TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI - Historie editací

Jirkakapicka v 3. 1. 2019, 15:01

2019-01-03T15:01:38Z

Jirkakapicka v 3. 1. 2019, 14:59

2019-01-03T14:59:54Z

Jirkakapicka: Založena nová stránka s textem „===Příčiny větrné eroze=== Větrnou erozi ovlivňují zejména meteorologické a půdní poměry, které jsou dále zesilovány či zeslabovány dalš…“

2019-01-03T14:53:08Z

Založena nová stránka s textem „===Příčiny větrné eroze=== Větrnou erozi ovlivňují zejména meteorologické a půdní poměry, které jsou dále zesilovány či zeslabovány dalš…“

Nová stránka

===Příčiny větrné eroze===
Větrnou erozi ovlivňují zejména meteorologické a půdní poměry, které
jsou dále zesilovány či zeslabovány dalšími faktory a přímými zásahy
člověka. Jsou to zejména drsnost půdního povrchu, půdní krusta, vegetační
kryt půdy, způsob a termín obdělávání půdy a délka nechráněného
pozemku.

Z meteorologických faktorů jsou to především rychlost a směr větru,
doba jeho působení a četnost výskytu. Dále je vznik větrné eroze
ovlivněn množstvím a formou atmosférických srážek a výparem ovlivněným
teplotou. Čím větší je rozměr půdních částic, tím je potřebná
větší rychlost větru při zemi, aby nastal odnos. Počáteční vlečná rychlost
pro odnos půdních částic je s ohledem na půdní podmínky udávána od
3,3 m/s pro suchou písčitou a hlinitopísčitou půdu do 22 m/s pro suchou
i vlhkou půdu hlinitou. Při rychlosti 5 m/s může vítr unášet částice o velikosti
0,25 mm, při rychlosti 9 m/s o velikosti 0,75 mm a při rychlosti
12 m/s částečky velikosti až 1,5 mm. Při silných a zejména nárazovitých
větrech byl zaznamenán pohyb částeček i o velikosti 4–5 mm.

Rychlost větru při zemi je výrazně ovlivňována půdním povrchem – se
zvyšující se drsností povrchu dochází k brzdícímu účinku. Z půdních
faktorů ovlivňujících větrnou erozi je to především struktura půdy, velikost
půdních částic (zrnitostní skladba), vlhkost půdy, drsnost půdního
povrchu.

Větrnou erozí jsou ohroženy zejména lehké písčité půdy, především na
jižní Moravě a v Polabí. Specifické je působení větrné eroze v oblastech
s těžkými půdami (např. oblast pod Bílými Karpatami - Bánov, Suchá Loz
a na Litoměřicku - Klapý). Půdy v těchto územích mění silně svou strukturu
vlivem povětrnostních podmínek, zejména v zimním období vlivem
mrazu a následným suchem v jarních měsících. Vlivem silných výsušných
větrů, které jsou pro tyto oblasti typické, pak dochází zejména v jarních
obdobích k výskytu větrné eroze až prašným bouřím.

Kromě uvedených meteorologických a půdních faktorů je významná také
délka území vystaveného působení větru, půdní pokryv, způsob a období
(resp. stav půdy a počasí) při provádění agrotechnických operací.

Čím je delší území ve směru působení větru, tím se uvolňuje větší počet
částic. Přerušení délky území zmenšuje intenzitu odnosu půdy a také má
vliv na mikroklima a další produkční i mimoprodukční charakteristiky.
Přerušení délky území ve směru převládajícího větru je vhodné pomocí
biotechnických opatření – ochranných lesních pásů, nebo jiných typů
větrolamů.

V zásadě se může větrná eroze vyskytovat po celý rok, nejškodlivější
však bývá na jaře, které následuje po suché, sněhem chudé zimě, kdy
silný vítr strhává z holých nebo vegetací málo zakrytých polí vyschlou
ornici. Výskyt větrné eroze se zvyšuje také na podzim, kdy povrch půdy
již opět není chráněn vegetací. Výskyt eroze bývá tedy zaznamenán převážně
tam, kde je půda bez rostlinstva, nebo kde je rostlinná pokrývka
slabě vyvinuta.

Při přípravě půdy za suchého období může docházet k uvolňování půdních
částic i při povětrnostních podmínkách, které obvykle vznik větrné
eroze nepůsobí. Polní práce tak mohou být původcem erozních událostí.

[[Image:5-1.jpg|400px|]]<br>
''Obr. 5-1: Antropogenní eroze (foto: VÚMOP, v.v.i., 2015)''

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2019, 15:01
Řádek 179:		Řádek 179:
	látek způsobuje změny v úrodnosti půdy a kontaminaci v místě akumulace		látek způsobuje změny v úrodnosti půdy a kontaminaci v místě akumulace
	látek – jde například o vodní toky a plochy.		látek – jde například o vodní toky a plochy.
		+
		+	===Projevy větrné eroze===
		+	[[Image:5-6.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-6: Prašná bouře na orné půdě v okr. Hodonín (foto: VÚMOP, v.v.i., 2006)''
		+
		+
		+	[[Image:5-7.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-7: Prašná bouře na těžkých půdách u Veselí nad Moravou (foto: VÚMOP, v.v.i., 2013)''
		+
		+
		+	[[Image:5-8.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-8: Výsušné polygony – projev intenzivního vysychání povrchu půdy <br> větrem s následným rozpraskáním povrchu (foto: VÚMOP, v.v.i., 2015)''
		+
		+
		+	[[Image:5-9.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-9: Zarovnávání hrubé brázdy (planace) u Hodonína <br>(foto: VÚMOP, v.v.i., 2014)''
		+
		+
		+	[[Image:5-10.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-10: Skeletizace půdy působením větrné eroze u Hodonína <br>(foto: VÚMOP, v.v.i., 2014)''
		+
		+	Zemědělskou půdu na plochách otevřených větrné erozi je třeba
		+	chránit vhodnými protierozními opatřeními. O použití jednotlivých
		+	způsobů ochrany rozhoduje jejich účinnost, místní podmínky a nutná
		+	ochrana objektů (intravilánů měst a obcí, liniových staveb atd.) včetně
		+	stanovení priorit. Zásadou při udržování stability území proti nežádoucímu
		+	působení přírodních a antropogenních činitelů je dodržování
		+	zásad správné zemědělské praxe, komplexní přístup v ochraně a využití
		+	území, respektování zájmů vlastníků a uživatelů půdy, v neposlední
		+	řadě také zvyšování odbornosti a informovanosti všech zainteresovaných
		+	subjektů.
		+
		+	Realizace opatření proti erozi vyžaduje určité finanční náklady.
		+	Nejméně náročná bývají většinou opatření organizační, spočívající
		+	převážně v organizaci půdního fondu a výběru pěstovaných plodin.
		+	Agrotechnická opatření znamenají pro hospodařící zemědělce určité
		+	náklady na pořízení speciální mechanizace. Finančně nejnáročnější
		+	je realizace opatření technických, tato ale zase zpravidla poskytují
		+	trvalou nebo dlouhodobou ochranu ohrožených území. Technická
		+	opatření se většinou realizují prostřednictvím pozemkových úprav ve
		+	veřejném zájmu.

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2019, 14:59
Řádek 58:		Řádek 58:
	[[Image:5-1.jpg\|400px\|]]<br>		[[Image:5-1.jpg\|400px\|]]<br>
	''Obr. 5-1: Antropogenní eroze (foto: VÚMOP, v.v.i., 2015)''		''Obr. 5-1: Antropogenní eroze (foto: VÚMOP, v.v.i., 2015)''
		+
		+	===Důsledky větrné eroze===
		+	====Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy====
		+	Jedním z negativních důsledků větrné eroze je degradace půdního profilu.
		+	Ta je primárně způsobena rozpadem půdních agregátů vlivem dynamického
		+	působení větru, odnosem jemných půdních částic a následným
		+	snížením mocnosti půdního profilu a zvýšením skeletovitosti půdy (zvýšení
		+	relativního obsahu větší frakce). Míra vlivu odnosu půdy je závislá
		+	na tom, o jakou frakci a množství se jedná.
		+
		+	Nejlépe odolávají účinku větru agregáty velikosti od 0,84 mm, v oblasti
		+	těžkých půd (Bánov) byl sledován pohyb půdních částic o velikosti
		+	2 mm, Naopak nejvíce větru podléhají částice půdy o velikosti od 0,25
		+	do 0,40 mm. Velikost erodovaných částic, ztráta půdy a úbytek půdního
		+	profilu závisí však na intenzitě působení erozních činitelů – zejména
		+	tedy na aktuálním stavu půdy a povětrnostních podmínkách. Skutečně
		+	erodované mohou být tedy i půdní částice o velikosti řádu milimetrů.
		+
		+	V návaznosti na odnos jemných částic půdy na daném místě následuje například:<br>
		+	• snížení obsahu všech látek vázaných na erodované (odvanuté) částice (humusové látky, minerální živiny, aj.) – tj. následná potřeba vyšší aplikace chybějících látek,<br>
		+	• změna vodního režimu půdy – vyplavování aplikovaných hnojiv a dalších látek z písčitých vrstev do nižších vrstev a podzemních vod,<br>
		+	• změna zrnitosti půdy, zvýšení relativního podílu hrubší frakce,<br>
		+	• zvýšením podílu písku nastává snížení sorpční kapacity, úbytek bazických iontů (vápník, hořčík, draslík,…) a dalších živin.<br>
		+
		+	Tyto jevy mají negativní vliv na biologickou aktivitu v půdě a půdní úrodnost.
		+
		+	====Transport a sedimentace půdních částic====
		+	Transport půdních částic započíná působením větru na povrch obnažené
		+	půdy. Dochází k rozbíjení suchých agregátů a vznikají jemnější
		+	částice, které jsou následně transportovány silou větru pohybem po
		+	půdním krytu, skokem nebo unášeny do ovzduší.
		+
		+	Pohyb půdních částic při větrné erozi může probíhat ve třech formách:<br>
		+	• pohyb nejjemnějších půdních částic ve formě suspenze, které jsou větrem zvedány a přenášeny na velké vzdálenosti; vznikají tak prašné bouře;<br>
		+	• pohyb půdních částic skokem, při němž dochází k přemisťování největšího množství půdní hmoty;<br>
		+	• pohyb půdních částic sunutím po povrchu půdy, kterým se pohybují větší a těžší částice.
		+
		+	K první a druhé fázi dochází působením turbulentního proudění přízemního
		+	větru s energií, jež je schopna překonat gravitační síly půdních
		+	částic. Třetí fáze nastává při poklesu energie pod uvedenou mez. Rozhodující
		+	složkou větrné eroze je vítr, jeho unášecí síla je závislá na rychlosti
		+	větrného proudu, době trvání a četnosti i výskytu větrů. K pohybu
		+	půdních částic stačí někdy i malé rychlosti větru, ale nejsilnější erozní
		+	účinky nastávají při silných výsušných a dlouhotrvajících větrech na holých
		+	plochách.
		+
		+	Se vzrůstající rychlostí větru vzrůstá velikost erodovatelných částic,
		+	množství odnesených částic a vzdálenost doletu půdních částic. Menší
		+	frakce může být vynášena do velkých výšek, setrvat v atmosféře déle
		+	a být odnášena do větších vzdáleností. Působením již erodovaných
		+	částic (např. zrnka písku) dochází k dalšímu mechanickému obrušování
		+	a vymílání (korazi) okolního prostředí a předmětů. Tyto jevy způsobují
		+	na zemědělské půdě například obnažení kořenů pěstovaných
		+	plodin, které následně usychají, nebo poškozování či úplnou likvidaci
		+	mladých vzcházejících rostlin, jako např. na jaře r. 2012 na Znojemsku,
		+	kde bylo na jednom poli větrnou erozí zničeno cca 100 hektarů
		+	vzcházející řepy.
		+
		+	Při transportu částic na velké vzdálenosti ve formě aerosolu, tj. rozptýlených
		+	částic v ovzduší, dochází ke vzniku prašných bouří různé intenzity.
		+	Od těžko identifikovatelného béžového zákalu až po výrazná
		+	světle hnědá mračna nesoucí se krajinou. Takové případy již přímo
		+	nepůsobí destruktivně na zemědělské plodiny, ale znečišťují ovzduší
		+	a vodu v širším okolí.
		+
		+	Při poklesu rychlosti větru pod unášecí sílu nastává ukládání neseného
		+	materiálu – sedimentace. Většinou se tak děje na návětrné nebo závětrné
		+	straně překážek, ať už terénních, krajinných nebo technických
		+	(valy, porosty, budovy, komunikace, vodní toky,…). Při navátí silné
		+	vrstvy půdy na zemědělském pozemku dochází k překrytí původního
		+	půdního horizontu i s plodinami, díky čemuž je další vzcházení mladých
		+	rostlin zastaveno. Nerovnoměrná sedimentace má za následek vznik
		+	terénních nerovností, čímž se zvyšuje potenciál k akumulaci sedimentů
		+	po další erozní události a tím k omezení jejich funkčnosti snížením průtočného
		+	profilu, případně úplným zavátím. Vznikají také navátiny podél
		+	komunikací, plotů, staveb, a také poprašek, povlaky z erodovaných částic
		+	v otevřené krajině a v intravilánech obcí a měst.
		+
		+
		+	[[Image:5-2.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-2: Částice těžké půdy nanesené větrnou erozí v březnu 2011 <br>v okolí Nivnice (foto: T. Středa)''
		+
		+
		+	[[Image:5-3.jpg\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-3: Návěj u plotu v Bánově (foto: R. Švehlík, 1990)''
		+
		+
		+	[[Image:5-4.JPG\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-4: Zavátí komunikace u Nového Přerova <br>(foto: SPÚ Břeclav, jaro 2009)''
		+
		+
		+	[[Image:5-5.JPG\|400px\|]]<br>
		+	''Obr. 5-5: Zavátí komunikace u Nového Přerova <br>(foto: SPÚ Břeclav, jaro 2009)''
		+
		+	====Transport chemických látek====
		+	Po odnosu jemné frakce ze svrchní vrstvy půdního profilu dochází ke
		+	změnám v obsahu chemických látek. Těmi jsou jednak přírodní látky
		+	vázané na půdní částice – organické sloučeniny vč. humusu, minerální
		+	živiny, ale také látky dodávané do půdy člověkem – látky podpůrné (organická
		+	hnojiva, minerální živiny) i látky tlumivé (herbicidy, insekticidy,
		+	fungicidy aj.).
		+
		+	Změna chemických vlastností půdy může vést například k negativním
		+	jevům v oblasti pufračních schopností (zmírňování výkyvů chemismu),
		+	koloběhu živin, výživy rostlin a v neméně důležité biologické aktivitě.
		+	To vše přímo ovlivňuje vitalitu plodin a kvalitu i kvantitu sklizně.
		+
		+	V oblasti akumulace sedimentů, tedy v místech kde se erodovaná půda
		+	usazuje z ovzduší zpět na zemský povrch, dochází k efektu opačnému.
		+	Navátiny obohacené o minerální živiny a humusové látky se stávají dobrým
		+	prostředím zejména pro nitrofilní druhy – například kopřivu, šťovík
		+	a další rostliny využívající zvýšený obsah živin.
		+
		+	Naopak při navátí mocné vrstvy písku dochází k vytvoření na živiny
		+	chudé vrstvy s nedostatkem humusu. Na takových půdách se vyskytují
		+	pískomilné rostliny s bohatým kořenovým systémem, které se přizpůsobí
		+	na výkyvy teploty, vodního režimu i nedostatek živin.
		+
		+	Stejně jako v případě transportu půdních částic i transport chemických
		+	látek způsobuje změny v úrodnosti půdy a kontaminaci v místě akumulace
		+	látek – jde například o vodní toky a plochy.