Struktura příručky

Verze z 25. 9. 2017, 13:04, kterou vytvořil Jirkakapicka (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Publikace je z hlediska struktury rozdělena do desíti kapitol:

V kapitole první jsou vysvětleny důvody, proč tato publikace vznikla, komu je určena, co obsahuje a jak s ní pracovat. Cílem kapitoly je pouze uvést čtenáře do problematiky a stručně vysvětlit proč je ochrana půdy proti vodní a větrné erozi důležitá.

Kapitola druhá je stěžejní kapitolou celé publikace. Kapitola je především zaměřena na implementaci standardů DZES 5 a jejím hlavním cílem je poskytnout zemědělcům a farmářům praktický návod na to, jak na obhospodařovaných pozemcích orné půdy správně aplikovat protierozní opatření na vymezených erozně ohrožených plochách. Nově je také podrobně představen redesign vrstvy erozní ohroženosti včetně vyhodnocovacího algoritmu a také možných přístupů zemědělců k vyhodnocování erozní ohroženosti.

Kapitola třetí je věnována rozboru problematiky vodní eroze obecně. V kapitole jsou postupně analyzovány příčiny a důsledky vodní eroze. Samostatná část kapitoly je pak věnovaná posuzování míry erozní ohroženosti pozemků, ve které je podrobně popsán postup výpočtu Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE), který byl základem pro vytvoření vrstvy erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5. Dále se kapitola věnuje možným formám vodní eroze na zemědělské půdě, způsobům, jak projevy vodní eroze rozeznávat a jak je kategorizovat podle intenzity. Pro ukázku hodnocení míry degradace půdy vodní erozí je uveden konkrétní příklad působení vodní eroze na vývoj půdních profilů na Jižní Moravě.

Kapitola čtvrtá je věnována problematice ochrany proti vodní erozi. Jejím hlavním cílem je poskytnout čtenářům základní informace o organizačních, agrotechnických a technických protierozních opatřeních, včetně informací o protierozních opatřeních agrotechnického charakteru v EZ a protierozních opatřeních ve speciálních kulturách a popsán je také postup při výstavbě technických protierozních opatření.

Kapitola pátá je věnována rozboru problematiky větrné eroze, jsou analyzovány její příčiny a důsledky. Druhá část kapitoly je pak věnovaná posuzování míry ohroženosti pozemků větrnou erozí a jejím formám.

Kapitola šestá je věnována problematice ochrany proti větrné erozi. Jejím hlavním cílem je poskytnout čtenářům základní informace o organizačních, agrotechnických a technických protierozních opatřeních a o způsobu hodnocení erozního ohrožení půdy větrnou erozí.

Kapitola sedmá je orientována na problematiku poradenství. V kapitole je popsán systém zemědělského poradenství podporovaného MZe včetně hlavních pilířů poradenství. Druhá část kapitoly je věnována informační podpoře a specializovaným webovým portálům v oblasti ochrany půdy a možnostem jejich využití.

Kapitola osmá přináší přehled platné národní i evropské legislativy v oblasti ochrany půdy.

Kapitola devátá obsahuje seznam použité a další doporučené literatury.

Kapitola desátá uvádí seznam zkratek použitých v příručce.

Ve snaze co nejvíce ulehčit uživatelům orientaci v příručce, byly do textu vloženy doplňkové informace v hnědých rámečcích, které rozšiřují nebo doplňují základní informace, obsahují názorné příklady k danému tématu, případně vysvětlují princip fungování procesu, obrázek nebo graf.

V kapitole věnované implementaci standardů DZES jsou uvedeny modelové příklady řešení protierozní ochrany na konkrétních pozemcích ohrožených vodní erozí podle podkladové vrstvy erozní ohroženosti v LPIS. Návrhy řešení v modelových příkladech jsou pouze jednou nebo několika variantami ze širšího spektra možných řešení. Návrhy mají sloužit především jako inspirace jak je možné při realizaci definovaných protierozních opatření postupovat.