OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI - Historie editací

Jirkakapicka v 8. 1. 2019, 10:08

2019-01-08T10:08:39Z

Ukázat změny

Jirkakapicka v 8. 1. 2019, 09:59

2019-01-08T09:59:10Z

Ukázat změny

Jirkakapicka v 8. 1. 2019, 09:54

2019-01-08T09:54:58Z

Jirkakapicka v 8. 1. 2019, 09:51

2019-01-08T09:51:24Z

Jirkakapicka v 7. 1. 2019, 15:38

2019-01-07T15:38:39Z

Jirkakapicka v 7. 1. 2019, 15:33

2019-01-07T15:33:15Z

Ukázat změny

Jirkakapicka v 7. 1. 2019, 15:23

2019-01-07T15:23:57Z

Ukázat změny

Jirkakapicka v 7. 1. 2019, 15:16

2019-01-07T15:16:32Z

Ukázat změny

Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Opatření organizačního charakteru=== ====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely==== Základem organiza…“

2019-01-07T15:09:40Z

Založena nová stránka s textem „===Opatření organizačního charakteru=== ====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely==== Základem organiza…“

Nová stránka

===Opatření organizačního charakteru===
====Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely====
Základem organizačních protierozních opatření je situování '''pozemku, DPB či erozní parcely''' delší stranou ve směru vrstevnic, což zároveň
stimuluje k obdělávání po vrstevnici a současně zkracuje délku po spádnici.
Zároveň je žádoucí, aby tato délka '''pozemku, DPB či erozní parcely''' ve směru odtoku (odtokových linií) nepřekračovala maximální
přípustnou délku (vypočtenou např. dle Univerzální rovnice ztráty
půdy – USLE), respektive aby i délka odtokové linie procházející přes
více než jeden pozemek, DPB či erozní parcelu (bez účinného přerušení
odtoku mezi nimi) nepřekračovala maximální přípustnou délku.

V praxi je možno tento typ opatření implementovat nejčastěji v souvislosti
s realizací komplexních pozemkových úprav.

====Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění====
Návrh vhodného umístění pěstovaných plodin spočívá především v preferenci
pěstování erozně nebezpečných plodin na neohrožených nebo
jen mírně ohrožených DPB či erozních parcelách. Silně erozně ohrožené
plochy na DPB, pásy podél břehů vodních toků a nádrží, dráhy
soustředěného povrchového odtoku, profily průlehů, mělké půdy apod.
by měly být naopak zatravněny a pravidelně sečeny. Šířka ochranného
travního pásu podél vodního toku by měla být navrhována v násobku
šířky pracovního stroje (sekačky, …) a pokud má tento travní pás plnit
funkci ochrany kvality vody před erozí a zachycovat smytou zeminu,
neměla by být jeho šířka menší než 6 m na každém břehu.

Ochranné travní porosty zvyšují drsnost povrchu, přispívají k zachycení
smyté zeminy a zpomalení rychlosti povrchového odtoku, rovněž mohou
mít funkci sedimentačních a zasakovacích pásů umístěných přímo
na půdních blocích nebo jejich dílech.

Vhodné umístění plodin je možno určit z podkladů v Protierozní kalkulačce
(https://kalkulacka.vumop.cz).

====Pásové pěstování plodin====
U pásového střídání plodin se střídají různě široké pásy plodin erozně
nebezpečných (kukuřice, brambory, slunečnice a další širokořádkové
plodiny) a plodin s vyšším protierozním účinkem (obilniny, pícniny, případně
i travní porost). Pásy by měly být vedeny ve směru vrstevnic
s max. odklonem do 30°.

[[Image:4-1.jpg|500px|]]<br>
''Obr. 4-1: Pásové střídání plodin''

'''Mezi opatření organizačního charakteru se řadí i opatření ZASAKOVACÍ PÁSY, OSETÍ SOUVRATÍ a PŘERUŠOVACÍ PÁSY, které je možné použít pro splnění standardu DZES 5.'''

[[Image:4-2.jpg|500px|]]<br>
''Obr. 4-2: Zasakovací pás (Hodonínsko, foto VÚMOP, v.v.i.)''

[[Image:4-3.jpg|500px|]]<br>
''Obr. 4-3: Zasakovací pás (Sedmihorky, foto ZEA Sedmihorky)''

[[Image:4-4.jpg|500px|]]<br>
''Obr. 4-4: Osetí souvratí – (Velká Rovná, foto Lucie Brázdová)''

Pásové pěstování plodin je zpravidla zahrnováno do výpočtu pomocí USLE změnou hodnoty faktoru P (faktor protierozních opatření).

← Starší verze		Verze z 8. 1. 2019, 09:54
Řádek 1 062:		Řádek 1 062:
	postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají		postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají
	stavebnímu řízení.		stavebnímu řízení.
		+
		+	====Navrhování TPEO====
		+	Tato dílčí kapitola je pojednána velmi stručně a jejím cílem je zemědělci
		+	– majiteli či uživateli zemědělského pozemku nastínit, jaké kroky
		+	je třeba podniknout v případě, že se rozhodne pro realizaci TPEO.
		+	Kroky pro vlastní návrh bude však nepochybně realizovat smluvně
		+	zajištěný projektant. Pokud vybudování TPEO v souladu s předchozí
		+	kapitolou vyžaduje vypracovat projekt, je třeba se řídit stavebním zákonem
		+	č. 183/2006 Sb. v platném znění. Vypracovat projekt mohou
		+	pouze autorizované osoby, viz § 158 stavebního zákona. Počet stupňů
		+	stavební dokumentace, obsah a rozsah dokumentace je dán stavebním
		+	zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb.
		+	v platném znění. Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR), dokumentace
		+	pro stavební povolení (DSP) nebo pro ohlášení stavby (DOS),
		+	dokumentace pro provedení stavby (DPS) a dokumentace skutečného
		+	provedení stavby (DSPS). Stavební zákon také určuje, kdo se bude vyjadřovat
		+	k dané stavbě.
		+
		+	====Vlastnické vztahy====
		+	Vybudováním TPEO na původně celistvém zemědělském pozemku na
		+	něm vznikne oddělená a většinou jinak využívaná struktura – plocha.
		+	Tuto plochu je třeba specifickým způsobem udržovat a velmi často během
		+	nebo po realizaci dochází ke změně vlastnictví právě z důvodu
		+	jednak investorství a jednak následné údržby.
		+
		+	Dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. musí být vlastníkem pozemku,
		+	na kterém má vzniknout stavba, stavebník. Podmínky zaústění a vyústění
		+	odtoků jsou dány také stavebním zákonem a musí být řešeny
		+	v širších souvislostech. Z toho plyne, že nelze zaústit TPEO na cizí
		+	pozemek bez souhlasu majitele a vyústit TPEO do recipientu bez souhlasu
		+	příslušného vodoprávního úřadu. Vodoprávními úřady jsou obce,
		+	újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady s rozšířenou
		+	přenesenou působností, kraje a dále ministerstvo zemědělství a ministerstvo
		+	životního prostředí jako ústřední vodoprávní úřady v rámci
		+	svých kompetencí. Není-li vodním zákonem stanoveno jinak, vykonávají
		+	působnost vodoprávního úřadu obecní úřady s rozšířenou přenesenou
		+	působností. Kompetence k jednotlivým úkonům a působnost vodoprávních
		+	úřadů je uvedena ve vodním zákoně č. 254/2001 Sb.
		+
		+	Pokud nejsou vyřešeny vlastnické vztahy v místě plánované stavby, nelze
		+	dále v záměru pokračovat.<br>
		+	Způsoby řešení vlastnických vztahů:<br>
		+	• Možnost výkupu pozemku pro stavbu – je nutné zpracovat geometrický plán a vytýčit vlastnické hranice v terénu na náklady vlastníka. Řešení může být nákladné.<br>
		+	• Možnost směny pozemků – nutný je opět geometrický plán a vytýčení hranic nových pozemků v terénu na náklady vlastníka.<br>
		+	• Pozemkové úpravy – vyřeší se vlastnické vztahy, navrhne se optimální řešení protierozní ochrany (PEO) v širších souvislostech bez finanční účasti vlastníků i uživatelů pozemků.<br>
		+
		+	====Možnosti financování====
		+	K realizaci PEO je možno velmi efektivně využít některého z celé řady
		+	dotačních programů. Dotační programy se rozlišují podle toho, která
		+	opatření jsou v jakém rozsahu podporována a kdo může být žadatelem.
		+	Ve většině dotačních titulů a operačních programů patří mezi žadatele
		+	a příjemce podpory na realizaci opatření fyzické či právnické osoby,
		+	státní organizace (správy parků a chráněných území, státní podniky, …)
		+	či správní jednotky (kraje, obce), které dané opatření vlastní a užívají.
		+	Při schválených pozemkových úpravách je žadatelem a příjemcem podpory
		+	z Programu rozvoje venkova (PRV) na realizaci navržených opatření
		+	pozemkový úřad, který po realizaci společných zařízení může jejich
		+	vlastnictví převést na příslušnou obec. Realizace mohou být také financovány
		+	z Operačního programu životního prostředí (OPŽP) a jiných
		+	dotačních titulů.
		+
		+	Doporučujeme sledovat různé dotační výzvy na internetových
		+	stránkách:<br>
		+	http://eagri.cz/public/web/mze/dotace<br>
		+	http://www.opzp.cz<br>
		+	http://www.sfzp.cz<br>
		+	http://www.ochranaprirody.cz<br>

← Starší verze		Verze z 8. 1. 2019, 09:51
Řádek 935:		Řádek 935:
	je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním		je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním
	úřadě.		úřadě.
		+
		+	=====TPEO – stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení=====
		+	V § 103 stavebního zákona se uvádí seznam staveb, terénních úprav,
		+	zařízení a udržovacích prací, které nevyžadující stavební povolení ani
		+	ohlášení. Může se jednat o následující opatření:<br>
		+
		+	• povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla podle vodního zákona (příkopy, průlehy, …)<br>
		+	• nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla,<br>
		+	• opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím,<br>
		+	• úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími (příkopy, průlehy, terénní urovnávky)<br>
		+	• propustky na účelových komunikacích.
		+
		+	=====TPEO – jednoduché stavby, terénní úpravy a zařízení vyžadující ohlášení nebo souhlas=====
		+	V rámci plánu společných zařízení se navrhují mnohá opatření, která
		+	nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavby nebo která nejsou považována
		+	za stavby. V § 104 stavebního zákona se uvádí seznam jednoduchých
		+	staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které
		+	vyžadují ohlášení, ale není vyžadováno stavební povolení. Může se jednat
		+	o následující opatření:<br>
		+
		+	• terénní úpravy, stavby zařízení staveniště, stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 stavebního zákona,<br>
		+	• sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti.
		+
		+	Další seznam společných zařízení je uveden v § 14 Vyhlášky
		+	č. 104/1997 Sb., kterou se provádí Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
		+	komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních
		+	komunikacích). Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají
		+	všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15 vyhlášky, nedotýkají se
		+	práv třetích osob a jedná se o drobné úpravy komunikací. Speciálním
		+	stavebním úřadem pro stavby pozemních komunikací – stavby dálnic,
		+	silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací
		+	podle § 15 stavebního zákona je silniční správní úřad. Pro stavby polních
		+	cest se obvykle jedná o odbor dopravy příslušného obecního úřadu
		+	s rozšířenou působností.
		+
		+	V Zákoně č. 254/2001 Sb., (vodní zákon), je uveden seznam vodních
		+	děl, která pro svoji realizaci vyžadují souhlas speciálního stavebního
		+	úřadu – vodoprávního úřadu. Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke
		+	stavbám, zařízením nebo činnostem – prvkům plánu společných zařízení
		+	(u pozemkové úpravy), k nimž není třeba povolení podle vodního
		+	zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:
		+
		+	• ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,<br>
		+	• ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,<br>
		+	• ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,<br>
		+	• ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů.
		+
		+	Speciálním stavebním úřadem je pro vodní díla podle § 15 stavebního
		+	zákona vodoprávní úřad. Pro vodní díla realizovaná v rámci plánu společných
		+	zařízení se obvykle jedná o odbor životního prostředí příslušného
		+	obecního úřadu s rozšířenou působností.
		+
		+	Z výše uvedeného textu je zřejmé, že většinou jsou stavby, terénní
		+	úpravy a další prvky plánu společných zařízení zahrnuty do stavebních objektů a kompletních staveb, které jsou projednávány ve stavebním
		+	řízení místně příslušným obecným stavebním úřadem nebo speciálním
		+	stavebním úřadem.
		+
		+	=====TPEO – stavby vyžadující stavební povolení=====
		+	Všechny ostatní stavby kromě těch, které nevyžadují stavební povolení
		+	ani ohlášení, a těch, které vyžadují ohlášení nebo souhlas, mohou být
		+	realizovány pouze na základě stavebního povolení. V tomto případě je
		+	nezbytné určit, zda je prvek plánu společných zařízení stavbou. V § 2
		+	stavebního zákona se uvádí, že: „Stavbou se rozumí veškerá stavební
		+	díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na
		+	jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály
		+	a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“ A v § 3 stavebního
		+	zákona se uvádí, že: „Terénní úpravou se pro účely stavebního zákona
		+	rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled
		+	prostředí nebo odtokové poměry.“
		+
		+	Stavební řízení a stavební povolení k vodním dílům je upraveno ve vodním
		+	zákoně. Podle § 55 a dalších jsou vodní díla stavby, které slouží
		+	ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu
		+	povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami,
		+	ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo
		+	k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Z prvků plánu společných
		+	zařízení se nejčastěji jedná o hráze, vodní nádrže, stavby na ochranu
		+	před povodněmi, stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování
		+	a odvodňování pozemků, stavby k hrazení bystřin a strží a jiné.
		+	V § 56 vodního zákona jsou upřesněny stavby k vodohospodářským
		+	melioracím pozemků. Jedná se o stavby k závlaze a odvodnění pozemků
		+	a k ochraně pozemků před erozní činností vody.
		+
		+	Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků
		+	a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně je upraveno vyhláškou
		+	č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským
		+	melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.
		+	V souvislosti s často navrhovanými prvky plánu společných zařízení
		+	při pozemkových úpravách se v § 2 Vyhlášky mj. uvádí, že: „Stavba
		+	k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor
		+	staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou
		+	vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci
		+	povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,
		+	terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi.“
		+
		+	Jedná se tedy o většinu staveb navrhovaných v rámci plánu společných
		+	opatření jako technická (stavebně technická) opatření. U takovýchto
		+	staveb je zřejmé, že budou vyžadovat stavební povolení a že speciální
		+	stavební úřad bude přezkoumávat, zda byl naplněn § 61 stavebního zákona.
		+	Dotčené orgány v procesu územního plánování (2016) jsou v této
		+	příručce přehledně sestaveny a dostupné i na internetu na stránkách
		+	http://www.uur.cz.
		+
		+	=====Doporučení postupu=====
		+	Dodržení všech zákonných podmínek pro realizaci prvků TPEO vyžaduje
		+	rozsáhlé a aktualizované znalosti legislativy. Při zajišťování povolení,
		+	rozhodnutí, souhlasů apod. je dalším úskalím nejednotná praxe
		+	stavebních úřadů, speciálních stavebních úřadů a dalších správních orgánů
		+	ve výše uvedených oborech.
		+
		+	Proto nezbývá než záměr a později projektovou dokumentaci průběžně
		+	konzultovat s pracovníky místně příslušných správních úřadů,
		+	průběžně připravovat nezbytné žádosti, průběžně dokládat nezbytné
		+	přílohy a průběžně přizpůsobovat projektovou dokumentaci požadavkům
		+	správního úřadu.
		+
		+	U některých staveb je možno před zahájením projektové přípravy požádat
		+	krajský úřad, úřad územního plánování a obecní úřad o územně
		+	plánovací informaci o podmínkách využívání území a o podmínkách vydání
		+	potřebných souhlasů a rozhodnutí. Podobně lze postupovat podle
		+	§ 15 Stavebního zákona a vyžádat si vyjádření obecního stavebního úřadu, jakým způsobem bude postupovat a jaké podklady bude ke svým
		+	rozhodnutím vyžadovat. Obě dvě popsané možnosti na urychlení a objektivizaci
		+	postupu při veřejnoprávním projednávání jednotlivých opatření
		+	navržených v rámci plánu společných zařízení lze uplatnit pouze
		+	pro pozemní stavby a některé další stavby v krajině. Obvykle tak nelze
		+	postupovat u vodních děl. A samozřejmě u všech opatření, která nepodléhají
		+	stavebnímu řízení.

← Starší verze		Verze z 7. 1. 2019, 15:38
Řádek 901:		Řádek 901:
	\|rowspan="1"\| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.		\|rowspan="1"\| Poznámka: Realizovaná technická protierozní opatření snižují míru erozního ohrožení pozemků a tudíž i požadavky na realizaci opatření v rámci standardu DZES 5. V případě, že realizovaná opatření nebyla zohledněna, postupujte prosím podle informací v kapitole 2.6.4.
	\|}		\|}
		+
		+	===Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)===
		+	Tato kapitola by měla zájemcům z řad vlastníků nebo uživatelů zemědělské
		+	půdy přinést základní informace týkající se legislativního rámce
		+	navrhování, realizace a provozování technických protierozních opatření,
		+	zajištění jejich návrhu, realizace i zajištění finančních zdrojů na
		+	jejich vybudování.
		+
		+	====Legislativní rámec====
		+	Při hodnocení procesu realizace společných zařízení v rámci pozemkových
		+	úprav je nutné vycházet z platné legislativy. TPEO je stavbou
		+	nebo terénní úpravou podle Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.,
		+	o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění). Může se
		+	jednat také o vodní dílo, stavbu k vodohospodářským melioracím dle
		+	§ 55 a § 56 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
		+	zákonů, v platném znění. Podle § 2 vyhlášky č. 225/2002 Sb. je stavbou
		+	k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí – stavba
		+	k ochraně pozemku před erozní činností vody, stavba nebo soubor
		+	staveb upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou
		+	vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci
		+	povrchové vody. Je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy,
		+	terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. Pokud se jedná
		+	o TPEO uvedené v bodě 4.4.1.3 (TPEO – stavby vyžadující stavební
		+	povolení), pak je stavební povolení nutné a územní rozhodnutí také.
		+	Pokud je stavba jako společné zařízení zahrnutá do schváleného návrhu
		+	pozemkových úprav upouští se od vydání územního rozhodnutí
		+	o umístění stavby a od rozhodnutí o využití území podle § 12 odst. 3
		+	zákona č. 139/2002 Sb. Vodní díla povoluje vodoprávní úřad se souhlasem
		+	obecného stavebního úřadu. Povinnosti vlastníka a správce upravuje
		+	§ 50–53 vodního zákona. Některá protierozní opatření nejsou
		+	stavbou nebo stavební úpravou dle stavebního zákona (např. zatravněné
		+	zasakovací pásy, zatravněné údolnice). Před realizací opatření
		+	je doporučeno konzultovat postup na místně příslušném obecním
		+	úřadě.