Jirkakapicka v 2. 1. 2019, 14:32

2019-01-02T14:32:31Z

Jirkakapicka v 2. 1. 2019, 14:29

2019-01-02T14:29:05Z

Ukázat změny

Jirkakapicka: Stránka vyprázdněna

2019-01-02T14:28:38Z

Stránka vyprázdněna

Ukázat změny

Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Legislativa ČR=== Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: 1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělsk…“

2019-01-02T14:26:36Z

Založena nová stránka s textem „===Legislativa ČR=== Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: 1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělsk…“

Nová stránka

===Legislativa ČR===
Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:

1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
ve znění pozdějších předpisů.
----

• Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší
země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím
zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního
prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování
a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována
ochrana a zlepšování životního prostředí. Zemědělský
půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to
je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé
travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky
obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská
půda“). Do zemědělského půdního fondu náležejí též
rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda
potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty,
pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové
vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně
před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření
apod.

• Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb. je zakázáno
způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním
přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím
právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví
na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené
v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Způsob
hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou
míru erozního ohrožení zemědělské půdy a opatření k jeho snížení
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou (§ 22
odst. 1 písm. d).

• V současné době je protierozní ochrana půdy nedostatečně
právně upravena (viz stávající ustanovení § 3 Zákona č. 334/1992
Sb.). V případě příjemců finanční podpory v podobě přímých
plateb, některých podpor Programu rozvoje venkova (PRV)
a některých podpor společné organizace trhu s vínem je protierozní
ochrana řešena kontrolovatelným a definovaným způsobem,
zejména formou povinných standardů DZES (standardy
Dobrého zemědělského a environmentálního stavu.

• Realizace ostatních protierozních opatření (KoPÚ, AEO) jsou
závislá na finančních prostředcích, popř. dobrovolném vstupu
do AEO apod. Problematika ochrany půdy před vodní erozí je
v rámci DZES řešena standardem DZES 5. Nastavená kritéria
pro splnění podmínek DZES 5 jsou vzhledem k celkové ploše
v současnosti ohrožené zemědělské půdy nastaveny mírně,
a tím protierozní ochranu půdy řeší nedostatečně. Je také třeba
zdůraznit, že standardy DZES jsou ekonomickým nástrojem
k podpoře agrárního sektoru a nenahrazují povinnost farmářů
hospodařit tak, aby nedocházelo erozí k poškozování půdy.
Zároveň se netýkají všech hospodařících subjektů, ale pouze
těch, kteří čerpají dotační prostředky. Plnění podmínek DZES
tak znamená, že farmář získá finanční podporu, ale nezajistí, že
v případě erozních škod nebude postihován. Zákon se vztahuje
obecně na vlastníky a uživatele zemědělské půdy (nejen příjemce
finančních podpor)

• Základní části zákona: 
I. Zemědělský půdní fond, 
II. Změna využití zemědělské půdy a zásady ochrany zemědělské
půdy 
III. Zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu, 
IV. Ochrana zemědělského půdního fondu, 
V. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, 
VI. Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu, 
VII. Výkon státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního
fondu, 
VIII. Zvláštní ustanovení, 
IX. Přestupky, 
X. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

2. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
----

• Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména
cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování,
nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na
udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení
postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů
záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj
území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně
plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
činnost. Především rozsah zastavitelného území a umístění,
které je v rámci územního plánování vymezeno, může mít zásadní
vliv na degradaci půdy (zejména Soil Sealing).

3. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů.
----

• Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady
ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických
osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí
a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale
udržitelného rozvoje.

4. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
----

• Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování
lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího
nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění
všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření
v něm.

5. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších
předpisů.
----

• Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost
Státního pozemkového úřadů při tomto řízení.
Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově
a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje
se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich
hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření
vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají
vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.
Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního
prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství
a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových
úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako
nezbytný podklad pro územní plánování.

6. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
----

• Účelem tohoto zákona je: 
a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství
zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou
bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny, 
b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních
funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního
prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování
osídlené a kulturní krajiny, 
c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské
politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie, 
d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských
činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech
a pro rozvoj vesnic.

7. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
----

• Účelem tohoto zákona je především chránit povrchové a podzemní
vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání
vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových
a podzemních vod, či vytvoření podmínek pro snížování nepříznivých
účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl
v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto
zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou
vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo
závisejících suchozemských ekosystémů. Vodní zákon má široký
dopad na naši společnost a tedy i na vztah k půdě. Především
v § 27 stanovuje povinost vlastníkům pozemků zajistit péči o ně
tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména
jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke
zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností
vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

8. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

----

řeší mimo jiné odpovědnost za škodu respektive
náhradu újmy. Pokud někdo porušením svých povinností způsobí
jinému majetkovou škodu či jinou újmu, nese za ni zodpovědnost
a podle pravidel stanovených občanským zákoníkem má dojít
k nápravě. K takovýmto újmám může dojít i v důsledku nevhodné
péče o zemědělské pozemky a následnou činností vodní a větrné
eroze.

9. Zákon č. 179/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb.,
o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
----

10. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti
ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky
č. 153/2016 Sb.
----

11. Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových
úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.
----

12. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných
půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb.
----

13. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských
půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve
znění pozdějších předpisů.
----

14. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí
a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
----

15. Nařízení vlády 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb.
----

16. Program rozvoje venkova (PRV) na období 2014–2020.

===Legislativa EU===
Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (6AP, rozhodnutí
č. 1600/2002/ES) byl přijat Evropským parlamentem a Radou dne
22. července 2002 a jeho působnost skončila v roce 2012. Na základě
6AP Evropská komise připravila sedm tematických strategií, které pokrývají
sedm environmentálních oblastí a jejich legislativní rámec. Jsou
to:

• Tematická strategie o znečišťování ovzduší; 
• Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci; 
• Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů; 
• Tematická strategie ochrany a zachování mořského prostředí; 
• Tematická strategie pro městské životní prostředí; 
• Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů; 
• Tematická strategie pro ochranu půdy.

Tyto strategie jsou v souladu s iniciativou tzv. „Better Regulation“,
která představuje dlouhodobou snahu v rámci Evropské unie zlepšovat
tvorbu legislativy s důrazem na vytváření analýz dopadů zejména na environmentální,
ekonomické a sociální podmínky a provádění rozsáhlých
konzultací se zájmovými skupinami.

Tematickou strategii pro ochranu půdy předloženou Evropskou komisí
dne 22. září 2006 tvoří čtyři klíčové pilíře: 
1. rámcové právní předpisy, jejichž hlavním cílem je ochrana a udržitelné
využívání půdy, 
2. integrace ochrany půdy do tvorby a realizace politik členských
států a Společenství, 
3. zaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy
prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy
Společenství a členských států, 
4. zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu.

Dne 22. září 2006 Komise zároveň předložila návrh '''směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES''' (Dokument KOM/2006/232/FINAL).
Dokument byl v květnu 2014 stažen jako bezpředmětný.

'''Strategie Evropa 2020''' je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je
dosáhnout nového růstu, který je inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího
investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný
(díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě
směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na
tvorbu pracovních míst a snižování chudoby).

Za tímto účelem bylo stanoveno pět hlavních cílů, které musí Unie do
konce tohoto desetiletí dosáhnout: 
• '''Zaměstnanost''' – zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20
do 64 let. 
• '''Výzkum a vývoj''' – investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské
unie. 
• '''Změna klimatu a energetika''' – snížit emise skleníkových plynů
o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky)
ve srovnání se stavem v roce 1990; zvýšit podíl energie z obnovitelných
zdrojů na 20 %; zvýšit energetickou účinnost o 20 %. 
• '''Vzdělávání''' – snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout
ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky
vzdělaného obyvatelstva. 
• '''Chudoba a sociální vyloučení''' – snížit alespoň o 20 milionů počet
lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji
chudoby a hrozí jim sociální vyloučení.

Strategie také zahrnuje sedm stěžejních iniciativ, díky nimž mohou orgány
EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech,
které napomáhají při dosahování priorit strategie: využívání zdrojů.

Inteligentní růst 
• Digitální agenda pro Evropu 
• Unie inovací 
• Mládež v pohybu 

Udržitelný růst 
• Evropa méně náročná na zdroje 
• Průmyslová politika pro éru globalizace 

Růst podporující začlenění 
• Program pro nové dovednosti a pracovní místa 
• Evropská platforma pro boj proti chudobě 

Podle '''Strategie Evropa 2020''' udržitelný růst znamená: 
• Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která
rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje. 
• Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické
rozmanitosti. 
• Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických
technologií a výrobních postupů. 
• Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie. 
• Využívat celoevropské sítě, a dodat tak podnikům v EU (především
pak malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu. 
• Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých
a středních podniků. 
• Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací
mohli co nejlépe rozhodnout.

Dne 13. února 2012 vydala Evropská komise tiskovou zprávu „Životní
prostředí: Komise vyzývá k důraznějšímu řešení problému degradace
půd“. V této tiskové zprávě zdůrazňuje nutnost podniknout opatření,
která zamezí pokračujícímu zhoršování stavu evropských půd a uvádí,
že přestože již před pěti lety byla přijata tématická strategie pro
ochranu půdy, podle zprávy o politických aspektech v Evropě stále nefunguje
systematické sledování kvality půdy a její ochrana. Znamená to,
že stávající opatření nejsou pro zajištění odpovídající úrovně ochrany
veškeré evropské půdy dostatečná. Při přípravě opatření na úrovni EU se Komise věnovala podpoře iniciativ na zvýšení informovanosti o půdě
a výzkumných a monitorovacích projektů jako je LUCAS, průzkum Eurostatu
o pokryvu půdy, jejím využívání a agroenvironmentálních ukazatelích.
Komise rovněž pokračovala v začleňování ochrany půd mezi
ostatní politiky EU (např. zemědělství a rozvoj venkova). V rámci politiky
soudržnosti bylo pro období let 2007–2013 přiděleno přibližně
3,1 miliardy EUR na obnovu průmyslových oblastí a kontaminované
půdy. Nejvíce prostředků bylo přiděleno Maďarsku (475 milionů EUR),
České republice (371 milion EUR) a Německu (332 miliony EUR).
Kromě probíhajících opatření zaměřených na problém degradace půd
hodlá Komise podporovat výzkum a sledování půd, dokončit pokyny
pro zakrývání půd a výrazněji začlenit půdní aspekty do nadcházející
aktualizované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. Komise
rovněž navrhne začlenění emisí způsobených využíváním půdy, změnami
ve využívání půdy a lesnictvím (LULUCF) do závazku EU v oblasti
změny klimatu pro rok 2020 a dále bude na mezinárodní úrovni podporovat
iniciativy zaměřené na ochranu půdy. Vědecká zpráva „Stav půdy
v Evropě“ zveřejněná Společným výzkumným střediskem Evropské komise
ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí nabízí
komplexní přehled současných znalostí týkajících se půdních zdrojů
a degradačních procesů. Zpráva dochází k závěru, že další výzkum
a lepší shromažďování údajů jsou nutné, aby se naše znalosti prohloubily
a zvýšilo se obecné povědomí o důležitosti půdy.

Jako další krok uvádí tisková zpráva fakt, že byl požádán Evropský parlament
a Rada, aby předložily svá stanoviska ke zprávě o politických
aspektech.

'''Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) Evropské unie ze dne 23. října 2000 představuje nejvýznamnější a prozatím nejucelenější právní úpravu pro oblast vody'''. Přijetím této směrnice
se Česká republika zavázala k dosažení „dobrého stavu“ všech vod
do roku 2015. To je Rámcovou směrnicí vodní politiky přesně stanoveno.
Tento cíl je předmětem několika přesně definovaných výjimek
vztahujících se na určité okolnosti umožňující odklad dosažení dobrého
stavu po dvě plánovací období tj. až do 22. 12. 2027. Vzhledem
k významnému vlivu zemědělské činnosti včetně péče o zemědělské
pozemky se naplnění požadavků směrnice odvíjí i od činností zemědělských
subjektů.

← Starší verze		Verze z 2. 1. 2019, 14:32
Řádek 1:		Řádek 1:
		+	__FORCETOC__
	===Legislativa ČR===		===Legislativa ČR===
	Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:		Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:

LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY - Historie editací

Jirkakapicka v 2. 1. 2019, 14:32

Jirkakapicka v 2. 1. 2019, 14:29

Jirkakapicka: Stránka vyprázdněna

Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Legislativa ČR=== Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: 1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělsk…“