Ochrana proti erozi zemědělské půdy: Porovnání verzí

(Příčiny vodní eroze)
(Teoretické minimum k vodní erozi)
Řádek 42: Řádek 42:
 
=='''Teoretické minimum k vodní erozi'''==
 
=='''Teoretické minimum k vodní erozi'''==
 
===[[Vodní eroze obecně]]===
 
===[[Vodní eroze obecně]]===
Vodní eroze je definovaná jako komplexní proces, zahrnující rozrušování
 
půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních
 
částic působením vody. Samotný proces eroze půdy je procesem přírodním,
 
který nelze zcela zastavit. Rozlišujeme tak erozi normální (geologickou)
 
a erozi zrychlenou.
 
 
Normální eroze neustále přetváří reliéf území, je přirozená, probíhá
 
postupně a z hlediska lidské generace je prakticky nepozorovatelná, je
 
v souladu s půdotvorným procesem. Naopak zrychlená eroze smývá
 
půdní částice v takovém rozsahu, že nemohou být nahrazeny půdotvorným
 
procesem, je ovlivněna lidskou činností, způsobem hospodaření
 
a díly půdního bloku je před ní nutné účinně chránit.
 
 
Vodní eroze ohrožuje více než 50 % výměry orné půdy v rámci ČR. Na
 
převážné ploše erozí ohrožených půd však není prováděna žádná systematická
 
ochrana zabraňující dalším ztrátám. Právě z tohoto důvodu
 
se Příručka zabývá především ochranou zemědělské půdy před tímto
 
typem eroze, zmiňuje nicméně i některé další specifické typy eroze,
 
které dosud nejsou z hlediska ochrany půdy tak běžné. Podrobněji také
 
uvádí informace o erozi větrné, která ohrožuje více než 10 % výměry
 
orné půdy v ČR a ochrana před jejím působením je ve světě i v ČR relativně
 
dobře prozkoumána a existují propracované metodiky navrhování
 
protierozních opatření. Základní podklady týkající se ohroženosti jsou
 
uvedeny v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz).
 
 
Dalším procesem, zapříčiňujícím pohyb půdy ve směru svahu, je eroze
 
orbou. Ta se svými průměrnými ročními hodnotami blíží erozi vodní,
 
dosud jí nicméně není věnována příliš velká pozornost.
 
 
Někdy je zmiňována i eroze sněhová, tzv. nivální. Eroze působená
 
skutečně čistě sněhem je vzhledem k zanedbatelné kinetické energii
 
dopadajících vloček nulová. Erozi však může reálně působit jednak sesun
 
půdních vrstev, způsobený ujetím vrchní přemokřené vrstvy půdy
 
po vrstvě spodní, ještě zmrzlé při pomalém jarním tání. Tento proces
 
se týká především horských poloh s velmi strmými svahy, které jsou
 
v podstatě vždy trvale zatravněny, tímto jevem se však Příručka nezabývá.
 
Druhým typem eroze působené sněhem je eroze způsobená
 
rychlým táním sněhu. V tomto případě dochází k intenzivnímu povrchovému
 
odtoku po vrstvě půdy, která může být ještě zmrzlá, což omezuje
 
vsak do profilu a naopak, mrazem rozrušená půda může být snadno
 
erodována.
 
 
V ČR však dosud neexistovala spolehlivá metoda pro kvantifikaci eroze
 
způsobené táním sněhu, komplexně je řešena v simulačním modelu
 
EROSION 3D, zjednodušená metoda postavená na principech USLE je
 
nově představena Prof. Tomanem v nové metodice (Toman In Janeček
 
a kol., 2012). Eroze působená táním sněhu je pravděpodobně poměrně
 
významným procesem, nicméně protože dosud nebyla přesněji kvantifikována,
 
není v předkládaném materiálu zahrnuta.
 
 
Posledním procesem, který je možno pro úplnost přidat do výčtu typů
 
eroze je eroze sklizňová, spočívající ve ztrátě půdy z pozemku spolu se
 
sklízenou plodinou. I tento proces dosud nebyl v ČR výrazněji hodnocen
 
i přesto, že v Evropě bylo prokázáno, že ztráty půdy například při
 
sklizni cukrovky mohou dosahovat hodnot srovnatelných s intenzivní
 
vodní erozí. Hlavní vliv na míru ztráty půdy má v tomto případě způsob
 
sklizně, vlhkost půdy a její vlastnosti. Půdní částice jsou při zpracování
 
plodiny odstraněny propírkou (například v cukrovaru), nicméně materiál
 
se jen zřídka vrací zpět na místo, odkud byl odvezen.
 
 
===[[Příčiny vodní eroze]]===
 
Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – díly půdních
 
bloků máme největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby
 
v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky
 
(rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené
 
zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily. Současně máme ale
 
nejmenší vlastnické pozemky na osobu, což je dáno zastavením trhu se
 
zemědělskou půdou kolem roku 1950. Většina zemědělských subjektů
 
hospodaří na pronajatých pozemcích a to dále snižuje zájem o investice
 
do náročnějších protierozních opatření zejména technického charakteru,
 
ale mnohdy i o správnou péči o půdu jako takovou.
 
 
Na vznik vodní eroze má největší vliv sklonitost pozemku v kombinaci
 
s délkou pozemku po spádnici, dále vegetační pokryv, vlastnosti půdy
 
a její náchylnost k erozi, uplatněná protierozní opatření a v neposlední
 
řadě častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha. Tyto
 
faktory ovlivňují míru eroze vždy ve vzájemné kombinaci. K eroznímu
 
smyvu tak dochází i na půdních blocích, které sice nejsou výrazně sklonité,
 
ale v kombinaci s nepřerušenou délkou svahu jsou nevhodné pro
 
pěstování erozně nebezpečných plodin.
 
 
Srážky lze považovat za erozně nebezpečné, když jejich úhrn překračuje
 
12,5 mm nebo intenzita 6,25 mm za 15 minut. (Toto kritérium
 
vychází z původního odvození rovnice USLE, ve skutečnosti může být
 
erozně účinná srážka i odlišných parametrů v závislosti na místních
 
podmínkách). Přes 80 % všech erozně nebezpečných dešťů se vyskytuje
 
v období červen–srpen a proto je ochrana půdy, zejména vegetačním
 
pokryvem, v těchto měsících nejdůležitější. Nebezpečným obdobím ale
 
může být i zima, resp. časné jaro ve spojení s táním sněhu. Z tohoto pohledu
 
je rizikové zejména rychlé tání nově napadlého sněhu na zmrzlé
 
půdě.
 
 
Dalším zásadním faktorem zvyšujícím rozsah eroze půdy je nedostatek
 
organické hmoty v půdě. Z hlediska prevence vzniku eroze půdy je nejdůležitější
 
příznivý vliv organické hmoty na stabilitu půdní struktury,
 
díky níž má půda vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí a odolávat
 
i jiným biotickým a abiotickým faktorům. Prostřednictvím organických
 
látek jsou stmelovány jednotlivé půdní částice do formy půdních agregátů,
 
mezi kterými tak vznikají póry. Pórovitost půdy má rozhodující
 
význam pro infiltraci vody do půdy a omezení povrchového odtoku.
 
Dobré zásobení půdy organickou hmotou má vliv na akumulační schopnost
 
půdy, tedy na zadržení vody v krajině, což snižuje riziko povodní
 
a sucha. Nezanedbatelný je rovněž pozitivní vliv organické hmoty na
 
odolnost půdy vůči utužení. Půda bohatá na organickou hmotu lépe
 
odolává zatížení při pojezdech těžké mechanizace po pozemcích.
 
 
Zároveň organická hmota vytváří s neživou složkou půdy organominerální
 
komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v půdě. Má mimo
 
jiné vliv na diversitu půdních organismů, tvorbu humusu, ovlivňuje koloběh
 
živin a vody v půdě a zlepšuje její fyzikální a chemické vlastnosti.
 
Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě
 
plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce
 
půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze
 
závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě.
 
 
K udržení optimálního množství organické hmoty v půdě je nutné její
 
pravidelné a dostatečné dodávání a to nejčastěji v podobě chlévského
 
hnoje, kejdy, digestátu či zaoraných rostlinných zbytků.
 
 
Chlévská mrva je z pohledu protierozní ochrany a udržení optimálního
 
množství organické hmoty vůbec nejúčinnějším způsobem hnojení.
 
Doporučená dávka chlévské mrvy pro zdravé půdy je 20–50 t/ha
 
v intervalu minimálně 1× za 3–4 roky. V případě degradovaných půd
 
(erozí, utužením, nedostatkem organické hmoty, …) je vhodné doporučovanou
 
dávku navýšit. Obdobně jako chlévskou mrvu lze využít kvalitní
 
kompost. Dodávání organických hnojiv je nezbytné zejména pro
 
plodiny, jako jsou okopaniny, kukuřice, případně řepka. Další běžně
 
používaná organická hnojiva jsou kejda a digestát z bioplynových stanic
 
a to v dávkách cca 20 t/ha. Obě hnojiva jsou v tekuté formě a obsahují
 
nižší objem sušiny.
 
 
Zaoráním rostlinných zbytků z předplodin a meziplodin je v současné
 
době nejběžněji využívaná technologie zapravení organické hmoty do
 
půdy. Při zaorání organických zbytků do půdy však nedochází k transformaci
 
organických látek na humus v takové míře jako při využití
 
organických hnojiv. Pro optimální podmínky činnosti mikrobiálních organizmů
 
je nutné upravit poměr C:N. Při dodání dusíku minerálními hnojivy hrozí zvýšené riziko vyplavení dusíku do vodních zdrojů, čímž
 
rovněž narůstá i riziko eutrofizace vod.
 
 
Za ideálních podmínek je vhodné všechny výše zmíněné způsoby dodávání
 
organické hmoty do půdy kombinovat. Ne všichni zemědělci však
 
mají možnost využít celou škálu aplikací, proto je žádoucí využít alespoň
 
některou z výše uvedených možností. Dlouhodobým nedodáváním
 
organické hmoty do půdy se zhoršují půdní vlastnosti. Jejich obnova
 
je časově, organizačně i ekonomicky výrazně náročnější než včasné
 
předcházení snížení množství organické hmoty v půdě. V přírodních
 
podmínkách patří hromadění organické hmoty v půdě a její přeměna na
 
humus k přirozeným půdotvorným pochodům, které tak pomáhají odolávat
 
stresovým situacím. Organická hmota má schopnost obnovovat
 
poškozené či zcela znehodnocené půdy erozí či ostatními degradačními
 
činiteli (jedná se však o velmi zdlouhavý proces).
 
 
 
===[[Důsledky vodní eroze]]===
 
===[[Důsledky vodní eroze]]===
 
*[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]]
 
*[[Hrozba pro trvalou udržitelnost úrodnosti půdy]]

Verze z 4. 9. 2017, 09:56

Nástroje ochrany - Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu DZES

Implementace DZES

DZES 4

DZES 5

Vymezení erozní ohroženosti pro potřeby DZES 5

Redesign vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5

Aktualizace vrstvy erozní ohroženosti v DZES 5

Metodický postup řešící zařazování částí monitorovaných dílů půdních bloků (DPB) s projevy eroze do mírně erozně ohrožených (MEO) a silně erozně ohrožených (SEO) oblastí

Erozní ohroženost v LPIS

Zjištění erozní ohroženosti na PB/DPB v LPIS

Protierozní opatření v LPIS

Obecné půdoochranné technologie na erozně ohrožených plochách

Specifické půdoochranné technologie na MEO plochách

Podklady pro realizaci půdoochranných technologií na MEO plochách

Teoretické minimum k vodní erozi

Vodní eroze obecně

Důsledky vodní eroze

Hodnocení erozního ohrožení půdy

Formy vodní eroze

Hodnocení míry degradace půdy erozí