|
|
| Řádek 42: |
Řádek 42: |
| | =='''Teoretické minimum k vodní erozi'''== | | =='''Teoretické minimum k vodní erozi'''== |
| | ===[[Vodní eroze obecně]]=== | | ===[[Vodní eroze obecně]]=== |
| − | Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování
| |
| − | půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních
| |
| − | částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním,
| |
| − | který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou)
| |
| − | a erozi zrychlenou.
| |
| − |
| |
| − | Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá
| |
| − | postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je
| |
| − | v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá
| |
| − | půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným
| |
| − | procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření
| |
| − | a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.
| |
| − |
| |
| − | Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na
| |
| − | převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická
| |
| − | ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu
| |
| − | se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto
| |
| − | typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze,
| |
| − | které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také
| |
| − | uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry
| |
| − | orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně
| |
| − | dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování
| |
| − | protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou
| |
| − | uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).
| |
| − |
| |
| − | Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze
| |
| − | orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní,
| |
| − | dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.
| |
| − |
| |
| − | Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená
| |
| − | skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii
| |
| − | dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun
| |
| − | půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy
| |
| − | po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces
| |
| − | se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou
| |
| − | v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá.
| |
| − | Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená
| |
| − | rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému
| |
| − | odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje
| |
| − | vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno
| |
| − | erodována.
| |
| − |
| |
| − | V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze
| |
| − | způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu
| |
| − | EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je
| |
| − | nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček
| |
| − | a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně
| |
| − | významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována,
| |
| − | není v předkládaném materiálu zahrnuta.
| |
| − |
| |
| − | Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů
| |
| − | eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se
| |
| − | sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen
| |
| − | i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při
| |
| − | sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní
| |
| − | vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob
| |
| − | sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování
| |
| − | plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál
| |
| − | se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.
| |
| − |
| |
| − | ===[[Příčiny vodní eroze]]===
| |
| − | Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních
| |
| − | bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby
| |
| − | v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky
| |
| − | (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené
| |
| − | zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale
| |
| − | nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se
| |
| − | zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů
| |
| − | hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice
| |
| − | do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,
| |
| − | ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.
| |
| − |
| |
| − | Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci
| |
| − | s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy
| |
| − | a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední
| |
| − | řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto
| |
| − | faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu
| |
| − | smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,
| |
| − | ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro
| |
| − | pěstování erozně nebezpečných plodin.
| |
| − |
| |
| − | Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje
| |
| − | 12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium
| |
| − | vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být
| |
| − | erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních
| |
| − | podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje
| |
| − | v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním
| |
| − | pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale
| |
| − | může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu
| |
| − | je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé
| |
| − | půdě.
| |
| − |
| |
| − | Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek
| |
| − | organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější
| |
| − | příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,
| |
| − | díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat
| |
| − | i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických
| |
| − | látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,
| |
| − | mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující
| |
| − | význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.
| |
| − | Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost
| |
| − | půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní
| |
| − | a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na
| |
| − | odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe
| |
| − | odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.
| |
| − |
| |
| − | Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální
| |
| − | komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo
| |
| − | jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh
| |
| − | živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.
| |
| − | Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě
| |
| − | plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce
| |
| − | půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze
| |
| − | závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.
| |
| − |
| |
| − | K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její
| |
| − | pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského
| |
| − | hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.
| |
| − |
| |
| − | Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního
| |
| − | množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.
| |
| − | Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha
| |
| − | v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd
| |
| − | (erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou
| |
| − | dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní
| |
| − | kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro
| |
| − | plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně
| |
| − | používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic
| |
| − | a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují
| |
| − | nižší objem sušiny.
| |
| − |
| |
| − | Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné
| |
| − | době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do
| |
| − | půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci
| |
| − | organických látek na humus v takové míře jako při využití
| |
| − | organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů
| |
| − | je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž
| |
| − | rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.
| |
| − |
| |
| − | Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání
| |
| − | organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však
| |
| − | mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň
| |
| − | některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním
| |
| − | organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova
| |
| − | je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné
| |
| − | předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních
| |
| − | podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na
| |
| − | humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat
| |
| − | stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat
| |
| − | poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními
| |
| − | činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).
| |
| − |
| |
| | ===[[Důsledky vodní eroze]]=== | | ===[[Důsledky vodní eroze]]=== |
| | *[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]] | | *[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]] |
