LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „===Legislativa ČR=== Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: 1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělsk…“)
 
(Stránka vyprázdněna)
Řádek 1: Řádek 1:
−
===Legislativa ČR===
 
−
Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou:
 
  
−
1. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
 
−
ve znění pozdějších předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
• Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší
 
−
země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím
 
−
zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního
 
−
prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování
 
−
a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována
 
−
ochrana a zlepšování životního prostředí. Zemědělský
 
−
půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to
 
−
je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé
 
−
travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky
 
−
obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská
 
−
půda“). Do zemědělského půdního fondu náležejí též
 
−
rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda
 
−
potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty,
 
−
pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové
 
−
vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně
 
−
před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření
 
−
apod.
 
−
 
−
• Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 334/1992 Sb. je zakázáno
 
−
způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním
 
−
přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím
 
−
právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví
 
−
na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené
 
−
v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Způsob
 
−
hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou
 
−
míru erozního ohrožení zemědělské půdy a opatření k jeho snížení
 
−
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou (§ 22
 
−
odst. 1 písm. d).
 
−
 
−
• V současné době je protierozní ochrana půdy nedostatečně
 
−
právně upravena (viz stávající ustanovení § 3 Zákona č. 334/1992
 
−
Sb.). V případě příjemců finanční podpory v podobě přímých
 
−
plateb, některých podpor Programu rozvoje venkova (PRV)
 
−
a některých podpor společné organizace trhu s vínem je protierozní
 
−
ochrana řešena kontrolovatelným a definovaným způsobem,
 
−
zejména formou povinných standardů DZES (standardy
 
−
Dobrého zemědělského a environmentálního stavu.
 
−
 
−
• Realizace ostatních protierozních opatření (KoPÚ, AEO) jsou
 
−
závislá na finančních prostředcích, popř. dobrovolném vstupu
 
−
do AEO apod. Problematika ochrany půdy před vodní erozí je
 
−
v rámci DZES řešena standardem DZES 5. Nastavená kritéria
 
−
pro splnění podmínek DZES 5 jsou vzhledem k celkové ploše
 
−
v současnosti ohrožené zemědělské půdy nastaveny mírně,
 
−
a tím protierozní ochranu půdy řeší nedostatečně. Je také třeba
 
−
zdůraznit, že standardy DZES jsou ekonomickým nástrojem
 
−
k podpoře agrárního sektoru a nenahrazují povinnost farmářů
 
−
hospodařit tak, aby nedocházelo erozí k poškozování půdy.
 
−
Zároveň se netýkají všech hospodařících subjektů, ale pouze
 
−
těch, kteří čerpají dotační prostředky. Plnění podmínek DZES
 
−
tak znamená, že farmář získá finanční podporu, ale nezajistí, že
 
−
v případě erozních škod nebude postihován. Zákon se vztahuje
 
−
obecně na vlastníky a uživatele zemědělské půdy (nejen příjemce
 
−
finančních podpor)
 
−
 
−
• Základní části zákona:<br>
 
−
I. Zemědělský půdní fond,<br>
 
−
II. Změna využití zemědělské půdy a zásady ochrany zemědělské
 
−
půdy<br>
 
−
III. Zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu,<br>
 
−
IV. Ochrana zemědělského půdního fondu,<br>
 
−
V. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,<br>
 
−
VI. Odvody za odnětí ze zemědělského půdního fondu,<br>
 
−
VII. Výkon státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního
 
−
fondu,<br>
 
−
VIII. Zvláštní ustanovení,<br>
 
−
IX. Přestupky,<br>
 
−
X. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
 
−
 
−
 
−
2. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
 
−
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
• Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména
 
−
cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování,
 
−
nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na
 
−
udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení
 
−
postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů
 
−
záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj
 
−
území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně
 
−
plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací
 
−
činnost. Především rozsah zastavitelného území a umístění,
 
−
které je v rámci územního plánování vymezeno, může mít zásadní
 
−
vliv na degradaci půdy (zejména Soil Sealing).
 
−
 
−
 
−
3. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
 
−
předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
• Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady
 
−
ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických
 
−
osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí
 
−
a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale
 
−
udržitelného rozvoje.
 
−
 
−
 
−
4. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
 
−
zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
• Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování
 
−
lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího
 
−
nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění
 
−
všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření
 
−
v něm.
 
−
 
−
 
−
5. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
 
−
úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
 
−
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších
 
−
předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
• Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost
 
−
Státního pozemkového úřadů při tomto řízení.
 
−
Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově
 
−
a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje
 
−
se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich
 
−
hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření
 
−
vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají
 
−
vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.
 
−
Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního
 
−
prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství
 
−
a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových
 
−
úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako
 
−
nezbytný podklad pro územní plánování.
 
−
 
−
 
−
6. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
• Účelem tohoto zákona je:<br>
 
−
a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství
 
−
zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou
 
−
bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny,<br>
 
−
b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních
 
−
funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního
 
−
prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování
 
−
osídlené a kulturní krajiny,<br>
 
−
c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské
 
−
politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie,<br>
 
−
d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských
 
−
činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech
 
−
a pro rozvoj vesnic.
 
−
 
−
 
−
7. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
 
−
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
 
−
----
 
−
 
−
• Účelem tohoto zákona je především chránit povrchové a podzemní
 
−
vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání
 
−
vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových
 
−
a podzemních vod, či vytvoření podmínek pro snížování nepříznivých
 
−
účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl
 
−
v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto
 
−
zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou
 
−
vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo
 
−
závisejících suchozemských ekosystémů. Vodní zákon má široký
 
−
dopad na naši společnost a tedy i na vztah k půdě. Především
 
−
v § 27 stanovuje povinost vlastníkům pozemků zajistit péči o ně
 
−
tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména
 
−
jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke
 
−
zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností
 
−
vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
 
−
 
−
 
−
8. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
 
−
 
−
----
 
−
 
−
řeší mimo jiné odpovědnost za škodu respektive
 
−
náhradu újmy. Pokud někdo porušením svých povinností způsobí
 
−
jinému majetkovou škodu či jinou újmu, nese za ni zodpovědnost
 
−
a podle pravidel stanovených občanským zákoníkem má dojít
 
−
k nápravě. K takovýmto újmám může dojít i v důsledku nevhodné
 
−
péče o zemědělské pozemky a následnou činností vodní a větrné
 
−
eroze.
 
−
 
−
 
−
9. Zákon č. 179/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb.,
 
−
o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související
 
−
zákony.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
10. Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti
 
−
ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění vyhlášky
 
−
č. 153/2016 Sb.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
11. Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových
 
−
úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
12. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných
 
−
půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
 
−
a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
13. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských
 
−
půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve
 
−
znění pozdějších předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
14. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí
 
−
a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
15. Nařízení vlády 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb.
 
−
----
 
−
 
−
 
−
16. Program rozvoje venkova (PRV) na období 2014–2020.
 
−
 
−
===Legislativa EU===
 
−
Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (6AP, rozhodnutí
 
−
č. 1600/2002/ES) byl přijat Evropským parlamentem a Radou dne
 
−
22. července 2002 a jeho působnost skončila v roce 2012. Na základě
 
−
6AP Evropská komise připravila sedm tematických strategií, které pokrývají
 
−
sedm environmentálních oblastí a jejich legislativní rámec. Jsou
 
−
to:
 
−
 
−
• Tematická strategie o znečišťování ovzduší;<br>
 
−
• Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci;<br>
 
−
• Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů;<br>
 
−
• Tematická strategie ochrany a zachování mořského prostředí;<br>
 
−
• Tematická strategie pro městské životní prostředí;<br>
 
−
• Tematická strategie pro udržitelné používání pesticidů;<br>
 
−
• Tematická strategie pro ochranu půdy.
 
−
 
−
Tyto strategie jsou v souladu s iniciativou tzv. „Better Regulation“,
 
−
která představuje dlouhodobou snahu v rámci Evropské unie zlepšovat
 
−
tvorbu legislativy s důrazem na vytváření analýz dopadů zejména na environmentální,
 
−
ekonomické a sociální podmínky a provádění rozsáhlých
 
−
konzultací se zájmovými skupinami.
 
−
 
−
 
−
Tematickou strategii pro ochranu půdy předloženou Evropskou komisí
 
−
dne 22. září 2006 tvoří čtyři klíčové pilíře:<br>
 
−
1. rámcové právní předpisy, jejichž hlavním cílem je ochrana a udržitelné
 
−
využívání půdy,<br>
 
−
2. integrace ochrany půdy do tvorby a realizace politik členských
 
−
států a Společenství,<br>
 
−
3. zaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy
 
−
prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy
 
−
Společenství a členských států,<br>
 
−
4. zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu.
 
−
 
−
 
−
Dne 22. září 2006 Komise zároveň předložila návrh '''směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES''' (Dokument KOM/2006/232/FINAL).
 
−
Dokument byl v květnu 2014 stažen jako bezpředmětný.
 
−
 
−
'''Strategie Evropa 2020''' je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je
 
−
dosáhnout nového růstu, který je inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího
 
−
investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný
 
−
(díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě
 
−
směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na
 
−
tvorbu pracovních míst a snižování chudoby).
 
−
 
−
 
−
Za tímto účelem bylo stanoveno pět hlavních cílů, které musí Unie do
 
−
konce tohoto desetiletí dosáhnout:<br>
 
−
• '''Zaměstnanost''' – zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20
 
−
do 64 let.<br>
 
−
• '''Výzkum a vývoj''' – investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Evropské
 
−
unie.<br>
 
−
• '''Změna klimatu a energetika''' – snížit emise skleníkových plynů
 
−
o 20 % (nebo dokonce o 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky)
 
−
ve srovnání se stavem v roce 1990; zvýšit podíl energie z obnovitelných
 
−
zdrojů na 20 %; zvýšit energetickou účinnost o 20 %.<br>
 
−
• '''Vzdělávání''' – snížit míru nedokončení studia pod 10 %; dosáhnout
 
−
ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky
 
−
vzdělaného obyvatelstva.<br>
 
−
• '''Chudoba a sociální vyloučení''' – snížit alespoň o 20 milionů počet
 
−
lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji
 
−
chudoby a hrozí jim sociální vyloučení.
 
−
 
−
 
−
Strategie také zahrnuje sedm stěžejních iniciativ, díky nimž mohou orgány
 
−
EU a vnitrostátní orgány členských zemí spojit své úsilí v oblastech,
 
−
které napomáhají při dosahování priorit strategie: využívání zdrojů.
 
−
 
−
Inteligentní růst<br>
 
−
• Digitální agenda pro Evropu<br>
 
−
• Unie inovací<br>
 
−
• Mládež v pohybu<br>
 
−
 
−
Udržitelný růst<br>
 
−
• Evropa méně náročná na zdroje<br>
 
−
• Průmyslová politika pro éru globalizace<br>
 
−
 
−
Růst podporující začlenění<br>
 
−
• Program pro nové dovednosti a pracovní místa<br>
 
−
• Evropská platforma pro boj proti chudobě<br>
 
−
 
−
 
−
Podle '''Strategie Evropa 2020''' udržitelný růst znamená:<br>
 
−
• Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která
 
−
rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje.<br>
 
−
• Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické
 
−
rozmanitosti.<br>
 
−
• Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických
 
−
technologií a výrobních postupů.<br>
 
−
• Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie.<br>
 
−
• Využívat celoevropské sítě, a dodat tak podnikům v EU (především
 
−
pak malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu.<br>
 
−
• Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých
 
−
a středních podniků.<br>
 
−
• Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací
 
−
mohli co nejlépe rozhodnout.
 
−
 
−
 
−
Dne 13. února 2012 vydala Evropská komise tiskovou zprávu „Životní
 
−
prostředí: Komise vyzývá k důraznějšímu řešení problému degradace
 
−
půd“. V této tiskové zprávě zdůrazňuje nutnost podniknout opatření,
 
−
která zamezí pokračujícímu zhoršování stavu evropských půd a uvádí,
 
−
že přestože již před pěti lety byla přijata tématická strategie pro
 
−
ochranu půdy, podle zprávy o politických aspektech v Evropě stále nefunguje
 
−
systematické sledování kvality půdy a její ochrana. Znamená to,
 
−
že stávající opatření nejsou pro zajištění odpovídající úrovně ochrany
 
−
veškeré evropské půdy dostatečná. Při přípravě opatření na úrovni EU se Komise věnovala podpoře iniciativ na zvýšení informovanosti o půdě
 
−
a výzkumných a monitorovacích projektů jako je LUCAS, průzkum Eurostatu
 
−
o pokryvu půdy, jejím využívání a agroenvironmentálních ukazatelích.
 
−
Komise rovněž pokračovala v začleňování ochrany půd mezi
 
−
ostatní politiky EU (např. zemědělství a rozvoj venkova). V rámci politiky
 
−
soudržnosti bylo pro období let 2007–2013 přiděleno přibližně
 
−
3,1 miliardy EUR na obnovu průmyslových oblastí a kontaminované
 
−
půdy. Nejvíce prostředků bylo přiděleno Maďarsku (475 milionů EUR),
 
−
České republice (371 milion EUR) a Německu (332 miliony EUR).
 
−
Kromě probíhajících opatření zaměřených na problém degradace půd
 
−
hodlá Komise podporovat výzkum a sledování půd, dokončit pokyny
 
−
pro zakrývání půd a výrazněji začlenit půdní aspekty do nadcházející
 
−
aktualizované směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. Komise
 
−
rovněž navrhne začlenění emisí způsobených využíváním půdy, změnami
 
−
ve využívání půdy a lesnictvím (LULUCF) do závazku EU v oblasti
 
−
změny klimatu pro rok 2020 a dále bude na mezinárodní úrovni podporovat
 
−
iniciativy zaměřené na ochranu půdy. Vědecká zpráva „Stav půdy
 
−
v Evropě“ zveřejněná Společným výzkumným střediskem Evropské komise
 
−
ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí nabízí
 
−
komplexní přehled současných znalostí týkajících se půdních zdrojů
 
−
a degradačních procesů. Zpráva dochází k závěru, že další výzkum
 
−
a lepší shromažďování údajů jsou nutné, aby se naše znalosti prohloubily
 
−
a zvýšilo se obecné povědomí o důležitosti půdy.
 
−
 
−
Jako další krok uvádí tisková zpráva fakt, že byl požádán Evropský parlament
 
−
a Rada, aby předložily svá stanoviska ke zprávě o politických
 
−
aspektech.
 
−
 
−
 
−
'''Rámcová směrnice vodní politiky (2000/60/ES) Evropské unie ze dne 23. října 2000 představuje nejvýznamnější a prozatím nejucelenější právní úpravu pro oblast vody'''. Přijetím této směrnice
 
−
se Česká republika zavázala k dosažení „dobrého stavu“ všech vod
 
−
do roku 2015. To je Rámcovou směrnicí vodní politiky přesně stanoveno.
 
−
Tento cíl je předmětem několika přesně definovaných výjimek
 
−
vztahujících se na určité okolnosti umožňující odklad dosažení dobrého
 
−
stavu po dvě plánovací období tj. až do 22. 12. 2027. Vzhledem
 
−
k významnému vlivu zemědělské činnosti včetně péče o zemědělské
 
−
pozemky se naplnění požadavků směrnice odvíjí i od činností zemědělských
 
−
subjektů.
 

Verze z 2. 1. 2019, 16:28