmi mírné sklony svahů<br />
a mírný podélný sklon, tak, že budou běžně obdělávatelné, je možné<br />
je na chráněném pozemku seskupovat i do soustav ve vzdálenostech<br />
kolem 20–50 m.<br />
<br />
[[Image:4-18.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-18: Průleh (Milínov, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Tento průleh nesplňuje díky''<br />
''hrázce s příliš strmými svahy základní podmínku průlehu – <br> tedy možnost''<br />
''přejíždět mechanizací. Stejně tak by bylo možno ho nazvat mezí se záchytným<br>''<br />
''nebo svodným prvkem nebo zemní hrázkou s příkopem. Val by mohl<br>''<br />
''být osázen vegetací.''<br />
<br />
====Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku====<br />
Zatravněné údolnice představují dráhy povrchového odtoku, kde dochází<br />
k soustřeďování odtékající vody. Údolnice mohou soustřeďovat<br />
a odvádět buď plošný povrchový odtok z přilehlých pozemků, nebo<br />
mohou být recipientem protierozních příkopů nebo průlehů.<br />
<br />
Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými<br />
metodami (kritická rychlost, tečné napětí, …) a v žádném případě<br />
nelze vystačit s USLE. K definici drah soustředěného odtoku je možno<br />
přistoupit buď empiricky na základě čtení morfologie terénu, nebo<br />
s využitím plně distribuovaných výpočetních metod a modelů.<br />
<br />
Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti<br />
příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním<br />
drnem byla dostatečně velká a vytvořila dostatečně kapacitní<br />
miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod<br />
pracujících na epizodním základě (pracuje s konkrétní návrhovou srážkou)<br />
a pracovat se zabezpečeností návrhu jak pro dimenzování na návrhový<br />
průtok, tak pro posouzení stability profilu při návrhovém průtoku.<br />
<br />
Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku<br />
a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno<br />
může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání<br />
přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředěný odtok<br />
po nechráněném povrchu podél. Proto je nezbytné, aby farmář věnoval<br />
tomuto místu mimořádnou pozornost.<br />
<br />
Profil údolnice je stabilizován jen trvalým drnem, který by pro vyšší stabilitu<br />
měl být pravidelně sečen a udržován. Ve výjimečných případech<br />
je možno v údolnici vybudovat trubní drenáž pro ochranu drnu před<br />
zamokřením. Pokud není údolnice jednoznačně formována, je možné ji<br />
pomístně upravit do požadovaného příčného profilu – v tom případě se<br />
pohybujeme na pomezí zatravněné údolnice a svodného průlehu.<br />
<br />
I údolnice je možno s výhodou využít pro diverzifikaci krajiny tím, že<br />
se podél travního pásu vysází vegetace – v tom případě by ale mělo<br />
jít o solitérní stromy, nikoliv pás křovin, protože pro správnou funkci<br />
zatravněné údolnice je nutná pravidelná a pečlivá údržba hranice mezi<br />
ornou půdou a drnem.<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o bezproblémové<br />
opatření, protože údolnice je přejezdná ve všech směrech a jediný požadavek<br />
je, aby farmář nepoškodil mechanizací zapojený drn, nebo nevytvořil<br />
koleje, odvádějící průtok mimo zamýšlený směr.<br />
<br />
[[Image:4-19.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-19: Zatravněná dráha soustředěného odtoku (Nenkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Polní cesty s protierozní funkcí====<br />
Polní cesta s protierozní funkcí je kombinovaným typem opatření, kdy<br />
běžná místní komunikace je cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém<br />
směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit příliš dlouhý<br />
a erozně ohrožený svah.<br />
<br />
Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který<br />
v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení<br />
povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě<br />
dimenzuje stejně jako protierozní příkop, nicméně musí splňovat<br />
i požadavky, kladené na cestní příkopy.<br />
<br />
Rizikovým místem bývá křížení cesty s lokálními údolnicemi, kde mohou<br />
vznikat bezodtoká místa. Pro takový případ je ideální vybudování<br />
propustku v nejnižším místě a odvedení vody dolů údolnicí v podobě<br />
zatravněné údolnice, svodného průlehu nebo svodného příkopu. Důsledně<br />
je třeba zajistit neškodné odvedení vody příkopem až do recipientu.<br />
V případě nutného odlehčení odtoku vody v příkopu po trase<br />
z důvodu jeho nedostatečné kapacity je tak možné učinit například do<br />
stabilních zatravněných údolnic nebo stabilizovaných svodných příkopů<br />
nebo průlehů.<br />
<br />
V místě křížení údolnic může být zajímavým řešením i vyrovnání směrových<br />
poměrů cesty a její vedení po násypu. Pokud takový násyp má<br />
plnit funkci retenční (protierozní hrázka, případně protierozní retenční<br />
nádrž), musí být lokalita jednak náležitě vybavena (vypouštěcí zařízení<br />
umožňující částečné vzdouvání hladiny) a zejména zemní těleso musí<br />
být navrženo a řešeno jako vzdouvací. Především se jedná o vhodné<br />
sklony svahů, posouzení materiálu z hlediska jeho stability a propustnosti<br />
a příslušné ukládání (sypání ve vrstvách maximálně 20 cm, náležité<br />
hutnění, případně těsnění).<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o opatření s minimálními<br />
dopady. Cesta zajišťuje pohodlný přístup na přilehlé pozemky,<br />
nutné je jen vybudovat na vhodných místech sjezdy z cesty na pozemky.<br />
Příkop je nutné pravidelně čistit od sedimentů.<br />
<br />
Polní cesty s protierozní funkcí jsou typem opatření, které s největší<br />
pravděpodobností bude realizováno jen v případě zpracování komplexních<br />
pozemkových úprav pro daný katastr.<br />
<br />
====Ochranné hrázky====<br />
Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem,<br />
nebo průlehem (umístěným vždy nad hrázkou) – pak se jedná<br />
v zásadě o protierozní mez, nebo samostatně. V takovém případě jde<br />
nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše<br />
ležících pozemků a hrázka je budována při dolním okraji pozemku. Při<br />
návrhu je nejdůležitější důsledné vrstevnicové vedení s mírným odklonem,<br />
bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody<br />
a následné přelití a protržení hrázky. V zahraniční literatuře jsou protierozní<br />
hrázky často prezentovány jako struktura vybavená vzdouvacím,<br />
nebo výpustným zařízením. V podmínkách ČR takové řešení není<br />
používáno, protože vyžaduje pravidelné čištění, údržbu a pro dosažení<br />
požadovaného efektu i operativní manipulaci. Prostá zemní hrázka<br />
umožní zachycení povrchového odtoku a jeho případné odvedení mimo<br />
chráněnou lokalitu.<br />
<br />
[[Image:4-20.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-20: Ochranná hrázka (Hlubočany, foto VÚMOP, v.v.i.). Na návodní<br>''<br />
''straně nemá hrázka travní pás, po kterém bude stékat zadržená voda podél<br>''<br />
''hrázky. Voda tak poteče po poli, které bude erozně poškozovat.''<br />
<br />
====Protierozní nádrže====<br />
Protierozní nádrže jsou nejvyšší formou ochrany intravilánu a infrastruktury<br />
před následky transportu smyté zeminy a povrchového odtoku<br />
z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez<br />
trvalého nadržení vody.<br />
<br />
Nádrže se navrhují podle požadavků normy na malé vodní nádrže, případně<br />
suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou<br />
míru ochrany – zpravidla na odtok ze srážky s opakováním 20 až 50 let,<br />
v odůvodněných případech 100 let.<br />
<br />
Nádrže, u kterých se předpokládá masivní přísun smyté zeminy, je nezbytné<br />
doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního<br />
prostoru (zpevněný sjezd do prostoru zdrže, manipulační plocha).<br />
<br />
Od protierozních nádrží se všeobecně předpokládá dvojí efekt – jednak<br />
zachycení smyté zeminy a jednak transformace povodňové vlny, vytvořené<br />
povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků.<br />
<br />
Pokud je hlavním cílem jen zachycení sedimentu a objem odtoku z plochy<br />
povodí nádrže je malý, zachycuje zpravidla nádrž celý objem odtoku,<br />
který je následně po usazení sedimentu, pomalu vypouštěn. Pokud nádrž<br />
transformuje povodňovou vlnu, jedná se o klasickou suchou protipovodňovou<br />
nádrž, která přitékající vodu zachycuje a pozdrží, nicméně,<br />
není zachycena celá vlna. Oba typy se od sebe budou lišit složitostí<br />
návrhu, nároky na provedení a nutným vybavením doplňkovými funkčními<br />
objekty.<br />
<br />
V každém případě je sedimentační nebo suchá nádrž významným technickým<br />
dílem – hydrotechnickou stavbou, vzdouvající vodu a musí být<br />
proto navržena a postavena podle platných norem a k tomu autorizovanou<br />
osobou.<br />
<br />
[[Image:4-21.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-21: Protierozní nádrž (Hustopeče u Brna, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Terénní urovnávky====<br />
Terénní urovnávky spočívají především v odstranění lokálních nerovností<br />
a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování<br />
a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi<br />
jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích.<br />
<br />
Toto opatření je opět možno provádět přesunem zeminy přímo v rámci<br />
pozemku pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.<br />
<br />
====Terasy====<br />
Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před<br />
vznikem eroze a hodí se pro velmi svažité a ohrožené pozemky, orientačně<br />
se sklonem nad 20 %. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy<br />
úzké (1–2 řady ovocných stromů nebo vinné révy), široké (3 a více řad<br />
vinné révy nebo ovocných stromů, případně další běžné zemědělské<br />
plodiny) a terasové dílce (nepravidelné útvary kde délka nemusí být<br />
převažujícím rozměrem). Z hlediska stabilizace se dělí na terasy se svahem<br />
stabilizovaným technicky (opěrná zeď z kamene či betonu) nebo<br />
terasy zemní, bez technické stabilizace svahu. Svah je v tomto případě<br />
stabilizován jen vegetací. Terasy s technickou stabilizací zabírají méně<br />
místa, jsou ale finančně i technicky podstatně náročnější, terasy se zemním<br />
svahem mají větší nároky na plochu, jsou ale technicky i finančně<br />
jednodušší. Sklon svahu se v tomto případě pohybuje od 1:1 do 1:1,5<br />
podle výšky svahu a půdních podmínek.<br />
<br />
Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách (čím širší je plošina<br />
terasy a vyšší stupeň, tím mocnější musí být půdní profil) a ekonomicky<br />
reálný je jejich návrh buď v místech, kde terasy dodávají krajině její osobitý<br />
ráz nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva,<br />
sady, …). V praxi dnes terasování bude přicházet v úvahu díky extrémní<br />
finanční náročnosti jen ve zcela ojedinělých případech.<br />
<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat jednak návrhu a stabilitě svahu mezi<br />
jednotlivými úrovněmi teras a jednak odvodnění jednotlivých teras.<br />
<br />
Pro návrh jsou zde opět využívány jak hydraulické a hydrologické metody,<br />
tak postupy geotechnické. Díky výrazné specifičnosti této problematiky<br />
je tato kapitola omezena na naprosté informační minimum<br />
a případný zájemce je odkázán na konzultaci s inženýrem specialistou.<br />
<br />
[[Image:4-22.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-22: Široké terasy se zemními svahy (Nikolčice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Protierozní meze====<br />
Vhodné je protierozní meze dělit na meze historické a současné, navrhované primárně za účelem protierozní ochrany.<br />
<br />
=====Meze historické=====<br />
Historické meze v krajině vznikaly na hranicích dvou pozemků, kam<br />
byly ukládány sbírané kameny. Při orbě podél vrstevnic pak díky opakovanému<br />
dlouhodobému posunu půdy orbou směrem dolů po svahu<br />
docházelo k postupnému naorávání půdy k hranici shora a odorávání<br />
zdola. Navážené kameny pak byly často z důvodu úspory místa skládány<br />
do opěrné zídky. Vznikl tak terénní stupeň výšky často 1,5–2 m, převážně<br />
vrstevnicově orientovaný. Funkce historické meze tak spočívala<br />
převážně ve snižování podélného sklonu svahu – blížila se tedy spíše<br />
funkci terasy. Funkce přerušení svahu byla víceméně druhotná, resp.<br />
meze nebyly pro zajištění přerušení odtoku ani navrhovány (zamýšleny),<br />
ani k tomu nebyly vybaveny. Funkce přerušení odtoku tak, pokud vůbec,<br />
je zajišťována jen pomístně, náhodně a to většinou jen rozorem na<br />
okraji pozemku.<br />
<br />
Tento typ mezí dnes prakticky nelze navrhovat a realizovat, neboť vznikaly<br />
samovolně v průběhu desetiletí a staletí a projevily se v podstatě<br />
terasováním pozemků.<br />
<br />
=====Návrh protierozních mezí=====<br />
U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení<br />
funkcí zachytit a odvést povrchový odtok s funkcí krajinotvornou. Protierozní<br />
mez je navrhována jako nízká hrázka, zpravidla spojená s mělkým<br />
příkopem či průlehem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací,<br />
případně je možno na ní umístit kameny, nebo další prvky, vnášející do<br />
krajiny diverzitu. Hrázka má u meze zpravidla funkci stabilizační (stabilizuje<br />
trasu v převážně vrstevnicovém směru) a jasně vymezuje prostor<br />
pro výsadbu vegetace. Pokud má mít i funkci retenční – tedy počítá<br />
se, že voda dosáhne nad její patu – musí být hrázka meze koncipována<br />
k této funkci – musí být náležitě hutněna a její koruna musí být vodorovná,<br />
resp. musí sledovat sklon úklonu meze od vrstevnic a neměly<br />
by v ní být sníženiny, kde by mohlo dojít k soustředěnému přelití vody.<br />
Hlavní protierozní funkci by měl mít příkop nebo průleh, který musí<br />
být umístěn vždy nad hrázkou meze. Při správném návrhu by měla být<br />
dosažena rovnost výkopu a násypu – tedy materiál, který je vytěžen při<br />
hloubení příkopu nebo průlehu je uložen do hrázky meze.<br />
<br />
Prostor hrázky meze, případně i širší pás, je vhodné využít jako interakční<br />
prvek a osázet ho vegetací. V tom případě je vhodné volit místně příslušné a původní druhy v co největší variabilitě co do dlouhověkosti,<br />
rychlosti růstu, výšky, doby kvetení i dozrávání plodů. Vhodné je do<br />
výsadeb zařadit i ovocné, nebo plané ovocné stromy a keře – pokud<br />
to dovolují lokální vyhlášky o ochraně rostlin a povolených výsadbách.<br />
<br />
Nad příkopem či průlehem je vhodné založit pás trvalého drnu v šířce<br />
minimálně 6 m pro zachycování smyté zeminy nesené povrchovým<br />
odtokem z výše ležícího pozemku. Smyslem je eliminace sedimentu,<br />
který nepochybně bude nesen povrchovým odtokem z výše položeného<br />
pozemku dříve, než se tento dostane do příkopu, protože zde<br />
bude průtok koncentrován s větší hloubkou a tedy i rychlostí a většina<br />
sedimentu bude příkopem odvedena až do recipientu – vodního toku.<br />
Snahou proto je množství smyté zeminy, vstupující s vodou do příkopu<br />
co nejvíce omezit. Další možností je vybudování jednoduché sedimentační<br />
nádrže před zaústěním příkopu do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat jen s nutností závlahy výsadeb po<br />
dobu cca 3 roky po vysazení a případným ožínáním resp. ochranou před<br />
okusem. Vlastní těleso meze (hrázky meze) žádnou údržbu nepotřebuje.<br />
Příkop nebo průleh nad mezí by měl být dimenzován (podrobněji<br />
viz kapitola o příkopech a průlezích), případně opevněn v závislosti na<br />
dimenzi a podélném sklonu. Užitečné je alespoň občasné vysekávání<br />
trávy v profilu průlehu pro udržení kvalitního a stabilního drnu v případě,<br />
že tento je stabilizován jen travním porostem. Sečen by měl být<br />
i ochranný travní pás nad mezí. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení<br />
zachyceného odtoku až do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska omezení využití pozemku se jedná o opatření poměrně<br />
náročné, neboť je žádoucí, aby byla mechanizací překonávána na co<br />
nejméně místech – v těchto místech je vhodné přerušit hrázku meze<br />
a v případě příkopu je nutno vybudovat propustek nebo jiný přejezd.<br />
<br />
V každém případě, mez je prvkem velmi atraktivním především tím, že<br />
spojuje efektivní protierozní ochranu s revitalizací a diverzifikací krajiny.<br />
Z hlediska ryze protierozního je možno velmi podobného efektu<br />
dosáhnout snáze příkopem, průlehem, či protierozní hrázkou.<br />
<br />
[[Image:4-23.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-23: Protierozní mez (Horní Újezd, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Funkce meze''<br />
''v tomto případě spočívá podobně jako u mezí <br>historických ve vytvoření''<br />
''stupně a tím ve snížení sklonu sousedních <br>pozemků.''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-24.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-24: Protierozní mez (Heroltice u Tišnova, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-25.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-25: Protierozní mez s příkopem (Heroltice u Tišnova, <br>foto VÚMOP,''<br />
''v.v.i.). Tuto mez by stejně tak bylo možno označit <br>za sběrný příkop s ochranným''<br />
''travním pásem a výsadbou doprovodné <br>vegetace.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.<br />
|}<br />
<br />
===Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)===<br />
Tato kapitola by měla zájemcům z řad vlastníků nebo uživatelů zemědělské<br />
půdy přinést základní informace týkající se legislativního rámce<br />
navrhování, realizace a provozování technických protierozních opatření,<br />
zajištění jejich návrhu, realizace i zajištění finančních zdrojů na<br />
jejich vybudování.<br />
<br />
====Legislativní rámec====<br />
Při hodnocení procesu realizace společných zařízení v rámci pozemkových<br />
úprav je nutné vycházet z platné legislativy. TPEO je stavbou<br />
nebo terénní úpravou podle Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.,<br />
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění). Může se<br />
jednat také o vodní dílo, stavbu k vodohospodářským melioracím dle<br />
§ 55 a § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých<br />
zákonů, v platném znění. Podle § 2 vyhlášky č. 225/2002 Sb. je stavbou<br />
k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí – stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody, stavba nebo soubor<br />
staveb upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody. Je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. Pokud se jedná<br />
o TPEO uvedené v bodě 4.4.1.3 (TPEO – stavby vyžadující stavební<br />
povolení), pak je stavební povolení nutné a územní rozhodnutí také.<br />
Pokud je stavba jako společné zařízení zahrnutá do schváleného návrhu<br />
pozemkových úprav upouští se od vydání územního rozhodnutí<br />
o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území podle § 12 odst. 3<br />
zákona č. 139/2002 Sb. Vodní díla povoluje vodoprávní úřad se souhlasem<br />
obecného stavebního úřadu. Povinnosti vlastníka a správce upravuje<br />
§ 50–53 vodního zákona. Některá protierozní opatření nejsou<br />
stavbou nebo stavební úpravou dle stavebního zákona (např. zatravněné<br />
zasakovací pásy, zatravněné údolnice). Před realizací opatření<br />
je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním<br />
úřadě.<br />
<br />
=====TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení=====<br />
V § 103 stavebního zákona se uvádí seznam staveb, terénních úprav,<br />
zařízení a udržovacích prací, které nevyžadující stavební povolení ani<br />
ohlášení. Může se jednat o následující opatření:<br><br />
<br />
• povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla podle vodního zákona (příkopy, průlehy, …)<br><br />
• nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla,<br><br />
• opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,<br><br />
• úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími (příkopy, průlehy, terénní urovnávky)<br><br />
• propustky na účelových komunikacích.<br />
<br />
=====TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas=====<br />
V rámci plánu společných zařízení se navrhují mnohá opatření, která<br />
nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavby nebo která nejsou považována<br />
za stavby. V § 104 stavebního zákona se uvádí seznam jednoduchých<br />
staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které<br />
vyžadují ohlášení, ale není vyžadováno stavební povolení. Může se jednat<br />
o následující opatření:<br><br />
<br />
• terénní úpravy, stavby zařízení staveniště, stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 stavebního zákona,<br><br />
• sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.<br />
<br />
Další seznam společných zařízení je uveden v § 14 Vyhlášky<br />
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních<br />
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních<br />
komunikacích). Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají<br />
všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15 vyhlášky, nedotýkají se<br />
práv třetích osob a jedná se o drobné úpravy komunikací. Speciálním<br />
stavebním úřadem pro stavby pozemních komunikací – stavby dálnic,<br />
silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací<br />
podle § 15 stavebního zákona je silniční správní úřad. Pro stavby polních<br />
cest se obvykle jedná o odbor dopravy příslušného obecního úřadu<br />
s rozšířenou působností.<br />
<br />
V Zákoně č. 254/2001 Sb., (vodní zákon), je uveden seznam vodních<br />
děl, která pro svoji realizaci vyžadují souhlas speciálního stavebního<br />
úřadu – vodoprávního úřadu. Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke<br />
stavbám, zařízením nebo činnostem – prvkům plánu společných zařízení<br />
(u pozemkové úpravy), k nimž není třeba povolení podle vodního<br />
zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:<br />
<br />
• ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,<br><br />
• ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,<br><br />
• ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,<br><br />
• ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.<br />
<br />
Speciálním stavebním úřadem je pro vodní díla podle § 15 stavebního<br />
zákona vodoprávní úřad. Pro vodní díla realizovaná v rámci plánu společných<br />
zařízení se obvykle jedná o odbor životního prostředí příslušného<br />
obecního úřadu s rozšířenou působností.<br />
<br />
Z výše uvedeného textu je zřejmé, že většinou jsou stavby, terénní<br />
úpravy a další prvky plánu společných zařízení zahrnuty do stavebních objektů a kompletních staveb, které jsou projednávány ve stavebním<br />
řízení místně příslušným obecným stavebním úřadem nebo speciálním<br />
stavebním úřadem.<br />
<br />
=====TPEO – stavby vyžadující stavební povolení=====<br />
Všechny ostatní stavby kromě těch, které nevyžadují stavební povolení<br />
ani ohlášení, a těch, které vyžadují ohlášení nebo souhlas, mohou být<br />
realizovány pouze na základě stavebního povolení. V tomto případě je<br />
nezbytné určit, zda je prvek plánu společných zařízení stavbou. V § 2<br />
stavebního zákona se uvádí, že: „Stavbou se rozumí veškerá stavební<br />
díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na<br />
jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály<br />
a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“ A v § 3 stavebního<br />
zákona se uvádí, že: „Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona<br />
rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled<br />
prostředí nebo odtokové poměry.“<br />
<br />
Stavební řízení a stavební povolení k vodním dílům je upraveno ve vodním<br />
zákoně. Podle § 55 a dalších jsou vodní díla stavby, které slouží<br />
ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu<br />
povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami,<br />
ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo<br />
k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Z prvků plánu společných<br />
zařízení se nejčastěji jedná o hráze, vodní nádrže, stavby na ochranu<br />
před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování<br />
a odvodňování pozemků, stavby k hrazení bystřin a strží a jiné.<br />
V § 56 vodního zákona jsou upřesněny stavby k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků. Jedná se o stavby k závlaze a odvodnění pozemků<br />
a k ochraně pozemků před erozní činností vody.<br />
<br />
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků<br />
a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně je upraveno vyhláškou<br />
č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.<br />
V souvislosti s často navrhovanými prvky plánu společných zařízení<br />
při pozemkových úpravách se v § 2 Vyhlášky mj. uvádí, že: „Stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor<br />
staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi.“<br />
<br />
Jedná se tedy o většinu staveb navrhovaných v rámci plánu společných<br />
opatření jako technická (stavebně technická) opatření. U takovýchto<br />
staveb je zřejmé, že budou vyžadovat stavební povolení a že speciální<br />
stavební úřad bude přezkoumávat, zda byl naplněn § 61 stavebního zákona.<br />
Dotčené orgány v procesu územního plánování (2016) jsou v této<br />
příručce přehledně sestaveny a dostupné i na internetu na stránkách<br />
http://www.uur.cz.<br />
<br />
=====Doporučení postupu=====<br />
Dodržení všech zákonných podmínek pro realizaci prvků TPEO vyžaduje<br />
rozsáhlé a aktualizované znalosti legislativy. Při zajišťování povolení,<br />
rozhodnutí, souhlasů apod. je dalším úskalím nejednotná praxe<br />
stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a dalších správních orgánů<br />
ve výše uvedených oborech.<br />
<br />
Proto nezbývá než záměr a později projektovou dokumentaci průběžně<br />
konzultovat s pracovníky místně příslušných správních úřadů,<br />
průběžně připravovat nezbytné žádosti, průběžně dokládat nezbytné<br />
přílohy a průběžně přizpůsobovat projektovou dokumentaci požadavkům<br />
správního úřadu.<br />
<br />
U některých staveb je možno před zahájením projektové přípravy požádat<br />
krajský úřad, úřad územního plánování a obecní úřad o územně<br />
plánovací informaci o podmínkách využívání území a o podmínkách vydání<br />
potřebných souhlasů a rozhodnutí. Podobně lze postupovat podle<br />
§ 15 Stavebního zákona a vyžádat si vyjádření obecního stavebního úřadu, jakým způsobem bude postupovat a jaké podklady bude ke svým<br />
rozhodnutím vyžadovat. Obě dvě popsané možnosti na urychlení a objektivizaci<br />
postupu při veřejnoprávním projednávání jednotlivých opatření<br />
navržených v rámci plánu společných zařízení lze uplatnit pouze<br />
pro pozemní stavby a některé další stavby v krajině. Obvykle tak nelze<br />
postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají<br />
stavebnímu řízení.<br />
<br />
====Navrhování TPEO====<br />
Tato dílčí kapitola je pojednána velmi stručně a jejím cílem je zemědělci<br />
– majiteli či uživateli zemědělského pozemku nastínit, jaké kroky<br />
je třeba podniknout v případě, že se rozhodne pro realizaci TPEO.<br />
Kroky pro vlastní návrh bude však nepochybně realizovat smluvně<br />
zajištěný projektant. Pokud vybudování TPEO v souladu s předchozí<br />
kapitolou vyžaduje vypracovat projekt, je třeba se řídit stavebním zákonem<br />
č. 183/2006 Sb. v platném znění. Vypracovat projekt mohou<br />
pouze autorizované osoby, viz § 158 stavebního zákona. Počet stupňů<br />
stavební dokumentace, obsah a rozsah dokumentace je dán stavebním<br />
zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb.<br />
v platném znění. Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR), dokumentace<br />
pro stavební povolení (DSP) nebo pro ohlášení stavby (DOS),<br />
dokumentace pro provedení stavby (DPS) a dokumentace skutečného<br />
provedení stavby (DSPS). Stavební zákon také určuje, kdo se bude vyjadřovat<br />
k dané stavbě.<br />
<br />
====Vlastnické vztahy====<br />
Vybudováním TPEO na původně celistvém zemědělském pozemku na<br />
něm vznikne oddělená a většinou jinak využívaná struktura – plocha.<br />
Tuto plochu je třeba specifickým způsobem udržovat a velmi často během<br />
nebo po realizaci dochází ke změně vlastnictví právě z důvodu<br />
jednak investorství a jednak následné údržby.<br />
<br />
Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. musí být vlastníkem pozemku,<br />
na kterém má vzniknout stavba, stavebník. Podmínky zaústění a vyústění<br />
odtoků jsou dány také stavebním zákonem a musí být řešeny<br />
v širších souvislostech. Z toho plyne, že nelze zaústit TPEO na cizí<br />
pozemek bez souhlasu majitele a vyústit TPEO do recipientu bez souhlasu<br />
příslušného vodoprávního úřadu. Vodoprávními úřady jsou obce,<br />
újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady s rozšířenou<br />
přenesenou působností, kraje a dále ministerstvo zemědělství a ministerstvo<br />
životního prostředí jako ústřední vodoprávní úřady v rámci<br />
svých kompetencí. Není-li vodním zákonem stanoveno jinak, vykonávají<br />
působnost vodoprávního úřadu obecní úřady s rozšířenou přenesenou<br />
působností. Kompetence k jednotlivým úkonům a působnost vodoprávních<br />
úřadů je uvedena ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb.<br />
<br />
Pokud nejsou vyřešeny vlastnické vztahy v místě plánované stavby, nelze<br />
dále v záměru pokračovat.<br><br />
Způsoby řešení vlastnických vztahů:<br><br />
• Možnost výkupu pozemku pro stavbu – je nutné zpracovat geometrický plán a vytýčit vlastnické hranice v terénu na náklady vlastníka. Řešení může být nákladné.<br><br />
• Možnost směny pozemků – nutný je opět geometrický plán a vytýčení hranic nových pozemků v terénu na náklady vlastníka.<br><br />
• Pozemkové úpravy – vyřeší se vlastnické vztahy, navrhne se optimální řešení protierozní ochrany (PEO) v širších souvislostech bez finanční účasti vlastníků i uživatelů pozemků.<br><br />
<br />
====Možnosti financování====<br />
K realizaci PEO je možno velmi efektivně využít některého z celé řady<br />
dotačních programů. Dotační programy se rozlišují podle toho, která<br />
opatření jsou v jakém rozsahu podporována a kdo může být žadatelem.<br />
Ve většině dotačních titulů a operačních programů patří mezi žadatele<br />
a příjemce podpory na realizaci opatření fyzické či právnické osoby,<br />
státní organizace (správy parků a chráněných území, státní podniky, …)<br />
či správní jednotky (kraje, obce), které dané opatření vlastní a užívají.<br />
Při schválených pozemkových úpravách je žadatelem a příjemcem podpory<br />
z Programu rozvoje venkova (PRV) na realizaci navržených opatření<br />
pozemkový úřad, který po realizaci společných zařízení může jejich<br />
vlastnictví převést na příslušnou obec. Realizace mohou být také financovány<br />
z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a jiných<br />
dotačních titulů.<br />
<br />
Doporučujeme sledovat různé dotační výzvy na internetových<br />
stránkách:<br><br />
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace<br><br />
http://www.opzp.cz<br><br />
http://www.sfzp.cz<br><br />
http://www.ochranaprirody.cz<br></div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1574OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-08T09:51:24Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''<br />
<br />
====Průlehy====<br />
Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu.<br />
Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí a sklonu<br />
jeho svahů, které by neměly překročit 1:5 – zpravidla se navrhuje mírnější<br />
(např. 1:10) tak, aby objekt byl přejezdný, případně i obdělávatelný.<br />
Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších<br />
pozemcích o sklonu pod 10 %.<br />
<br />
V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci<br />
s funkcí retenční a zasakovací. Tento typ opatření je poměrně rizikový<br />
co do dimenzování, protože hrozí při překročení kapacity přelití a soustředění<br />
odtoku. Navíc hydraulická vodivost půdy se v čase mění jednak<br />
díky vývoji vegetace, ale i díky usazenému sedimentu. Proto se doporučuje,<br />
aby průleh měl vždy řešenou možnost odvodu zachycené vody<br />
povrchově mírným podélným sklonem.<br />
<br />
Příčný profil průlehu je nejčastěji zatravněný a je posuzován jednak na<br />
kapacitu a jednak na stabilitu – nevymílací rychlosti.<br />
<br />
Z hlediska omezení hospodaření na pozemku oproti příkopu na jedné<br />
straně zabírá průleh více prostoru, na druhé straně ale podstatně méně<br />
omezuje hospodaření tím, že je přejezdný.<br />
<br />
Co se týče doplňkových součástí průlehů, stejně jako u příkopu je velmi<br />
žádoucí zakládat nad průlehem pás trvalého travního drnu v šířce minimálně<br />
5 m pro zachycení smyté zeminy před vstupem do průlehu a tedy<br />
i hydrografické sítě. Vhodná je i výsadba vegetace podél průlehu, možno<br />
je doplnění zemní hrázkou s funkcí zvýšení kapacity průlehu (podobně<br />
jako u příkopu). V tom případě buď musí být zemní těleso hrázky velmi<br />
mohutné, nebo není splněn požadavek přejezdnosti. Snadno je rovněž<br />
možno kombinovat průleh s mezí. I zde platí zásady a omezení uvedená<br />
v odstavci o mezích a příkopech.<br />
<br />
Co se týče prostorového uspořádání, stejně jako příkop, i průleh může<br />
být záchytný, sběrný nebo svodný. Platí zde stejné zásady i omezení jako<br />
u příkopů. V případě že průlehy budou mít velmi mírné sklony svahů<br />
a mírný podélný sklon, tak, že budou běžně obdělávatelné, je možné<br />
je na chráněném pozemku seskupovat i do soustav ve vzdálenostech<br />
kolem 20–50 m.<br />
<br />
[[Image:4-18.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-18: Průleh (Milínov, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Tento průleh nesplňuje díky''<br />
''hrázce s příliš strmými svahy základní podmínku průlehu – <br> tedy možnost''<br />
''přejíždět mechanizací. Stejně tak by bylo možno ho nazvat mezí se záchytným<br>''<br />
''nebo svodným prvkem nebo zemní hrázkou s příkopem. Val by mohl<br>''<br />
''být osázen vegetací.''<br />
<br />
====Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku====<br />
Zatravněné údolnice představují dráhy povrchového odtoku, kde dochází<br />
k soustřeďování odtékající vody. Údolnice mohou soustřeďovat<br />
a odvádět buď plošný povrchový odtok z přilehlých pozemků, nebo<br />
mohou být recipientem protierozních příkopů nebo průlehů.<br />
<br />
Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými<br />
metodami (kritická rychlost, tečné napětí, …) a v žádném případě<br />
nelze vystačit s USLE. K definici drah soustředěného odtoku je možno<br />
přistoupit buď empiricky na základě čtení morfologie terénu, nebo<br />
s využitím plně distribuovaných výpočetních metod a modelů.<br />
<br />
Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti<br />
příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním<br />
drnem byla dostatečně velká a vytvořila dostatečně kapacitní<br />
miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod<br />
pracujících na epizodním základě (pracuje s konkrétní návrhovou srážkou)<br />
a pracovat se zabezpečeností návrhu jak pro dimenzování na návrhový<br />
průtok, tak pro posouzení stability profilu při návrhovém průtoku.<br />
<br />
Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku<br />
a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno<br />
může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání<br />
přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředěný odtok<br />
po nechráněném povrchu podél. Proto je nezbytné, aby farmář věnoval<br />
tomuto místu mimořádnou pozornost.<br />
<br />
Profil údolnice je stabilizován jen trvalým drnem, který by pro vyšší stabilitu<br />
měl být pravidelně sečen a udržován. Ve výjimečných případech<br />
je možno v údolnici vybudovat trubní drenáž pro ochranu drnu před<br />
zamokřením. Pokud není údolnice jednoznačně formována, je možné ji<br />
pomístně upravit do požadovaného příčného profilu – v tom případě se<br />
pohybujeme na pomezí zatravněné údolnice a svodného průlehu.<br />
<br />
I údolnice je možno s výhodou využít pro diverzifikaci krajiny tím, že<br />
se podél travního pásu vysází vegetace – v tom případě by ale mělo<br />
jít o solitérní stromy, nikoliv pás křovin, protože pro správnou funkci<br />
zatravněné údolnice je nutná pravidelná a pečlivá údržba hranice mezi<br />
ornou půdou a drnem.<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o bezproblémové<br />
opatření, protože údolnice je přejezdná ve všech směrech a jediný požadavek<br />
je, aby farmář nepoškodil mechanizací zapojený drn, nebo nevytvořil<br />
koleje, odvádějící průtok mimo zamýšlený směr.<br />
<br />
[[Image:4-19.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-19: Zatravněná dráha soustředěného odtoku (Nenkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Polní cesty s protierozní funkcí====<br />
Polní cesta s protierozní funkcí je kombinovaným typem opatření, kdy<br />
běžná místní komunikace je cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém<br />
směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit příliš dlouhý<br />
a erozně ohrožený svah.<br />
<br />
Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který<br />
v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení<br />
povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě<br />
dimenzuje stejně jako protierozní příkop, nicméně musí splňovat<br />
i požadavky, kladené na cestní příkopy.<br />
<br />
Rizikovým místem bývá křížení cesty s lokálními údolnicemi, kde mohou<br />
vznikat bezodtoká místa. Pro takový případ je ideální vybudování<br />
propustku v nejnižším místě a odvedení vody dolů údolnicí v podobě<br />
zatravněné údolnice, svodného průlehu nebo svodného příkopu. Důsledně<br />
je třeba zajistit neškodné odvedení vody příkopem až do recipientu.<br />
V případě nutného odlehčení odtoku vody v příkopu po trase<br />
z důvodu jeho nedostatečné kapacity je tak možné učinit například do<br />
stabilních zatravněných údolnic nebo stabilizovaných svodných příkopů<br />
nebo průlehů.<br />
<br />
V místě křížení údolnic může být zajímavým řešením i vyrovnání směrových<br />
poměrů cesty a její vedení po násypu. Pokud takový násyp má<br />
plnit funkci retenční (protierozní hrázka, případně protierozní retenční<br />
nádrž), musí být lokalita jednak náležitě vybavena (vypouštěcí zařízení<br />
umožňující částečné vzdouvání hladiny) a zejména zemní těleso musí<br />
být navrženo a řešeno jako vzdouvací. Především se jedná o vhodné<br />
sklony svahů, posouzení materiálu z hlediska jeho stability a propustnosti<br />
a příslušné ukládání (sypání ve vrstvách maximálně 20 cm, náležité<br />
hutnění, případně těsnění).<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o opatření s minimálními<br />
dopady. Cesta zajišťuje pohodlný přístup na přilehlé pozemky,<br />
nutné je jen vybudovat na vhodných místech sjezdy z cesty na pozemky.<br />
Příkop je nutné pravidelně čistit od sedimentů.<br />
<br />
Polní cesty s protierozní funkcí jsou typem opatření, které s největší<br />
pravděpodobností bude realizováno jen v případě zpracování komplexních<br />
pozemkových úprav pro daný katastr.<br />
<br />
====Ochranné hrázky====<br />
Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem,<br />
nebo průlehem (umístěným vždy nad hrázkou) – pak se jedná<br />
v zásadě o protierozní mez, nebo samostatně. V takovém případě jde<br />
nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše<br />
ležících pozemků a hrázka je budována při dolním okraji pozemku. Při<br />
návrhu je nejdůležitější důsledné vrstevnicové vedení s mírným odklonem,<br />
bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody<br />
a následné přelití a protržení hrázky. V zahraniční literatuře jsou protierozní<br />
hrázky často prezentovány jako struktura vybavená vzdouvacím,<br />
nebo výpustným zařízením. V podmínkách ČR takové řešení není<br />
používáno, protože vyžaduje pravidelné čištění, údržbu a pro dosažení<br />
požadovaného efektu i operativní manipulaci. Prostá zemní hrázka<br />
umožní zachycení povrchového odtoku a jeho případné odvedení mimo<br />
chráněnou lokalitu.<br />
<br />
[[Image:4-20.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-20: Ochranná hrázka (Hlubočany, foto VÚMOP, v.v.i.). Na návodní<br>''<br />
''straně nemá hrázka travní pás, po kterém bude stékat zadržená voda podél<br>''<br />
''hrázky. Voda tak poteče po poli, které bude erozně poškozovat.''<br />
<br />
====Protierozní nádrže====<br />
Protierozní nádrže jsou nejvyšší formou ochrany intravilánu a infrastruktury<br />
před následky transportu smyté zeminy a povrchového odtoku<br />
z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez<br />
trvalého nadržení vody.<br />
<br />
Nádrže se navrhují podle požadavků normy na malé vodní nádrže, případně<br />
suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou<br />
míru ochrany – zpravidla na odtok ze srážky s opakováním 20 až 50 let,<br />
v odůvodněných případech 100 let.<br />
<br />
Nádrže, u kterých se předpokládá masivní přísun smyté zeminy, je nezbytné<br />
doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního<br />
prostoru (zpevněný sjezd do prostoru zdrže, manipulační plocha).<br />
<br />
Od protierozních nádrží se všeobecně předpokládá dvojí efekt – jednak<br />
zachycení smyté zeminy a jednak transformace povodňové vlny, vytvořené<br />
povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků.<br />
<br />
Pokud je hlavním cílem jen zachycení sedimentu a objem odtoku z plochy<br />
povodí nádrže je malý, zachycuje zpravidla nádrž celý objem odtoku,<br />
který je následně po usazení sedimentu, pomalu vypouštěn. Pokud nádrž<br />
transformuje povodňovou vlnu, jedná se o klasickou suchou protipovodňovou<br />
nádrž, která přitékající vodu zachycuje a pozdrží, nicméně,<br />
není zachycena celá vlna. Oba typy se od sebe budou lišit složitostí<br />
návrhu, nároky na provedení a nutným vybavením doplňkovými funkčními<br />
objekty.<br />
<br />
V každém případě je sedimentační nebo suchá nádrž významným technickým<br />
dílem – hydrotechnickou stavbou, vzdouvající vodu a musí být<br />
proto navržena a postavena podle platných norem a k tomu autorizovanou<br />
osobou.<br />
<br />
[[Image:4-21.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-21: Protierozní nádrž (Hustopeče u Brna, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Terénní urovnávky====<br />
Terénní urovnávky spočívají především v odstranění lokálních nerovností<br />
a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování<br />
a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi<br />
jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích.<br />
<br />
Toto opatření je opět možno provádět přesunem zeminy přímo v rámci<br />
pozemku pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.<br />
<br />
====Terasy====<br />
Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před<br />
vznikem eroze a hodí se pro velmi svažité a ohrožené pozemky, orientačně<br />
se sklonem nad 20 %. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy<br />
úzké (1–2 řady ovocných stromů nebo vinné révy), široké (3 a více řad<br />
vinné révy nebo ovocných stromů, případně další běžné zemědělské<br />
plodiny) a terasové dílce (nepravidelné útvary kde délka nemusí být<br />
převažujícím rozměrem). Z hlediska stabilizace se dělí na terasy se svahem<br />
stabilizovaným technicky (opěrná zeď z kamene či betonu) nebo<br />
terasy zemní, bez technické stabilizace svahu. Svah je v tomto případě<br />
stabilizován jen vegetací. Terasy s technickou stabilizací zabírají méně<br />
místa, jsou ale finančně i technicky podstatně náročnější, terasy se zemním<br />
svahem mají větší nároky na plochu, jsou ale technicky i finančně<br />
jednodušší. Sklon svahu se v tomto případě pohybuje od 1:1 do 1:1,5<br />
podle výšky svahu a půdních podmínek.<br />
<br />
Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách (čím širší je plošina<br />
terasy a vyšší stupeň, tím mocnější musí být půdní profil) a ekonomicky<br />
reálný je jejich návrh buď v místech, kde terasy dodávají krajině její osobitý<br />
ráz nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva,<br />
sady, …). V praxi dnes terasování bude přicházet v úvahu díky extrémní<br />
finanční náročnosti jen ve zcela ojedinělých případech.<br />
<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat jednak návrhu a stabilitě svahu mezi<br />
jednotlivými úrovněmi teras a jednak odvodnění jednotlivých teras.<br />
<br />
Pro návrh jsou zde opět využívány jak hydraulické a hydrologické metody,<br />
tak postupy geotechnické. Díky výrazné specifičnosti této problematiky<br />
je tato kapitola omezena na naprosté informační minimum<br />
a případný zájemce je odkázán na konzultaci s inženýrem specialistou.<br />
<br />
[[Image:4-22.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-22: Široké terasy se zemními svahy (Nikolčice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Protierozní meze====<br />
Vhodné je protierozní meze dělit na meze historické a současné, navrhované primárně za účelem protierozní ochrany.<br />
<br />
=====Meze historické=====<br />
Historické meze v krajině vznikaly na hranicích dvou pozemků, kam<br />
byly ukládány sbírané kameny. Při orbě podél vrstevnic pak díky opakovanému<br />
dlouhodobému posunu půdy orbou směrem dolů po svahu<br />
docházelo k postupnému naorávání půdy k hranici shora a odorávání<br />
zdola. Navážené kameny pak byly často z důvodu úspory místa skládány<br />
do opěrné zídky. Vznikl tak terénní stupeň výšky často 1,5–2 m, převážně<br />
vrstevnicově orientovaný. Funkce historické meze tak spočívala<br />
převážně ve snižování podélného sklonu svahu – blížila se tedy spíše<br />
funkci terasy. Funkce přerušení svahu byla víceméně druhotná, resp.<br />
meze nebyly pro zajištění přerušení odtoku ani navrhovány (zamýšleny),<br />
ani k tomu nebyly vybaveny. Funkce přerušení odtoku tak, pokud vůbec,<br />
je zajišťována jen pomístně, náhodně a to většinou jen rozorem na<br />
okraji pozemku.<br />
<br />
Tento typ mezí dnes prakticky nelze navrhovat a realizovat, neboť vznikaly<br />
samovolně v průběhu desetiletí a staletí a projevily se v podstatě<br />
terasováním pozemků.<br />
<br />
=====Návrh protierozních mezí=====<br />
U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení<br />
funkcí zachytit a odvést povrchový odtok s funkcí krajinotvornou. Protierozní<br />
mez je navrhována jako nízká hrázka, zpravidla spojená s mělkým<br />
příkopem či průlehem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací,<br />
případně je možno na ní umístit kameny, nebo další prvky, vnášející do<br />
krajiny diverzitu. Hrázka má u meze zpravidla funkci stabilizační (stabilizuje<br />
trasu v převážně vrstevnicovém směru) a jasně vymezuje prostor<br />
pro výsadbu vegetace. Pokud má mít i funkci retenční – tedy počítá<br />
se, že voda dosáhne nad její patu – musí být hrázka meze koncipována<br />
k této funkci – musí být náležitě hutněna a její koruna musí být vodorovná,<br />
resp. musí sledovat sklon úklonu meze od vrstevnic a neměly<br />
by v ní být sníženiny, kde by mohlo dojít k soustředěnému přelití vody.<br />
Hlavní protierozní funkci by měl mít příkop nebo průleh, který musí<br />
být umístěn vždy nad hrázkou meze. Při správném návrhu by měla být<br />
dosažena rovnost výkopu a násypu – tedy materiál, který je vytěžen při<br />
hloubení příkopu nebo průlehu je uložen do hrázky meze.<br />
<br />
Prostor hrázky meze, případně i širší pás, je vhodné využít jako interakční<br />
prvek a osázet ho vegetací. V tom případě je vhodné volit místně příslušné a původní druhy v co největší variabilitě co do dlouhověkosti,<br />
rychlosti růstu, výšky, doby kvetení i dozrávání plodů. Vhodné je do<br />
výsadeb zařadit i ovocné, nebo plané ovocné stromy a keře – pokud<br />
to dovolují lokální vyhlášky o ochraně rostlin a povolených výsadbách.<br />
<br />
Nad příkopem či průlehem je vhodné založit pás trvalého drnu v šířce<br />
minimálně 6 m pro zachycování smyté zeminy nesené povrchovým<br />
odtokem z výše ležícího pozemku. Smyslem je eliminace sedimentu,<br />
který nepochybně bude nesen povrchovým odtokem z výše položeného<br />
pozemku dříve, než se tento dostane do příkopu, protože zde<br />
bude průtok koncentrován s větší hloubkou a tedy i rychlostí a většina<br />
sedimentu bude příkopem odvedena až do recipientu – vodního toku.<br />
Snahou proto je množství smyté zeminy, vstupující s vodou do příkopu<br />
co nejvíce omezit. Další možností je vybudování jednoduché sedimentační<br />
nádrže před zaústěním příkopu do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat jen s nutností závlahy výsadeb po<br />
dobu cca 3 roky po vysazení a případným ožínáním resp. ochranou před<br />
okusem. Vlastní těleso meze (hrázky meze) žádnou údržbu nepotřebuje.<br />
Příkop nebo průleh nad mezí by měl být dimenzován (podrobněji<br />
viz kapitola o příkopech a průlezích), případně opevněn v závislosti na<br />
dimenzi a podélném sklonu. Užitečné je alespoň občasné vysekávání<br />
trávy v profilu průlehu pro udržení kvalitního a stabilního drnu v případě,<br />
že tento je stabilizován jen travním porostem. Sečen by měl být<br />
i ochranný travní pás nad mezí. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení<br />
zachyceného odtoku až do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska omezení využití pozemku se jedná o opatření poměrně<br />
náročné, neboť je žádoucí, aby byla mechanizací překonávána na co<br />
nejméně místech – v těchto místech je vhodné přerušit hrázku meze<br />
a v případě příkopu je nutno vybudovat propustek nebo jiný přejezd.<br />
<br />
V každém případě, mez je prvkem velmi atraktivním především tím, že<br />
spojuje efektivní protierozní ochranu s revitalizací a diverzifikací krajiny.<br />
Z hlediska ryze protierozního je možno velmi podobného efektu<br />
dosáhnout snáze příkopem, průlehem, či protierozní hrázkou.<br />
<br />
[[Image:4-23.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-23: Protierozní mez (Horní Újezd, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Funkce meze''<br />
''v tomto případě spočívá podobně jako u mezí <br>historických ve vytvoření''<br />
''stupně a tím ve snížení sklonu sousedních <br>pozemků.''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-24.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-24: Protierozní mez (Heroltice u Tišnova, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-25.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-25: Protierozní mez s příkopem (Heroltice u Tišnova, <br>foto VÚMOP,''<br />
''v.v.i.). Tuto mez by stejně tak bylo možno označit <br>za sběrný příkop s ochranným''<br />
''travním pásem a výsadbou doprovodné <br>vegetace.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.<br />
|}<br />
<br />
===Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)===<br />
Tato kapitola by měla zájemcům z řad vlastníků nebo uživatelů zemědělské<br />
půdy přinést základní informace týkající se legislativního rámce<br />
navrhování, realizace a provozování technických protierozních opatření,<br />
zajištění jejich návrhu, realizace i zajištění finančních zdrojů na<br />
jejich vybudování.<br />
<br />
====Legislativní rámec====<br />
Při hodnocení procesu realizace společných zařízení v rámci pozemkových<br />
úprav je nutné vycházet z platné legislativy. TPEO je stavbou<br />
nebo terénní úpravou podle Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.,<br />
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění). Může se<br />
jednat také o vodní dílo, stavbu k vodohospodářským melioracím dle<br />
§ 55 a § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých<br />
zákonů, v platném znění. Podle § 2 vyhlášky č. 225/2002 Sb. je stavbou<br />
k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí – stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody, stavba nebo soubor<br />
staveb upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody. Je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. Pokud se jedná<br />
o TPEO uvedené v bodě 4.4.1.3 (TPEO – stavby vyžadující stavební<br />
povolení), pak je stavební povolení nutné a územní rozhodnutí také.<br />
Pokud je stavba jako společné zařízení zahrnutá do schváleného návrhu<br />
pozemkových úprav upouští se od vydání územního rozhodnutí<br />
o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území podle § 12 odst. 3<br />
zákona č. 139/2002 Sb. Vodní díla povoluje vodoprávní úřad se souhlasem<br />
obecného stavebního úřadu. Povinnosti vlastníka a správce upravuje<br />
§ 50–53 vodního zákona. Některá protierozní opatření nejsou<br />
stavbou nebo stavební úpravou dle stavebního zákona (např. zatravněné<br />
zasakovací pásy, zatravněné údolnice). Před realizací opatření<br />
je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním<br />
úřadě.<br />
<br />
=====TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení=====<br />
V § 103 stavebního zákona se uvádí seznam staveb, terénních úprav,<br />
zařízení a udržovacích prací, které nevyžadující stavební povolení ani<br />
ohlášení. Může se jednat o následující opatření:<br><br />
<br />
• povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla podle vodního zákona (příkopy, průlehy, …)<br><br />
• nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla,<br><br />
• opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,<br><br />
• úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími (příkopy, průlehy, terénní urovnávky)<br><br />
• propustky na účelových komunikacích.<br />
<br />
=====TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas=====<br />
V rámci plánu společných zařízení se navrhují mnohá opatření, která<br />
nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavby nebo která nejsou považována<br />
za stavby. V § 104 stavebního zákona se uvádí seznam jednoduchých<br />
staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které<br />
vyžadují ohlášení, ale není vyžadováno stavební povolení. Může se jednat<br />
o následující opatření:<br><br />
<br />
• terénní úpravy, stavby zařízení staveniště, stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 stavebního zákona,<br><br />
• sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.<br />
<br />
Další seznam společných zařízení je uveden v § 14 Vyhlášky<br />
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních<br />
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních<br />
komunikacích). Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají<br />
všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15 vyhlášky, nedotýkají se<br />
práv třetích osob a jedná se o drobné úpravy komunikací. Speciálním<br />
stavebním úřadem pro stavby pozemních komunikací – stavby dálnic,<br />
silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací<br />
podle § 15 stavebního zákona je silniční správní úřad. Pro stavby polních<br />
cest se obvykle jedná o odbor dopravy příslušného obecního úřadu<br />
s rozšířenou působností.<br />
<br />
V Zákoně č. 254/2001 Sb., (vodní zákon), je uveden seznam vodních<br />
děl, která pro svoji realizaci vyžadují souhlas speciálního stavebního<br />
úřadu – vodoprávního úřadu. Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke<br />
stavbám, zařízením nebo činnostem – prvkům plánu společných zařízení<br />
(u pozemkové úpravy), k nimž není třeba povolení podle vodního<br />
zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:<br />
<br />
• ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,<br><br />
• ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,<br><br />
• ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,<br><br />
• ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.<br />
<br />
Speciálním stavebním úřadem je pro vodní díla podle § 15 stavebního<br />
zákona vodoprávní úřad. Pro vodní díla realizovaná v rámci plánu společných<br />
zařízení se obvykle jedná o odbor životního prostředí příslušného<br />
obecního úřadu s rozšířenou působností.<br />
<br />
Z výše uvedeného textu je zřejmé, že většinou jsou stavby, terénní<br />
úpravy a další prvky plánu společných zařízení zahrnuty do stavebních objektů a kompletních staveb, které jsou projednávány ve stavebním<br />
řízení místně příslušným obecným stavebním úřadem nebo speciálním<br />
stavebním úřadem.<br />
<br />
=====TPEO – stavby vyžadující stavební povolení=====<br />
Všechny ostatní stavby kromě těch, které nevyžadují stavební povolení<br />
ani ohlášení, a těch, které vyžadují ohlášení nebo souhlas, mohou být<br />
realizovány pouze na základě stavebního povolení. V tomto případě je<br />
nezbytné určit, zda je prvek plánu společných zařízení stavbou. V § 2<br />
stavebního zákona se uvádí, že: „Stavbou se rozumí veškerá stavební<br />
díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na<br />
jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály<br />
a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“ A v § 3 stavebního<br />
zákona se uvádí, že: „Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona<br />
rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled<br />
prostředí nebo odtokové poměry.“<br />
<br />
Stavební řízení a stavební povolení k vodním dílům je upraveno ve vodním<br />
zákoně. Podle § 55 a dalších jsou vodní díla stavby, které slouží<br />
ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu<br />
povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami,<br />
ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo<br />
k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Z prvků plánu společných<br />
zařízení se nejčastěji jedná o hráze, vodní nádrže, stavby na ochranu<br />
před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování<br />
a odvodňování pozemků, stavby k hrazení bystřin a strží a jiné.<br />
V § 56 vodního zákona jsou upřesněny stavby k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků. Jedná se o stavby k závlaze a odvodnění pozemků<br />
a k ochraně pozemků před erozní činností vody.<br />
<br />
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků<br />
a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně je upraveno vyhláškou<br />
č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským<br />
melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.<br />
V souvislosti s často navrhovanými prvky plánu společných zařízení<br />
při pozemkových úpravách se v § 2 Vyhlášky mj. uvádí, že: „Stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor<br />
staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi.“<br />
<br />
Jedná se tedy o většinu staveb navrhovaných v rámci plánu společných<br />
opatření jako technická (stavebně technická) opatření. U takovýchto<br />
staveb je zřejmé, že budou vyžadovat stavební povolení a že speciální<br />
stavební úřad bude přezkoumávat, zda byl naplněn § 61 stavebního zákona.<br />
Dotčené orgány v procesu územního plánování (2016) jsou v této<br />
příručce přehledně sestaveny a dostupné i na internetu na stránkách<br />
http://www.uur.cz.<br />
<br />
=====Doporučení postupu=====<br />
Dodržení všech zákonných podmínek pro realizaci prvků TPEO vyžaduje<br />
rozsáhlé a aktualizované znalosti legislativy. Při zajišťování povolení,<br />
rozhodnutí, souhlasů apod. je dalším úskalím nejednotná praxe<br />
stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a dalších správních orgánů<br />
ve výše uvedených oborech.<br />
<br />
Proto nezbývá než záměr a později projektovou dokumentaci průběžně<br />
konzultovat s pracovníky místně příslušných správních úřadů,<br />
průběžně připravovat nezbytné žádosti, průběžně dokládat nezbytné<br />
přílohy a průběžně přizpůsobovat projektovou dokumentaci požadavkům<br />
správního úřadu.<br />
<br />
U některých staveb je možno před zahájením projektové přípravy požádat<br />
krajský úřad, úřad územního plánování a obecní úřad o územně<br />
plánovací informaci o podmínkách využívání území a o podmínkách vydání<br />
potřebných souhlasů a rozhodnutí. Podobně lze postupovat podle<br />
§ 15 Stavebního zákona a vyžádat si vyjádření obecního stavebního úřadu, jakým způsobem bude postupovat a jaké podklady bude ke svým<br />
rozhodnutím vyžadovat. Obě dvě popsané možnosti na urychlení a objektivizaci<br />
postupu při veřejnoprávním projednávání jednotlivých opatření<br />
navržených v rámci plánu společných zařízení lze uplatnit pouze<br />
pro pozemní stavby a některé další stavby v krajině. Obvykle tak nelze<br />
postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají<br />
stavebnímu řízení.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1573OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-07T15:38:39Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''<br />
<br />
====Průlehy====<br />
Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu.<br />
Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí a sklonu<br />
jeho svahů, které by neměly překročit 1:5 – zpravidla se navrhuje mírnější<br />
(např. 1:10) tak, aby objekt byl přejezdný, případně i obdělávatelný.<br />
Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších<br />
pozemcích o sklonu pod 10 %.<br />
<br />
V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci<br />
s funkcí retenční a zasakovací. Tento typ opatření je poměrně rizikový<br />
co do dimenzování, protože hrozí při překročení kapacity přelití a soustředění<br />
odtoku. Navíc hydraulická vodivost půdy se v čase mění jednak<br />
díky vývoji vegetace, ale i díky usazenému sedimentu. Proto se doporučuje,<br />
aby průleh měl vždy řešenou možnost odvodu zachycené vody<br />
povrchově mírným podélným sklonem.<br />
<br />
Příčný profil průlehu je nejčastěji zatravněný a je posuzován jednak na<br />
kapacitu a jednak na stabilitu – nevymílací rychlosti.<br />
<br />
Z hlediska omezení hospodaření na pozemku oproti příkopu na jedné<br />
straně zabírá průleh více prostoru, na druhé straně ale podstatně méně<br />
omezuje hospodaření tím, že je přejezdný.<br />
<br />
Co se týče doplňkových součástí průlehů, stejně jako u příkopu je velmi<br />
žádoucí zakládat nad průlehem pás trvalého travního drnu v šířce minimálně<br />
5 m pro zachycení smyté zeminy před vstupem do průlehu a tedy<br />
i hydrografické sítě. Vhodná je i výsadba vegetace podél průlehu, možno<br />
je doplnění zemní hrázkou s funkcí zvýšení kapacity průlehu (podobně<br />
jako u příkopu). V tom případě buď musí být zemní těleso hrázky velmi<br />
mohutné, nebo není splněn požadavek přejezdnosti. Snadno je rovněž<br />
možno kombinovat průleh s mezí. I zde platí zásady a omezení uvedená<br />
v odstavci o mezích a příkopech.<br />
<br />
Co se týče prostorového uspořádání, stejně jako příkop, i průleh může<br />
být záchytný, sběrný nebo svodný. Platí zde stejné zásady i omezení jako<br />
u příkopů. V případě že průlehy budou mít velmi mírné sklony svahů<br />
a mírný podélný sklon, tak, že budou běžně obdělávatelné, je možné<br />
je na chráněném pozemku seskupovat i do soustav ve vzdálenostech<br />
kolem 20–50 m.<br />
<br />
[[Image:4-18.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-18: Průleh (Milínov, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Tento průleh nesplňuje díky''<br />
''hrázce s příliš strmými svahy základní podmínku průlehu – <br> tedy možnost''<br />
''přejíždět mechanizací. Stejně tak by bylo možno ho nazvat mezí se záchytným<br>''<br />
''nebo svodným prvkem nebo zemní hrázkou s příkopem. Val by mohl<br>''<br />
''být osázen vegetací.''<br />
<br />
====Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku====<br />
Zatravněné údolnice představují dráhy povrchového odtoku, kde dochází<br />
k soustřeďování odtékající vody. Údolnice mohou soustřeďovat<br />
a odvádět buď plošný povrchový odtok z přilehlých pozemků, nebo<br />
mohou být recipientem protierozních příkopů nebo průlehů.<br />
<br />
Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými<br />
metodami (kritická rychlost, tečné napětí, …) a v žádném případě<br />
nelze vystačit s USLE. K definici drah soustředěného odtoku je možno<br />
přistoupit buď empiricky na základě čtení morfologie terénu, nebo<br />
s využitím plně distribuovaných výpočetních metod a modelů.<br />
<br />
Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti<br />
příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním<br />
drnem byla dostatečně velká a vytvořila dostatečně kapacitní<br />
miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod<br />
pracujících na epizodním základě (pracuje s konkrétní návrhovou srážkou)<br />
a pracovat se zabezpečeností návrhu jak pro dimenzování na návrhový<br />
průtok, tak pro posouzení stability profilu při návrhovém průtoku.<br />
<br />
Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku<br />
a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno<br />
může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání<br />
přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředěný odtok<br />
po nechráněném povrchu podél. Proto je nezbytné, aby farmář věnoval<br />
tomuto místu mimořádnou pozornost.<br />
<br />
Profil údolnice je stabilizován jen trvalým drnem, který by pro vyšší stabilitu<br />
měl být pravidelně sečen a udržován. Ve výjimečných případech<br />
je možno v údolnici vybudovat trubní drenáž pro ochranu drnu před<br />
zamokřením. Pokud není údolnice jednoznačně formována, je možné ji<br />
pomístně upravit do požadovaného příčného profilu – v tom případě se<br />
pohybujeme na pomezí zatravněné údolnice a svodného průlehu.<br />
<br />
I údolnice je možno s výhodou využít pro diverzifikaci krajiny tím, že<br />
se podél travního pásu vysází vegetace – v tom případě by ale mělo<br />
jít o solitérní stromy, nikoliv pás křovin, protože pro správnou funkci<br />
zatravněné údolnice je nutná pravidelná a pečlivá údržba hranice mezi<br />
ornou půdou a drnem.<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o bezproblémové<br />
opatření, protože údolnice je přejezdná ve všech směrech a jediný požadavek<br />
je, aby farmář nepoškodil mechanizací zapojený drn, nebo nevytvořil<br />
koleje, odvádějící průtok mimo zamýšlený směr.<br />
<br />
[[Image:4-19.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-19: Zatravněná dráha soustředěného odtoku (Nenkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Polní cesty s protierozní funkcí====<br />
Polní cesta s protierozní funkcí je kombinovaným typem opatření, kdy<br />
běžná místní komunikace je cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém<br />
směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit příliš dlouhý<br />
a erozně ohrožený svah.<br />
<br />
Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který<br />
v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení<br />
povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě<br />
dimenzuje stejně jako protierozní příkop, nicméně musí splňovat<br />
i požadavky, kladené na cestní příkopy.<br />
<br />
Rizikovým místem bývá křížení cesty s lokálními údolnicemi, kde mohou<br />
vznikat bezodtoká místa. Pro takový případ je ideální vybudování<br />
propustku v nejnižším místě a odvedení vody dolů údolnicí v podobě<br />
zatravněné údolnice, svodného průlehu nebo svodného příkopu. Důsledně<br />
je třeba zajistit neškodné odvedení vody příkopem až do recipientu.<br />
V případě nutného odlehčení odtoku vody v příkopu po trase<br />
z důvodu jeho nedostatečné kapacity je tak možné učinit například do<br />
stabilních zatravněných údolnic nebo stabilizovaných svodných příkopů<br />
nebo průlehů.<br />
<br />
V místě křížení údolnic může být zajímavým řešením i vyrovnání směrových<br />
poměrů cesty a její vedení po násypu. Pokud takový násyp má<br />
plnit funkci retenční (protierozní hrázka, případně protierozní retenční<br />
nádrž), musí být lokalita jednak náležitě vybavena (vypouštěcí zařízení<br />
umožňující částečné vzdouvání hladiny) a zejména zemní těleso musí<br />
být navrženo a řešeno jako vzdouvací. Především se jedná o vhodné<br />
sklony svahů, posouzení materiálu z hlediska jeho stability a propustnosti<br />
a příslušné ukládání (sypání ve vrstvách maximálně 20 cm, náležité<br />
hutnění, případně těsnění).<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o opatření s minimálními<br />
dopady. Cesta zajišťuje pohodlný přístup na přilehlé pozemky,<br />
nutné je jen vybudovat na vhodných místech sjezdy z cesty na pozemky.<br />
Příkop je nutné pravidelně čistit od sedimentů.<br />
<br />
Polní cesty s protierozní funkcí jsou typem opatření, které s největší<br />
pravděpodobností bude realizováno jen v případě zpracování komplexních<br />
pozemkových úprav pro daný katastr.<br />
<br />
====Ochranné hrázky====<br />
Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem,<br />
nebo průlehem (umístěným vždy nad hrázkou) – pak se jedná<br />
v zásadě o protierozní mez, nebo samostatně. V takovém případě jde<br />
nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše<br />
ležících pozemků a hrázka je budována při dolním okraji pozemku. Při<br />
návrhu je nejdůležitější důsledné vrstevnicové vedení s mírným odklonem,<br />
bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody<br />
a následné přelití a protržení hrázky. V zahraniční literatuře jsou protierozní<br />
hrázky často prezentovány jako struktura vybavená vzdouvacím,<br />
nebo výpustným zařízením. V podmínkách ČR takové řešení není<br />
používáno, protože vyžaduje pravidelné čištění, údržbu a pro dosažení<br />
požadovaného efektu i operativní manipulaci. Prostá zemní hrázka<br />
umožní zachycení povrchového odtoku a jeho případné odvedení mimo<br />
chráněnou lokalitu.<br />
<br />
[[Image:4-20.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-20: Ochranná hrázka (Hlubočany, foto VÚMOP, v.v.i.). Na návodní<br>''<br />
''straně nemá hrázka travní pás, po kterém bude stékat zadržená voda podél<br>''<br />
''hrázky. Voda tak poteče po poli, které bude erozně poškozovat.''<br />
<br />
====Protierozní nádrže====<br />
Protierozní nádrže jsou nejvyšší formou ochrany intravilánu a infrastruktury<br />
před následky transportu smyté zeminy a povrchového odtoku<br />
z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez<br />
trvalého nadržení vody.<br />
<br />
Nádrže se navrhují podle požadavků normy na malé vodní nádrže, případně<br />
suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou<br />
míru ochrany – zpravidla na odtok ze srážky s opakováním 20 až 50 let,<br />
v odůvodněných případech 100 let.<br />
<br />
Nádrže, u kterých se předpokládá masivní přísun smyté zeminy, je nezbytné<br />
doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního<br />
prostoru (zpevněný sjezd do prostoru zdrže, manipulační plocha).<br />
<br />
Od protierozních nádrží se všeobecně předpokládá dvojí efekt – jednak<br />
zachycení smyté zeminy a jednak transformace povodňové vlny, vytvořené<br />
povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků.<br />
<br />
Pokud je hlavním cílem jen zachycení sedimentu a objem odtoku z plochy<br />
povodí nádrže je malý, zachycuje zpravidla nádrž celý objem odtoku,<br />
který je následně po usazení sedimentu, pomalu vypouštěn. Pokud nádrž<br />
transformuje povodňovou vlnu, jedná se o klasickou suchou protipovodňovou<br />
nádrž, která přitékající vodu zachycuje a pozdrží, nicméně,<br />
není zachycena celá vlna. Oba typy se od sebe budou lišit složitostí<br />
návrhu, nároky na provedení a nutným vybavením doplňkovými funkčními<br />
objekty.<br />
<br />
V každém případě je sedimentační nebo suchá nádrž významným technickým<br />
dílem – hydrotechnickou stavbou, vzdouvající vodu a musí být<br />
proto navržena a postavena podle platných norem a k tomu autorizovanou<br />
osobou.<br />
<br />
[[Image:4-21.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-21: Protierozní nádrž (Hustopeče u Brna, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Terénní urovnávky====<br />
Terénní urovnávky spočívají především v odstranění lokálních nerovností<br />
a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování<br />
a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi<br />
jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích.<br />
<br />
Toto opatření je opět možno provádět přesunem zeminy přímo v rámci<br />
pozemku pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.<br />
<br />
====Terasy====<br />
Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před<br />
vznikem eroze a hodí se pro velmi svažité a ohrožené pozemky, orientačně<br />
se sklonem nad 20 %. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy<br />
úzké (1–2 řady ovocných stromů nebo vinné révy), široké (3 a více řad<br />
vinné révy nebo ovocných stromů, případně další běžné zemědělské<br />
plodiny) a terasové dílce (nepravidelné útvary kde délka nemusí být<br />
převažujícím rozměrem). Z hlediska stabilizace se dělí na terasy se svahem<br />
stabilizovaným technicky (opěrná zeď z kamene či betonu) nebo<br />
terasy zemní, bez technické stabilizace svahu. Svah je v tomto případě<br />
stabilizován jen vegetací. Terasy s technickou stabilizací zabírají méně<br />
místa, jsou ale finančně i technicky podstatně náročnější, terasy se zemním<br />
svahem mají větší nároky na plochu, jsou ale technicky i finančně<br />
jednodušší. Sklon svahu se v tomto případě pohybuje od 1:1 do 1:1,5<br />
podle výšky svahu a půdních podmínek.<br />
<br />
Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách (čím širší je plošina<br />
terasy a vyšší stupeň, tím mocnější musí být půdní profil) a ekonomicky<br />
reálný je jejich návrh buď v místech, kde terasy dodávají krajině její osobitý<br />
ráz nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva,<br />
sady, …). V praxi dnes terasování bude přicházet v úvahu díky extrémní<br />
finanční náročnosti jen ve zcela ojedinělých případech.<br />
<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat jednak návrhu a stabilitě svahu mezi<br />
jednotlivými úrovněmi teras a jednak odvodnění jednotlivých teras.<br />
<br />
Pro návrh jsou zde opět využívány jak hydraulické a hydrologické metody,<br />
tak postupy geotechnické. Díky výrazné specifičnosti této problematiky<br />
je tato kapitola omezena na naprosté informační minimum<br />
a případný zájemce je odkázán na konzultaci s inženýrem specialistou.<br />
<br />
[[Image:4-22.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-22: Široké terasy se zemními svahy (Nikolčice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Protierozní meze====<br />
Vhodné je protierozní meze dělit na meze historické a současné, navrhované primárně za účelem protierozní ochrany.<br />
<br />
=====Meze historické=====<br />
Historické meze v krajině vznikaly na hranicích dvou pozemků, kam<br />
byly ukládány sbírané kameny. Při orbě podél vrstevnic pak díky opakovanému<br />
dlouhodobému posunu půdy orbou směrem dolů po svahu<br />
docházelo k postupnému naorávání půdy k hranici shora a odorávání<br />
zdola. Navážené kameny pak byly často z důvodu úspory místa skládány<br />
do opěrné zídky. Vznikl tak terénní stupeň výšky často 1,5–2 m, převážně<br />
vrstevnicově orientovaný. Funkce historické meze tak spočívala<br />
převážně ve snižování podélného sklonu svahu – blížila se tedy spíše<br />
funkci terasy. Funkce přerušení svahu byla víceméně druhotná, resp.<br />
meze nebyly pro zajištění přerušení odtoku ani navrhovány (zamýšleny),<br />
ani k tomu nebyly vybaveny. Funkce přerušení odtoku tak, pokud vůbec,<br />
je zajišťována jen pomístně, náhodně a to většinou jen rozorem na<br />
okraji pozemku.<br />
<br />
Tento typ mezí dnes prakticky nelze navrhovat a realizovat, neboť vznikaly<br />
samovolně v průběhu desetiletí a staletí a projevily se v podstatě<br />
terasováním pozemků.<br />
<br />
=====Návrh protierozních mezí=====<br />
U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení<br />
funkcí zachytit a odvést povrchový odtok s funkcí krajinotvornou. Protierozní<br />
mez je navrhována jako nízká hrázka, zpravidla spojená s mělkým<br />
příkopem či průlehem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací,<br />
případně je možno na ní umístit kameny, nebo další prvky, vnášející do<br />
krajiny diverzitu. Hrázka má u meze zpravidla funkci stabilizační (stabilizuje<br />
trasu v převážně vrstevnicovém směru) a jasně vymezuje prostor<br />
pro výsadbu vegetace. Pokud má mít i funkci retenční – tedy počítá<br />
se, že voda dosáhne nad její patu – musí být hrázka meze koncipována<br />
k této funkci – musí být náležitě hutněna a její koruna musí být vodorovná,<br />
resp. musí sledovat sklon úklonu meze od vrstevnic a neměly<br />
by v ní být sníženiny, kde by mohlo dojít k soustředěnému přelití vody.<br />
Hlavní protierozní funkci by měl mít příkop nebo průleh, který musí<br />
být umístěn vždy nad hrázkou meze. Při správném návrhu by měla být<br />
dosažena rovnost výkopu a násypu – tedy materiál, který je vytěžen při<br />
hloubení příkopu nebo průlehu je uložen do hrázky meze.<br />
<br />
Prostor hrázky meze, případně i širší pás, je vhodné využít jako interakční<br />
prvek a osázet ho vegetací. V tom případě je vhodné volit místně příslušné a původní druhy v co největší variabilitě co do dlouhověkosti,<br />
rychlosti růstu, výšky, doby kvetení i dozrávání plodů. Vhodné je do<br />
výsadeb zařadit i ovocné, nebo plané ovocné stromy a keře – pokud<br />
to dovolují lokální vyhlášky o ochraně rostlin a povolených výsadbách.<br />
<br />
Nad příkopem či průlehem je vhodné založit pás trvalého drnu v šířce<br />
minimálně 6 m pro zachycování smyté zeminy nesené povrchovým<br />
odtokem z výše ležícího pozemku. Smyslem je eliminace sedimentu,<br />
který nepochybně bude nesen povrchovým odtokem z výše položeného<br />
pozemku dříve, než se tento dostane do příkopu, protože zde<br />
bude průtok koncentrován s větší hloubkou a tedy i rychlostí a většina<br />
sedimentu bude příkopem odvedena až do recipientu – vodního toku.<br />
Snahou proto je množství smyté zeminy, vstupující s vodou do příkopu<br />
co nejvíce omezit. Další možností je vybudování jednoduché sedimentační<br />
nádrže před zaústěním příkopu do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat jen s nutností závlahy výsadeb po<br />
dobu cca 3 roky po vysazení a případným ožínáním resp. ochranou před<br />
okusem. Vlastní těleso meze (hrázky meze) žádnou údržbu nepotřebuje.<br />
Příkop nebo průleh nad mezí by měl být dimenzován (podrobněji<br />
viz kapitola o příkopech a průlezích), případně opevněn v závislosti na<br />
dimenzi a podélném sklonu. Užitečné je alespoň občasné vysekávání<br />
trávy v profilu průlehu pro udržení kvalitního a stabilního drnu v případě,<br />
že tento je stabilizován jen travním porostem. Sečen by měl být<br />
i ochranný travní pás nad mezí. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení<br />
zachyceného odtoku až do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska omezení využití pozemku se jedná o opatření poměrně<br />
náročné, neboť je žádoucí, aby byla mechanizací překonávána na co<br />
nejméně místech – v těchto místech je vhodné přerušit hrázku meze<br />
a v případě příkopu je nutno vybudovat propustek nebo jiný přejezd.<br />
<br />
V každém případě, mez je prvkem velmi atraktivním především tím, že<br />
spojuje efektivní protierozní ochranu s revitalizací a diverzifikací krajiny.<br />
Z hlediska ryze protierozního je možno velmi podobného efektu<br />
dosáhnout snáze příkopem, průlehem, či protierozní hrázkou.<br />
<br />
[[Image:4-23.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-23: Protierozní mez (Horní Újezd, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Funkce meze''<br />
''v tomto případě spočívá podobně jako u mezí <br>historických ve vytvoření''<br />
''stupně a tím ve snížení sklonu sousedních <br>pozemků.''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-24.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-24: Protierozní mez (Heroltice u Tišnova, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-25.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-25: Protierozní mez s příkopem (Heroltice u Tišnova, <br>foto VÚMOP,''<br />
''v.v.i.). Tuto mez by stejně tak bylo možno označit <br>za sběrný příkop s ochranným''<br />
''travním pásem a výsadbou doprovodné <br>vegetace.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.<br />
|}<br />
<br />
===Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)===<br />
Tato kapitola by měla zájemcům z řad vlastníků nebo uživatelů zemědělské<br />
půdy přinést základní informace týkající se legislativního rámce<br />
navrhování, realizace a provozování technických protierozních opatření,<br />
zajištění jejich návrhu, realizace i zajištění finančních zdrojů na<br />
jejich vybudování.<br />
<br />
====Legislativní rámec====<br />
Při hodnocení procesu realizace společných zařízení v rámci pozemkových<br />
úprav je nutné vycházet z platné legislativy. TPEO je stavbou<br />
nebo terénní úpravou podle Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.,<br />
o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění). Může se<br />
jednat také o vodní dílo, stavbu k vodohospodářským melioracím dle<br />
§ 55 a § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých<br />
zákonů, v platném znění. Podle § 2 vyhlášky č. 225/2002 Sb. je stavbou<br />
k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí – stavba<br />
k ochraně pozemku před erozní činností vody, stavba nebo soubor<br />
staveb upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou<br />
vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci<br />
povrchové vody. Je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,<br />
terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. Pokud se jedná<br />
o TPEO uvedené v bodě 4.4.1.3 (TPEO – stavby vyžadující stavební<br />
povolení), pak je stavební povolení nutné a územní rozhodnutí také.<br />
Pokud je stavba jako společné zařízení zahrnutá do schváleného návrhu<br />
pozemkových úprav upouští se od vydání územního rozhodnutí<br />
o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území podle § 12 odst. 3<br />
zákona č. 139/2002 Sb. Vodní díla povoluje vodoprávní úřad se souhlasem<br />
obecného stavebního úřadu. Povinnosti vlastníka a správce upravuje<br />
§ 50–53 vodního zákona. Některá protierozní opatření nejsou<br />
stavbou nebo stavební úpravou dle stavebního zákona (např. zatravněné<br />
zasakovací pásy, zatravněné údolnice). Před realizací opatření<br />
je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním<br />
úřadě.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1572OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-07T15:33:15Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''<br />
<br />
====Průlehy====<br />
Protierozní průleh je svou funkcí velmi blízký protieroznímu příkopu.<br />
Hlavní odlišnost spočívá v hloubce průlehu, který bývá mělčí a sklonu<br />
jeho svahů, které by neměly překročit 1:5 – zpravidla se navrhuje mírnější<br />
(např. 1:10) tak, aby objekt byl přejezdný, případně i obdělávatelný.<br />
Díky požadavku na sklon svahů je průleh aplikovatelný na mírnějších<br />
pozemcích o sklonu pod 10 %.<br />
<br />
V literatuře se doporučuje průběh i v přísně vrstevnicové orientaci<br />
s funkcí retenční a zasakovací. Tento typ opatření je poměrně rizikový<br />
co do dimenzování, protože hrozí při překročení kapacity přelití a soustředění<br />
odtoku. Navíc hydraulická vodivost půdy se v čase mění jednak<br />
díky vývoji vegetace, ale i díky usazenému sedimentu. Proto se doporučuje,<br />
aby průleh měl vždy řešenou možnost odvodu zachycené vody<br />
povrchově mírným podélným sklonem.<br />
<br />
Příčný profil průlehu je nejčastěji zatravněný a je posuzován jednak na<br />
kapacitu a jednak na stabilitu – nevymílací rychlosti.<br />
<br />
Z hlediska omezení hospodaření na pozemku oproti příkopu na jedné<br />
straně zabírá průleh více prostoru, na druhé straně ale podstatně méně<br />
omezuje hospodaření tím, že je přejezdný.<br />
<br />
Co se týče doplňkových součástí průlehů, stejně jako u příkopu je velmi<br />
žádoucí zakládat nad průlehem pás trvalého travního drnu v šířce minimálně<br />
5 m pro zachycení smyté zeminy před vstupem do průlehu a tedy<br />
i hydrografické sítě. Vhodná je i výsadba vegetace podél průlehu, možno<br />
je doplnění zemní hrázkou s funkcí zvýšení kapacity průlehu (podobně<br />
jako u příkopu). V tom případě buď musí být zemní těleso hrázky velmi<br />
mohutné, nebo není splněn požadavek přejezdnosti. Snadno je rovněž<br />
možno kombinovat průleh s mezí. I zde platí zásady a omezení uvedená<br />
v odstavci o mezích a příkopech.<br />
<br />
Co se týče prostorového uspořádání, stejně jako příkop, i průleh může<br />
být záchytný, sběrný nebo svodný. Platí zde stejné zásady i omezení jako<br />
u příkopů. V případě že průlehy budou mít velmi mírné sklony svahů<br />
a mírný podélný sklon, tak, že budou běžně obdělávatelné, je možné<br />
je na chráněném pozemku seskupovat i do soustav ve vzdálenostech<br />
kolem 20–50 m.<br />
<br />
[[Image:4-18.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-18: Průleh (Milínov, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Tento průleh nesplňuje díky''<br />
''hrázce s příliš strmými svahy základní podmínku průlehu – <br> tedy možnost''<br />
''přejíždět mechanizací. Stejně tak by bylo možno ho nazvat mezí se záchytným<br>''<br />
''nebo svodným prvkem nebo zemní hrázkou s příkopem. Val by mohl<br>''<br />
''být osázen vegetací.''<br />
<br />
====Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku====<br />
Zatravněné údolnice představují dráhy povrchového odtoku, kde dochází<br />
k soustřeďování odtékající vody. Údolnice mohou soustřeďovat<br />
a odvádět buď plošný povrchový odtok z přilehlých pozemků, nebo<br />
mohou být recipientem protierozních příkopů nebo průlehů.<br />
<br />
Stabilitu těchto drah je nezbytné posuzovat hydraulickými a hydrologickými<br />
metodami (kritická rychlost, tečné napětí, …) a v žádném případě<br />
nelze vystačit s USLE. K definici drah soustředěného odtoku je možno<br />
přistoupit buď empiricky na základě čtení morfologie terénu, nebo<br />
s využitím plně distribuovaných výpočetních metod a modelů.<br />
<br />
Dráha soustředěného odtoku se dimenzuje na základě podrobné znalosti<br />
příčného profilu údolnice tak, aby šířka trvalého zatravnění kvalitním<br />
drnem byla dostatečně velká a vytvořila dostatečně kapacitní<br />
miskovitý příčný profil. Pro návrh je třeba využít některou z metod<br />
pracujících na epizodním základě (pracuje s konkrétní návrhovou srážkou)<br />
a pracovat se zabezpečeností návrhu jak pro dimenzování na návrhový<br />
průtok, tak pro posouzení stability profilu při návrhovém průtoku.<br />
<br />
Rizikovým místem zatravněných údolnic je přechod mezi plochou pozemku<br />
a prostorem zatravněné údolnice. V tomto místě velmi snadno<br />
může obděláváním vznikat buď brázda, nebo hrázka. Obojí pak brání<br />
přítoku vody do zabezpečené údolnice a generuje soustředěný odtok<br />
po nechráněném povrchu podél. Proto je nezbytné, aby farmář věnoval<br />
tomuto místu mimořádnou pozornost.<br />
<br />
Profil údolnice je stabilizován jen trvalým drnem, který by pro vyšší stabilitu<br />
měl být pravidelně sečen a udržován. Ve výjimečných případech<br />
je možno v údolnici vybudovat trubní drenáž pro ochranu drnu před<br />
zamokřením. Pokud není údolnice jednoznačně formována, je možné ji<br />
pomístně upravit do požadovaného příčného profilu – v tom případě se<br />
pohybujeme na pomezí zatravněné údolnice a svodného průlehu.<br />
<br />
I údolnice je možno s výhodou využít pro diverzifikaci krajiny tím, že<br />
se podél travního pásu vysází vegetace – v tom případě by ale mělo<br />
jít o solitérní stromy, nikoliv pás křovin, protože pro správnou funkci<br />
zatravněné údolnice je nutná pravidelná a pečlivá údržba hranice mezi<br />
ornou půdou a drnem.<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o bezproblémové<br />
opatření, protože údolnice je přejezdná ve všech směrech a jediný požadavek<br />
je, aby farmář nepoškodil mechanizací zapojený drn, nebo nevytvořil<br />
koleje, odvádějící průtok mimo zamýšlený směr.<br />
<br />
[[Image:4-19.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-19: Zatravněná dráha soustředěného odtoku (Nenkovice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Polní cesty s protierozní funkcí====<br />
Polní cesta s protierozní funkcí je kombinovaným typem opatření, kdy<br />
běžná místní komunikace je cíleně vedena v přibližně vrstevnicovém<br />
směru a je umístěna do prostoru, kde je třeba přerušit příliš dlouhý<br />
a erozně ohrožený svah.<br />
<br />
Cesta je na straně proti svahu doplněna cestním příkopem, který<br />
v tomto případě má funkci nejen odvodnění komunikace, ale i zachycení<br />
povrchového odtoku z výše ležícího pozemku. Příkop se v tomto případě<br />
dimenzuje stejně jako protierozní příkop, nicméně musí splňovat<br />
i požadavky, kladené na cestní příkopy.<br />
<br />
Rizikovým místem bývá křížení cesty s lokálními údolnicemi, kde mohou<br />
vznikat bezodtoká místa. Pro takový případ je ideální vybudování<br />
propustku v nejnižším místě a odvedení vody dolů údolnicí v podobě<br />
zatravněné údolnice, svodného průlehu nebo svodného příkopu. Důsledně<br />
je třeba zajistit neškodné odvedení vody příkopem až do recipientu.<br />
V případě nutného odlehčení odtoku vody v příkopu po trase<br />
z důvodu jeho nedostatečné kapacity je tak možné učinit například do<br />
stabilních zatravněných údolnic nebo stabilizovaných svodných příkopů<br />
nebo průlehů.<br />
<br />
V místě křížení údolnic může být zajímavým řešením i vyrovnání směrových<br />
poměrů cesty a její vedení po násypu. Pokud takový násyp má<br />
plnit funkci retenční (protierozní hrázka, případně protierozní retenční<br />
nádrž), musí být lokalita jednak náležitě vybavena (vypouštěcí zařízení<br />
umožňující částečné vzdouvání hladiny) a zejména zemní těleso musí<br />
být navrženo a řešeno jako vzdouvací. Především se jedná o vhodné<br />
sklony svahů, posouzení materiálu z hlediska jeho stability a propustnosti<br />
a příslušné ukládání (sypání ve vrstvách maximálně 20 cm, náležité<br />
hutnění, případně těsnění).<br />
<br />
Z hlediska omezení využívání pozemku se jedná o opatření s minimálními<br />
dopady. Cesta zajišťuje pohodlný přístup na přilehlé pozemky,<br />
nutné je jen vybudovat na vhodných místech sjezdy z cesty na pozemky.<br />
Příkop je nutné pravidelně čistit od sedimentů.<br />
<br />
Polní cesty s protierozní funkcí jsou typem opatření, které s největší<br />
pravděpodobností bude realizováno jen v případě zpracování komplexních<br />
pozemkových úprav pro daný katastr.<br />
<br />
====Ochranné hrázky====<br />
Ochranné hrázky jsou používány buď ve spojení se záchytným příkopem,<br />
nebo průlehem (umístěným vždy nad hrázkou) – pak se jedná<br />
v zásadě o protierozní mez, nebo samostatně. V takovém případě jde<br />
nejčastěji o ochranu určité lokality před povrchovým odtokem z výše<br />
ležících pozemků a hrázka je budována při dolním okraji pozemku. Při<br />
návrhu je nejdůležitější důsledné vrstevnicové vedení s mírným odklonem,<br />
bez bezodtokých míst, kde by hrozila koncentrace přitékající vody<br />
a následné přelití a protržení hrázky. V zahraniční literatuře jsou protierozní<br />
hrázky často prezentovány jako struktura vybavená vzdouvacím,<br />
nebo výpustným zařízením. V podmínkách ČR takové řešení není<br />
používáno, protože vyžaduje pravidelné čištění, údržbu a pro dosažení<br />
požadovaného efektu i operativní manipulaci. Prostá zemní hrázka<br />
umožní zachycení povrchového odtoku a jeho případné odvedení mimo<br />
chráněnou lokalitu.<br />
<br />
[[Image:4-20.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-20: Ochranná hrázka (Hlubočany, foto VÚMOP, v.v.i.). Na návodní<br>''<br />
''straně nemá hrázka travní pás, po kterém bude stékat zadržená voda podél<br>''<br />
''hrázky. Voda tak poteče po poli, které bude erozně poškozovat.''<br />
<br />
====Protierozní nádrže====<br />
Protierozní nádrže jsou nejvyšší formou ochrany intravilánu a infrastruktury<br />
před následky transportu smyté zeminy a povrchového odtoku<br />
z pozemků. Nádrže jsou navrhovány nejčastěji jako suché, bez<br />
trvalého nadržení vody.<br />
<br />
Nádrže se navrhují podle požadavků normy na malé vodní nádrže, případně<br />
suché nádrže. Je nezbytné jejich dimenzování na dostatečnou<br />
míru ochrany – zpravidla na odtok ze srážky s opakováním 20 až 50 let,<br />
v odůvodněných případech 100 let.<br />
<br />
Nádrže, u kterých se předpokládá masivní přísun smyté zeminy, je nezbytné<br />
doplnit vybavením, které umožní pravidelné čištění retenčního<br />
prostoru (zpevněný sjezd do prostoru zdrže, manipulační plocha).<br />
<br />
Od protierozních nádrží se všeobecně předpokládá dvojí efekt – jednak<br />
zachycení smyté zeminy a jednak transformace povodňové vlny, vytvořené<br />
povrchovým odtokem ze zemědělských pozemků.<br />
<br />
Pokud je hlavním cílem jen zachycení sedimentu a objem odtoku z plochy<br />
povodí nádrže je malý, zachycuje zpravidla nádrž celý objem odtoku,<br />
který je následně po usazení sedimentu, pomalu vypouštěn. Pokud nádrž<br />
transformuje povodňovou vlnu, jedná se o klasickou suchou protipovodňovou<br />
nádrž, která přitékající vodu zachycuje a pozdrží, nicméně,<br />
není zachycena celá vlna. Oba typy se od sebe budou lišit složitostí<br />
návrhu, nároky na provedení a nutným vybavením doplňkovými funkčními<br />
objekty.<br />
<br />
V každém případě je sedimentační nebo suchá nádrž významným technickým<br />
dílem – hydrotechnickou stavbou, vzdouvající vodu a musí být<br />
proto navržena a postavena podle platných norem a k tomu autorizovanou<br />
osobou.<br />
<br />
[[Image:4-21.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-21: Protierozní nádrž (Hustopeče u Brna, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Terénní urovnávky====<br />
Terénní urovnávky spočívají především v odstranění lokálních nerovností<br />
a terénních útvarů, které významným způsobem ovlivňují směrování<br />
a soustřeďování povrchového odtoku. Nejběžněji se tak v praxi<br />
jedná o odstraňování mělkých údolnic na pozemcích.<br />
<br />
Toto opatření je opět možno provádět přesunem zeminy přímo v rámci<br />
pozemku pouze na hlubokých půdách nebo s využitím navážek.<br />
<br />
====Terasy====<br />
Terasy jsou nejvyšší formou ochrany zemědělského pozemku před<br />
vznikem eroze a hodí se pro velmi svažité a ohrožené pozemky, orientačně<br />
se sklonem nad 20 %. Z hlediska konstrukčního se dělí na terasy<br />
úzké (1–2 řady ovocných stromů nebo vinné révy), široké (3 a více řad<br />
vinné révy nebo ovocných stromů, případně další běžné zemědělské<br />
plodiny) a terasové dílce (nepravidelné útvary kde délka nemusí být<br />
převažujícím rozměrem). Z hlediska stabilizace se dělí na terasy se svahem<br />
stabilizovaným technicky (opěrná zeď z kamene či betonu) nebo<br />
terasy zemní, bez technické stabilizace svahu. Svah je v tomto případě<br />
stabilizován jen vegetací. Terasy s technickou stabilizací zabírají méně<br />
místa, jsou ale finančně i technicky podstatně náročnější, terasy se zemním<br />
svahem mají větší nároky na plochu, jsou ale technicky i finančně<br />
jednodušší. Sklon svahu se v tomto případě pohybuje od 1:1 do 1:1,5<br />
podle výšky svahu a půdních podmínek.<br />
<br />
Terasy je možno navrhovat na hlubokých půdách (čím širší je plošina<br />
terasy a vyšší stupeň, tím mocnější musí být půdní profil) a ekonomicky<br />
reálný je jejich návrh buď v místech, kde terasy dodávají krajině její osobitý<br />
ráz nebo tam, kde se jedná o produkci zvláštních plodin (vinná réva,<br />
sady, …). V praxi dnes terasování bude přicházet v úvahu díky extrémní<br />
finanční náročnosti jen ve zcela ojedinělých případech.<br />
<br />
Zvláštní pozornost je třeba věnovat jednak návrhu a stabilitě svahu mezi<br />
jednotlivými úrovněmi teras a jednak odvodnění jednotlivých teras.<br />
<br />
Pro návrh jsou zde opět využívány jak hydraulické a hydrologické metody,<br />
tak postupy geotechnické. Díky výrazné specifičnosti této problematiky<br />
je tato kapitola omezena na naprosté informační minimum<br />
a případný zájemce je odkázán na konzultaci s inženýrem specialistou.<br />
<br />
[[Image:4-22.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-22: Široké terasy se zemními svahy (Nikolčice, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
====Protierozní meze====<br />
Vhodné je protierozní meze dělit na meze historické a současné, navrhované primárně za účelem protierozní ochrany.<br />
<br />
=====Meze historické=====<br />
Historické meze v krajině vznikaly na hranicích dvou pozemků, kam<br />
byly ukládány sbírané kameny. Při orbě podél vrstevnic pak díky opakovanému<br />
dlouhodobému posunu půdy orbou směrem dolů po svahu<br />
docházelo k postupnému naorávání půdy k hranici shora a odorávání<br />
zdola. Navážené kameny pak byly často z důvodu úspory místa skládány<br />
do opěrné zídky. Vznikl tak terénní stupeň výšky často 1,5–2 m, převážně<br />
vrstevnicově orientovaný. Funkce historické meze tak spočívala<br />
převážně ve snižování podélného sklonu svahu – blížila se tedy spíše<br />
funkci terasy. Funkce přerušení svahu byla víceméně druhotná, resp.<br />
meze nebyly pro zajištění přerušení odtoku ani navrhovány (zamýšleny),<br />
ani k tomu nebyly vybaveny. Funkce přerušení odtoku tak, pokud vůbec,<br />
je zajišťována jen pomístně, náhodně a to většinou jen rozorem na<br />
okraji pozemku.<br />
<br />
Tento typ mezí dnes prakticky nelze navrhovat a realizovat, neboť vznikaly<br />
samovolně v průběhu desetiletí a staletí a projevily se v podstatě<br />
terasováním pozemků.<br />
<br />
=====Návrh protierozních mezí=====<br />
U nově navrhovaných protierozních mezí je důraz kladen na spojení<br />
funkcí zachytit a odvést povrchový odtok s funkcí krajinotvornou. Protierozní<br />
mez je navrhována jako nízká hrázka, zpravidla spojená s mělkým<br />
příkopem či průlehem. Hrázka bývá osázena vhodnou vegetací,<br />
případně je možno na ní umístit kameny, nebo další prvky, vnášející do<br />
krajiny diverzitu. Hrázka má u meze zpravidla funkci stabilizační (stabilizuje<br />
trasu v převážně vrstevnicovém směru) a jasně vymezuje prostor<br />
pro výsadbu vegetace. Pokud má mít i funkci retenční – tedy počítá<br />
se, že voda dosáhne nad její patu – musí být hrázka meze koncipována<br />
k této funkci – musí být náležitě hutněna a její koruna musí být vodorovná,<br />
resp. musí sledovat sklon úklonu meze od vrstevnic a neměly<br />
by v ní být sníženiny, kde by mohlo dojít k soustředěnému přelití vody.<br />
Hlavní protierozní funkci by měl mít příkop nebo průleh, který musí<br />
být umístěn vždy nad hrázkou meze. Při správném návrhu by měla být<br />
dosažena rovnost výkopu a násypu – tedy materiál, který je vytěžen při<br />
hloubení příkopu nebo průlehu je uložen do hrázky meze.<br />
<br />
Prostor hrázky meze, případně i širší pás, je vhodné využít jako interakční<br />
prvek a osázet ho vegetací. V tom případě je vhodné volit místně příslušné a původní druhy v co největší variabilitě co do dlouhověkosti,<br />
rychlosti růstu, výšky, doby kvetení i dozrávání plodů. Vhodné je do<br />
výsadeb zařadit i ovocné, nebo plané ovocné stromy a keře – pokud<br />
to dovolují lokální vyhlášky o ochraně rostlin a povolených výsadbách.<br />
<br />
Nad příkopem či průlehem je vhodné založit pás trvalého drnu v šířce<br />
minimálně 6 m pro zachycování smyté zeminy nesené povrchovým<br />
odtokem z výše ležícího pozemku. Smyslem je eliminace sedimentu,<br />
který nepochybně bude nesen povrchovým odtokem z výše položeného<br />
pozemku dříve, než se tento dostane do příkopu, protože zde<br />
bude průtok koncentrován s větší hloubkou a tedy i rychlostí a většina<br />
sedimentu bude příkopem odvedena až do recipientu – vodního toku.<br />
Snahou proto je množství smyté zeminy, vstupující s vodou do příkopu<br />
co nejvíce omezit. Další možností je vybudování jednoduché sedimentační<br />
nádrže před zaústěním příkopu do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat jen s nutností závlahy výsadeb po<br />
dobu cca 3 roky po vysazení a případným ožínáním resp. ochranou před<br />
okusem. Vlastní těleso meze (hrázky meze) žádnou údržbu nepotřebuje.<br />
Příkop nebo průleh nad mezí by měl být dimenzován (podrobněji<br />
viz kapitola o příkopech a průlezích), případně opevněn v závislosti na<br />
dimenzi a podélném sklonu. Užitečné je alespoň občasné vysekávání<br />
trávy v profilu průlehu pro udržení kvalitního a stabilního drnu v případě,<br />
že tento je stabilizován jen travním porostem. Sečen by měl být<br />
i ochranný travní pás nad mezí. Důležité je dořešení bezeškodného odvedení<br />
zachyceného odtoku až do recipientu.<br />
<br />
Z hlediska omezení využití pozemku se jedná o opatření poměrně<br />
náročné, neboť je žádoucí, aby byla mechanizací překonávána na co<br />
nejméně místech – v těchto místech je vhodné přerušit hrázku meze<br />
a v případě příkopu je nutno vybudovat propustek nebo jiný přejezd.<br />
<br />
V každém případě, mez je prvkem velmi atraktivním především tím, že<br />
spojuje efektivní protierozní ochranu s revitalizací a diverzifikací krajiny.<br />
Z hlediska ryze protierozního je možno velmi podobného efektu<br />
dosáhnout snáze příkopem, průlehem, či protierozní hrázkou.<br />
<br />
[[Image:4-23.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-23: Protierozní mez (Horní Újezd, foto VÚMOP, v.v.i.). <br>Funkce meze''<br />
''v tomto případě spočívá podobně jako u mezí <br>historických ve vytvoření''<br />
''stupně a tím ve snížení sklonu sousedních <br>pozemků.''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-24.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-24: Protierozní mez (Heroltice u Tišnova, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-25.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-25: Protierozní mez s příkopem (Heroltice u Tišnova, <br>foto VÚMOP,''<br />
''v.v.i.). Tuto mez by stejně tak bylo možno označit <br>za sběrný příkop s ochranným''<br />
''travním pásem a výsadbou doprovodné <br>vegetace.''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.<br />
|}</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1571OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-07T15:23:57Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.<br />
<br />
===Technická protierozní opatření===<br />
Technická protierozní opatření (TPEO) se navrhují obvykle po vyčerpání<br />
možností řešení ochrany proti negativním účinkům vodní eroze<br />
organizačními a agrotechnickými opatřeními, většinou jako jejich doplnění.<br />
Pokud se potřeba protierozních opatření týká většího rozsahu zemědělských<br />
pozemků v jednom katastrálním území, je vhodné ochranu<br />
půdy řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Jednotlivá opatření<br />
je možno navrhovat a realizovat v rámci podpůrných a dotačních programů<br />
na protierozní ochranu (MŽP ČR), protipovodňovou ochranu<br />
(MZe ČR) nebo rozvoj venkova (MZe ČR). V úrovni zemědělského<br />
podnikatele je nejvyšší doporučenou (či vymahatelnou) formou protierozního<br />
opatření trvalé zatravnění pozemku, technická protierozní<br />
opatření proto představují určitou nadstavbu. TPEO jsou nejčastěji navrhovaná<br />
k ochraně intravilánu, liniových staveb (infrastruktura) nebo<br />
sousedních pozemků před nežádoucím povrchovým odtokem a smytou<br />
zeminou. Efektivní přístup představuje kombinovat TPEO s prvky ekologické<br />
kostry krajiny, čehož lze nejlépe dosáhnout v rámci komplexních<br />
pozemkových úprav, kdy se současně řeší majetko-právní vztahy<br />
a řada dalších otázek.<br />
<br />
Základním principem technických protierozních opatření (dále jen TPEO) je:<br><br />
• přerušení délky pozemku po spádnici a bezpečné odvedení soustředěného povrchového odtoku (příkopy, průlehy, údolnice),<br><br />
• zachycení smyté zeminy a povrchového odtoku, jeho zdržení a neškodné odvedení (hrázky, sedimentační, retenční a suché nádrže),<br><br />
• změna sklonu pozemku (terénní urovnávky, terasování, historické meze).<br />
<br />
Zásadním rozdílem proti ostatním „měkčím“ typům protierozních<br />
opatření je jejich technický charakter, který se promítá do způsobu navrhování<br />
a realizace. TPEO jsou opatření investičního charakteru, které<br />
podléhají stavebnímu zákonu. Podrobně je tato otázka přehledně pro<br />
farmáře pojednána v kapitole 4.4. Z uvedeného vyplývá, že se TPEO navrhují<br />
tak, aby jednak zajistila protierozní ochranu pozemku (přípustná<br />
volná délka svahu, sklon svahu, …), ale současně, aby byla schopna plnit<br />
svou funkci v předem stanovených podmínkách. Jde především o to, že TPEO je třeba navrhovat a dimenzovat na určitou zcela jednoznačnou<br />
míru bezpečnosti, vyjádřenou dobou opakování přírodního jevu,<br />
před kterým mají svoji ochranu poskytovat. Ta by se podle významnosti<br />
chráněné lokality měla pohybovat od minimálně 5 let v běžných<br />
podmínkách po 20–50 let při ochraně intravilánu nebo jiné významné<br />
infrastruktury. V odůvodněných případech je možné TPEO navrhovat<br />
na dobu opakování až 100 let.<br />
<br />
Právě z důvodu nutnosti zavedení doby opakování a návrhových podmínek<br />
nelze pro projektování a dimenzování vystačit se standardním přístupem<br />
k protierozní ochraně, založeným na univerzální rovnici ztráty<br />
půdy a je nutné využít metody a nástroje epizodně orientované (takové,<br />
které jsou schopné do návrhu zohlednit konkrétní návrhovou srážku<br />
a tedy i n–letost epizody). Kvantifikaci vyjádřenou hodnotu faktoru P<br />
v USLE nelze pro dimenzování TPEO přijmout jako postačující.<br />
<br />
Předkládaná Příručka nepřináší kompletní přehled metod a návrhů pro<br />
navrhování a dimenzování, protože tato problematika zabíhá do řady<br />
dalších oborů a specializací, především hydrauliky, hydrologie, geotechniky<br />
apod. a je upravována i řadou dalších legislativních opatření (metodiky,<br />
ČSN, Doporučený standard technický). Za zpracování návrhu<br />
je zodpovědný inženýr specialista, který zvolí vhodný nástroj. Tato příručka<br />
je naopak určena především zemědělcům, kteří by se zde měli<br />
dozvědět, co budou k vybudování TPEO potřebovat, kam se mohou<br />
obrátit a jakou podporu mohou očekávat.<br />
<br />
Stejně tak, uvedený přehled prvků má za cíl vysvětlit charakteristiky<br />
jednotlivých typů opatření, jejich výhody, nevýhody, princip funkce<br />
i omezení z nich vyplývající. Ve skutečnosti však existuje a je budována<br />
celá řada přechodových typů resp. nekonečná řada jejich kombinací. Jeden<br />
a týž prvek proto může být často označován několika různými názvy.<br />
Typickým příkladem může být velmi nejasná hranice mezi svodným<br />
průlehem a zatravněnou údolnicí, příkopem nebo průlehem s hrázkou<br />
a protierozní mezí, atd.<br />
<br />
Protierozní ochrana zemědělské půdy nejčastěji rozeznává následující typy technických protierozních opatření:<br><br />
• příkopy<br><br />
• průlehy<br><br />
• zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku<br><br />
• polní cesty s protierozní funkcí<br><br />
• ochranné hrázky<br><br />
• ochranné nádrže<br><br />
• terénní urovnávky<br><br />
• terasy<br><br />
• protierozní meze<br><br />
• asanace erozních výmolů a strží<br><br />
<br />
Ta opatření, která jsou významná z hlediska praktické aplikace, jsou v následujícím textu přiblížena podrobněji.<br />
<br />
====Protierozní příkopy====<br />
Protierozní příkop je liniový prvek, umístěný na pozemku v místě nutného<br />
přerušení svahu. Může být kombinován s dalšími liniovými prvky v krajině<br />
(mezí, cestou, pásovým obděláváním, biokoridorem, apod.). Příkop je na<br />
pozemku vrstevnicově orientován s mírným podélným sklonem. Nejčastěji<br />
mívá lichoběžníkový profil se šířkou ve dně 0,3–0,6 m, hloubkou mezi<br />
0,6–1,2 m a sklonem svahů 1:1,5–1:2. Jeho podélný sklon a příčný profil<br />
je třeba dimenzovat některou z běžně používaných inženýrských metod.<br />
Příkopy jsou dimenzovány na dobu opakování srážky nejméně 5 let, pokud<br />
je cílem jen ochrana vlastního zemědělského pozemku. V případě, že<br />
cílem budování příkopu je ochrana intravilánu nebo jiné infrastruktury<br />
nebo vodního útvaru, je míra ochrany vyšší odpovídajícím způsobem dle<br />
konkrétních podmínek (zpravidla na srážku s opakováním 10–50, výjimečně<br />
i 100 let). Příkop je třeba následně posoudit z hlediska stability<br />
dna a svahů a v případě nutnosti opevnit.<br />
<br />
Z důvodu nezbytnosti údržby a čištění se dává obvykle přednost hladkým<br />
betonovým prvkům – například žlabovkám, někdy je využíváno<br />
polovegetačních tvárnic, často je využito dlažby nebo žlabovek ve dně<br />
a patách svahů, nad nimi jsou pak svahy stabilizovány řadou polovegetačních<br />
tvárnic.<br />
<br />
Z hlediska údržby je třeba počítat s nutností pravidelného čištění příkopů<br />
a to včetně objektů na nich.<br />
<br />
Co se týče omezení využívání pozemků, je třeba počítat s tím, že pokud<br />
je třeba příkop překonávat mechanizací, je nutno k tomu vybudovat<br />
propustek nebo jiný vhodný objekt odpovídající danému typu mechanizace.<br />
Stejně jako u všech ostatních prvků, zachycujících erozní odtok<br />
z pozemků je vhodné nad příkopem založit pás trvalého drnu v minimální<br />
šířce 6 m, kde bude docházet k zachycování splavenin nesených<br />
odtokem. Tento travní pás by v ideálním případě měl být pravidelně<br />
sečen tak, aby si udržel maximální drsnost (vyšší tráva při povrchovém<br />
průtoku snadněji polehne a pak funguje jako došková střecha s minimální<br />
drsností). Proto je vhodné, aby v pásu nebyly sázeny stromy,<br />
neboť pod nimi nelze udržet a udržovat kvalitní drn. V případě kombinace<br />
příkopu se zelení nebo dokonce biokoridorem je žádoucí, je–li<br />
to prostorově možné, aby byl udržen volný travní pás nad výsadbou<br />
stromů a keřů. Pokud to možné není, je zpravidla vysoká zeleň v krajině<br />
cennější a budiž jí dána přednost.<br />
<br />
Z hlediska prostorového uspořádání a funkce příkopů je možno rozlišovat<br />
příkopy záchytné, sběrné a svodné.<br />
<br />
=====Příkop záchytný=====<br />
Příkop záchytný se buduje nad zájmovým pozemkem nebo lokalitou<br />
a brání přítoku vnějších (cizích) vod na pozemek. Přitom za vnější plochu<br />
může být uvažován nejen les nebo jiná nezemědělská plocha, ale<br />
i sousední zemědělský pozemek. Úkolem záchytného příkopu je zachytit<br />
povrchový odtok z plochy a odvést ho mimo zájmovou plochu.<br />
Přitom je třeba dodržet výše uvedenou obecnou zásadu, že musí být<br />
dořešeno odvedení vody až k recipientu. Z hlediska návrhu, dimenzování<br />
a konstrukce platí obecné zásady uvedené ve všeobecné úvodní<br />
části.<br />
<br />
=====Příkop sběrný=====<br />
Příkop sběrný je budován přímo v rámci chráněného zemědělského<br />
pozemku s cílem zkrátit volnou délku povrchového odtoku tak, aby<br />
nedocházelo k překročení přípustné ztráty půdy. Vzdálenost příkopu<br />
od horní hranice pozemku či mezi jednotlivými příkopy je navržena<br />
na základě erozní ohroženosti (například na přípustnou délku pomocí<br />
USLE nebo na kritickou délku pomocí simulačního modelu SMODERP).<br />
Návrh podélného sklonu a příčného profilu příkopu se provede pomocí<br />
hydrologických metod. Podélný sklon a příčný profil určují kapacitu příkopu<br />
a rychlost proudění, na kterou je třeba posoudit stabilitu dna<br />
a svahů. Pokud je to možné vzhledem k charakteru místního materiálu,<br />
sklonovým poměrům a dimenzi příkopu, je preferováno, aby sběrné<br />
příkopy byly nezpevněné – z důvodu snadnější údržby a ceny realizace.<br />
Jsou–li sběrné příkopy na pozemku dlouhé, je nutno počítat s tím, že se<br />
po délce bude měnit (zvětšovat) jejich dimenze podle toho, jak do nich<br />
po délce bude natékat další voda.<br />
<br />
=====Příkop svodný=====<br />
Příkop svodný je recipientem příkopů sběrných, případně záchytných.<br />
Ty jsou vedeny v minimálním spádu a jejich cílem je vodu zachytit a odvést<br />
mimo pozemek. Příkop svodný pak musí zachycenou vodu bezpečně<br />
svést až k recipientu – musí tedy překonat rozhodující výškový<br />
rozdíl a je velmi pravděpodobné, že se tak bude dít ve větších sklonech.<br />
<br />
Do příkopu svodného může být zaústěno i několik příkopů sběrných<br />
nebo záchytných, jeho dimenze je proto zpravidla větší. Díky většímu<br />
sklonu jsou příkopy svodné prakticky vždy opevněny. Nejjednodušší<br />
volbou jsou betonové žlabovky nebo betonové desky ve dně a patách svahů, svahy jsou často chráněny polovegetačními tvárnicemi. Pro snížení<br />
sklonu a zpomalení odtoku se ve dně svodných příkopů budují<br />
zvláštní objekty – například kamenité skluzy nebo kaskáda žlabovek,<br />
umístěných stupňovitě nad sebou. Co do dimenze, při navrhování svodných<br />
příkopů je třeba respektovat návrhové parametry všech zaúsťovaných<br />
sběrných nebo záchytných příkopů po trase. Svodný příkop musí<br />
být doveden až do recipientu.<br />
<br />
[[Image:4-17.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-17: Protierozní záchytný příkop (Rašovice u Uhlířských Janovic, foto <br> VÚMOP, v.v.i.). Díky valu, vzniklému nad příkopem nesprávnou údržbou se''<br />
''voda <br> nemůže dostat do příkopu a teče paralelně po poli.''</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1570Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-01-07T15:19:27Z<p>Jirkakapicka: /* OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI'''==<br />
===[[Vodní eroze obecně]]===<br />
===[[Příčiny eroze obecně]]===<br />
<br />
===[[Důsledky vodní eroze]]===<br />
*[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]]<br />
*[[Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů]]<br />
**[[Zanášení koryt vodních toků]]<br />
**[[Zanášení vodních nádrží]]<br />
*[[Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů]]<br />
*[[Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze]]<br />
===[[Hodnocení erozního ohrožení půdy]]===<br />
*[[Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy]]<br />
*[[Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí]]<br />
===[[Formy vodní eroze]]===<br />
===[[Hodnocení míry degradace půdy erozí]]===<br />
<br /><br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
===[[Technická protierozní opatření]]===<br />
*[[Protierozní příkopy]]<br />
**[[Příkop záchytný]]<br />
**[[Příkop sběrný]]<br />
**[[Příkop svodný]]<br />
*[[Průlehy]]<br />
*[[Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku]]<br />
*[[Polní cesty s protierozní funkcí]]<br />
*[[Ochranné hrázky]]<br />
*[[Protierozní nádrže]]<br />
*[[Terénní urovnávky]]<br />
*[[Terasy]]<br />
*[[Protierozní meze]]<br />
**[[Meze historické]]<br />
**[[Návrh protierozních mezí]]<br />
===[[Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)]]===<br />
*[[Legislativní rámec]]<br />
**[[TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení]]<br />
**[[TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas]]<br />
**[[TPEO – stavby vyžadující stavební povolení]]<br />
**[[Doporučení postupu]]<br />
*[[Navrhování TPEO]]<br />
*[[Vlastnické vztahy]]<br />
*[[Možnosti financování]]<br />
===[[Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)]]===<br />
*[[Osevní postupy]]<br />
*[[Agrotechnika]]<br />
*[[Organické hnojení]]<br />
===[[Protierozní opatření ve speciálních kulturách]]===<br />
*[[Organizační opatření]]<br />
*[[Agrotechnická opatření]]<br />
**[[Zatravnění meziřadí]]<br />
**[[Krátkodobé porosty v meziřadí]]<br />
**[[Mulčování]]<br />
**[[Hrázkování a důlkování půdy v meziřadí]]<br />
*[[Technická opatření]]<br />
**[[Terasování]]<br />
**[[Protierozní sítě a rohože]]<br />
**[[Zasakovací pásy, průlehy, příkopy]]<br />
**[[Drenáže]]<br />
**[[Větrolamy]]<br />
<br /><br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=OCHRANA_PROTI_VODN%C3%8D_EROZI&diff=1569OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI2019-01-07T15:16:32Z<p>Jirkakapicka: </p>
<hr />
<div>===Opatření organizačního charakteru===<br />
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====<br />
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň<br />
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.<br />
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální<br />
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty<br />
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes<br />
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení<br />
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.<br />
<br />
V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti<br />
s realizací komplexních pozemkových úprav.<br />
<br />
====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====<br />
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci<br />
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo<br />
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené<br />
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy<br />
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.<br />
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného<br />
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku<br />
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit<br />
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,<br />
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.<br />
<br />
Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení<br />
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou<br />
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo<br />
na půdních blocích nebo jejich dílech.<br />
<br />
Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce<br />
(https://kalkulacka.vumop.cz).<br />
<br />
====Pásové pěstování plodin====<br />
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně<br />
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové<br />
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně<br />
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic<br />
s max. odklonem do 30°.<br />
<br />
<br />
[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''<br />
<br />
<br />
'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br><br />
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''<br />
<br />
Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).<br />
<br />
===Opatření agrotechnického charakteru===<br />
Protierozní agrotechnická opatření zvyšují vsakovací schopnost půdy,<br />
snižují její erodovatelnost a chrání půdní povrch především v období největšího<br />
výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy erozně<br />
nebezpečné plodiny (kukuřice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, čirok<br />
apod.) svým vzrůstem nebo zapojením nedostatečně kryjí půdu.<br />
<br />
====Setí nebo sázení po vrstevnici====<br />
Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem (do 30°) od vrstevnic<br />
otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným<br />
způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Překlápěním půdy<br />
proti svahu je navíc možno výrazně omezit tzv. „erozi orbou“, která je<br />
u nás zatím podceňována.<br />
<br />
[[Image:4-5.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-5: Vrstevnicové obdělávání''<br />
<br />
''Tab. 4-1: Porovnání maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku při různých směrech obdělávání, sklonu, půdních podmínkách a osevním postupu''<br />
<br />
[[Image:tab_4-1a.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1b.JPG|700px|]]<br><br />
<br />
<br />
[[Image:tab_4-1c.JPG|700px|]]<br><br />
Poznámka*: na základě sklonu byla dle metodiky (Janeček a kol., 2012) použita příslušná hodnota P. <br> Pro sklony 2–4 ° je P = 0,60; 5–6 ° je P = 0,70; 7–10 ° je P = 0,90; 11–15 ° je P = 1,0.<br />
<br />
<br />
K protierozní ochraně také přispívá provádění dalších agrotechnických<br />
operací tímto způsobem (setí/sázení, ostatní kultivace a sklizňové<br />
práce). Vrstevnicové obdělávání je podmíněno možnostmi použití mechanizačních<br />
prostředků pro jejich práci na svahu. Vysoká účinnost tohoto<br />
opatření je demonstrována v tabulce Tab. 4-1 na příkladu výpočtu<br />
maximálních přípustných délek svahu ve směru odtoku (výpočet dle<br />
USLE) pro erozně nebezpečné plodiny, kdy při překročení těchto délek<br />
je nutné účinně přerušit povrchový odtok.<br />
<br />
====Ochranné obdělávání====<br />
Tato technologie spočívá v uchování co největšího množství posklizňových<br />
zbytků po předplodinách na povrchu půdy vytvářením pokryvu<br />
mulčem a v nenarušování půdního profilu, aby se tento mohl vyvíjet<br />
přirozeným způsobem a nadměrným provzdušňováním nedocházelo<br />
k přílišné akceleraci mineralizace živin a tím ochuzování o humus, což<br />
má ve svém důsledku dopad na zhoršování fyzikálních vlastností půd.<br />
Ochranný vliv závisí na stupni pokrytí půdy mulčem, výšce a rovnoměrnosti<br />
mulče a na způsobu zpracování půdy (hloubce a způsobu rozrušení<br />
půdního profilu, počtu pojezdů mechanizace atp.).<br />
<br />
[[Image:4-6.png|300px|]]<br><br />
''Obr. 4-6: Relativní ztráty půdy vodní erozí na pokryvu půdy mulčem (Janeček, 2008)''<br />
<br />
Do těchto technologií řadíme bezorebné setí (hlavní plodinu sejeme<br />
bezorebným secím strojem s kotoučovými botkami přímo do nezpracované<br />
půdy po předplodině), setí/sázení do mulče meziplodiny či předplodiny,<br />
setí do mělké podmítky (zejména u předplodin z obilovin nebo<br />
z olejnin se provede podmítka radličkovým, případně diskovým podmítačem<br />
a následná plodina se seje bezorebným secím strojem) a další<br />
možností je setí hlavní plodiny s podplodinou v meziřadí (kukuřice<br />
s podplodinou ozimého žita).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: V rámci DZES 5 je pro silně erozně ohrožené plochy (SEO) v době zakládání porostu požadována min 30% pokryvnost povrchu půdy rostlinnými zbytky. Pro mírně erozně ohrožené plochy (MEO) je stanovena minimální pokryvnost v době zakládání porostu na úrovni min. 20 %; do 30. června min. 10 % a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostu byla tato technologie použita. Obrázek Obr. 4-7 ukazuje etalon, používaný SZIF při kontrole pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky.<br />
|}<br />
<br />
<br />
[[Image:4-7.jpg|200px|]]<br><br />
''Obr. 4-7: Ukázka etalonu na kontrolu pokryvnosti povrchu půdy rostlinnými zbytky''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-8.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-8: Mulč z posklizňových zbytků kukuřice''<br />
<br />
<br />
'''Příklady možné aplikace ochranného obdělávání:'''<br><br />
----<br />
'''A. Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodin'''<br><br />
Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy.<br />
Na podzim se půda nezpracovává. Na jaře probíhá výsev plodiny do půdy<br />
přesným secím strojem pro přímé setí do nezpracované půdy. Tato technologie<br />
je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím herbicidů.<br />
<br />
[[Image:4-9.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-9: Výsev kukuřice bezorebným secím strojem do rostlinných zbytků předplodiny (foto: Agrotec)''<br />
<br />
<br />
'''B. Přímé setí do přezimující a vymrzající meziplodiny'''<br><br />
Na podzim se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání<br />
organických hnojiv. Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny.<br />
Na jaře se provádí výsev speciálním secím strojem pro přímé setí.<br />
<br />
[[Image:4-10.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-10: Kukuřice setá bezorebným secím strojem do mulče žita setého (Sedmihorky, foto: ZEA Sedmihorky)''<br />
<br />
<br />
'''C. Setí do mulče meziplodin'''<br><br />
Jedná se o jednu z hlavních variant ochranného zpracování půdy, kdy se<br />
jako zdroj mulče využívá nadzemní biomasa meziplodin, a to buď strniskových<br />
(umrtvené mrazem), anebo ozimých (umrtvené chemicky).<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Doporučen je následující technologický postup: po sklizni obilniny se na strniště nebo na ponechanou rozdrcenou slámu aplikují minerální hnojiva a provede se hlubší podmítka, na kterou ihned navazuje setí strniskových meziplodin. Při použitých ozimých meziplodin (termín zasetí do 15. září) se předseťová příprava půdy provede až před jejich setím. Na jaře lze do mulče umrtveného mrazem nebo chemicky vysévat kukuřici na zrno i siláž. K likvidaci přezimujících plevelů a další nežádoucí vegetace je někdy nutné i po strniskových meziplodinách aplikovat neselektivní herbicid.<br />
|}<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Pěstování meziplodiny Svazenky vratičolisté na Horákově farmě, a.s. v Čejči <br><br />
Ing. Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy, a.s., uvádí:<br />
„Tato technologie umožňuje pěstování širokořádkových kultur,<br />
v našem případě kukuřice na svažitých pozemcích. U nás<br />
uplatňujeme sled plodin pšenice, svazenka, kukuřice a opět<br />
pšenice, svazenka, kukuřice již 10 let. Pšenice by měla být sklizena<br />
do 10. srpna. Lepší je rozbít slámu na poli. Pro usnadnění<br />
rozkladu slámy je dobře aplikovat před diskováním nebo orbou<br />
kejdu, v našem případě digestát z bioplynové stanice v množství<br />
cca 50 kg čistých živin dusíku, 20 kg fosforu a 40 kg draslíku<br />
na ha. Takto ošetřený pozemek cca za 5–10 dnů diskujeme<br />
podruhé, tím zničíme naklíčený výdrol. Po této operaci sejeme<br />
ihned – do 2 až 6 hodin, abychom dostali svazenku do vlhké<br />
půdy. U nás sejeme secím strojem Amazonka (v Německu je<br />
Amazonka standard, ke kterému se porovnává kvalita práce<br />
jiných secích kombinací). Norma říká výsevek 10 kg na hektar.<br />
Máme ověřené, že při klíčivosti nad 90 % je porost vysetý<br />
Amazonkou dostatečně hustý i při výsevku 7–8 kg na hektar.<br />
Přísun nějakých živin před setím je nutný, protože požadovaný<br />
efekt – získání mulče vytvoří jen svazenka, která do zámrzu<br />
vytvoří porost hustý, bujný, vysoký minimálně 30 cm, lépe<br />
40–60 cm. Další práci vykoná zima. Na jaře je z pravidla svazenka<br />
vymrzlá a vytvoří na povrchu požadovaný mulč. Může<br />
ovšem přezimovat nějaký výdrol, případně plevel, který řešíme<br />
postřikem totálním herbicidem po zasetí. Spolu s tímto herbicidem<br />
aplikujeme i minerální hnojiva v kapalné formě. Setí<br />
kukuřice provádíme u nás v 2. dekádě dubna. Secí stroje musí<br />
být konstruované pro bezorebné setí (Kinze, Monosem, John<br />
Deere). Jelikož sejeme do studené půdy, musíme počítat s vegetačním<br />
zpožděním o 7–10 dnů. Podle toho volíme stupeň ranosti<br />
FAO pěstovaného hybridu, to je částečné mínus. Dneska<br />
jsou však hybridy, které poskytují vysoký výnos i od stupně ranosti<br />
FAO 280. Doba ošetření selektivním herbicidem je podle<br />
stavu porostu. Na některých honech je další zaplevelení nízké,<br />
v neškodném rozsahu.<br><br />
<br />
Přednosti:<br><br />
• šetření půdní vláhou, protože se nehýbe s půdou<br><br />
• obohacení o živiny, které vytáhne svazenka ze spodních vrstev půdy <br><br />
• hlavní předností je mulč, který vytvoří zmrzlá svazenka.<br />
Tím, že se nehýbe s půdou, zůstávají po vymrzlých kořenech<br />
otvory, kterými zasakuje voda při přívalových srážkách. To<br />
je hlavní efekt, proč meziplodinu svazenku zařazujeme do<br />
osevního postupu. Několikaleté zkušenosti nám potvrzují,<br />
že takto pěstovaná kukuřice na svazích překonává pšenici<br />
o 2–3 t na hektar. Je tomu tak za cenu nutných vyšších<br />
vstupů a vyšší agronomické náročnosti.“<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-11.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-11: Porost kukuřice seté do přemrznuté hořčice bílé''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-12.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-12: Porost kukuřice seté do přemrznuté svazenky vratičolisté''<br />
<br />
<br />
'''D. Výsev ochranné podplodiny v pásech a meziřadích (setí s podplodinou)'''<br><br />
Nejjednodušší protierozní ochranu při tradičním pěstování kukuřice<br />
na erozně ohrožených pozemcích je možné zajistit zasetím obilných<br />
pásů po vrstevnicích bezprostředně po zasetí kukuřice. Pruhy ozimé<br />
obilniny se zasejí běžným obilným secím strojem. Vhodný pro toto<br />
opatření je ozimý ječmen, protože po zasetí na jaře nemetá a tím<br />
nekonkuruje kukuřici, neboť ta velice špatně odolává v raném stadiu<br />
vývoje ostatním plodinám. Jednou z dalších možností je setí kukuřice<br />
do půdy tradičně zpracované s ochrannou podplodinou, např. ozimým<br />
žitem v meziřadí. Ozimé žito vyseté zjara jen do každého druhého<br />
meziřadí kukuřice neprojde stádiem jarovizace a také nemetá. Tento<br />
postup vyžaduje úpravu secího stroje pro přesný výsev kukuřice doplněním<br />
jednou nebo dvěma obilnými výsevnými skříněmi a secími obilnými<br />
botkami pro výsev ozimého žita. Nevýhodou tohoto opatření je<br />
nízká protierozní ochrana v době jednoho měsíce od zasetí. Účinnost<br />
lze zvýšit výsevem předplodiny do strniště s překypřením radličkovým<br />
nebo rotačním kypřičem a výsev kukuřice realizovat upraveným<br />
přesným secím strojem s kotoučovými botkami při současném setí<br />
žita. Chemická ochrana proti plevelům musí být provedena později<br />
než obvykle, aby se obilné pruhy a řádky vyvinuly a plnily tak dostatečně<br />
protierozní funkci.<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Příklad: Kukuřice setá současně s žitem ozimým <br><br />
Kukuřice je setá speciálně nastaveným secím strojem s nastavenou meziřádkovou vzdáleností 75 cm a se současným výsevem dvojřádků ozimého žita do každého druhého meziřadí. Ozimé žito se vysévá dávkou 50 kg.ha<sup>-1</sup>.<br />
|}<br />
<br />
[[Image:4-13.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-13: Kukuřice setá současně s ochrannou podplodinou (ozimým žitem)''<br />
<br />
{| class="wikitable"<br />
|-<br />
|rowspan="1"| Poznámka: Ochranné obdělávání u brambor <br><br />
Brambory lze pěstovat v systému minimalizace zpracování půdy za předpokladu dobrého výchozího stavu fyzikálních vlastností půdy. V podmínkách dlouhodobého mělkého zpracování půdy s vytvořenou stabilní strukturou mohou být brambory s úspěchem zařazeny např. do osevního postupu s převahou obilnin, a to při zachování úrovně výnosových a kvalitativních parametrů. Pěstování brambor však nelze doporučit v podmínkách úplného vynechání zpracování půdy nebo na stanovištích s nevhodnou strukturou půdy (utužená, málo provzdušněná).<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím mulče předplodiny:'''<br><br />
----<br />
<br />
• mělká podmítka (cca do hloubky 10 cm) po sklizni předplodiny,<br><br />
• aplikace organického hnojiva (chlévský hnůj 35–40 t/ha),<br><br />
• mělké zapravení organického hnojiva kypřením,<br><br />
• jarní smykování a mělké kypření,<br><br />
• '''po sázení regulace plevelů systémem omezené mechanické kultivace.'''<br />
<br />
<br />
'''Pěstování brambor s využitím meziplodiny:'''<br><br />
----<br />
• po sklizni předplodiny podmítka nebo mělká orba včetně možnosti zapravení organické hmoty, bezprostředně po té následuje založení porostu meziplodiny,<br><br />
• na jaře příprava půdy mělkým kypřením a bezprostředně po ní následuje sázení brambor (konvenční technologií nebo technologií odkameňování),<br><br />
• lze vynechat jarní přípravu půdy mělkým kypřením a provádět výsadbu přímo.<br />
|}<br />
<br />
====Setí kukuřice do úzkého řádku====<br />
Jde o novou technologii, která je v současné době testována, kdy je<br />
secí stroj nastaven na výsevní vzdálenost řádku kukuřice maximálně<br />
na 45 cm. Zrna jsou seta v trojúhelníkovém sponu v počtu cca 110 tisíc<br />
jedinců na 1 ha. Zúžená rozteč řádků zajistí rovnoměrnější zapojení porostu,<br />
čímž je omezena síla soustředěného povrchového odtoku a dochází<br />
k částečnému zvýšení ochrany půdy proti erozi. Tuto technologii<br />
je nezbytné kombinovat se setím do mulče. Setí kukuřice do úzkého<br />
řádku je stejně jako další nové trendy v protierozním ochranném obdělávání<br />
půdy nutné v podmínkách ČR testovat.<br />
<br />
====Pásové zpracování půdy====<br />
Další opatření, které je v současné době testováno na naše podmínky<br />
je systém strip-tillage, který se definuje jako vytvoření pásového zpracování<br />
půdy o šířce cca 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 15<br />
až 25 cm se současným uložením minerálního hnojiva. Tuto operaci<br />
lze provést na podzim nebo na jaře, kdy o provedení rozhodují především<br />
půdní podmínky. Jde o novou a v našich podmínkách nedostatečně<br />
odzkoušenou technologii, která se z hlediska ekonomiky a některých<br />
nákladových položek chová úsporně (např. spotřeba minerálních hnojiv),<br />
ale vzhledem ke specifičnosti požadované technologie se musí<br />
vyšší odpisy stroje kompenzovat dostatečnou sezónní výkonností. Do<br />
budoucna je to možný perspektivní způsob agrotechniky i u dalších<br />
erozně nebezpečných plodin např. cukrovky, čiroku a slunečnice.<br />
<br />
====Hrázkování, důlkování====<br />
Technologie '''hrázkování''' je použitelná při pěstování brambor a spočívá<br />
v založení ochranných hrázek v meziřadí hrůbků. Hrázkovačem se<br />
založí ve stejné vzdálenosti hrázky mezi hrůbky, čímž vznikne řada malých<br />
akumulačních příkopů, které brání vzniku soustředěného povrchového<br />
odtoku a podporují zadržení vody přímo na pozemku. Hrázkování<br />
lze provést následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – hrázkovač,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-14.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-14: Detail hrázkovače brambor''<br />
<br />
<br />
Technologie '''důlkování''' je použitelná obdobně jako hrázkování u brambor,<br />
místo hrázek jsou ale vytvářeny důlky. Jde o klasickou technologii<br />
pěstování s cílem vytvořit důlky v meziřadí ve vzdálenosti 30–40 cm.<br />
Důlky omezují povrchový odtok v meziřadí a zvyšují infiltraci vody.<br />
Zpravidla se uvažuje, že lze na 1 ha vytvořit 28 000 důlků o objemu<br />
2 l, což představuje možnost zadržení 56 m<sup>3</sup>ha<sup>-1</sup>. Důlkování lze provést<br />
následovně:<br><br />
<br />
• provádí se bezprostředně po výsadbě brambor speciálním strojem – důlkovačem, který je možno připojit za zahrnovací radlice sazeče a tělesa oborávače brambor,<br><br />
• řádky musí být vedeny vrstevnicově,<br><br />
• aby bylo opatření co nejúčinnější, max. nepřerušená délka pozemku po svahu (spádnici) by neměla přesáhnout 300 metrů.<br />
<br />
[[Image:4-15.png|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-15: Zařízení na důlkování brambor s detailem důlku v meziřadí brambor''<br />
<br />
<br />
[[Image:4-16.jpg|400px|]]<br><br />
''Obr. 4-16: Půdoochranný paket na úpravu tvaru hrůbku''<br />
<br />
<br />
Modifikací využívající přednosti obou zmiňovaných technologií, pro pěstování<br />
brambor, představují tzv. půdoochranné pakety. S jejich využitím<br />
se počítá především na mírně svažitých pozemcích. Princip zpracování<br />
hrůbku spočívá ve vymělčení a zúžení nekolejové brázdy v kombinaci<br />
s důlkování a hrázkováním. Upravený tvar hrůbku významně zlepšuje<br />
zadržení srážkové vody, zpomaluje povrchový odtok, a tím snižuje i riziko<br />
vzniku vodní eroze. Tato skutečnost zcela jednoznačně přispívá<br />
ke zlepšení vodního režimu uvnitř samotného hrůbku. Ten se zároveň<br />
odráží na lepší využitelnosti minerálních hnojiv, která při aplikaci do<br />
míst s vyšší vláhovou jistotou zvyšují prokořenění v hrůbku a urychlují<br />
příjem dodaných živin, čímž snižují riziko jejich ztrát vyplavením.<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9243.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování nekolejové brázdy u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
[[Image:Jedouchov-9268.jpg|300px|]]<br><br />
''Důlkování a hrázkování u brambor, miskovitý žlábek''<br><br />
''Lokalita: Jedouchov, Datum: červen 2016, Autor: Martin Mistr (VÚMOP)''<br />
<br />
<br />
{{#ev:youtube|https://youtu.be/kHP0kxVynRM}}<br />
<br />
====Plečkování, dlátování, podrývání====<br />
Plečkování je meziřádková kultivace, která se provádí v průběhu vegetace<br />
u širokořádkových kultur (kukuřice, slunečnice, cukrovka,<br />
brambory). Plečky jsou jak s pasivními pracovními orgány (radličky),<br />
tak i aktivními. Výhodou je jak odplevelovací efekt mechanickou cestou<br />
(snížení potřeby herbicidů), ale zároveň i efekt protierozní, kdy nakypřená<br />
vrstva půdy v meziřadí zabraňuje rychlému odtoku povrchové<br />
vody a tím omezení vodní eroze.<br />
<br />
Dlátování (hloubkové kypření) je využitelné zejména u cukrové řepy,<br />
kdy pasivními dláty kultivujeme meziřadí rostlin a docilujeme vyššího<br />
efektu zasakování povrchové vody než u plečkování.<br />
<br />
Podrývání představuje technologii, která omezuje působení vodní<br />
eroze a zároveň snižuje stupeň zhutnění půd. Podrývání je v podstatě<br />
velmi hluboké kypření (min. do hloubky 35 cm). K podrývání je možné<br />
využít dlátové kypřiče (různého konstrukčního řešení), kombinované<br />
kypřiče nebo podrýváky, které umožňují prokypření půdy při minimálním<br />
narušení jejího povrchu. Podrývání představuje technologii, která<br />
zlepšuje infiltrační vlastnosti půdy, snižuje stupeň zhutnění a tím následně<br />
snižuje náchylnost půdy k vodní erozi. Pracovní hloubku kypřiče/<br />
podrýváku při podrývání lze stanovit právě podle hloubky zhutnění<br />
nebo vlhkosti zpracovávané půdy, vždy však musí být minimálně 35 cm.<br />
Při hlubším kypření je nutné zohlednit vlhkost půdy, která by měla být<br />
v době kypření drobivá (půdní masa se rozpadá při mírném tlaku).<br />
Hloubka podrývání by měla být minimálně o 5–10 cm větší, než je zemědělcem<br />
využívaná hloubka orby.</div>Jirkakapickahttp://encyklopedie.vumop.cz/index.php?title=Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy&diff=1568Ochrana proti erozi zemědělské půdy2019-01-07T15:11:14Z<p>Jirkakapicka: /* OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI */</p>
<hr />
<div> __NOTOC__<br />
[[Image:Titulka.png|thumb|400px|Úvodní strana Příručky ochrany proti erozi zemědělské půdy]]<br />
<br /><br />
<br />
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu<br />
a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku<br />
životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním<br />
prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována<br />
celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti<br />
půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.<br />
V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní<br />
a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky<br />
organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu<br />
vodní eroze.<br />
<br />
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních<br />
částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných<br />
místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním<br />
a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží,<br />
které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin<br />
(z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do<br />
vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je<br />
mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.<br />
<br />
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací<br />
a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy<br />
ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména<br />
za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně<br />
zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství<br />
a změna preferencí pěstování některých plodin.<br />
<br />
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně<br />
řešit.<br />
<br />
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".<br />
<br />
==[[DZES]]==<br />
<br />
<br />
<br />
===[[Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí]]===<br />
===[[Erozní ohroženost v LPIS]]===<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]===<br />
<br />
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]===<br />
<br />
===[[Ověřování půdoochranných technologií]]===<br />
<br />
=='''TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI'''==<br />
===[[Vodní eroze obecně]]===<br />
===[[Příčiny eroze obecně]]===<br />
<br />
===[[Důsledky vodní eroze]]===<br />
*[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]]<br />
*[[Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů]]<br />
**[[Zanášení koryt vodních toků]]<br />
**[[Zanášení vodních nádrží]]<br />
*[[Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů]]<br />
*[[Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze]]<br />
===[[Hodnocení erozního ohrožení půdy]]===<br />
*[[Teoretická východiska hodnocení erozního ohrožení půdy]]<br />
*[[Stavy ohrožení a poškození půdy vodní erozí]]<br />
===[[Formy vodní eroze]]===<br />
===[[Hodnocení míry degradace půdy erozí]]===<br />
<br /><br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI]]'''==<br />
===[[Opatření agrotechnického charakteru]]===<br />
*[[Setí nebo sázení po vrstevnici]]<br />
*[[Ochranné obdělávání]]<br />
*[[Setí kukuřice do úzkého řádku]]<br />
*[[Pásové zpracování půdy]]<br />
*[[Hrázkování, důlkování]]<br />
*[[Plečkování, dlátování, podrývání]]<br />
===[[Technická protierozní opatření]]===<br />
*[[Protierozní příkopy]]<br />
**[[Příkop záchytný]]<br />
**[[Příkop sběrný]]<br />
**[[Příkop svodný]]<br />
*[[Průlehy]]<br />
*[[Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku]]<br />
*[[Polní cesty s protierozní funkcí]]<br />
*[[Ochranné hrázky]]<br />
*[[Protierozní nádrže]]<br />
*[[Terénní urovnávky]]<br />
*[[Terasy]]<br />
*[[Protierozní meze]]<br />
**[[Meze historické]]<br />
**[[Návrh protierozních mezí]]<br />
===[[Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)]]===<br />
*[[Legislativní rámec]]<br />
**[[TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení]]<br />
**[[TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas]]<br />
**[[TPEO – stavby vyžadující stavební povolení]]<br />
**[[Doporučení postupu]]<br />
*[[Navrhování TPEO]]<br />
*[[Vlastnické vztahy]]<br />
*[[Možnosti financování]]<br />
===[[Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)]]===<br />
*[[Osevní postupy]]<br />
*[[Agrotechnika]]<br />
*[[Organické hnojení]]<br />
===[[Protierozní opatření ve speciálních kulturách]]===<br />
*[[Organizační opatření]]<br />
*[[Agrotechnická opatření]]<br />
**[[Zatravnění meziřadí]]<br />
**[[Krátkodobé porosty v meziřadí]]<br />
**[[Mulčování]]<br />
**[[Hrázkování a důlkování půdy v meziřadí]]<br />
*[[Technická opatření]]<br />
**[[Terasování]]<br />
**[[Protierozní sítě a rohože]]<br />
**[[Zasakovací pásy, průlehy, příkopy]]<br />
**[[Drenáže]]<br />
**[[Větrolamy]]<br />
<br /><br />
<br />
=='''[[TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI]]'''==<br />
<br />
=='''[[LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY]]'''==<br />
<br />
=='''[[POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA]]'''==<br />
<br />
=='''[[SEZNAM ZKRATEK]]'''==</div>Jirkakapicka