Zobrazení zdroje stránky NÁSTROJE OCHRANY - STANDARD DOBRÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO A ENVIRONMENTÁLNÍHO STAVU DZES

===Implementace DZES===
'''Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES''' (dříve GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor, některých podpor Programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem.

Dodržování standardů DZES kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Delegovaně pro Fond provádí kontrolu DZES 1 (ochranné pásy podél vod) a DZES 3 (ochrana podzemních vod) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Při kontrole je ověřován aktuální stav v terénu, a to na veškeré zemědělské půdě obhospodařované žadatelem, kterou je žadatel povinen evidovat v LPIS. U dotací týkajících se lesnické problematiky jsou kontrolovány i lesní pozemky uvedené v žádosti o dotaci resp. evidované na žadatele v LPIS. Kontrola je prováděna na základě evidence dílů půdních bloků (LPIS) vytvořené na základě digitálního modelu terénu, s průměrnými sklonitostmi a kódy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), s podkladem leteckých ortofotografických snímků, popř. katastrálních map.

Od roku 2015 v souvislosti s novým programovacím obdobím Společné zemědělské politiky 2014–2020 došlo v podmínkách standardů na základě nových legislativních předpisů k celé řadě změn:

Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (dříve GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (dříve GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening). Podmínky některých standardů dříve samostatně uváděných jsou sloučeny do jednoho znění standardu DZES, proto dochází ke snížení počtu definovaných standardů na celkový počet sedm. Jedno znění standardu DZES však může obsahovat několik samostatných požadavků. V souvislosti s provedením přeřazení samostatných podmínek standardů je změněno jejich označení a přečíslování.


Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:

1. ochranných pásů podél vodních toků

2. zavlažovacích soustav

3. ochrany podzemních vod před znečištěním

'''4. minimálního pokryvu půdy'''

'''5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze'''

6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť

7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.

===DZES 4===
Tímto standardem se v příručce více zabývat nebudeme, pro úplnost je ale potřeba uvést, že jeho cílem je ponechání minimálního pokryvu půdy v období po sklizni a v mimovegetačním období z důvodu omezení povrchového odtoku vody, proti působení vodní, větrné eroze a zachování půdní vláhové bilance.
Opatřeními v rámci tohoto standardu je řešena problematika jak protierozní ochrany půdy prováděním půdoochranných opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku, tak i zvýšení retence vody v krajině a zachování či zvýšení kvality půdy zapravením hnojiv. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod. Podmínky standardu se vztahují na díly půdních bloků s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jejichž průměrná sklonitost přesahuje 4 stupně.


Znění standardu:

Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, nebo provede některé z těchto opatření

a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, nebo

b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo

c) ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo

d) osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října.


Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení tuhých statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo kompostu v minimálně dávce 25 tun na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka.

===DZES 5===
Cílem tohoto standardu je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení důsledkům eroze například zaplavení nebo zanesení komunikací a dalších staveb splavenou půdou. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS.  Znění standardu:
 
Žadatel zajistí, že v rámci jím užívaného dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou standardní orná půda se nebude vyskytovat souvislá plocha
* a) kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,
* b)	kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,
* c)	řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha,
* d)	řepky olejné a ostatních obilnin pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou,
* e)	kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti od 2,01 do 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha neuvedenou v písmeni a), a
* f)	kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku pěstovaných bez použití odpovídající půdoochranné technologie pro tyto plodiny o velikosti větší než 4 ha, která obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jejíž výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písměni b); tuto podmínku nemusí žadatel dodržovat na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou neuvedenou v písmeni b).
Žadatel nemusí dodržet podmínku podle písmene b) a d) na dílu půdního bloku o velikosti větší než 4 ha, který neobsahuje souvislou plochu silně erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra není z více než 50 % pokryta silně erozně ohroženou půdou.“.

Hodnotí se:

na ploše oseté/osázené kukuřicí, bramborem, řepou, bobem setým, sójou, slunečnicí a čirokem větší než 2 ha
* zda se nevyskytuje na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu),
* zda se na mírně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), zakládání porostu po vrstevnici, podrývání (u cukrové řepy), strip-till, odkameňování, pěstování luskoobilných směsí, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy;
na ploše oseté ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou větší než 2 ha
* zda se na silně erozně ohrožené ploše (podle pravidel redesignu) pěstuje s použitím odpovídající půdoochranné technologie - zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie), podsev, podrývání (u řepky olejné), strip-till, obsetí (ochrannými pásy), ochranné pásy, aplikace organické hmoty do půdy.

===Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5===
Základním podkladem pro hodnocení erozního ohrožení půdy v rámci DZES 5 je vrstva vyjadřující maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp) (Obr. 2-2). Výpočet vrstvy vychází z Univerzální rovnice ztráty půdy USLE (Wischmeier, Smith 1978), kdy výsledná hodnota Cp . Pp vyjadřuje požadovaný ochranný vliv vegetace a protierozních opatření vzhledem k přípustné průměrné roční ztrátě půdy (vyjadřuje tedy součin maximálně přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jejichž překročení dojde k překročení přípustné průměrné roční ztráty půdy). Do výpočtu je zahrnut vliv faktor sklonitosti svahu, faktoru délky svahu po spádnici, faktoru erodovatelnosti půdy a faktor erozní účinnosti přívalového deště. Jednotlivé faktory byly určeny na základě informací z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), digitálního modelu terénu DMT, za pomoci vrstvy LPIS a databáze ZABAGED (Základní báze geografických dat České republiky) a dalších vrstev. Tato vrstva je vypočítána jako rastrová v rozlišení 5 × 5 m (do roku 2015 to bylo 10 × 10 m) a nabývá hodnot mezi 0–1. Pro využití v rámci LPIS byla kromě ochrany půdy před erozí velmi výrazně Ministerstvem zemědělství (MZe) zohledněna i ekonomická náročnost realizace protierozních opatření, zjednodušen byl obsah vrstvy vyjádřením pouze ve 3 kategoriích (silně erozně ohrožené půdy – SEO, mírně erozně ohrožené půdy – MEO a neohrožené půdy – NEO), kdy původní vrstva má spojité hodnoty a výrazně vyšší interpretační potenciál. Dále byl velmi výrazně zjednodušen průběh hranic těchto kategorií a původně rastrová vrstva byla převedena do vektorové podoby (Obr. 2-1).

[[Image:2-1-v2.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-1: Vrstva erozní ohroženosti v rámci standardu DZES 5''

[[Image:2-2-v2.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-2: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''

===Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===
Redesign vrstvy erozního ohrožení byl schválen na konci roku 2016 a bude účinný od 1. 1. 2019.

Redesign spočívá ve změně vyjádření vrstvy erozního ohrožení pro DZES 5, kdy místo vektorových plošek „tzv. dalmatinů“, bude erozní ohroženost vedena primárně na vnitřní erozní pozemky.

Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci DPB považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou nebo plodinami ze stejné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF), které od sebe NEJSOU navzájem viditelně odděleny plodinou nebo plodinami z jiné skupiny plodin (VOF, SOF, NOF) o minimální šířce 22 m. Je-li oddělení mezi plodinami o menší šířce než 22 m, pak se plocha plodin ze stejné skupiny plodin sčítá. Při realizaci oddělení plodin na poli je proto vhodné oddělovat pásem širším než 22 m, zpravidla násobek šíře sečky, tj. 24 metrů.


Od redesignu se očekávají následující výhody:

'''''• pro žadatele při využití erozních parcel:'''''

- výrazné zjednodušení průběhu tvarů ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,

- snížení roztříštěnosti ploch, na kterých má žadatel plnit protierozní opatření,

- možnost úpravy hranice erozní parcely s automatickým přepočtem požadavku na realizaci protierozního opatření,

- a především je to první krok pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5.


'''''• navíc pro MZe:'''''

- předpokládaný pokles požadavků na revizi vrstvy erozní ohroženosti
na 1 % současného stavu,

- snadný přepočet při změně kteréhokoli z faktorů vstupujících
do výpočtu základní vrstvy a tím zajištění jednodušší aktualizace
vrstvy,

- výrazně nižší nároky na výpočetní techniku pro práci s takto
upravenou vrstvou na straně provozovatele LPIS i straně zpracovatele
vrstvy (současná vektorová vrstva erozního ohrožení
pro potřeby DZES 5 má 12,4 mil. vertexů při vymezení eroze na
cca 11 % orné půdy, u řešení po redesignu předpokládáme cca
7 mil. vertexů při vymezení eroze na cca 25 % orné půdy),

- bude možné provádět relativně jednoduše lokální změny v podkladové
vrstvě (např. ať už na základě monitoringu eroze nebo
realizace pozemkových úprav), které se dotknou jen konkrétního
DPB,

- plnění cílů daných Strategií resortu Ministerstva zemědělství
České republiky s výhledem do roku 2030.


[[Image:2-3.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-3: Stávající vrstva erozní ohroženosti (EO) v rámci standardu DZES 5''

[[Image:2-4.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-4: Nová podkladová rastrová vrstva EO, převedená na 3 kategorie''

[[Image:2-5.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-5: Vrstva EO přepočítaná na erozní parcely, čísla uvedená u erozních parcel představují mediánovou hodnotu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>''


Vyhodnocovací algoritmus z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti bude vyhodnocovat jak díly půdních bloků (DPB), tak erozní parcely.

'''''• algoritmus pro DPB'''''

Pro DPB o velikosti '''2 ha a menší'''

- automaticky označen jako NEO.


Pro DPB o velikosti '''2,01–4 ha'''

- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha,
bude tento označen jako SEO,

- pokud se na DPB vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad
2 ha, bude tento označen jako MEO, pokud však již není
označen jako SEO,

- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.


Pro DPB o velikosti '''4,01 ha a větší'''

- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB
vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude tento označen
jako SEO,

- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní
ohroženosti přesahuje 50 % výměry DPB, nebo se na DPB
vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha, bude tento
označen jako MEO, pokud však již není označen jako SEO,

- v ostatních případech je DPB veden jako NEO.


'''''• algoritmus pro erozní parcelu:'''''

- pokud plocha SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní ohroženosti
přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na erozní
parcele vyskytuje souvislá výměra SEO nad 2 ha, bude celá plocha
erozní parcely vedená jako SEO,

- pokud plocha MEO+SEO v podkladové rastrové vrstvě erozní
ohroženosti přesahuje 50 % výměry erozní parcely, nebo se na
erozní parcele vyskytuje souvislá výměra MEO+SEO nad 2 ha,
bude celá plocha erozní parcely vedená jako MEO, pokud již však
není vedena jako SEO,

- erozní parcely nevedené jako SEO nebo MEO se označí jako
neohrožené NEO.

'''- v případech, kdy je erozní ohroženost celého DPB NEO, jsou všechny erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny taktéž NEO,'''

'''- pakliže je erozní ohroženost celého DPB označena jako MEO, nemohou být žádné erozní parcely uvnitř tohoto DPB vytvořené označeny jako SEO (takovéto parcely jsou dále označovány jako MEO).'''


Funkcionalita bude pracovat na pozadí LPIS a v případě změny hranice
erozní parcely okamžitě přepočítá erozní ohroženost, žadatel tak bude
moci sám erozní parcely optimalizovat pro svoje specifické potřeby a to
v rámci tolerance definované vyhodnocovacím algoritmem.


'''Možný přístup zemědělců k novým podkladovým vrstvám'''

Přechod na rastrovou podkladovou vrstvu přináší několik přístupů k vyhodnocování erozní ohroženosti buď na celém DPB, nebo na jeho částech (erozních parcelách). Je pak na žadateli, jak moc se chce touto problematikou zabývat a jakou strategii pro své osevní postupy zvolí. Umožněno bude využít všechny uvedené přístupy, včetně možnosti jejich libovolné kombinace.


'''1) Přístup první – orientace dle nápočtů na DPB'''

Tento přístup de-facto funguje již nyní. V LPIS existuje vrstva „DPB eroze“, která žadateli říká, zda jeho DPB je vhodný k setí erozně nebezpečných plodin. Dle podílu SEO a MEO je celý DPB obarven příslušnou barvou. Podobný přístup zůstane zachován. Vyhodnocovací algoritmus popsaný výše vyhodnotí zastoupení SEO a MEO a celý DPB zařadí do jedné kategorie.

Celý DPB tak může být označen jako mírně či silně erozně ohrožený a žadatel na něm nebude pěstovat erozně nebezpečné plodiny, nebo použije některou z půdoochranných technologií.

'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí složitě řešit rozdělení erozně nebezpečných ploch a dostane rychlou odpověď, jak k celému DPB přistupovat.
'''Nevýhodou''' je, že celý DPB je posuzován jako celek a nemusí být zohledněna jeho lokální specifika.

[[Image:2-6.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-6: Vrstva EO po redesignu – erozní parcely tvoří celá plocha DPB''


'''2) Přístup druhý – orientace dle předpočítaných erozních parcel'''

Do LPIS byla doplněna nová vrstva předpočítaných erozních parcel, která žadateli naznačí, kterou část DPB je možné brát dle vyhodnocovacího algoritmu jako NEO, MEO nebo SEO. Tento propočet provedl VÚMOP. Žadatel se na těchto parcelách bude chovat obdobně, jako tomu bylo doposud. Na části DPB označené jako erozně neohrožená není limitován žádnými protierozními pravidly, na ostatních částech není možné pěstovat erozně nebezpečné plodiny, resp. je nutné použít vhodné půdoochranné technologie.

'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že DPB je rozdělen na dílčí části, které odráží lokální specifika DPB (proměnlivou sklonitost apod.). Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.

'''Nevýhodou''' je složitější přístup žadatele. Erozní parcely jsou předem definované a neměnné, pro jejich vymezení v terénu je nutné používat Globální družicový polohový systém (GNSS – Global Navigation Satellite System). Tvar zemědělských parcel nemusí žadateli vyhovovat. Změnou hranice DPB může dojít k zařazení do jiné kategorie DZES 5, než jakou měl DPB původně. V takovýchto případech pak může erozní parcela ztratit svůj význam.

[[Image:2-7.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-7: Vrstva EO po redesignu – inicializační erozní parcely vymezené VÚMOP''


'''3) Přístup třetí – orientace dle vlastních erozních parcel'''

Žadatel dle znalosti terénu či za využití předdefinovaných erozních parcel může zakreslit vlastní erozní parcely, na které bude napočítána erozní ohroženost. Posouváním hranice této parcely může optimalizovat rozdělení NEO, MEO a SEO ploch na svém DPB dle vlastních potřeb (technika, tvar a výškový profil DPB apod.). Na těchto plochách se pak bude řídit jako u druhého přístupu.

'''Výhodou''' je, že žadatel si může upravit erozní parcely tak, jak jemu vyhovují. Kdykoliv si může vyzkoušet, zda jím nakreslená parcela spadá ještě do jednotlivých kategorií a může si vyzkoušet, jak výpočet ovlivní různé vedení hranic těchto parcel. Dle tohoto rozdělení může upravit osevní postupy. Díky výše zmíněnému algoritmu jsou zanedbávány plochy SEO a MEO menší jak 2 ha či plochy, jejichž suma (SEO, SEO + MEO) nepřesáhne 50 % výměry erozní parcely. Žadatel tak může bez půdoochranných technologií hospodařit i tam, kde mu to nynější systém nedovoloval.

'''Nevýhodou''' může být čas strávený kreslením erozních parcel. Stejně jako u druhého přístupu, může být problém identifikovat hranice parcel v terénu. Pokud tyto hranice nebudou vytvořeny na základě znalostí žadatele, bude nutné využívat GNSS zařízení.

[[Image:2-8.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-8: Vrstva EO po redesignu – jedna z možných úprav erozních parcel zemědělcem''


'''4) Přístup čtvrtý – orientace dle znalosti terénu bez využití podkladů a nástrojů LPIS'''

Díky tomu, že digitální model terénu 4G lépe odráží realitu, mohou někteří žadatelé rezignovat na vytyčování erozních parcel v terénu a orientovat se pouze dle vlastních zkušeností a znalosti terénu. Svůj osevní postup založí na sklonitosti různých částí DPB a sami vyhodnotí (případně kontrolou podkladové erozní vrstvy ověří), kde je možné pěstovat erozně nebezpečnou plodinu a kde by toto mohl být problém, či zda je zde nutné použít půdoochranné technologie.

'''Výhodou''' tohoto přístupu je, že žadatel nemusí dělat téměř žádnou přípravu v LPIS, případně si zkontroluje pouze podkladovou rastrovou vrstvu erozní ohroženosti.

'''Nevýhodou''' je, že žadatel nemusí situaci v terénu vyhodnotit vždy dobře. V některých případech se mohou výpočty dle digitálního modelu lišit od tušeného stavu v terénu.

[[Image:2-9.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-9: Rastrová vrstva erozního ohrožení půdy (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>)''


''Výsledný logický diagram vypadá následovně:''

[[Image:Diagram.jpg|600px|]]<br>


'''Kontrola SZIF'''
SZIF v první řadě posoudí, zda byly v případě pěstování plodin s nízkou a střední ochrannou funkcí na DPB s výskytem MEO/SEO použity půdoochranné technologie. Pokud ne, SZIF provede zaměření erozně nebezpečné plodiny pomocí GNSS zařízení. Po nahrání měření do kontrolního modulu LPIS bude nad tímto zákresem, který de facto představuje erozní parcelu, proveden nápočet erozní ohroženosti. Bude využit shodný algoritmus, který bude v LPIS nadefinován pro žadatele k nápočtu erozní ohroženosti na erozních parcelách resp. DPB.

Dle stanovené erozní ohroženosti na zaměřené erozní parcele bude kontrola dále vyhodnocovat například použití půdoochranných technologií. Díky velké míře volnosti, kterou nápočtový algoritmus nabízí, nebude definována žádná další tolerance, která by kompenzovala rozdíl daný polohovou přesností používaných GNSS zařízení. V případě hraničních hodnot tak může jakákoliv změna hranice erozní parcely vést k odlišnému vyhodnocení algoritmu (v pozitivním i negativním smyslu).

'''Návaznost na aplikaci Protierozní kalkulačka'''
Provedení redesignu vrstvy EO je prvním krokem pro reálné nasazení Protierozní kalkulačky jako možné alternativy ke stávajícím požadavkům DZES 5. Do budoucna se pro splnění požadavků DZES 5 předpokládá možnost doložit kontrolním výpočtem v Protierozní kalkulačce, že realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření mají dostatečný ochranný efekt vzhledem k požadavkům konkrétní erozní parcely. K tomu účelu bude v rámci erozních parcel vedena mediánová hodnota Cp . Pp, vypočtená z podkladové rastrové vrstvy erozní ohroženosti. Pro splnění požadavku pak postačí, aby realizovaný osevní postup a půdoochranné opatření, vyhodnocené v Protierozní kalkulačce (Obr. 2-10 a 2-11), dosahovali nižších nebo shodných hodnot C . P jako hodnoty Cp . Pp uvedené v rámci erozní parcely (Obr. 2-5).

[[Image:2-10.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-10: Vyhodnocení ochranného účinku osevního postupu v Protierozní kalkulačce''

[[Image:2-11.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-11: Porovnání ochranného účinku osevního postupu s požadavky jednotlivých erozních parcel''

===Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5===
Vrstvu erozní ohroženosti je nezbytné pravidelně aktualizovat na základě dostupnosti aktualizovaných podkladových dat. Možnost bezproblémové pravidelné aktualizace vrstvy plně umožní výše popsaný redesign vrstvy EO, kdy budou moci aktualizaci vrstvy vyvolat následující důvody:

• dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT,<br>
• dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS (prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v 
rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), prvků protierozní a protipovodňové ochrany realizovaných v rámci programů MŽP, vybraných 
interních krajinných prvků vedených v systému LPIS a vybraných vrstev z databáze Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED),<br>
• pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor),<br>
• pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu,<br>
• pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R,<br>
• zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu,<br>
• aktualizace na základě aplikace Monitoring eroze.<br>

====Dostupnost aktualizovaného digitálního modelu terénu DMT====
Přesnost a podrobnost digitálního modelu terénu zásadním způsobem
ovlivňuje výpočet erozní ohroženosti (při určení topografického faktoru
LS). V současné době je pro výpočet vrstvy erozní ohroženosti
využitý Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G),
který představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou
činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě
výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 × 5 m) bodů o souřadnicích
X, Y, H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním
systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky
0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu (Obr. 2-12). Model
vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu
území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen
k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např.
při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů,
modelování přírodních jevů, apod. DMR 4G je Zeměměřickým úřadem
od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti na aktualizaci a verifikaci
dat Základní báze geografických dat České republiky – ZABAGED,
a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na vybraných územích
i metodou leteckého laserového skenování.

Od konce roku 2016 je také k dispozici Digitální model reliéfu
České republiky 5. generace (DMR 5G), který představuje zobrazení
přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu
v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné
trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X, Y, H, kde H reprezentuje
nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt
po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém
terénu a 0,3 m v zalesněném terénu (Obr. 2-13). Model vznikl z dat
pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území
České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 5G je základní zdrojovou
databází pro tvorbu vrstevnic určených pro mapy velkých měřítek a počítačové
vizualizace výškopisu v územně orientovaných informačních
systémech vysoké úrovně podrobnosti. Stejně jako DMR 4G je DMR
5G Zeměměřickým úřadem od roku 2013 průběžně aktualizován v návaznosti
na aktualizaci a verifikaci dat Základní báze geografických dat
České republiky, a to metodami digitální stereofotogrammetrie a na
vybraných územích i metodou leteckého laserového skenování. Možné
využití DMR 5G pro výpočet erozní ohroženosti je v současné době
předmětem ověřování.

[[Image:2-12.jpg|300px|]]<br>
''Obr. 2-12: Digitální model reliéfu České republiky <br>4. gen. (DMR 4G)''


[[Image:2-13.jpg|300px|]]<br>
''Obr. 2-13: Digitální model reliéfu České republiky <br>5. gen. (DMR 5G)''

====Dostupnost nových nebo aktualizovaných prvků ovlivňujících topografický faktor LS====
Dalším podkladem, který ovlivňuje přesnost výpočtu erozní ohroženosti
jsou prvky ovlivňující určení topografického faktoru LS, tedy prvky
protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci Komplexních
pozemkových úprav KoPÚ, prvky protierozní a protipovodňové
ochrany realizované v rámci programů MŽP, vybrané interní krajinné
prvky vedené v systému LPIS a vybrané vrstvy databáze ZABAGED.

• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci
Komplexních pozemkových úprav KoPÚ:<br>
V roce 2012 byla provedena inventarizace opatření na ploše
21 okresů (ukázka z databáze Obr. 2-14). V roce 2013 pak byla práce
na inventarizaci přerušena z důvodu transformace ÚPÚ (Ústřední
pozemkový úřad) na SPÚ (Státní pozemkový úřad). SPÚ v roce
2015 zahájilo zpracování dat výstupů pozemkových úprav na pilotních
územích Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jedním z výstupů
akce je i inventarizace prvků navržených v rámci Plánů společných
zařízení. K inventarizovaným prvkům je průběžně zjišťován stav realizace
v terénu. Současně bylo v roce 2016 spuštěno zpracování
zbylých 12 krajů. Předpoklad ukončení akce je v roce 2017.<br>

[[Image:2-14_r.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-14: Ukázka z databáze prvků protierozní a protipovodňové ochrany navržené v rámci KoPÚ''

• Prvky protierozní a protipovodňové ochrany realizované v rámci
programů MŽP:
V rámci spolupráce s Ministerstvem životního prostředí je pro
účely zpřesnění vrstvy erozní ohroženosti pravidelně poskytována
databáze prvků protierozní ochrany realizovaných v rámci Programu
péče o krajinu (PPK). V rámci tohoto programu jsou poskytovány
finanční prostředky na realizaci opatření ve volné krajině
mimo jiné přímo na ochranu krajiny proti erozi (ve stejnojmenném
podprogramu).<br>
• Vybrané interní krajinné prvky vedené v systému LPIS:<br>
Krajinných prvků je v LPIS evidováno přes 106 tisíc (říjen 2016), ze
kterých je zhruba 74 tisíc vyhodnocených jako protierozně účinných a zapracovávaných do pravidelných aktualizací vrstvy. Krajinné prvky
(KP) jsou deﬁnované nařízením vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení
druhů krajinných prvků, jedná se o meze, skupiny dřevin, travnaté
údolnice, stromořadí, solitérní dřeviny a terasy (počet jednotlivých
krajinných prvků zobrazuje Obr. 2-15). Některé z těchto prvků je
možné definovat jako opatření přerušující odtok, není to ovšem jednoznačná
záležitost. Vedle významu v ochraně půdy mají význam
i ekologický a estetický. V případě, že dosahuje KP určitých parametrů,
je možné očekávat jeho vliv na erozní ohroženost a tedy i na její
vymezení v rámci DZES 5.

[[Image:2-15.jpg|400px|]]<br>
''Obr. 2-15: Zastoupení jednotlivých kategorií krajinných prvků v databázi LPIS''

• Vybrané vrstvy databáze ZABAGED:<br>
Z databáze ZABAGED jsou vybrány vrstvy, které přerušují odtok, mezi ně patří zejména liniové stavby (silnice, polní cesty apod.). Dále je databáze ZABAGED využívána pro definici plochy nezpůsobilé pro výpočet erozní ohroženosti metodou USLE. Sem se řadí zejména sídelní objekty, lesní porosty apod.

[[Image:2-16-v2.jpg|300px|]] [[Image:2-17.jpg|300px|]]<br>                                                                               
''vlevo: Obr. 2-16: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu''                                                                                                                                      
''vegetace <br> a protierozních opatření (C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub>) na DPB bez implementace krajinného prvku''<br>

''vpravo: Obr. 2-17: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB ''<br> 
''bez implementace krajinného prvku''

                                                                                                                                                                                                 
[[Image:2-18.jpg|300px|]] [[Image:2-19.jpg|300px|]]<br>
''vlevo: Obr. 2-18: Mapa Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace '' <br> a faktoru
''protierozních opatření C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> na DPB s implementovaným krajinným prvkem''

''vpravo: Obr. 2-19: Vrstva erozní ohroženosti v rámci Standardu DZES 5 na DPB s implementovaným'' <br>
''krajinným prvkem''

====Pravidelná aktualizace vrstvy erodovatelnosti půd (K faktor)====
Faktor erodovatelnosti půdy – K (Obr. 2-20) představuje, při výpočtu vrstvy erozní ohroženosti, náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Do výpočtu vstupují hodnoty faktoru erodovatelnosti půdy (K) odvozené pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ jsou každoročně aktualizovány na ploše cca 40 tis. ha.

[[Image:2-20-v2.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-20: Mapa faktoru erodovatelnosti půdy K''

====Pravidelné zapracování revizí vrstvy na základě žádostí zemědělců a poradců akreditovaných na podoblast péče o půdu====
Revize vrstvy erozní ohroženosti jsou prováděny na základě žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti v DZES 5, kterou předkládá zemědělec nebo zemědělský poradce akreditovaný na podoblast „Péče o půdu“, dále ji odborně posuzuje VÚMOP, v.v.i. a schvaluje MZe.

Vyhodnocení žádosti spočívá v posouzení mapy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a protierozních opatření (Cp . Pp), ortofotomap, dalších zaslaných podkladů jako např. fotografií a v odůvodněných případech také z terénního šetření. V případě vyhodnocení žádosti jako oprávněné, vypracuje VÚMOP, v.v.i. písemné vyjádření, které je zasláno ke schválení MZe. Po schválení MZe je informace o revizi neprodleně předána zemědělci a SZIF. (Jde prakticky o jedinou aktualizaci stávající erozní ohroženosti v DZES 5, která se v současné době pravidelně provádí.)

{| class="wikitable"
|-
|rowspan="1"| Pokud uživatel z objektivních důvodů nesouhlasí s vymezením erozní ohroženosti na svých půdních blocích v LPIS, domnívá se např., že nebylo zohledněno realizované technické protierozní opatření apod., má možnost požádat o přehodnocení.
Žádosti o přehodnocení erozní ohroženosti je možné zasílat elektronicky na adresu cross-compliance@mze.cz,  eroze@mze.cz či eroze@vumop.cz nebo písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, oddělení ochrany půdy, Těšnov 17, 117 05, Praha 1.
Žádost bude předána k posouzení VÚMOP, v.v.i. Oprávněné žádosti budou zařazeny k opravě v rámci aktualizace vrstvy erozní ohroženosti. Opravená vrstva bude následně vložena do LPIS.<br>

Nezbytnou součástí žádosti je:<br>
•	odůvodnění žádosti<br>
•	kontakt na žadatele<br>
•	údaje nutné k identifikaci půdního bloku (z LPIS) – číslo čtverce a zkrácený kód (např. 650-1100, 2700/5)<br>
•	vhodné je přiložit fotografie nebo jinou dokumentaci vztahující se k žádosti.<br>
|}

====Pravidelná aktualizace regionalizované mapy faktoru erozní účinnosti deště R====
Faktor erozní účinnosti srážek R je vyhodnocen za období 30 let, s využitím původně odvozeného vztahu (Wischmeier a Smith, 1978), kdy deště menší než 12,5 mm a oddělené od okolních dešťů mezerou delší než 6 hod byly vyřazeny z hodnocení, pokud nedosáhly aspoň intenzity 6,25 mm za 15 min. Do výpočtu erozní ohroženosti vstupuje R faktor jako aktuální regionalizovaná vrstva (Obr. 2-21), která byla připravena v roce 2015 jako reakce na připomínky v oponentském posudku platné metodiky a je garantována Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vrstva bude aktualizována každé 4 roky tak, aby stanovené 30leté období postihlo vždy aktuální podmínky a do výpočtu bylo možné zařazovat další měřící stanice.

[[Image:2-21-v2.png|600px|]]<br>
''Obr. 2-21: Mapa faktoru erozní účinnosti deště R''

====Zohlednění změny přípustné ztráty půdy vodní erozí Gp dle schváleného harmonogramu====
Hodnoty přípustné ztráty půdy Gp jsou stanoveny na základě hloubky půdy, která je charakterizována mocností půdního profilu, kterou omezuje skalní podklad, nebo vysoká skeletovitost. Informace o hloubce půdy vychází z Celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v měřítku 1:5 000, a pro možnost aktualizace platí to stejné jako u K faktoru.

Pro účely DZES 5 je Gp stanoveno tak, aby byla zajištěna výsledná celková výměra erozně ohrožených ploch na ploše orné půdy, úhoru a travního porostu na orné půdě (kultury R, U, G) v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření. Současně je v souladu se Strategií resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030 stanoven závazný harmonogram aktualizace Gp, který je však v současné době ve zpoždění:

• od 1. 1. 2018 – plocha ochrany 25 % orné půdy při Gp = 17-17-4 t.ha-1rok-1 (pro hluboké, středně hluboké a mělké půdy) (pozn. od roku 2018 bude probíhat kontinuální sledování preferencí zemědělců při výběru či tvorbě erozních parcel, využívaných půdoochranných technologií, reálných nákladů či úspor spojených s redesignem a především dopadu na úroveň ochrany půdy; kromě dotazníkových akcí, terénního průzkumu, hodnocení výstupů monitoringu eroze budou využity například také moderní distanční metody apod.; cílem bude shromáždit a vyhodnotit informace relevantní pro případné korekce systému, v případě potřeby například pro zajištění osvětových akcí nebo školení na nový systém a především v roce 2020 pro rozhodnutí zda dále systém zpřísňovat, nebo zda tato úroveň již nezajištuje potřebnou ochranu půdy)

• od 1. 1. 2022 – plocha ochrany 35 % orné půdy při Gp = 12-12-3 t.ha-1rok-1 (pozn. pouze pokud bude k dispozici Protierozní kalkulačka jako alternativa k DZES 5) 
• od 1. 1. 2026 – plocha ochrany 45 % orné půdy při Gp = 9-9-2 t.ha-1rok-1 
• od 1. 1. 2030 – plocha ochrany 60 % orné půdy při Gp = 5-5-1 t.ha-1rok-1

====Aktualizace na základě monitoringu eroze====
Aktualizace vrstvy EO na základě monitoringu eroze budou prováděny každoročně a řeší je podrobně následující kapitola.

===Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí===
Metodika zavádí přístup sledování projevů eroze s možností reakce na
konkrétní, dosud těžko postižitelné případy, přestože jsou u některých
z nich vymezeny a dodržovány povinnosti vyplývající z Kontroly
podmíněnosti. Jejím cílem je zpřísnění podmínek hospodaření pro ty
zemědělce, kteří opakovaně svojí činností způsobují erozi půdy, kde
dochází k odnosu ornice a v mnoha dalších případech způsobují velké
škody v intravilánu obcí či na jiném majetku (komunikace, železnice
apod.).


Pro splnění podmínek zařazování částí monitorovaných DPB s projevem
eroze do MEO a SEO půd se musí jednat o jednu nebo více z níže
uvedených typů událostí:

• opakování erozní události na DPB nebo jeho části mimo rámec jednoho
osevu,<br>
• vážné ohrožení intravilánu měst a obcí,<br>
• vážné ohrožení komunikací,<br>
• vážné ohrožení útvarů povrchových vod,<br>
• vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob vlivem
erozní události,<br>
• vážné ohrožení ZPF vlivem erozní události,<br>
• zemědělcem neakceptovaná agrotechnická opatření na základě
schválené Komplexní pozemkové úpravy.<br>


Erozní události zařazené mezi události k možnému přeřazení (odpovídají
svým typem podmínkám k možnému přeřazení) jsou dále vybírány
na základě níže definovaných podmínek. Tyto podmínky pro přeřazení
jsou řešeny chronologicky dle níže
uvedeného pořadí a pro přeřazení
musí být obě splněny:

1. Erozně ucelený celek (EUC) v němž došlo k erozní události (událostem) se nachází na erozně ohrožené ploše. Mediánová hodnota C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> (Mapa potenciální erozní ohroženosti vodní erozí) v EUC je menší nebo rovna 0.4.

2. Aplikovaný osevní postup a agrotechnika
nemají dostatečný ochranný účinek (nevyhověly přípustné ztrátě půdy), tedy zjištěná hodnota C . P je větší než hodnota mediánu C<sub>p</sub> . P<sub>p</sub> v posuzovaném EUC. Vyhodnocení je výhradně prováděno webovým nástrojem – Protierozní kalkulačka.


Za '''opakovanou erozní událost''' na DPB/parcele osevního postupu se považuje událost, při níž dojde, mimo rámec jednoho osevu, opakovaně (minimálně dvakrát) ke smyvu zemědělské půdy. Událost nastane na shodném EUC, nebo na EUC jehož významná část se shoduje s dříve nastalou erozní událostí.

Za '''vážné ohrožení intravilánu měst a obcí''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu intravilánu v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.

Za '''vážné ohrožení komunikací''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě na komunikaci (včetně jejich součástí), nebo vzniknou náklady na znovuzprovoznění komunikace v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.

Za '''vážné ohrožení útvarů povrchových vod''' se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu útvaru povrchových vod, či dojde k vniknutí sedimentu do útvaru povrchových vod v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.

Za '''vážné ohrožení dalšího majetku fyzických a právnických osob''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy dojde k materiální škodě nebo vzniknou náklady na uvedení do původního stavu majetku fyzických a právnických osob v důsledku erozní události. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.

Za '''vážné ohrožení ZPF''' vlivem erozní události se považuje stav, kdy v důsledku překročení přípustné míry erozního ohrožení půdy došlo v časovém intervalu dvou zjišťování ke zhoršení sledovaných vlastností půdy – zmenšení mocnosti půdního profilu, změně jeho textury a struktury, vzniku brázd, výmolů nebo strží jako projevu zrychlené eroze. Jedná se o stav zjištěný terénním šetřením, nebo jinak objektivně zjištěný.

Za '''zemědělcem neakceptovaná opatření na základě schválené KoPÚ''' se považuje stav, kdy dojde k erozní události na lokalitě vyznačené nebo popsané v Plánu společných zařízení (PSZ), zpracovaném v rámci schválené a zapsané KoPÚ, jako erozně ohrožená; a zároveň hospodařící subjekt neaplikuje minimálně agrotechnická a organizační opatření v PSZ navržená.


[[Image:2-22.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-22: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2019''


[[Image:2-23-v2.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-23: Nová podkladová rastrová vrstva EO od 1. 1. 2030''


[[Image:2-24.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-24: Vymezení erozně uzavřeného celku (EUC) pro přeřazení''


[[Image:2-25.jpg|600px|]]<br>
''Obr. 2-25: Nová podkladová rastrová vrstva EO po zpřísnění na daném EUC''


Další podklady k monitoringu eroze jsou dostupné na webovém portále [http://me.vumop.cz Monitoring eroze zemědělské půdy].

===Erozní ohroženost v LPIS===
LPIS je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně
evidencí využití zemědělské půdy. Hlavním účelem registru půdy je
ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou
půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované
ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. V průběhu jeho vývoje
se však našla široká škála dalšího uplatnění, přičemž za zmínku
stojí zejména jeho využití jako podkladu pro vedení zákonných evidencí
o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, dále je využíván
jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové
směrnice, erozní ohroženosti apod. LPIS nachází dalšího využití i např.
v oblasti lokalizace ohnisek nákaz zvířat nebo v oblasti monitoringu
výskytu škodlivých organismů.

Jádro registru půdy – evidence půdy dle uživatelských vztahů je vedena
na základě § 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném
znění. Zákon upravuje jednak prvotní vznik evidence a v § 3g rovněž
veškeré aktualizační procesy.

Pro veřejnost jsou určeny 3 moduly LPIS, a to:<br>
• Registr půdy pro farmáře (iLPIS) – tato aplikace je nejstarší a byla spuštěna 21. března 2005. Je určena registrovaným farmářům a kromě prezentace evidovaných dat obsahuje nástroje pro vedení osevních postupů.

• Veřejný registr půdy (pLPIS) – tato aplikace je určena široké veřejnosti a byla spuštěna 23. 10. 2009. Její spuštění umožnila novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která uvolnila data LPIS pro veřejnost.

• WMS/WFS služby – tyto služby jsou určeny zejména pro uživatele používající komerčního SW a umožňují do externích aplikací načítat mapy z LPIS.

Aplikace obsahují rozsáhlou množinu podkladových mapových vrstev, z kterých se na základě přesného překryvu s hranicemi dílů půdních bloků (DPB) LPIS vypočítávají nebo odvozují hodnoty atributů pro konkrétní DPB LPIS. Jednou z těchto podkladových vrstev je i stávající vrstva EO v rámci standardu DZES 5.

'''Pro kompletní metodické vysvětlení přístupu ke znění standardu DZES 5 platnému od 1. 1. 2019 a řešení eroze v LPIS v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství (MZe) byla vydána „Uživatelská příručka Eroze od roku 2019“.'''

'''Dostupná na Portálu farmáře, v sekci LPIS pro farmáře:'''

http://eagri.cz/public/web/file/609079/Prirucka_eroze_od_2019.pdf

===Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné===
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (SOF) na silně erozně ohrožených (SEO) plochách: 
* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)
* Podsev
* Podrývání
* Strip-till
* Obsetí (ochrannými pásy)
* Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou
* Aplikace OH do půdy
'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie):''' při zakládaní porostů ostatních obilnin a/nebo řepky olejné pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 30% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž po vzejití porostu musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů ostatních obilnin a řepky olejné na SEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.

'''Podsev:''' porosty ostatních obilnin a/nebo řepky olejné mohou být pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí setým nejpozději společně s hlavní plodinou.

'''Podrývání:''' při zakládání porostu řepky olejné je provedeno podrytí (prokypření) půdního profilu do hloubky minimálně 25 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m. Doporučujeme provést podrývání ve směru vrstevnic.

'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku.

'''Obsetí (ochrannými pásy):''' maximálně 6ha souvislá plocha ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je po celém svém obvodu obseta ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem*. Tato plocha plodin ochranného pásu může být nahrazena/zkombinována s dílem půdního bloku stejného uživatele se zemědělskou kulturou travní porost, trvalý travní porost, zalesněná plocha, mimoprodukční plocha, úhor udržovaný s porostem výše vyjmenovaných plodin nebo jiná trvalá kultura s vymezeným ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad. Tato plocha bude mít minimální šířku 22 m. Jako pás pro plnění podmínek DZES 5 nelze použít biopás založený s dotací v rámci AEKO.

'''Ochranné pásy pro ostatní obilniny a/nebo řepku olejnou:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin se střední ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin SOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)

'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu ostatních obilnin a/nebo řepky olejné je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.

===Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku===
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:

* Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) 
* Zakládání porostu po vrstevnici 
* Podrývání (u cukrové řepy)
* Strip-till
* Odkameňování
* Pěstování luskoobilných směsí
* Ochranné pásy pro plodiny NOF 
* Aplikace OH do půdy 

'''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.

'''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.

'''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.

'''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.

'''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.

'''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.

'''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)

'''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.

===Ověřování půdoochranných technologií===
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) ve spolupráci s vybranými zemědělskými družstvy provádí hodnocení protierozní účinnosti půdoochranných technologií na pokusných plochách v provozních podmínkách pomocí simulátoru deště. Na zemědělských plochách jsou v rámci podmínek Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) vymezeny silně a mírně erozně ohrožené plochy, na kterých je nutné uplatňovat půdoochranné technologie, které by snížily riziko eroze půdy. Na základě plnění těchto podmínek jsou pak zemědělcům vypláceny dotace.

Půdoochranné technologie spadají mezi agrotechnická protierozní opatření. Používají se ke zlepšení vsakovací schopnosti půdy, snižují její náchylnost k erozi a chrání půdní povrch především v období největšího výskytu přívalových srážek (červen, červenec, srpen), kdy plodina svým vzrůstem a zapojením porostu nedostatečně kryje půdu. Zvyšují podíl organické hmoty v půdě, a tím zlepšují půdní strukturu a stabilitu půdy. Tyto půdoochranné technologie však nemusí vždy chránit půdu před povrchovým odtokem a erozí, záleží vždy na velikosti, sklonu a orientaci pozemku po spádnici.

Ověřování účinnosti půdoochranných technologií provádí VÚMOP, v.v.i. pomocí simulátoru deště. Princip měření simulátoru deště spočívá v rozstřiku vody na jasně definovanou a ohraničenou plochu, snímání počátku povrchového odtoku, množství smyté zeminy a obsahu nerozpuštěných látek v sedimentu. Řízení přístroje probíhá pomocí softwaru, který umožňuje následné zpracování zaznamenaných údajů a výpočet požadovaných veličin. Režim postřiku probíhá po dobu 20 minut. Celková zadešťovaná plocha je 25 m<sup>2</sup> a trysky ve zvoleném režimu postřikují plochu po celou dobu měření srážkou s intenzitou přívalové srážky 60 mm/h.

Pro každou ověřovanou variantu pokusu se založí plocha s danou plodinou a technologií na ploše 12 x 15 m. Dále se vyberou tři termíny zadeštění, aby byla postihnuta různá růstová část plodin a také různá pokryvnost. První termín se volí v období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí. Druhý termín měření bývá v období po dobu druhého měsíce od jarního setí. Třetí termín se volí v období od konce druhého období do sklizně. Měření probíhá vždy dvakrát po sobě, tedy na půdě s přirozenou vlhkostí a na půdě nasycené po prvním zadešťování.


{{#ev:youtube|https://youtu.be/JM2wxJ18uGc}}