OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI - Historie editací

Jirkakapicka v 3. 1. 2019, 11:32

2019-01-03T11:32:56Z

Ukázat změny

Jirkakapicka v 3. 1. 2019, 11:23

2019-01-03T11:23:40Z

Ukázat změny

Jirkakapicka v 3. 1. 2019, 10:37

2019-01-03T10:37:26Z

Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Organizační opatření=== Organizace půdního fondu je zásadním opatřením, které spočívá ve vytvoření vhodných tvarů, uspořádání a ve…“

2019-01-03T10:25:13Z

Založena nová stránka s textem „===Organizační opatření=== Organizace půdního fondu je zásadním opatřením, které spočívá ve vytvoření vhodných tvarů, uspořádání a ve…“

Nová stránka

===Organizační opatření===
Organizace půdního fondu je zásadním opatřením, které spočívá ve vytvoření
vhodných tvarů, uspořádání a velikosti pozemků, tak, aby bylo
umožněno racionální obhospodařování, vytvoření sítě polních cest
a sítě trvalých protierozních prvků. Na takto uspořádaných pozemcích
je možno uskutečnit komplexní opatření, jejichž kombinací je možno
zabezpečit ochranu před větrnou erozí.

Dalším důležitým opatřením je výběr kultur podle náchylnosti k větrné
erozi a jejich delimitace. Na velkých půdních blocích lze k zmírnění
eroze využít pásové střídání plodin.

====Výběr pěstovaných plodin a delimitace druhů pozemků====
Trvalé porosty jsou nejúčinnějším opatřením chránícím půdu před větrnou
erozí. Trvalý travní porost chrání půdu před erozí a udržuje půdní
vlhkost. Proto na erozí silně ohrožených půdách je nejvhodnější založení
trvalého porostu – ochranné zatravnění nebo zalesnění pozemků.
Pokud pěstujeme polní plodiny na erozně velmi náchylných půdách, je
vhodné do osevních postupů zařadit víceleté pícniny (trávy a jeteloviny)
a ozimé obilniny. Před větrem se musí chránit rostliny náchylné v počáteční
růstové fázi jako např. kukuřice, slunečnice, okopaniny, zelenina,
mák. Tyto plodiny by se neměly pěstovat bez využití ochranného účinku
meziplodin a krycích plodin. Ve speciálních kulturách (sady, vinice) se
doporučuje zatravnění meziřadí (Obr. 6-1).

[[Image:6-1.png|400px|]]<br>
''Obr. 6-1: Zatravnění meziřadí v ovocném sadu - Suchá loz (foto: J. Krejčí)''

====Pásové střídání plodin====
Ke snížení rychlosti větru při povrchu půdy lze pozemek pásově
rozčlenit pěstováním plodin různě odolných vůči větrné erozi. V oblastech
s velkou intenzitou větrné eroze se pásy orné půdy střídají
s trvale zatravněnými pásy. Neměly by být pěstovány plodiny málo
odolné vůči účinkům větru (cukrovka, zelenina, mák). V oblastech
méně ohrožených stačí střídat plodiny odolnější vůči větru s méně
odolnými (Obr. 6-2).

Obvykle se navrhují pásy široké od 40 až 50 m do 100 až 200 m (Obr.
6-2). Na hlinitých půdách by pásy měly být širší než na písčitých. Při
řádkovém výsevu nebo výsadbě by řádky měly být rovnoběžné s tou
stranou dílu půdního bloku, která je situovaná kolmo na převládající
směr větru.

[[Image:6-2.jpg|400px|]]<br>
''Obr. 6-2: Pásové střídaní plodin (foto VÚMOP, v.v.i.)''

Příkladem pásového střídání je střídání úzkých pásů kulisových plodin
(např. 4 řádky kukuřice ponechané přes zimu), které chrání erozně rizikové
plodiny (zelenina, cukrovka) (Obr. 6-3). Ochranné pásy kulisových
plodin chrání sousední plochy do vzdálenosti 20násobku výšky kulisy
v závětří a 10násobku výšky kulisy v návětří. Šířka chráněného pásu
v případě ponechané kukuřice o výšce cca 2 m je tedy maximálně 60 m.

[[Image:6-3.jpg|400px|]]<br>
''Obr. 6-3: Využití kulisových plodin – biopásy Vacenovice (foto VÚMOP, v.v.i)''

====Tvar a velikost pozemku====
Zásadou je pozemky situovat delší stranou kolmo k převládajícímu směru
větru a jejich šířku volit tak, aby umožňovala založení dostatečného počtu
a šířky pásů při pásovém střídání plodin. Limitní rozměry pozemků
jsou dány způsobem hospodaření (používání ochranných agrotechnologií)
a existencí trvalých větrných bariér tvořících jejich přirozené hranice
(ochranné lesní pásy, aleje, stromořadí, budovy, terénní překážky).

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2019, 10:37
Řádek 64:		Řádek 64:
	a existencí trvalých větrných bariér tvořících jejich přirozené hranice		a existencí trvalých větrných bariér tvořících jejich přirozené hranice
	(ochranné lesní pásy, aleje, stromořadí, budovy, terénní překážky).		(ochranné lesní pásy, aleje, stromořadí, budovy, terénní překážky).
		+
		+	===Agrotechnická opatření===
		+	Půdu je nutno udržovat trvale ve strukturním stavu s dostatečnou
		+	vlhkostí, a tak zvyšovat její odolnost před účinky větru. Kultivace
		+	půd náchylných k větrné erozi by měla být prováděna jen při takové
		+	vlhkosti, kdy se vytváří dostatek druhotných agregátů, zdrsňujících
		+	povrch půdy. Zejména na půdách písčitých je nutno kypření povrchu
		+	půdy minimalizovat. K agrotechnickým opatřením tedy řadíme
		+	především ochranné obdělávání, které zvyšuje nedostatečnou půdoochrannou
		+	funkci pěstovaných plodin, úpravu struktury půdy a zlepšení
		+	vlhkostního režimu.
		+
		+	====Úprava struktury půdy====
		+	Zlepšením struktury se zlepší i fyzikální vlastnosti lehkých půd. Zvýšení
		+	obsahu půdních agregátů odolávajících erozi (větších než 0,8 mm) se
		+	dosáhne zvýšením přísunu organické hmoty do půdy:
		+
		+	• pěstováním jetelovin a trav,<br>
		+	• ponecháním posklizňových zbytků,<br>
		+	• zeleným hnojením,<br>
		+	• pravidelným hnojením organickými hnojivy.
		+
		+
		+	[[Image:6-4.JPG\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 6-4: Setí do posklizňových zbytků ve Starovicích (foto: VÚMOP, v.v.i.)''
		+
		+	Fyzikálně chemické vlastnosti lehkých nestrukturních půd lze zlepšit
		+	přidáním bentonitu, slínu, opuky, rybničního bahna apod. Dalším opatřením
		+	může být postřik tmelícími prostředky, které dočasně stmelí
		+	půdní částice v agregáty a tím zvýší odolnost povrchu půdy před odnosem
		+	větrem. Tyto metody jsou ale finančně nákladné.
		+
		+	====Zlepšení vlhkostního režimu lehkých půd====
		+	Optimální půdní vlhkost zajišťuje zvýšení soudržnosti a tím snížení
		+	erodovatelnosti. V minulosti fungovala zejména na jižní Moravě rozsáhlá
		+	soustava závlahových staveb, včetně regulačních drenáží, která
		+	umožňovala cíleným využitím jednak zajišťovat výnosy polních plodin,
		+	jednak přispívala k zvyšování soudržnosti půdních agregátů. V dnešní
		+	době je velká část těchto staveb již nefunkční a v ochraně proti větrné
		+	erozi je nelze použít.
		+
		+	Kromě přímého zvyšování vlhkosti půdy závlahami nebo využitím regulačních
		+	drenáží lze zvýšení vlhkosti povrchu půdy dosáhnout ochranným
		+	obděláváním, k němuž se řadí jednak přímý výsev do ochranné
		+	plodiny nebo strniště, mulčování, využívání meziplodin a minimalizace
		+	(sdružování) pracovních postupů.
		+
		+	[[Image:6-5.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 6-5 Nefunkční závlahové systémy na jižní Moravě (foto: VÚMOP, v.v.i.)''
		+
		+
		+	====Ochranné obdělávání půdy====
		+	Účinek ochranného obdělávání spočívá v použití technologií, které
		+	zkracují bezporostní období a využívají rostlinné zbytky předplodin
		+	a meziplodin. Účinná je technologie přímého setí do nezpracované
		+	půdy – strniště, navíc doplněné podříznutím širokými šípovými radlicemi.
		+	Strniště chrání půdu před větrnou erozí lépe než rozdrcená
		+	sláma, kterou vítr odnáší a podříznutí omezí růst plevelů a výdrolů.
		+
		+	Včasným založením porostu meziplodiny do mělce zpracované půdy
		+	nebo do strniště lze zkrátit období, kdy je půda nechráněna vegetací.
		+	Mohou se využít meziplodiny vymrzající, nebo je možné je umrtvit chemicky.
		+	Na jaře je potom hlavní plodina seta do mulče. Lze také využívat
		+	současného setí širokořádkové plodiny a ochranné podplodiny (ozimé
		+	žito nebo ozimý ječmen) vyseté do meziřadí na jaře.