Ochrana proti erozi zemědělské půdy: Porovnání verzí
(→Obecné půdoochranné technologie na erozně ohrožených plochách) |
(→Specifické půdoochranné technologie na MEO plochách) |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]=== | ===[[Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné]]=== | ||
− | ===[[ | + | ===[[Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku]]=== |
+ | Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách: | ||
− | * | + | * Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie) |
− | * | + | * Zakládání porostu po vrstevnici |
− | * | + | * Podrývání (u cukrové řepy) |
− | * | + | * Strip-till |
− | * | + | * Odkameňování |
− | * | + | * Pěstování luskoobilných směsí |
− | + | * Ochranné pásy pro plodiny NOF | |
− | * | + | * Aplikace OH do půdy |
− | + | ||
+ | '''Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků:''' při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita. | ||
+ | |||
+ | '''Zakládání porostu po vrstevnici:''' lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF. | ||
+ | |||
+ | '''Podrývání (u cukrové řepy):''' v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic. | ||
+ | |||
+ | '''Strip-till:''' principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky. | ||
+ | |||
+ | '''Odkameňování:''' tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků. | ||
+ | |||
+ | '''Pěstování luskoobilných směsí:''' plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju. | ||
+ | |||
+ | '''Ochranné pásy pro plodiny NOF:''' za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.) | ||
+ | |||
+ | '''Aplikace OH do půdy:''' před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar. | ||
===[[Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách]]=== | ===[[Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách]]=== |
Verze z 7. 12. 2018, 15:27
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, acidifikací, utužením, sesuvy, znečištěním a úbytky organické hmoty. Nejrozšířenějším typem degradace je bezesporu vodní eroze.
Negativní působení vodní eroze spočívá v odnosu organických a minerálních částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných místech. Zvláště negativně lze hodnotit především škody na obecním a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a rizikových látek do vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jsou velmi podobné.
V ČR je v současné době podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP, v.v.i.) více než 50 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí a více než 10 % větrnou erozí. Přičemž zejména za posledních 30 let se degradace půdy vlivem eroze velmi výrazně zrychlila. Hlavním důvodem je zejména intenzifikace zemědělství a změna preferencí pěstování některých plodin.
Ochranu půdy proti vodní a větrné erozi je proto potřeba urychleně řešit.
Encyklopedie VÚMOP je z hlediska struktury rozčleněna do několika kapitol, které tematicky odpovídají publikaci "Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy".
Obsah
- 1 DZES
- 1.1 Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí
- 1.2 Erozní ohroženost v LPIS
- 1.3 Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné
- 1.4 Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku
- 1.5 Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách
- 1.6 Ověřování půdoochranných technologií
- 2 TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI
- 3 OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI
- 3.1 Opatření organizačního charakteru
- 3.2 Opatření agrotechnického charakteru
- 3.3 Technická protierozní opatření
- 3.4 Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)
- 3.5 Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)
- 3.6 Protierozní opatření ve speciálních kulturách
- 4 TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI
- 5 OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI
- 6 PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI
- 7 LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY
- 8 POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA
- 9 SEZNAM ZKRATEK
DZES
Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí
Erozní ohroženost v LPIS
Půdoochranné technologie pro pěstování ostatních obilnin a řepky olejné
Půdoochranné technologie pro pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku
Půdoochranné technologie pro pěstování plodin se střední ochrannou funkcí (NOF) na mírně erozně ohrožených (MEO) plochách:
- Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků (obecná půdoochranná technologie)
- Zakládání porostu po vrstevnici
- Podrývání (u cukrové řepy)
- Strip-till
- Odkameňování
- Pěstování luskoobilných směsí
- Ochranné pásy pro plodiny NOF
- Aplikace OH do půdy
Zakládání porostu do ochranné plodiny nebo rostlinných zbytků: při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí pomocí obecné půdoochranné technologie platí podmínka dodržení minimálně 20% pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla obecná půdoochranná technologie použita.
Zakládání porostu po vrstevnici: lze realizovat pouze na DPB do velikosti 35 ha. Na DPB s velikostí přesahující 35 ha nelze tuto technologii realizovat jako půdoochrannou technologii pro splnění podmínek standardu DZES 5, ale je nutné použít jinou PT pro plodiny NOF. Při realizaci půdoochranné technologie zakládání porostu po vrstevnici budou řádky porostu vedeny ve směru vrstevnic, přičemž tolerována bude odchylka od vrstevnice do 30°. Tato max. tolerovaná odchylka nemusí být dodržena na souvratích, a to maximálně v šířce 20 m od okraje souvislé plochy plodiny NOF.
Podrývání (u cukrové řepy): v případě realizace této půdoochranné technologie zemědělec zajistí podrytí půdního profilu do hloubky minimálně 35 cm s maximálním rozchodem pracovních nástrojů (rýh) 1 m, a to nejlépe ve směru vrstevnic.
Strip-till: principem této půdoochranné technologie je kombinace výhod ponechání nezpracované půdy a setí do pásů se zpracovanou půdou. Zemědělec zajistí ponechání nezpracované půdy v pásech ve směru vysévané plodiny, což doporučujeme provést ve směru vrstevnic. Šíře zpracovaných pásů nepřesáhne 30 cm. Plošný podíl nezpracované půdy bude min. 60 % plochy pozemku. Na nezpracované části zemědělec zajistí minimální 20% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky do doby vzcházení porostu, přičemž do 30. června musí být zachována ještě minimální 10% pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a po 1. červenci musí být vizuálně prokazatelné, že při zakládání porostů plodin s nízkou ochrannou funkcí na MEO plochách byla na nezpracované části půdy ponechána ochranná plodina nebo rostlinné zbytky.
Odkameňování: tato PT je tvořena následujícími operacemi: rýhování, separace hrud a kamene a sázení do odkameněné půdy. Současně platí, že mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy. Doporučujeme provést podrývání v kombinaci s důlkováním a hrázkováním v brázdách na povrchu hrůbků.
Pěstování luskoobilných směsí: plodiny obsažené ve směsi se na metr čtvereční výsevku LOS nahodile střídají, v porostu se na metr čtvereční výsevku LOS nachází min. 50 % rostlin obilovin, šířka řádku = meziřádkové rozmezí je max. 16 cm, LOS obsahuje z výčtu plodin pouze bob setý a/nebo sóju.
Ochranné pásy pro plodiny NOF: za ochranný pás se považuje souvislá plocha osetá ostatními pícninami (jednoletými a/nebo víceletými) a/nebo travním porostem a/nebo ostatními obilninami a/nebo řepkou olejnou* o minimální šířce 22 m založená v rámci dílu půdního bloku se souvislou plochou plodin s nízkou ochrannou funkcí, která má maximální šířku 220 m. (Z jakéhokoliv bodu v porostu plodin NOF k ochrannému pásu/DPB s vyjmenovanou kulturou/hranici DPB, není vzdálenost větší než 110 m.)
Aplikace OH do půdy: před založením porostu kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku je v rámci agrotechnického postupu v příslušném hospodářském roce (tzn. po 1. červenci roku předcházejícího roku podání Jednotné žádosti) provedeno zapravení tuhých organických hnojiv nebo tuhých statkových hnojiv vznikajících jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat (s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže) v minimální dávce 25 tun na hektar.
Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách
Ověřování půdoochranných technologií
TEORETICKÉ MINIMUM K VODNÍ EROZI
Vodní eroze obecně
Příčiny eroze obecně
Důsledky vodní eroze
- Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy
- Ovlivnění kvantitativních parametrů vodních zdrojů
- Ovlivnění kvalitativních charakteristik vodních zdrojů
- Ohrožení intravilánu měst a obcí, komunikací a další infrastruktury v krajině procesy povrchového odtoku a vodní eroze
Hodnocení erozního ohrožení půdy
Formy vodní eroze
Hodnocení míry degradace půdy erozí
OCHRANA PROTI VODNÍ EROZI
Opatření organizačního charakteru
- Optimální tvar a velikost pozemku, dílu půdního bloku (DPB) či erozní parcely
- Vhodné umístění pěstovaných plodin, včetně ochranného zatravnění
- Pásové pěstování plodin
Opatření agrotechnického charakteru
- Setí nebo sázení po vrstevnici
- Ochranné obdělávání
- Setí kukuřice do úzkého řádku
- Pásové zpracování půdy
- Hrázkování, důlkování
- Plečkování, dlátování, podrývání
Technická protierozní opatření
- Protierozní příkopy
- Průlehy
- Zatravněné údolnice se stabilizovanou dráhou soustředěného odtoku
- Polní cesty s protierozní funkcí
- Ochranné hrázky
- Protierozní nádrže
- Terénní urovnávky
- Terasy
- Protierozní meze
Postup při výstavbě technických protierozních opatření (TPEO)
Protierozní opatření agrotechnického charakteru v ekologickém zemědělství (EZ)
Protierozní opatření ve speciálních kulturách
TEORETICKÉ MINIMUM K VĚTRNÉ EROZI
Příčiny větrné eroze
Důsledky větrné eroze
- Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy.
- Transport a sedimentace půdních částic
- Transport chemických látek
Projevy větrné eroze
OCHRANA PROTI VĚTRNÉ EROZI
Organizační opatření.
Agrotechnická opatření.
Technická opatření a větrolamy
Hodnocení erozního ohrožení půdy větrnou erozí
- Teoretická východiska
- Mapování oblastí ohrožených větrnou erozí v ČR
- Stanovení účinnosti vegetačních bariér
PORADENSTVÍ VE VZTAHU K DZES A EROZI
Informační podpora a specializované webové portály
LEGISLATIVA V OBLASTI OCHRANY PŮDY
Legislativa ČR
Legislativa EU
POUŽITÁ A DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA